Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Chorvatsko - historie krajanů

 

V Republice Chorvatsko žije přibližně 9641 obyvatel hlásících se k české národnosti. Mnozí z nich jsou členy krajanských spolků. V současnosti existuje 30 Českých besed. Jejich zastřešujícím sdružením je Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, který vznikl již v roce 1921.

České vystěhovalce, kteří přicházeli ve větším počtu do oblasti Slavonie, Posaviny a centrálního Chorvatska již od konce 18. století, nespojovala před rokem 1918 žádná společná organizace, která by zastupovala jejich společné zájmy. První Česká beseda na území současného Chorvatska byla založena v Záhřebu již v roce 1874, následoval Dubrovnik (1899) a řada spolků vznikala v okolí Daruvaru, kde žije většina chorvatských Čechů. Teprve po vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1. prosince 1918 (od roku 1929 Království Jugoslávie) se uvažovalo o organizaci, která by zastupovala českou i slovenskou menšinu jak vůči Jugoslávii, tak i v Československu. Na prvním kongresu Čechoslováků v Osijeku založili 29. června 1921 zástupci 36 slovenských a českých spolků Československý svaz v Království SHS (Jugoslávii), který zastupoval "československou" menšinu až do roku 1941. Jeho první sídlo bylo v Novém Sadu a prvním předsedou byl slovenský advokát Ľudovít Mičátko. V roce 1924 bylo sídlo Svazu přeneseno do Bělehradu a novým předsedou se stal Josef Hrnčíř. Jeho úloha byla sice stále větší, ale v českém menšinovém životě hlavní roli přebírala daruvarská Česká beseda, kde byla Ústřední knihovna a začaly pracovat některé odbory Svazu.

Od roku 1931 působila všechna tělesa Svazu - Matice školská, Osvětový a hospodářský odbor, Matice amatérského divadla aj. v Záhřebu. V roce 1937 se tam konala 8. svazová valná hromada (105 představitelů 46 spolků) a přesídlil tam i Svaz. Při poslední předválečné valné hromadě v Daruvaru v roce 1939 bylo do Československého svazu začleněno 109 českých a slovenských spolků. Všechny české spolky se ještě sešly na tzv. hercegoveckém kongresu při dožínkách 25. srpna 1940, kdy důrazně reagovaly na nastalé politické změny po okupaci Československa, ale již v květnu 1941 byla činnost Svazu i všech sdružení a  českých spolků ustašovským režimem zakázána.

K obnovení činnosti Svazu došlo 1. října 1944 v Daruvaru. Vzhledem k decentralizaci státu se orientoval pouze na krajanské spolky v Chorvatsku a částečně v Bosně a Hercegovině. V roce 1949 se ustálil název Československý svaz v Chorvatsku. Federativní uspořádání Československa vedlo v roce 1975 ke změně názvu na Svaz Čechů a Slováků ve Svazové republice Chorvatsko. V roce 1993 schválila valná hromada nový statut a s ním i nový název Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, protože se slovenské spolky v roce 1992 oddělily a vytvořily si Matici slovenskou a později Svaz Slováků se sídlem v Našicích.

Svaz Čechů v Chorvatsku je nepolitická, samostatná organizace dobrovolně sdružených Českých besed, škol, menšinových institucí, klubů v oblasti kultury, osvěty, umění, vědy a sportu a taktéž i  jednotlivců, kteří žijí ve městech a osadách, kde nepracují krajanské spolky.  Jeho činnost se odvíjí v jednotlivých radách: školní, kulturně osvětové, divadelní, historické, informační a vydavatelské a je  zaměřená na pěstování a rozvoj vlastní kultury, mateřského jazyka a uchování národní identity. V současnosti Svaz Čechů  sdružuje třicet Českých besed s velmi různorodou kulturní činností. Nejpočetnější jsou pěvecké a taneční folklórní soubory, dechovky, pěvecké sbory a divadelní skupiny.

Svazu Čechů v Chorvatsku byla ministrem zahraničních věcí ČR v roce 2002 udělena cena Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Česká republika tak ocenila, nadšenou práci jeho členů, kteří přispívají k udržování tradic předků a dále kultivují ovzduší porozumění a tolerance.

Prvořadým úkolem krajanských spolků bylo udržování českého jazyka a vzdělávání, proto byly poměrně záhy zakládány české školy.  V letech 1922 až 1936 vznikla v Chorvatsku síť českých škol různého profilu. V době největšího rozkvětu působilo v Chorvatsku 22 českých škol, avšak i je postihl v roce 1941 zákaz činnosti. Obnovovat se začaly v září 1944. O rok později již pracuje 16 státních základních škol s výukou v češtině, od roku 1954 jsou doplněny o českou sekci v gymnáziu Daruvar.

V současnosti fungují české menšinové školy Jana Amose Komenského v Daruvaru a Josefa Růžičky v Končenicích, mateřská škola Ferdy Mravence v Daruvaru a mateřská škola v Končenicích. Vydavatelskou činností, mj. pravidelného týdeníku a dalšími publikačními aktivitami v oblasti krajanské literatury, se zabývá  Novinově vydavatelská instituce Jednota se sídlem taktéž v Daruvaru. Týdeník Jednota informuje o činnosti Svazu Čechů, krajanských škol a spolků i o každodenním životě krajanů a hlavních událostech v České republice. Již více než 40 let vysílá Radio Daruvar každodenní půlhodinovou relaci v českém jazyce.

Sídlem Svazu Čechů v Republice Chorvatsko je město Daruvar, Trg kralja Tomislava 7. Svaz má jediného placeného zaměstnance - tajemníka, vše ostatní je založeno na dobrovolnické činnosti. Na stejné adrese pracuje i vydavatelství Jednota.


Související odkazy:

.