Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Valné shromáždění OSN (General Assembly of the UN)

 

Valné shromáždění OSN je hlavním jednacím orgánem OSN. Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí o důležitých otázkách, jako jsou otázky míru a bezpečnosti, přijetí nových členů a rozpočtové otázky, je třeba dvoutřetinové většiny hlasů. Pro rozhodnutí o jiných otázkách stačí prostá většina hlasů.

Nové řádné zasedání Valného shromáždění začíná vždy druhé úterý v září a trvá jeden rok; jeho hlavní (podzimní) část bývá obvykle ukončena kolem 20. prosince. Počátkem řádného zasedání ve Valném shromáždění probíhá všeobecná rozprava, v níž vystupují nejvyšší představitelé států a vlád a ministři zahraničních věcí, kteří vyjadřují své názory na aktuální otázky mezinárodního zájmu a činnosti OSN. Kromě řádných zasedání může Valné shromáždění konat zvláštní zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena, pokud s tím většina členských států souhlasí. Pro každé řádné zasedání volí Valné shromáždění nového předsedu, 21 místopředsedů a předsedy šesti hlavních výborů. Ve funkcích se pravidelně střídají zástupci pěti regionálních skupin.

Vzhledem k velkému počtu témat, jejichž projednání se po Valném shromáždění požaduje, přiděluje Valné shromáždění většinu otázek k projednání svým šesti hlavním výborům:

  • První výbor: výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost
  • Druhý výbor: hospodářský a finanční výbor
  • Třetí výbor: sociální, humanitární a kulturní výbor
  • Čtvrtý výbor: zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace
  • Pátý výbor: administrativní a rozpočtový výbor
  • Šestý výbor: právní výbor

Rezoluce Valného shromáždění OSN jsou významné tím, že vyjadřují názor mezinárodního společenství na nejdůležitější mezinárodní otázky.

Předsednictví 57. Valného shromáždění OSN (2002 – 2003)

Kavan jako předseda Valného shromáždění OSN

Velmi významnou roli v OSN zastávala Česká republika jako předsednická země 57. Valného shromáždění OSN. Jeho předsedou byl dne 8. července 2002 zvolen Jan Kavan, který tuto funkci vykonával v období od 10. září 2002 do 15. září 2003. Ve výkonu funkce jej podporoval tým složený především z českých diplomatů a doplněný o několik specialistů ze sekretariátu OSN.

České předsednictví zahrnulo do svých priorit mimo jiné boj proti terorismu, prevenci konfliktů, následné aktivity konference Financování pro rozvoj a Světového summitu pro udržitelný rozvoj, posílení spolupráce OSN s partnerskými organizacemi (Světová banka, IMF, WTO), soukromým sektorem a občanskou společností a prosazování reforem v OSN.

Pod taktovkou českého předsednictví byla například sjednána a ve Valném shromáždění následně přijata významná rezoluce k prevenci ozbrojených konfliktů, která mimo jiné zdůrazňuje vzájemnou provázanost příčin konfliktů a potřebu spolupráce všech aktérů zapojených do prevence ozbrojených konfliktů, zejména OSN, jejích specializovaných agencií a občanské společnosti. Z iniciativy předsedy Valného shromáždění byl rovněž uspořádán neformální panel na téma „Role občanské společnosti v prevenci ozbrojených konfliktů“.

Jan Kavan také vedl pracovní skupinu, jejímž výsledkem byla rezoluce k integrovanému a koordinovanému naplňování závěrů konferencí a summitů OSN s řadou opatření směřujících k lepší dělbě práce mezi jednotlivými orgány a k ucelenějšímu hodnocení realizace závěrů dílčích konferencí OSN. České předsednictví se dále aktivně podílelo na reformním úsilí OSN v jeho třech základních oblastech – posílení a zefektivnění práce systému OSN, revitalizaci Valného shromáždění a reformě Rady bezpečnosti.

.