OECD - Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
16.12.2008
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla založena jako nástupce Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) a vznikla 30. září 1961, kdy vstoupila v platnost její ustavující Úmluva. Sídlo organizace, vedené generálním tajemníkem Angelem Gurríou (MEX), je v Paříži.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byla založena jako nástupce Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) a vznikla 30. září 1961, kdy vstoupila v platnost její ustavující Úmluva. Cílem OECD je podporovat taková opatření, jejichž smyslem je :
- dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability, a tak přispívat k rozvoji světového hospodářství;
- přispívat ke zdravému hospodářskému rozvoji v členských i nečlenských zemích;
- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.
Nejvyšším orgánem OECD je Rada, v níž má každá členská země stálého představitele. Radě předsedá generální tajemník OECD, zasedání mají zhruba čtrnáctidenní frekvenci. Strategický význam pro orientaci činnosti organizace má zasedání Rady na úrovni členů vlád členských zemí, které je organizováno jednou ročně (květen) za předsednictví zvolené členské země. OECD vydává rozhodnutí a doporučení Rady a další instrumenty, schválené převážně konsensem všech členů. Výstupy OECD představují závazky vlád členských zemí organizace. Ke standardům OECD se mohou rovněž přihlásit nečlenské země. Rada zřizuje k podpoře své činnosti stálé orgány, z nichž nejdůležitější jsou Výkonný výbor, Výbor pro vnější vztahy a Rozpočtový výbor.
Těžiště odborné činnosti OECD a smysl její existence spočívá v práci tzv. věcných výborů a jejich pracovních skupin, složených z tvůrců hospodářské politiky a vládních odborníků ze všech členských zemí, s širokou možností spolupráce s nečlenskými ekonomikami. Veškeré instrumenty OECD jsou výsledkem práce ve výborech. Princip dialogu a výměny názorů, založené na objektivní analýze a na pečlivém zkoumání situace v členských i nečlenských zemích, umožňuje OECD reagovat na aktuální směry a nové priority vývoje světové ekonomiky.
OECD se zabývá prakticky všemi oblastmi hospodářské politiky v jejím širokém pojetí (hospodářská, finanční, fiskální politika a podnikové záležitosti, obchod, zemědělství a rybářství, zaměstnanost a sociální věci, doprava, místní rozvoj, životní prostředí, rozvojová spolupráce, veřejná správ, věda, technologie a průmysl, vzdělávání, potravinářství). Jedním z klíčových produktů OECD je tzv. Hospodářský přehled, zpracovávaný pro členské země ve zhruba dvouletém cyklu. Dokument prezentuje strukturovaný, zevrubný odborný názor OECD na hospodaření posuzované země, včetně konkrétních doporučení. Poslední přehled, zpracovaný pro Českou republiku, byl zveřejněn v listopadu 2011.
Ministerstvo zahraničních věcí každoročně informuje vládu ČR o Instrumentech OECD, specifických doporučeních pro ČR přijatých v předchozím roce, o způsobu jejich implementace a o dalších významných skutečnostech spolupráce OECD s ČR.
Těsné pracovní a organizační vazby k OECD má rovněž následujících pět organizací: Mezinárodní energetická agentura (IEA), Agentura pro jadernou energetiku (NEA), Středisko pro výzkum a inovace ve vzdělávání (CERI), Rozvojové středisko a Klub zemí Sahelu (Club du Sahel). Od konce 80. let v souvislosti s globalizací všech ekonomických procesů, která vede k rostoucí propojenosti mezi ekonomikami členských a nečlenských zemí, OECD systematicky posiluje spolupráci s nečlenskými zeměmi.
Členskými zeměmi OECD, kterých je v současnosti 34 jsou : Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Japonsko, Kanada, Korea, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA a Velká Británie. Zasedání OECD se dále účastní EU, zastoupená Evropskou komisí. Vzhledem k profilu členské základny a odborné kvalitě výstupů OECD poskytuje expertní podporu uskupení G 20 a G 8.
Vstupními rozhovory s organizací aktuálně prochází další kandidátská země, kterou je Ruská federace. Prohloubení dosahu a účinnosti standardů OECD má napomoci rovněž projekt tzv. "Posílené spolupráce" (Enhanced Engagement), v jehož rámci se do přípravy a implementace standardů OECD těsněji zapojují Brazílie, Čína, Indie, Indonésie a Jihoafrická republika.
Více informací lze naleznout na následujících webových stránkách:
- Stránky Stálé mise České republiky při OECD v Paříži
- Stránky OECD (Sekretariát), včetně přehledu nadcházejících akcí (Key Upcoming Events), seznam všech zasedání na vysoké úrovni za účastí ministrů členských států OECD (OECD Forums, Ministerial and High-Level Meetings) a dále např. odkazy na nejčastěji vyhledávané statistické údaje nebo portály jednotlivých zemí (by countries) včetně ČR
- Databáze platných právních instrumentů OECD (Rozhodnutí, Doporučení a jiných) OECD Legal Acts
- Publikace OECD Factbook 2011-2012 - srovnatelné číselné údaje o zemích OECD (ekonomický vývoj, HDP, demografické údaje, zdravotnictví, vzdělávání, doprava, energetika, obchod životní prostředí a mnohé další)
- Spolupráce OECD s G8 a G20
- Česká republika je prostřednictvím MZV ČR těsně zapojena do spolupráce s OECD v rámci programů regionální spolupráce s nečleny. Jedná se o programy Eurasia Competitiveness Programme, The Investment Compact for South East Europe a MENA(Middle East and North Africa). Spolupráce OECD s Latinskou Amerikou a Afrikou narůstá.
Přehled plánovaných akcí na rok 2012 a uskutečněných během roku 2011, pokrývajících vztahy ČR vůči OECD a dalším mezinárodním organizacím v působnosti SM OECD, lze nalézt ve Výroční zprávě SM při OECD za rok 2011.
Přehled akcí OECD s účastí generálního tajemníka OECD, jeho zástupců nebo výkonných šéfů agentur, spadajících pod strukturu OECD. Informace se poskytuje s ohledem na významné angažmá OECD v otázkách reakcí na světovou finanční a hospodářskou krizi a rovněž v dalších oblastech (např. energetika).


