Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Polsko - historie krajanů

 

Celkový počet krajanů v Polsku se odhaduje na cca 3000 osob (odhad velvyslanectví ČR ve Varšavě).  

Podle posledního sčítání lidu z r. 2002 českou národnost v Polsku deklarovalo 386 polských občanů (vojvodství lodžské 111, slezské 61, dolnoslezské 47, mazowiecké 37). Počet osob českého původu je ale několikanásobně vyšší – přes 1300 obyvatel Polska zároveň uvedlo jako svůj mateřský jazyk češtinu.

Soustředěnější krajanská komunita (asi 500 osob) existuje v městečku Zelov (Zelów) u Lodže a jeho blízkém okolí, menší skupinky v několika obcích v Dolním Slezsku (Gesiniec=Husinec). Na ostatních místech Polska žijí čeští krajané jen rozptýleně.

Existující krajanské komunity jsou pozůstatkem početných komunit evangelických exulantů z pobělohorské doby. Tyto komunity byly později značně oslabeny reemigrací do českých zemí po první a zejména po druhé světové válce (v období poválečného dosidlování pohraničí po odsunu). Jedná se převážně o venkovské obyvatelstvo a obyvatelstvo malých měst.

Krajanské spolky v klasickém slova smyslu v těchto exulantských komunitách nepůsobily, krajanské aktivity zde byly neseny vždy především evangelickými sbory. Ty kromě svých prvotních církevních funkcí tradičně pečovaly i o výuku češtiny, publikační činnost atp.

V současné době se u většiny krajanů v Polsku již projevuje značný stupeň asimilace. Identita krajanů je dána spíš vědomím příslušnosti k exulantské tradici a k církvi. Čeština v rodinách se používá jen ojediněle. Starší generace i někteří mladší lidé češtinu přesto používají, obnovený zájem se projevuje mezi dětmi. Bohoslužby v místních evangelických kostelích probíhají v polštině, aby byly přístupné i těm účastníkům, kteří k české komunitě nenáležejí. Česky mluvil částečně i farář M. Jelinek (viz níže).

Pokusy o obnovení výuky češtiny a další aktivity, zaměřené na oživení českého prvku byly neseny místním zelovským sborem, který v Zelově v podkroví místního kostela vybudoval muzeum pobělohorského exilu za maximální finanční spoluúčasti České republiky. V letech 1997/99 poskytla ČR na rekonstrukční a adaptační práce celkem 5,9 mil. Kč (polská strana přispěla ekvivalentem pouze 0,5 mil. Kč)., v dalších letech pak ČR ještě přidala 0,5 mil. Kč (1999) a 1,0 mil. Kč (2005), čili celkový peněžní dar ČR na rekonstrukci a provoz muzejních prostor činil 7,4 mil. Kč.

Nejvýraznějšími osobnostmi místní komunity byli, jak již bylo výše uvedeno, kazatel sboru
v Zelově p. Miroslaw Jelinek a jeho manžela Věra, první česká evangelická farářka v Polsku. Manželé Jelinekovi však odešli působit do ČR do Kateřinic na Vsetínsku a čeština se začala vytrácet.  

V průběhu května 2010 byl zaregistrován nový kulturně-osvětový spolek českých krajanů v Zelově, Sdružení Čechů v Polsku (Stowarzysenie Czechów w Polsce) s pobočkou v Husinci, jehož první předsedkyní byla zvolena Wiera Poszpiszyl, zelovská Češka, původním povoláním učitelka biologie. Spolek nemá náboženský charakter, soustřeďuje se na mladou generaci krajanů a její seznamování se současnou českou kulturou a na další kulturní vyžití.

.