Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rada Evropy

 

Rada Evropy (RE) je přední evropská lidskoprávní organizace, založená v roce 1949. Jejím cílem je ochrana lidských práv, demokracie a právního státu. Sídlem Rady Evropy je francouzský Štrasburk. Členem Rady Evropy se může stát kterýkoliv evropský stát, který uznává zásadu právního státu a zaručuje lidská práva a základní svobody každému, kdo podléhá jeho jurisdikci.

Rada Evropy je nezávislá organizace, která je odlišná od Evropské unie. Radu Evropy tvoří téměř všechny evropské země, včetně zemí Evropské unie nebo např. Turecka. Zatímco Evropská unie má nadnárodní charakter, Rada Evropy je založena na mezivládním principu.

Rada Evropy pokrývá všechny důležité otázky, kterými se evropská společnost zabývá, s výjimkou obrany. Její pracovní program zahrnuje aktivity v následujících oblastech: lidská práva, demokracie, sdělovací prostředky, právní spolupráce, sociální a ekonomické otázky, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, sport, mládež, přeshraniční spolupráce, životní prostředí a územní plánování.

V návaznosti na agresi Ruské federaci proti Ukrajině bylo dne 16. března 2022, tedy necelý měsíc po zahájení ruské agrese, konsenzem všech členských zemí Rady Evropy rozhodnuto o vyloučení Ruska z této organizace. Po vyloučení Ruska má Rada Evropy 46 členů. Na evropském kontinentu stojí mimo Radu Evropy kromě Ruska také Bělorusko a Kosovo.

Všechny členské státy Rady Evropy jsou smluvními stranami Evropské úmluvy pro lidská práva. Tato úmluva chrání lidská práva jednotlivců ve členských zemích, včetně např. práva na život, práva na svobodu projevu, práva na svobodu shromažďování a sdružování, či práva na spravedlivý proces.

Na dodržování Evropské úmluvy v jednotlivých členských státech dohlíží Evropský soud pro lidská práva. Jednotliví občané se mohou obrátit soud ve Štrasburku se stížností na porušování lidských práv, pokud ve svém členském státě vyčerpali veškeré možnosti odvolání.

Rada Evropy prosazuje lidská práva – vedle Evropské úmluvy – také prostřednictvím více než 200 právně závazných mezinárodních úmluv. Tyto úmluvy mají za cíl chránit jednotlivce před nejrůznějšími formami porušování lidských práv, včetně mučení, násilí na ženách a domácího násilí. Monitorovací mechanismy Rady Evropy ve členských zemích přispívají k posilování lidských práv jednotlivců a zlepšení jejich postavení ve společnosti.

Rada Evropy také realizuje kampaně a programy na ochranu zranitelných skupin obyvatel, včetně dětí, žen nebo menšin. Věnuje se také řešení problémů, kterým čelí dnešní společnost, včetně korupce a terorismu, životního prostředí, otázek bioetiky, či regulace dopadů nových technologií na lidská práva. 

Ve všech členských státech Rady Evropy platí zákaz trestu smrti. Rada Evropy sehrála roli průkopníka v boji za zrušení tohoto druhu trestu, který dle jejího pohledu nemá v demokratických společnostech místo. Zrušení trestu smrti bylo rovněž stanoveno jako podmínka přistoupení. Od roku 1997 tak v žádném ze členských států organizace nedošlo k jediné popravě.

Výsledkem činnosti Rady Evropy jsou úmluvy a doporučení, jejichž plnění může v jednotlivých členských zemích vést k následné harmonizaci a změně jejich vnitrostátní legislativy.

Rada Evropy je financována členskými zeměmi, jejichž členské příspěvky jsou stanoveny v závislosti na velikosti jejich populace a zdrojů.

Úředními jazyky Rady Evropy jsou angličtina a francouzština. Parlamentní shromáždění používá jako pracovní jazyky také němčinu, italštinu a některé další jazyky.

Ve dnech 16. a 17. května 2023 se v Reykjavíku na Islandu počtvrté v historii uskutečnil summit hlav států a vlád členských zemí Rady Evropy. Summit se zabýval mj. pomocí Ukrajině a otázkou zajištění odpovědnosti Ruska za jeho zločiny. V této souvislosti vznikl v rámci Rady Evropy tzv. Registr škod, který má za cíl dokumentovat a ověřovat nároky ukrajinských fyzických a právnických osob vzniklých v důsledku ruské agrese proti Ukrajině.

 

Hlavní orgány Rady Evropy

Výbor ministrů Rady Evropy je výkonným orgánem organizace. Jeho členy jsou ministři zahraničních věcí ze 46 členských zemí, kteří se setkávají jednou do roka. Mimo toto zasedání na ministerské úrovni plní jejich funkci Výbor delegátů ministrů, složený ze stálých představitelů (velvyslanců) a zasedající zpravidla jednou týdně.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy je poradním orgánem, jehož členové jsou nominováni parlamenty jednotlivých členských zemí. Parlamentní shromáždění volí generálního tajemníka, komisaře pro lidská práva, jednotlivé soudce Evropského soudu pro lidská práva a další.

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy je poradním sborem, v němž jsou tyto orgány členských zemí zastoupeny.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva je nezávislou a nestrannou institucí fungující v rámci Rady Evropy, jejímž posláním je podporovat lidská práva napříč členskými státy Rady Evropy. Činí tak prostřednictvím dialogu s vládami členských států, prostřednictvím doporučení adresovaných jednotlivým států, jakož i monitorovacích misí. Vyjadřuje se také k základním a aktuálním otázkám agendy lidských práv. Poslední monitorovací mise v ČR proběhla v roce 2023.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je soudním orgánem Rady Evropy, jehož hlavním úkolem je dohlížet na dodržování ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech. Soud byl ustanoven v roce 1959. Soudce volí Parlamentní shromáždění, funkční období je 9 let. Počet soudců se rovná počtu smluvních států Evropské úmluvy o lidských právech.

Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) je poradním orgánem Rady Evropy pro otázky ústavního práva.

Úkolem Sekretariátu Rady Evropy je koordinace a řízení činnosti organizace. V jeho čele stojí generální tajemník, volený na 5 let.

 

ČR v Radě Evropy

Česká republika přistoupila k Radě Evropy 30. června 1993. Československo bylo členem Rady Evropy již od roku 1991, nicméně jeho rozdělením členství zaniklo a oba nově vzniklé státy, Česká republika a Slovensko, musely o přijetí požádat znovu.

V době trvání svého členství ČR dvakrát předsedala Radě Evropy: v roce 1995 a 2017. Na její činnosti se podílí mimo jiné prostřednictvím finančních příspěvků.

Ministr zahraničních věcí reprezentuje ČR ve Výboru ministrů, jenž je výkonným orgánem Rady Evropy. Mimo zasedání Výboru ministrů zastupuje ČR stálý představitel ČR při Radě Evropy ve Štrasburku. Soudkyní Evropského soudu pro lidská práva za ČR je Kateřina Šimáčková.
V Parlamentním shromáždění Rady Evropy je ČR reprezentována Stálou delegací složenou ze 7 členů a 7 náhradníků. Senátorka Miroslava Němcová je vedoucí české delegace.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy, ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, každoročně uděluje Cenu Václava Havla za lidská práva. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni. MZV udílení ceny finančně podporuje.

Další informace o zapojení ČR do Rady Evropy jsou k nalezení zde.

 

Další užitečné zdroje:

Stálá mise ČR při Radě Evropy ve Štrasburku

Internetové stránky Rady Evropy

Rada Evropy v kostce

ČR v Radě Evropy na stránkách RE

.