Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Austrálie - historie krajanů

 

Česká krajanská komunita v Austrálii je v současnosti odhadem osmou nejsilnější na světě (po krajanských komunitách v USA, Kanadě, Rakousku, Německu, Británii, Slovensku, a Argentině).

H i s t o r i e

Prvním písemně doloženým Čechem, který vstoupil na australskou půdu, byl roku 1793 botanik Tadeáš Haenke. Ve službách rakouského císaře Josefa II. se účastnil vědecké expedice a nasbíral mnoho druhů rostlinstva dosud neznámých v Evropě. Haenke byl nejenom prvním Čechem, který navštívil Austrálii, ale také jedním z prvních vědců vůbec, kteří studovali charakter tamější přírody.

Prvním doloženým (snad) Čechem, který se v Austrálii opravdu usadil, byl Marek Blucher, narozený v Praze roku 1801. Život jej zavedl do Anglie, odkud byl za krádež odsouzen na sedm let a deportován jako trestanec do Austrálie. Po odpykání trestu se usadil v Sydney.

Dobové prameny dále zmiňují v 19. století lékaře Jana Lhotského (1834), řezníka Josefa Jílka (1836), skupinu Moravských bratří (1838), prospektora Čeňka Paclta (1859), zahradníka Aloise Topiče (1876), několik misionářů (Alois Kreissl, Bedřich Chmelíček) i pěvkyni Gabrielu Roubalovou, která se usadila v Melbourne (1892).

Počátkem 20.století, podle oficiálních údajů Commonwealth Census, bylo v Austrálii 264 občanů českého původu (údaj za rok 1921).

Po roce 1939 se Austrálie stala útočištěm židovských uprchlíků před Hitlerem. V Melbourne a Sydney byl založen Československý klub a nově příchozí, jimž krajané i honorární konzul E. Peacock v nových začátcích pomáhali, svou pozdější činností, zejména podnikatelskou, podporu krajanské komunitě opětovali.

Příjezdy prvních vln českých přistěhovalců po 2.sv.v. se datují rokem 1949, kdy se v Austrálii usadilo 4167 osob z tehdejšího Československa. Roku 1950 jich přijelo 5020. Téměř všichni před odjezdem z Evropy museli podepsat dvouletou pracovní smlouvu, podle níž se zavázali přijmout jakoukoli práci v jakémkoliv místě Austrálie. Na základě tohoto opatření museli i akademicky vzdělaní lidé pracovat po dva roky manuálně, převážně v zemědělství. I po skončení dvouletého zemědělského kontraktu měli zejména lékaři, právníci aj. profese velké problémy s uplatněním - místní profesní komory odmítaly uznat jejich vzdělání, takže řada odborníků zklamána přístupem úřadů re-emigrovala z Austrálie do dalších zemí, především do USA a Kanady.

Noví přistěhovalci se začali úspěšně prosazovat (vynikat) hlavně poté, co se po dvouleté povinné manuální práci začali vracet ke svým původním zaměstnáním nebo prošli rekvalifikacemi a dostávali možnost uplatnit se v nových oborech. Jako příklad můžeme uvést Františka Maříka, který byl roku 1965 zvolen do čela Australské asociace vynálezců – k významnému postu mu pomohl jeho vynález zámku s desetitisícovou možností kombinací.

První skupina posrpnových emigrantů, sestávající ze 173 osob, přistála v Sydney 14. září 1968. Ústřední výbor krajanské Čs. asociace v Austrálii a na Novém Zélandu se rozhodl poskytnout těmto utečencům veškerou pomoc, aby nemuseli projít stejným strádáním jako poúnoroví emigranti. Podařilo se dosáhnout toho, že australské univerzity nostrifikovaly čs. doklady o vzdělání.

S o u č a s n o s t

Česká krajanská komunita v Austrálii je v současnosti odhadem osmou nejsilnější na světě (po krajanských komunitách v USA, Kanadě, Rakousku, Německu, Británii, Slovensku, a Argentině). Údaje o přesném počtu krajanů se různí, australské ministerstvo pro etnické záležitosti uvádělo v r. 1991 počet 18 000 Čechoslováků (národnostně nerozlišeno), dle odhadu čs. velvyslanectví v Canbeře se v té době stav pohyboval kolem 30 000 osob obou národností dohromady.

Australské sčítání obyvatel z roku 2006 už uvádí 21 196 Čechů. K tomuto údaji bylo nutno připočíst dalších cca 5 000 Čechů, kteří v Austrálii studují, a cca 1 000 těch, kteří zde pracují, čili k roku 2006 můžeme odhadnout počet Čechů v Austrálii na cca 27 000 osob. Nedávné údaje získané Konzulátem Sydney v říjnu 2009 z dat tamního Úřadu pro občanství a imigraci (Department of Citizenship and Immigration) www.diac.cz a Australského statistického úřadu (Australian Bureau of Statistics) www.abs.gov.au  konstatují rostoucí počet Čechů s dlouho-dobým pobytem a trvalým pobytem (residents, settlers) takže současný odhad dlouhodobě/ trvale žijících Čechů se pohybuje mezi  27.000 až 35.000 osobami. V tomto odhadu nejsou zahrnuti čeští turisté, jejichž počet také roste (během let 2003/08 vzrostl počet turistů o 43%, tj. každoročně nyní navštíví Austrálii kolem 5.300 českých turistů).

Část krajanské komunity je podchycena v krajanských spolcích – adresář Ministerstva zahraničních věcí ČR registruje 18 krajanských spolků českých a československých (včetně české duchovní správy a české obchodní komory ). Společenského života českých spolků se i nadále zúčastňují početní slovenští krajané, charakter těchto spolků zůstává i nadále československým, což se odráží i v názvu některých spolků. Krajané se sdružují kromě sokolských organizací a dalších spolků i v tzv. „country clubs“, což jsou organizace orientované především na společenské a sportovní vyžití. Čilá je také publikační činnost (spolkové měsíčníky), v řadě míst úspěšně funguje české rozhlasové vysílání australského rozhlasu SBS nebo samostatné místní krajanské vysílání. Nový fenomén, Česká škola bez hranic, zájmová dobrovolná výuka češtiny pro předškolní a školní děti organizovaná podle místních možností, se setkala v Austrálii s dobrým ohlasem řady komunit (Canberra, Brisbane, Melbourne, Perth, Sydney).

Nejsilnější krajanské komunity jsou soustředěny v největších australských městech Sydney a Melbourne, menší komunity v okolí Canberry, Adelaide, Brisbane a Perthu. V okolí Sydney žije cca 36% všech Čechů v Austrálii, v Melbourne pak cca 27%.

.