Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Rio+20 logo
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Rio+20 - světový summit o udržitelném rozvoji

Kdy: 20.06.2012 - 22.06.2012 , Kde: Rio de Janeiro, Brazílie

Ve dnech 20. - 22. června 2012 se v Rio de Janeiro konal světový summit o udržitelném rozvoji Rio+20. Hlavním cílem konference bylo projednat klíčové otázky rozvoje, který bere v úvahu nejen ekonomické a sociální otázky, ale také ochranu životního prostředí, na němž závisí prosperita států celého světa.

Rio+20 bylo rovněž příležitostí k prezentaci České republiky jako země kladoucí důraz na zodpovědné hospodaření, efektivní správu a smysluplná opatření, která povedou nejen k lepšímu prostředí pro lidstvo, ale také k posílení ekonomiky a vzájemné spolupráce mezi zeměmi. Ministr Tomáš Chalupa ve svém hlavním vystoupení na summitu zdůraznil nutnost přijímání konkrétních opatření, jako např. investic do úspor energie.

Výstupem konference je společná deklarace zúčastněných států, která obsahuje všechny tematické oblasti, které ČR, jednající v souladu se záměry Evropské unie, považuje za podstatné pro rozvoj zelené ekonomiky (voda, energetika, zaměstnanost nebo zemědělství). Snaží se vytvořit základ pro Cíle udržitelného rozvoje, které budou snadno komunikovatelné, aplikovatelné pro všechny země a proces jejich vytvoření bude koordinován s procesem hodnocení Rozvojových cílů tisíciletí.

Dokument především vyzývá k racionalizaci neefektivních dotací fosilních paliv a k eliminaci škodlivých dotací. Deklarace se zabývá náhradou Komise OSN pro udržitelný rozvoj politickým fórem na vysoké úrovni, jehož podoba bude definována mezivládním procesem. Dokument také zdůrazňuje nutnost většího zapojení občanské společnosti a soukromého sektoru do tohoto procesu, včetně podpory udržitelného chování podniků.

Česká republika vítá, že se podařilo prosadit zmínku o širších opatřeních pro měření pokroku, která by doplnila nedokonalou vypovídací hodnotu HDP. Podporu získalo i rozhodnutí umožnit jednotlivým zemím aplikovat vhodné politiky v závislosti na jejich podmínkách a volbě. Dále je podstatné, že nebudou vznikat další nové instituce a zefektivní se fungování těch stávajících, především Hospodářské a sociální rady OSN a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

Česká republika během konference zorganizovala také seminář na téma Měření udržitelné ekonomiky: perspektiva indikátorů jdoucích za obzor HDP, který demonstroval důležitost exaktního sledování vybraných ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí jako klíčový předpoklad pro přijímání odpovědných a realistických politických rozhodnutí. Akce se setkala s mimořádným ohlasem mezi delegáty konference.

U příležitosti konference měla dále česká delegace celou sérii bilaterálních jednání – se zástupci Mongolska, Vietnamu, Polska, Srbska, Gruzie, Izraele a dalších zemí.


Udržitelný rozvoj (mimo ekonomický kontext též trvale udržitelný život) je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě.

Zelená ekonomika je hospodářský model, který vytváří pracovní místa a hodnoty, ale současně bere ohledy na životní prostředí, má tedy přispívat jak životnímu prostředí, tak ekonomickému růstu. Původně celý koncept povstal ze snahy zbavit ekonomiku závislosti na fosilních palivech (ropě, uhlí), nicméně v poslední době se celý koncept přesouvá i na další oblasti, jako jsou organické potraviny nebo ekosystémové služby. Zelené hospodářství tak usiluje o ekologickou šetrnost všech společenských sektorů

Deklarací byl zahájen proces definování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které by měly po roce 2015 navázat na Rozvojové cíle tisíciletí a měly by být snadno komunikovatelné a orientační pro aktivity všech států.  V průběhu konference se  již nepodařilo identifikovat konkrétní tematické oblasti pro tyto cíle (energetika, voda) a toto bude již předmětem mezivládního procesu, z něhož mají vzejít návrhy  Cílů udržitelného rozvoje do podzimu 2013.

Rozvojové cíle tisíciletí souvisejí s celosvětovou snahou bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku na půdě OSN. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří.Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí v New Yorku ztvrdilo celkem 191 států světa své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku 2015. Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do 18 úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizování pro opomenutí určitých témat, je úspěchem, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění zavázalo.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) je hlavním orgánem OSN pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) byl založen v r. 1972 Valným shromážděním OSN na základě doporučení první mezinárodní konference o životním prostředí, jež se uskutečnila v r. 1972 ve Stockholmu. Posláním UNEPu je stimulovat a koordinovat akce na ochranu životního prostředí především na mezinárodní úrovni a poskytovat podklady pro rozhodování příznivé životnímu prostředí. V současné době se činnost UNEPu zaměřuje prioritně na monitoring životního prostředí, hodnocení vlivů, výzkum, shromažďování a rozšiřování informací, včetně systémů včasného varování, čistotu vod, přenos vhodných technologií, prohlubování spolupráce mezinárodních environmentálních úmluv, vytváření nástrojů pro politická rozhodování ve prospěch životního prostředí a pomoc africkým zemím.

Měření udržitelné ekonomiky klade důraz  na  skutečný pokrok společnosti a usiluje především  o sledování životních podmínek a ekologické udržitelnosti ekonomiky. K nejdůležitějším indikátorům udržitelného rozvoje patří: sociálně-ekonomický rozvoj, udržitelná spotřeba a výroba, sociální začleňování, demografické změny, veřejné zdraví, změna klimatu a energie, udržitelná doprava, přírodní zdroje, dobrá správa věcí veřejných.

Měření udržitelné ekonomiky klade důraz  na  skutečný pokrok společnosti a usiluje především  o sledování životních podmínek a ekologické udržitelnosti ekonomiky. K nejdůležitějším indikátorům udržitelného rozvoje patří: sociálně-ekonomický rozvoj, udržitelná spotřeba a výroba, sociální začleňování, demografické změny, veřejné zdraví, změna klimatu a energie, udržitelná doprava, přírodní zdroje, dobrá správa věcí veřejných.

 

.