Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2011

 

Na základě reflexe aktuálních humanitárních potřeb ve světě i mezinárodních závazků byla schválena Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2011.

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2011 /2011 Operational Strategy of Czech Humanitarian Aid

Cílem operační strategie je shrnout základní zaměření humanitární pomoci ČR v roce 2011 na pozadí přijatých mezinárodních závazků a globálních humanitárních potřeb.

 1. Základní zásady poskytování humanitární pomoci

Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí Zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí, který vstoupil v platnost 1. července 2010. Humanitární pomoc (HP) je v něm definována jako souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí zasažených mimořádnou událostí (zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem), jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.

Pro poskytování HP globálně platí základní mezinárodní humanitární principy lidskosti (cílem je záchrana lidských životů), nestrannosti (pomoc se poskytuje výhradně na základě potřebnosti), neutrality (humanitární pomoc nestraní žádnému aktérovi příp. konfliktů)a nezávislosti (pomoc se neřídí politickými ani jinými zájmy dárce ani příjemce), k nimž se ČR přihlásila v roce 2006 prostřednictvím potvrzení zásad Dobrého humanitárního dárcovství (GHD)[1].

ČR uznává a podporuje zásadní roli OSN v oblasti koordinace humanitární akce (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí UNOCHA) a významný podíl agencií a programů OSN na implementaci HP, včetně naplňování koordinace pomoci v místě v rámci tzv. clusterového mechanismu.

ČR rovněž oceňuje a podporuje působení Mezinárodního červeného kříže (ICRC, IFRC) a národních organizací ČK zejména v nestabilních oblastech, při prosazování mezinárodního humanitárního práva a při prevenci katastrof. V oblasti prevence katastrof jsou pro HP ČR rovněž relevantní závazky vyplývající z akčního rámce z Hyogo, včetně závěrů 2. zasedání Globální platformy pro DRR z června 2009.

Jako člen EU se ČR podílí také na aktivním působení Evropské unie v globální oblasti poskytování HP, zejména pokud jde o prosazování a praktickou realizaci zásad dobrého dárcovství, včetně kvalitního vyhodnocování potřeb a financování opomíjených humanitárních krizí.

2. Druhy krizí a způsoby poskytování humanitární pomoci

            Jak vyplývá z výše uvedené definice, humanitární pomocí se rozumí nejen okamžitá reakce na ad hoc katastrofu (v prvních dnech až týdnech), ale také následná pomoc při obnově základních životních podmínek (časná obnova v řádu měsíců, dlouhodobější až do dvou let od vypuknutí krize). Součástí humanitární pomoci je rovněž prevence katastrof a předcházení jejich negativním následkům, a také pomoc při vleklé (komplexní) humanitární krizi zejména v tzv. křehkých zemích.

            Humanitární pomoc lze poskytovat třemi základními způsoby, jež využívá také ČR:

·         1) finanční (příspěvky mezinárodním organizacím, dotace českým neziskovým organizacím, dary zahraničním neziskovým aj. institucím) – lze uplatnit ve všech druzích i fázích humanitárních krizí;

·         2) materiální (v ČR v součinnosti s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru – GŘ HZS) – vztahuje se zpravidla na první fázi reakce na ad hoc katastrofy;

·         3) expertní (v ČR rovněž v součinnosti s GŘ HZS) – převážně v první fázi ad hoc katastrof.

 

3. Globální humanitární výzvy a potřeby 2010 - 2011

Konsolidovaná humanitární výzva OSN

Poskytování humanitární pomoci se řídí potřebami postižených zemí. Zásadním nástrojem pro identifikaci globálních humanitárních potřeb je Konsolidovaná humanitární výzva (CAP - Consilidated Appeals Process), kterou vyhlašuje  UNOCHA, a průběžně vydávané okamžité a následné výzvy k ad hoc katastrofám velkého rozsahu (Flash Appeals).

CAP na rok 2011 byla vyhlášena v Ženevě a Bruselu 30. listopadu 2010. Zahrnuje výzvy na financování humanitárních potřeb v hodnotě 7,4 mld. USD v celkem 14 zemích či regionech (převážně subsaharská Afrika a země střední Asie; nově zařazeno Haiti, oproti roku 2010 vyřazeny Uganda, Nepál a Kongo/Brazzaville). Nejnákladnější zůstává humanitární operace v Súdánu (1,7 mld. USD), následuje Haiti (907 mil. USD), DR Kongo (719 mil.), Afghánistán (679 mil.), Palestina (576 mil.), Somálsko a Keňa (530, resp. 526 mil.), Čad (506 mil.), dále Zimbabwe (415 mil.), region západní Afriky (252 mil.) a Jemen (225 mil.).

Sektorově připadá opět nejvyšší podíl na potravinovou pomoc a na asistenci uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám. Tomu odpovídá, že z apelujících organizací požaduje nejvíce (přes 2,1 mld. USD) Světový potravinový program/WFP a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky/UNHCR (téměř 1 mld.); více než 1,25 mld. připadne na projekty nevládních organizací zapojených do CAP.

Okamžité humanitární výzvy OSN

Při velkých ad hoc katastrofách vyhlašuje OSN okamžitou výzvu, v níž shrnuje přehled humanitárních potřeb postižené země. Na přelomu 2010/2011 zůstává v platnosti okamžitá výzva pro Pákistán (Pakistan Floods Emergency Response Plan), která byla vyhlášena v přímé souvislosti s letními záplavami v srpnu 2010 s účinností do července 2011. Z celkově požadované sumy 1,9 mld. USD dárci do konce listopadu 2010 poskytli 873 mil. USD (tj. 45%). Nejlépe (z 50%) jsou pokryty potravinová bezpečnost, výživa a zemědělství; nejhůře (pod 10%) vzdělávání, správa táborů pro vysídlené osoby (IDPs) a komunitní obnova.

V platnosti zůstává také okamžitá výzva (Flash Appeal) pro Kyrgyzstán ve výši 93 mil. USD vyhlášená v červnu 2010 s roční účinností; naplněna je z 55% (51 mil. USD). Zde jsou nejlépe financovány sektory zdraví, potravinové bezpečnosti a zemědělství; nejhůře sanitace, obnova přístřeší a komunit a humanitární ochrana.

Humanitární výzva Mezinárodního Červeného kříže

Mezinárodní Červený kříž (ICRC) vydal rovněž svou humanitární výzvu 2011 (Výzvu ústředí ICRC – 183,5 mil. CHF, Výzvu na katastrofy – 1.046,9 mil. CHF). Shrnuje v ní požadavky na financování operací zejména ve prospěch vnitřně vysídlených lidí a uprchlíků v konfliktních zemích.

Oproti roku 2010 vzrostly celkově identifikované potřeby ve finančním vyjádření o více než 10%. Geografické rozdělení zachovává obdobné podíly jako v minulých letech (37% rozpočtu do Afriky, 25% do Asie a Tichomoří, 22% na Blízký východ, 16% do severní i jižní Ameriky a Evropy). Podobně jako OSN, také ICRC vnímá zásadní nárůst humanitárních potřeb především v západní Africe, v Pákistánu, na Haiti a v Jemenu; nadále vysoké potřeby humanitární pomoci přetrvávají v Afghánistánu, Iráku, Súdánu (tři největší humanitární operace ICRC vůbec), jakož i na palestinských územích, v DR Kongo, Somálsku a Kolumbii. Na poskytování ochrany připadne 18% rozpočtu ICRC, 60% se předpokládá na nepotravinovou humanitární pomoc a 14% na prevenci katastrof.  

4. EU a humanitární pomoc

            V rámci EU probíhá v souvislosti s implementací Lisabonské smlouvy a také na základě vyhodnocení reakce na katastrofy na Haiti a v Pákistánu několik významných procesů v humanitární oblasti. Během roku 2011 se očekává finalizace střednědobého vyhodnocení Akčního plánu k Humanitárnímu konsensu, které začalo na podzim 2010 za účasti ČR.

Na základě Závěrů Rady (GAC) z prosince 2010 by EK měla během roku 2011 předložit legislativní návrhy týkající se zlepšení reakce EU na humanitární krize jak z hlediska humanitární pomoci, tak civilní ochrany. V souvislosti s ustavením a dalším rozvojem ESVA se rovněž očekává rozpracování krizové dimenze této zahraniční služby EU.

            Rok 2011 je Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství. V této souvislosti se EK bude snažit o vytvoření evropské dobrovolné humanitární služby, jejíž zřízení předpokládá Lisabonská smlouva. EK v listopadu 2010 vydala sdělení „Jak vyjádřit solidaritu občanů EU prostřednictvím dobrovolnictví: první reflexe o Evropském dobrovolnickém humanitárním sboru“. Toto sdělení bude během roku 2011 předmětem široké diskuse v rámci EU, do níž se ČR aktivně zapojí.

            Generální ředitelství EK pro humanitární pomoc (DG ECHO) je rovněž předním zastáncem zásad dobrého humanitárního dárcovství a podněcuje především kvalitní vyhodnocování humanitárních potřeb a rovnoměrné financování humanitárních krizí, včetně těch opomíjených, a to v součinnosti s členskými státy EU. Ve své Operační strategii na rok 2011 identifikuje DG ECHO obdobné průřezové priority HP jako v předchozím roce: respektování IHL a humanitárního prostoru; prevence katastrof; propojení humanitární a rozvojové akce (LRRD); vojenské v. humanitární mise (a komplementarita civilní ochrany s humanitární pomocí); potravinová pomoc. K tomu přistupuje nově důraz na gender,  zejména ve vztahu k sexuálnímu násilí.

            Základní rozpočet DG ECHO na humanitární pomoc pro rok 2011 činí 848 mil. EUR (výsledný rozpočet roku 2010 dosáhl po navýšeních v reakci na katastrofy 1,1 mld. EUR). Předběžně 71% by mělo být věnováno na komplexní krize (zejména Súdán, Pákistán, Sahel, PAÚ, DR Kongo, Afghánistán, Haiti a Somálsko), 10%  na tzv. zapomenuté krize (zejména etnicky založené vnitrozemské či přeshraniční konflikty, primárně Barma a barmští uprchlíci v Bangladéši, nově středoafrické země zasažené aktivitami Armády božího odporu/LRA). Sektorově počítá DG ECHO s více než 63% rozpočtu (536,7 mil. EUR) na nepotravinovou humanitární pomoc, téměř 29% (244,2 mil.) na potravinovou pomoc, pouze 4% (34,4 mil.) na prevenci katastrof.  

5. Humanitární pomoc ČR

Humanitární pomoc ČR 2010

Rok 2010 se vyznačoval vysokou frekvencí přírodních katastrof. Nejrozsáhlejší a nadále přetrvávající humanitární následky vyvolalo zemětřesení, které 12. ledna postihlo Haiti, a rozsáhlé záplavy, jež během srpna a září 2010 zasáhly až třetinu území Pákistánu.  Na obě tyto humanitární katastrofy uvolnila vláda ČR mimořádné prostředky – pro Haiti v souhrnné výši 20 mil. Kč, pro Pákistán 14 mil. Kč s tím, že část bude využita v roce 2011.

Kromě těchto dvou největších katastrof ČR financovala také humanitární pomoc po zemětřesení v Chile, kruté zimě v Mongolsku, rozsáhlých požárech v Rusku, hladomoru v Barmě a Nigeru a záplavách ve střední i jihovýchodní Evropě. Na přírodní katastrofy tak bylo vynaloženo 50 mil. Kč, tj. 56%  humanitárního rozpočtu 2010.

Přírodními katastrofami bylo ovlivněno i celkové geografické zaměření humanitární pomoci ČR v roce 2010: více než třetina rozpočtu (32,5 mil. Kč) šla do Latinské Ameriky (Haiti, Chile, Kuba), další třetina (29 mil.) do Asie (Pákistán, Afghánistán + afghánští uprchlíci v Íránu, Barma, Mongolsko, Srí Lanka). Zbývající třetina byla věnována do subsaharské Afriky (19 mil. Kč), do Evropy (11,5 mil.) a na Blízký východ (3 mil.).  

V roce 2010 proběhla tři dotační výběrová řízení, v nichž bylo dohromady rozděleno 32,5 mil. Kč (36% rozpočtu). Na počátku roku to byla dotační výzva na pomoc zemím s komplexní krizí, v níž byly podpořeny 3 humanitární projekty v DR Kongo, dva na Srí Lance, po jednom v Barmě, Etiopii, Keni, Somálsku a Ugandě. V dalších dvou dotačních řízeních byly podpořeny 4 projekty na obnovu Haiti a jeden na okamžitou pomoc Pákistánu.

Přes množství ad hoc katastrof se v souladu s Operační strategií humanitární pomoci ČR na rok 2010 podařilo vedle dotačního řízení na komplexní humanitární krize realizovat také další plánovanou humanitární pomoc mj. v Afghánistánu, Barmě (a pro barmské uprchlíky v Malajsii a Indii), v Zimbabwe a na PAÚ i humanitární příspěvek fondům CERF/OSN a DREF/IFRC.

Dne 1. července 2010 vstoupil v platnost Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí (Zákon 151/2010 Sb.), který mj. zakotvil definici humanitární pomoci a vymezil pravomoci MZV a MV při její realizaci. V praxi však bude i v roce 2011 pokračovat spolupráce obou ministerstev na dosavadním základu, zejména vzhledem k existenci jediného humanitárního rozpočtu v gesci MZV. V roce 2010 se GŘ HZS podílel na realizaci materiální humanitární pomoci Polsku, Maďarsku a Slovensku.

V říjnu 2010 dosáhl záchranářský tým CZERT – Czech Emergency Response Team - certifikace INSARAG (poradní skupina OCHA pro oblast vyhledávání a záchranářství) v kategorii Heavy USAR team. Počínaje rokem 2011 lze očekávat jeho nasazování v humanitárních záchranářských operacích i vysílání na regionální cvičení v souladu s pravidly INSARAG.

Humanitární pomoc ČR v roce 2011 – předběžný výhled

            V roce 2011 budou na humanitární pomoc k dispozici 73 mil. Kč, v souladu s usnesením vlády č. 440 ze 7. června 2010. ČR bude při financování humanitární pomoci usilovat jak o podporu zemí s komplexními humanitárními potřebami, tak zemí zasažených ad hoc katastrofou velkého rozsahu. Návazná pomoc bude poskytnuta do Pákistánu i na Haiti na obnovu po katastrofách z roku 2010.

Při realizaci humanitární pomoci bude ČR usilovat jak o podporu humanitárních projektů a kapacit českých nevládních organizací, tak v přiměřeném rozsahu také o podporu programů a fondů OSN a ICRC/IFRC. U vybraných agencií OSN se bude ČR ucházet o zapojení českých pracovníků do realizace humanitárních projektů spolufinancovaných ČR (Partnership – možné mj. u UNHCR či WFP).

Na podporu humanitárních projektů nevládních organizací se opět uskuteční výběrové dotační řízení, a to ve dvou podprogramech - komplexní krize (DR Kongo, Etiopie, Barma/Myanmar, Srí Lanka) a obnova po katastrofách (Haiti, Pákistán). Výzva na předložení námětů byla vyhlášena 15. 12. 2010, výplata dotací na vybrané projekty se předpokládá na přelomu března a dubna 2011.

            Souběžně s financováním případných ad hoc katastrof bude během I. – II. čtvrtletí 2011 rovněž navržen příspěvek na projekty rychlého dopadu (QIP) v Afghánistánu a na pokračující pomoc barmským uprchlíkům v Indii, Malajsii či Thajsku. V případě potřeby bude realizována humanitární pomoc pro Súdán, Somálsko a Zimbabwe, tj. země s komplexní humanitární krizí, které nebudou zařazeny do příslušné dotační výzvy – tuto pomoc lze evt. realizovat v rámci humanitární výzvy OSN.

Pokud prostředky neodčerpají nové ad hoc katastrofy velkého rozsahu, bude část humanitárního rozpočtu ve II. - III. čtvrtletí věnována na prioritní projekty v rámci Konsolidované humanitární výzvy OSN 2011, a to s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji v jednotlivých zemích i k financování jednotlivých krizí ze strany dárců (tradiční květnové vyhodnocení CAP v Ženevě).        

            V červenci bude v návaznosti na operační strategii provedeno střednědobé vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu i globálních humanitárních potřeb. Dle jeho výsledků a v závislosti na stavu disponibilních prostředků budou ve III. – IV. čtvrtletí podpořeny jednak ty humanitární organizace a fondy (resp. jejich humanitární projekty), které případně neobdrží dobrovolný příspěvek (CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP), jednak humanitární aktivity zaměřené na prevenci katastrof a kompenzaci vlivů klimatické změny (např. formou příspěvku do Fondu rychlé krizové reakce IFRC – DREF).

Pokud jde o země/regiony, průběžně bude sledována zejména humanitární situace v Afghánistánu a Pákistánu, v Barmě/Myanmaru, na Srí Lance, v Gaze/na PAÚ a v zemích subsaharské Afriky. Průběžně během celého roku budou financovány akutní humanitární potřeby v oblastech zasažených ad hoc přírodními katastrofami, včetně případné návazné pomoci (např. po záplavách v Albánii, BaH a Černé Hoře z prosince 2010).

 Předběžné rozvržení humanitárního rozpočtu 2011 

Termín Podíl na rozpočtu HP (%) Částka (Kč) Způsob využití
I.čtvrtletí

22

13,5

16 mil.

10 mil.

Dotační řízení:

DR Kongo, Etiopie, Barma, Srí Lanka

Haiti, Pákistán1

I. - II. čtvrtletí 12,5 9 mil. Afghánistán (QIP), Barma
II. – III. čtvrtletí 23,5 17 mil. Výzvy OSN/ICRC 2011 (Súdán, Somálsko, Zimbabwe aj.)
III. – IV. čtvrtletí* 24,5 18 mil.

Dobrovolné příspěvky:

CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP

IV. čtvrtletí* 4 3 mil. DRR aktivity (DREF)

1) na základě usnesení vlády č. 787 ze 3. listopadu 2010

*) na základě střednědobého vyhodnocení humanitární situace a čerpání rozpočtu na HP



[1] Deklarace „Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship“ byla přijata skupinou dárcovských zemí a EK 17. 6. 2003; další dárci, včetně ČR, se přidávali individuálně; EU přijala deklaraci kolektivně v rámci schválení Evropského konsensu o humanitární pomoci v roce 2007.   

přílohy

StrategieHP2011EN.doc 78 kB doc (Word dokument) 5.1.2011

.