Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Výroční zpráva OBSE o zahraniční politice (2001)

 

Výroční zpráva o zahraniční politice (2001) - OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je jedinou bezpečnostní organizací na našem kontinentu, která kromě zemí "Západu" (západoevropské státy, USA a Kanada) zahrnuje též země střední a východní Evropy a pět středoasijských republik. Mandát OBSE v celkovém rámci nového bezpečnostního uspořádání v euro-atlanticko-asijském prostoru, který je dán kapitolou VIII Charty OSN, je především ve sféře včasného varování před možností vzniku konfliktu či bezpečnostní hrozby, předcházení potenciálním konfliktům, zvládání krizí a post-konfliktní obnova.

Komparativní výhodou OBSE oproti jiným bezpečnostním organizacím je to, že disponuje dlouhodobými misemi , v nichž v roce 2001 pracovalo na 4.000 mezinárodních i místních civilních expertů. Celkem 20 misí bylo rozmístěno v různých regionech, hlavně na Balkáně, Kavkaze a v zemích bývalého SSSR. Tyto mise v zemích či regionech svého působení pomáhají při budování demokratických institucí a právního státu, monitorují dodržování lidských práv, zejména pak práv menšin, poskytují poradenství při výstavbě základů občanské společnosti atd. Česká republika je již delší dobu velmi aktivní ve vysílání svých expertů do těchto dlohodobých misí (řádově desítky osob). Vzhledem k relativní velikosti naší země je ČR na samé špici mezi těmi státy, kteří mise OBSE podporují. K tomu přispělo, že na MZV byl loni zprovozněn systém, který umožňuje " on-line" nominace expertů podle kvalifikačních požadavků OBSE, a dále vytvořena databáze možných kandidátů. Zájemci mohou s příslušnými pracovníky Kontaktního místa na MZV komunikovat pomocí internetu.

OBSE si ve své nedlouhé historii vytvořila specifické instituce, které významně posílily její akceschopnost. Z historického hlediska je první Vysoký komisař pro národnostní menšiny. Jeho expertízy loni velmi napomohly při hledání kompromisní dohody mezi většinovými Makedonci a menšinovými Albánci během krize ve FYROM. Vysoký komisař se formou "tiché diplomacie". tj. neveřejných přímých jednání s nejvyššími vládními představiteli na jedné straně a zástupci národnostních menšin na straně druhé, snaží zprostředkovat řešení všude tam, kde mohou existovat napětí či potenciální konflikty mezi majoritní a minoritní komunitou. Funkci Vysokého komisaře mnoho let zastával Max van der Stoel, jenž si během svého působení získal značné mezinárodní renomé. Poté, co loni vypršel jeho již dvakrát prodloužený mandát byl ve funkci vystřídán Rolfem Ekeusem. Další významnou institucí OBSE je Kancelář pro demokratické instituce a lidská práva (ang. zkr. ODIHR), která se zaměřuje především na monitorování voleb a na implementaci demokratizačních projektů zaměřených na prosazování lidských práv ve vybraných transformujících se zemích. Z iniciativy ČR bylo v ODIHRu vytvořeno seniorní místo Poradce pro záležitosti Romů a Sinti. ČR činnost Poradce podporuje finančně (ve výši cca 10.000 USD ročně) i personálně (vysláním našeho odborníka v loňském roce). Poslední klíčovou institucí OBSE je - v kontextu mezinárodních organizací unikátní - Představitel OBSE pro svobodu médií. Představitel sleduje dodržování svobody slova v účastnických zemích. Jakožto seniorní poradkyně pracovala v Kanceláři Představitele česká diplomatka (ČR tak byla první zemí středoevropského regionu, která měla svého zástupce na tak důležitém místě v této instituci).

OBSE v loňském roce samozřejmě zareagovala na největší hrozbu, jíž muselo mezinárodní společenství čelit, tj. na barbarské teroristické útoky proti Spojeným státům. Na letošním pravidelném setkání ministrů zahraničních věcí v Bukurešti byl odsouhlasen Akční plán boje proti terorismu, jímž se OBSE začlenila do mezinárodní koalice bojující proti tomuto mimořádně nebezpečnému fenoménu. Účastnické státy potvrdily, že budou plnit své závazky dané "acquis" OBSE i právně závazné úmluvy (včetně konvencí OSN) týkající se boje proti terorismu, praní špinavých peněz atd. Aktivně budou postupovat i všechny instituce OBSE. Účastnické státy však zároveň deklarovaly, že boj proti terorismu nezneužijí jako záminku k potlačování lidských práv.

OBSE v loňském roce čelila i dalším náročným výzvám, a to zejména na Balkáně. Společně s EU a NATO přispěla k urovnání krize v Makedonii. Na území této země již dříve měla rozmístěnou malou misi, která byla loni významně posílena. Tato civilní mise bude mít za úkol napomáhat při implementaci dohod z Ochridu, v nichž vláda a představitelé Albánců nalezli kompromisní řešení budoucího fungování státu s ohledem na práva menšin. ČR do posílené mise vyslala kvalifikované experty. Díky dlouhodobému úsilí OBSE byla v listopadu otevřena Universita jihovýchodní Evropy v Tetovu. Toto vysokoškolské učiliště bude otevřeno i pro příslušníky menšin. Je to další významný prvek pro budování důvěry mezi oběma hlavními etniky na makedonském území. Velmi komplikovaným úkolem pak byla organizace listopadových celokosovských všeobecných voleb, které se konaly v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Úspěchem je, že voleb se - i přes počáteční váhání - zúčastnili příslušníci srbské menšiny, ať už těch Srbů, kteří zůstali v Kosovu, či uprchlíků (loňské volby do místních orgánů kosovští Srbové - ovlivněni propagandou tehdejšího Miloševičova režimu - bojkotovali). ČR na tyto volby vyslala velký kontingent pozorovatelů. Demokratické změny v Bělehradě v závěru roku 2000 umožnily novou kvalitu spolupráce mezi SRJ a OBSE. Tamní nově založená mise sehrála důležitou roli při stabilizaci situace ve třech jihosrbských provinciích, jež hrozila přerůst v další konflikt. Zvláštnímu zmocněnci OBSE se loni podařilo dokončit jednání o Závěrečném dokumentu týkajícího se opatření regionální stabilizace podle článku V, Přílohy 1-B Daytonské mírové smlouvy.

V rámci našeho národního příspěvku do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu jsme přispěli částkou 30.000 marek na mimořádně úspěšný projekt mobilních kulturních center inspirovaný Kanceláří Představitele OBSE pro svobodu médií. ČR se tak vedle zemí EU stala významným sponzorem projektu a je jediným státem ze střední Evropy, který se na něm projektu podílí. Projekt je dlouhodobý a je zaměřen na nejvíce postižené oblasti v zemích a regionech bývalé Jugoslávie (v BaH, Chorvatsku, Srbsku a Kosovu). Ve vybraných městech jsou přechodně instalována kulturní centra, kde jsou mladým lidem k dispozici "internetové kavárny", knihovny a další kulturní zařízení, jež umožňují přímý a aktivní mezietnický dialog. Část zařízení pak zůstává na místě. Projekt podporuje komunikaci mezi příslušníky nastupující generace, jež bude nositelem poválečné obnovy. Zájem mezi cílovou skupinou mladých lidí mnohonásobně překračuje původní představy. Pro ČR je důležité, že prostřednictvím tohoto projektu podporuje růst nové intelektuální elity celého regionu. Stejně jako rok před tím, poskytla ČR i loni svůj letoun AN-30 pro demonstrativní pozorovací let nad územím obou hlavních entit v Bosně a Herzegovině, který byl součástí aktivit OBSE ve sféře budování opatření důvěry a bezpečnosti. Také tento let byl financován ze zdrojů alokovaných českou vládou na Pakt stability.

Pozitivní výsledky zaznamenala OBSE v loňském roce i v jiných regionech. K úspěchům patří, že Rusko do konce prosince konečně stáhlo veškerou těžkou konvenční výzbroj z Podněstří, separatistické provincie Moldavské republiky. Účastnické státy též založily dobrovolný fond, z něhož mají být hrazeny projekty na odvoz či ničení zásob lehkých a ručních zbraní (desítky tisíc kusů) a munice (odhadem celkem na 40 000 tun !) zbylých v této oblasti ve skladech po bývalé sovětské (ruské) armádě. Tyto zásoby jsou samozřejmě velkým bezpečnostním rizikem nejen pro Moldávii, ale i pro celý širší region. ČR do tohoto fondu přispěla částkou 50.000 euro (v roce 2000 to bylo 10.000 USD). Pokrok v odstraňování munice a zbraní by mohl být pozitivním podnětem pro zatím bezvýsledná politická jednání o statutu Podněstří v rámci Moldávie, která zprostředkovávají Rusko, Ukrajina a OBSE. S koncem roku byly uzavřeny mise OBSE v Estonsku a Lotyšsku, které sledovaly, jak tamní vlády po znovuzískání samostatnosti dodržují mezinárodní standardy vůči ruským menšinám, a asistovaly při přijímání konkrétních opatření, a to včetně nové legislativy ve sféře jazykové a udělování občanství. Rozhodnutí ukončit činnost obou misí je dokladem toho, že jejich úkol byl splněn.

OBSE však musela čelit i problémům. Znovuzvolení Lukašenka podle jejího hodnocení nesplnilo demokratické standardy. Běloruské orgány se loni navíc snažily omezovat činnost v Minsku rozmístěné malé poradní a monitorovací skupiny OBSE. Žádný pokrok nebyl dosažen v jednáních o mírovém urovnání mezi Arménií a Ázerbajdžánem o Náhorním Karabachu, a to ani přes zvýšené úsilí mediátorů. Loni byla dále posilována činnost trvalých zastoupení OBSE v zemích Kavkazu a Střední Asie. Hostitelské země sice vítají zvýšené angažmá, avšak od OBSE požadují především ekonomickou asistenci. Na novou rovinu se aktivity OBSE ve Střední Asii dostaly po zářijových teroristických útocích na USA. OBSE v krátké době v kyrgyzském Biškeku uspořádala velkou mezinárodní konferenci o posílení regionální bezpečnosti a stability.

Od samého počátku tzv. helsinského procesu, který byl odstartován podpisem Helsinského závěrečného aktu v roce 1975 a který je historickým počátkem dnešní OBSE, měl centrální roli problém lidských práv a svobod (známý "třetí koš"). Na tuto sféru jsou zaměřeny specializované instituce (zmíněné výše) a dlouhodobé mise, je však též předmětem trvalého politického dialogu na pravidelných fórech OBSE. Řada států zde byla kritizována za konkrétní porušení svých závazků v této sféře, a to jak ze strany ostatních států, tak ze strany institucí OBSE. OBSE se však nesnaží pouze kritizovat, ale přistupuje k těmto problémům z toho hlediska, že účastnické státy si mají navzájem pomáhat řešit vzniklé problémy. Toto pojetí je založeno na principu prosazeném již v Helsinkách, že totiž dodržování lidských práv není vnitřní záležitostí té které země, ale legitimním zájmem všech. V této sféře jsou aktivní i národní helsinské výbory a samozřejmě i další nevládní organizace zaměřené na obranu lidských práv a svobod. ČR ve sféře lidské dimenze spolupracuje se zeměmi EU, USA a dalšími zainteresovanými státy. Jednou z našich priorit byla i v loňském roce problematika postavení Romů ve společnosti. V návaznosti na výše zmíněnou českou iniciativu bylo přijato rozhodnutí, že Poradce pro záležitosti Romů a Sintů v ODIHRu připraví Akční plán pro OBSE v této sféře. Český přístup vychází z toho, že problém romského etnika má celoevropský rozměr (netýká se pouze některých zemí v našem regionu) a že je tedy vhodné v jeho řešení spolupracovat na mezinárodní úrovni. V rámci Paktu stability jsme financovali vyslání expertky do pracovní skupiny koordinátorky aktivit boje proti obchodu s lidmi. OBSE věnovala pozornost událostem okolo České televize na přelomu roku, neboť problém postavení veřejnoprávních médií v transformujících se zemích, stejně jako v již zavedených demokraciích je považován za velmi aktuální. Představitel OBSE pro svobodu médií veřejně ocenil způsob řešení vzniklé krize v duchu demokratických principů.

ČR je hostitelskou zemí každoročních Ekonomických fór, která se konají na vysoké politické úrovni a jsou hlavním podnikem OBSE v tzv. ekonomické dimenzi. Loňské fórum mělo aktuální téma: transparence a dobrá správa věcí veřejných v ekonomické sféře a boj proti korupci. OBSE svou roli v ekonomické dimenzi posiluje a ČR tento postup aktivně podporuje.

OBSE je tradičně místem, kde se konají odzbrojovací jednání a kde probíhá dialog o všech aspektech vojesko-politické bezpečnosti (každotýdenní zasedání Fóra pro bezpečnostní spolupráci). V roce 2001 byly podniknuty první kroky v implementaci v roce 2000 schváleného Dokumentu OBSE o ručních a lehkých zbraních, který stanovuje závazky a pravidla pro kontrolu jejich výroby a značení, exportu a skladování s cílem zabránit jejich nelegálnímu šíření a nebezpečnému hromadění.

Protože předsednickou zemí OBSE v roce 2001 bylo Rumunsko, uskutečnila se loňská 9. Ministerská rada OBSE v Bukurešti (tj. v hlavním městě předsednické země), a to ve dnech 3.- 4. prosince. Českou delegaci na tomto zasedání vedl místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Průběh jednání potvrdil nové klima v mezinárodních vztazích a posílenou vůli států vzájemně spolupracovat. Kromě výše zmíněného Akčního plánu boje proti terorismu byla v Bukurešti přijata politická deklarace i prohlášení k některým regionálním problémům (jihovýchodní Evropě, Gruzii, Moldávii a bezpečnosti a stabilitě ve Střední Asii). Byl též odsouhlasen plán reforem organizace a dalšího posilování jejích operačních kapacit. Na další tři roky byl potvrzen mandát stávajícího generálního tajemníka OBSE (slovenského diplomata) Jána Kubiše. Účastnické státy odsouhlasily kandidaturu Nizozemí na předsednickou zemi pro rok 2003. Předsednickou zemí v roce 2002 je Portugalsko.

.