Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Finsko

 

Petr Řehoř

Akademický malíř Petr Řehoř

Narodil se v roce 1949 ve Varnsdorfu. Umělecké geny získal po svém otci, Josefu Řehořovi, který byl akademickým malířem. S rodiči bydlel v Praze a později na Kladně, kde vystudoval základní školu. Umělecké vzdělání získal na SUPŠ a v letech 1969 - 1975 na Akademii výtvarných umění u profesorů Fišárka a Čepeláka. Během pražských studií se seznámil s finskou architektkou Siljou Aholou, se kterou se v roce 1974 oženil. V následujícím roce odjel na turistické vízum do Finska za manželkou. Když skončila platnost jeho pasu, odmítl se vrátit nazpět do Československa a byl proto odsouzen v nepřítomnosti za opuštění republiky bez povolení k šesti měsícům pracovního tábora. V roce 1983 získal finské státní občanství a na popud finských úřadů se rozhodl požádat o zbavení československého občanství pro sebe a děti narozené ve Finsku.
V letech 1987 - 1988 natočila finská televize TV1 s Petrem Řehořem v Praze dokumentární film o situaci českých výtvarných umělců. V tu dobu se rozhodl uspořádat výstavu českého umění ve Finsku. Projekt se podařilo uskutečnit až v roce 1990 za pomoci prof. Jiřího Kotalíka st. a Dr. Ivana Neumanna. Pokračoval v aktivní činnosti navázání nových vztahů na poli výtvarné kultury mezi Finskem a Českou republikou (viz CV). Tuto činnost považuje za svoje poslání ve Finsku.
Petr Řehoř má za sebou desítky samostatných a společných výstav ve Finsku a zahraničí. Působí jako kurátor výstav s díly významných českých umělců.
Hlavním výtvarným záměrem Petra Řehoře je kontakt s divákem prostřednictvím písmen.

leheckova

Profesorka Helena Lehečková
Helena Lehečková přijela na dvouletý studijní pobyt na Helsinskou univerzitu v roce 1980 po absolvování ugrofinistiky a bohemistiky na Filozofické fakultě v Praze. V roce 1986 se H. Lehečková do Finska vrátila a na universitě získala stálé místo učitelky na katedře slovanských studií. Její největší výhodou bylo, že na rozdíl od jiných kolegů uměla dokonale finsky. Od počátku byla překvapena velkým zájmem studentů o český jazyk a literaturu.
Prof. Lehečková se 30 let zabývá neurolingvistikou, která zkoumá vztah mezi jazykem a mozkovou činností. Publikace, které napsala k tomuto tématu, se týkají především afázie, tj. oslabení jazykových schopností následkem poranění mozku. H. Lehečková přenesla český jazyk na světová fóra, například Academy od Aphasia, jejíž je členkou. Do české jazykovědy uvedla neurolingvistiku. Její přínos do světové lingvistiky byl oceněn jmenováním do Finské učené společnosti.
Prof. Lehečková propaguje a učí krásný český jazyk nejen na Helsinské universitě. V roce 2005 se zapojila do nastudování Janáčkovy Káti Kabanové a naučila finské zpěváky správné výslovnosti českého textu. Dokonalé provedení ocenila finská kritika. Po této práci zůstala H. Lehečková láska k L. Janáčkovi a jeho dílu.
H. Lehečková se věnuje rovněž spisovatelské činnosti. Doposud vydala dvě knihy pohádek: Čertice Trucajda a K čertu! Na překladu posledně jmenované knihy se podílely čtyři studentky češtiny. Kniha vyšla za přispění ZÚ Helsinky v listopadu 2011.

 

.