Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Základní informace o Radě Evropy

 

(Archivní článek, platnost skončena 29.01.2013.)

Cílem Rady Evropy je:

  • ochrana lidských práv, pluralitní demokracie a právního státu,
  • podporovat rozvoj evropské kulturní identity a různorodosti,
  • hledat řešení problémů, kterým evropská společnost čelí (diskriminace menšin, xenofobie, intolerance, ochrana životního prostředí, klonování lidských bytostí, AIDS, drogy, organizovaný zločin apod.)
  • pomáhat při upevňování demokratické stability v Evropě podporováním politických, legislativních a ústavních reforem.

Členem Rady Evropy se může stát kterýkoliv evropský stát, který uznává zásadu právního státu a zaručuje lidská práva a základní svobody každému, kdo podléhá jeho jurisdikci. V současné době má organizace 47 členů.

Sídlem Rady Evropy je Štrasburk (Francie). (Ve Štrasburku pravidelně zasedá také Evropský parlament, který je však orgánem Evropské unie.)

Rada Evropy pokrývá všechny důležité otázky, kterými se evropská společnost zabývá, s výjimkou obrany. Její pracovní program zahrnuje aktivity v následujících oblastech: lidská práva, sdělovací prostředky, právní spolupráce, sociální a ekonomické otázky, zdravotnictví, vzělávání, kultura, sport, mládež, místní demokracie a přeshraniční spolupráce, životní prostředí a územní plánování.

Výbor ministrů Rady Evropy je výkonným orgánem organizace. Jeho členy jsou ministři zahraničních věcí ze 47 členských zemí, kteří se setkávají jednou do roka. Mimo toto zasedání na ministerské úrovni plní jejich funkci Výbor delegátů ministrů, složený z jejich stálých představitelů (velvyslanců) a zasedající jednou týdně.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy je poradním orgánem, jehož členové jsou jmenováni parlamenty jednotlivých členských zemí.

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy je poradním sborem, v němž jsou tyto orgány členských zemí zastoupeny.

Rada Evropy pravidelně organizuje specializované ministerské konference (ministrů spravedlnosti, školství, mládeže, sportu, zdravotnictví, životního prostředí, práce, kultury apod.) Konference analyzují hlavní problémy příslušných resortů a posilují pokračující kontakty mezi ministerstvy, která se v členských zemích zabývají stejnou problematikou. Výsledkem konferencí bývají společně realizované projekty a návrhy na zahrnutí určitých aktivit do pracovního programu Rady Evropy.

Rozvojová banka Rady Evropy (do 1. listopadu 1999 název Fond sociálního rozvoje Rady Evropy) byla založena v roce 1956, je přičleněna k Radě Evropy a podléhá její nejvyšší pravomoci. Přispívá na rozvoj sociálních investičních programů podle svých kritérií a poskytuje tak půjčky svým členským zemím nebo finančním institucím schváleným vládami těchto zemí. Banka zakládá svoji aktivitu na upsaném kapitálu a vlastních disponibilních fondech. Banka je multilaterální rozvojová banka se sociálním určením. Je právně a finančně samostatná a představuje hlavní nástroj politiky solidarity rozvíjené Radou Evropy. V současné době má banka 37 členů. Česká republika je členem od 12. února 1999.

Řídícími orgány CEB jsou: Řídící výbor a Správní rada. Za Českou republiku je členem Řídícího výboru velvyslanec a stálý představitel České republiky při Radě Evropy. Zástupcem České republiky ve Správní radě je ředitelka odboru 41 Ministerstva financí ČR.

Evropský soud pro lidská práva
rozhoduje o stížnostech jednotlivců (fyzických či soukromých právnických osob), výjimečně i států, na porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Soud tvoří stejný počet soudců jako je smluvních stran Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Řízení probíhají v drtivé většině případů písemně. Bližší informace k podání stížnosti.   

Komisař pro lidská práva je nezávislou institucí fungující v rámci Rady Evropy. Jeho posláním je podporovat lidská práva napříč členskými státy Rady Evropy. Činí tak prostřednictvím dialogu s vládami členských států, prostřednictvím doporučení činěných jednotlivým státům, jakož i monitorovacích misí. Vyjadřuje se k základním a aktuálním otázkám agendy lidských práv. Jeho zatím poslední návštěva v ČR proběhla v roce 2010, zpráva z této návštěvy i komentář ČR k této zprávěbyly zveřejněny počátkem roku 2011. 

Výsledkem činnosti Rady Evropy jsou úmluvy a doporučení, jejichž plnění může v jednotlivých členských zemích vést k následné harmonizaci a změně jejich vnitrostátní legislativy.

Sekretariát Rady Evropy tvoří asi 1300 stálých pracovníků ze 47 členských zemí. V jeho čele stojí generální tajemník - od r. 2009 Thorbjørn Jagland (Norsko) - volený na pět let Parlamentním shromážděním. Jeho úkolem je koordinace a řízení činnosti organizace.

Rada Evropy je financována členskými zeměmi, jejichž členské příspěvky jsou stanoveny v závislosti na velikosti jejich populace a zdrojů.

Úředními jazyky Rady Evropy jsou angličtina a francouzština. Parlamentní shromáždění jako pracovní jazyky používá také němčinu, italštinu, ruštinu.

.