Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2013

 

Cílem operační strategie je navrhnout využití rozpočtu na humanitární pomoc ČR na rok 2013 na základě reflexe humanitárních potřeb ve světě a návazností na předchozí poskytnutou pomoc i globální humanitární výzvy.

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2013 - česky

2013 Humanitarian Aid Operation Strategy of the Czech Republic - English

 

1. Definice humanitární pomoci, základní zásady a způsoby jejího poskytování

Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí z roku 2010.[1] Humanitární pomoc (dále HP) je v něm definována jako souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí zasažených mimořádnou událostí (zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem), jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.

Poskytování HP se globálně řídí základními mezinárodními humanitárními principy lidskosti (cílem je záchrana lidských životů), nestrannosti (pomoc se poskytuje výhradně na základě potřebnosti), neutrality (humanitární pomoc nestraní žádnému aktérovi příp. konfliktů)a nezávislosti (pomoc se neřídí politickými ani jinými zájmy dárce ani příjemce), k nimž se ČR přihlásila v roce 2006 prostřednictvím potvrzení zásad Dobrého humanitárního dárcovství (GHD)[2].

ČR uznává a podporuje zásadní roli OSN v oblasti koordinace humanitární akce (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí UNOCHA, clusterový systém) a významný podíl agencií a programů OSN na realizaci HP i vyhodnocování humanitárních potřeb.

ČR rovněž podporuje působení Mezinárodního červeného kříže (ICRC, IFRC) a národních organizací ČK zejména v nestabilních oblastech, při prosazování mezinárodního humanitárního práva a při řešení a prevenci katastrof v místním měřítku.

Jako člen EU se ČR podílí také na aktivním působení Evropské unie v globální oblasti HP prostřednictvím naplňování Evropského konsensu o humanitární pomoci. Těžiště vzájemné spolupráce a koordinace spočívá v prosazování a praktické realizaci zásad dobrého dárcovství, včetně důrazu na kvalitní vyhodnocování potřeb, na koordinované poskytování pomoci a rovnoměrné financování humanitárních krizí.

            Jak vyplývá z výše uvedené definice, humanitární pomocí se rozumí jak okamžitá reakce na ad hoc katastrofu, tak následná pomoc při obnově základních životních podmínek. Součástí humanitární pomoci je rovněž prevence katastrof a zvyšování odolnosti vůči nim, a také pomoc při vleklé (komplexní) humanitární krizi. Důležitá je vzájemná návaznost a synergie humanitárních a rozvojových aktivit (Linking Relief, Recovery and Development, LRRD), které může přispívat k celkovému posilování odolnosti zranitelných zemí a regionů.

ČR – podobně jako jiní dárci – využívá tři základní formy pomoci:

·         1) finanční (příspěvky mezinárodním organizacím, dotace českým neziskovým organizacím, dary zahraničním neziskovým aj. institucím) – všechny fáze HP;

·         2) materiální (v ČR v součinnosti s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, GŘ HZS) – zpravidla v rámci okamžité pomoci;

·         3) expertní (v ČR rovněž v součinnosti s GŘ HZS) – v rámci okamžité pomoci (záchranáři, zdravotníci), případně v rámci prevence.

2. Globální humanitární výzvy a potřeby

 

Konsolidovaná humanitární výzva OSN na rok 2013

Zásadním nástrojem pro identifikaci globálních humanitárních potřeb je Konsolidovaná humanitární výzva (CAP - Consolidated Appeals Process), kterou každoročně vyhlašuje Kancelář OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA). CAP na rok 2013 zahrnuje výzvy na financování humanitárních potřeb 51 mil. lidí v hodnotě 8,5 mld. USD v celkem 16 zemích (vedle 12 zemí subsaharské Afriky také Afghánistán, Jemen, PAÚ a Filipíny/Mindanao). Oproti roku 2012 z CAP vypadly země Afrického rohu, Pobřeží Slonoviny a Haiti. Nejvíce financí žádá CAP pro Somálsko (1,3 mld. USD) a oba Súdány (1,1 mld. Jižní Súdán, 983 mil. Súdán); podle počtu příjemců pomoci jsou největší operace v Afghánistánu a Jemenu (po více než 8 mil. příjemců pomoci). O více než 100 mil. USD vzrostl odhad humanitárních potřeb v Jemenu, Konžské demokratické republice a Mali, naopak nadále klesají požadavky na pomoc Palestině a Zimbabwe.

Odděleně od konsolidovaných výzev vyhlásila UNOCHA Humanitární plán pro Sýrii a Plán regionální pomoci pro Sýrii na prvních šest měsíců roku 2013. Uvnitř Sýrie se počítá s pomocí až 4 mil. lidem ve výši 520 mil. USD – plán byl dle OSN odsouhlasen syrskou vládou. Regionální program koordinovaný UNHCR počítá s pomocí až 1,1 mil. uprchlíků ze Sýrie v sousedních zemích a s náklady ve výši 1 mld. USD. UNRWA se zaměří na pomoc palestinským uprchlíkům postiženým konfliktem v Sýrii a požaduje 91 mil. USD na první polovinu r. 2013.

Humanitární výzva Mezinárodního Červeného kříže na rok 2013

Mezinárodní Červený kříž (ICRC) v tradiční Výzvě na katastrofy (988,7 mil. CHF; dalších 186,8 mil. CHF je určeno na provoz ústředí) shrnuje požadavky na financování operací zejména ve prospěch vnitřně vysídlených lidí a uprchlíků v konfliktních zemích. Geografické rozdělení zůstává obdobné jako v minulých letech, mírně vzrostl podíl Afriky (43% celkového rozpočtu) i regionu Blízkého východu (23%), pětina rozpočtu půjde do Asie. Mezi největší operace ICRC v r. 2013 patří Afghánistán, Irák, Somálsko, DRC, Jižní Súdán a Sýrie. Naopak po loňském únosu a zavraždění humanitárního pracovníka trvá omezení činnosti ICRC v Pákistánu. Na poskytování humanitární ochrany připadne 19,7% rozpočtu ICRC, 57% se předpokládá na nepotravinovou humanitární pomoc a 15% na prevenci.  

Humanitární strategie DG ECHO na rok 2013

            Generální ředitelství EK pro humanitární pomoc (DG ECHO) je významným globálním dárcem i zastáncem zásad dobrého humanitárního dárcovství. Na poskytování humanitární pomoci v r. 2013 má základní rozpočet ve výši 856 mil. EUR. Podobně jako vloni má být 52% rozpočtu vynaloženo v subsaharské Africe (Africký roh, obojí Súdán, země střední Afriky, Sahel), 19% v Asii a 16% na Blízkém východě (vedle Sýrie také Irák a PAÚ). Na tzv. zapomenuté krize by mělo jít až 15% rozpočtu; na potravinovou pomoc téměř třetina (31,7%); na prevenci katastrof 5,4%.

            Mezi hlavní priority DG ECHO v roce 2013 patří dále etablování Humanitárních dobrovolníků EU (EVHAC) a proces evaluace Humanitárního konsensu, který započal vyhlášením veřejných konzultací s termínem do 15. března.


3. Humanitární pomoc ČR v roce 2013

 

Shrnutí humanitární pomoci ČR poskytnuté do zahraničí v roce 2012

Roku 2012 z humanitárního hlediska dominoval konflikt v Sýrii a jeho negativní dopady nejen na obyvatelstvo uvnitř země, ale i na okolní státy (hl. Jordánsko, Libanon a Turecko). ČR věnovala na pomoc obyvatelstvu Sýrie a syrským uprchlíkům v regionu celkem 16,5 mil. Kč; další 4 mil. byly určeny na pomoc palestinským uprchlíkům mj. též v Sýrii.

Konflikty prohlubovaly humanitární problémy také v Sahelu (hlavně Mali, kvůli přílivu uprchlíků též Niger, Burkina Faso a Mauretánie), v Súdánu i Jižním Súdánu a na východě Konžské demokratické republiky. Přes určitou stabilizaci politické situace přetrvávaly závažné humanitární potřeby v Somálsku a Jemenu. ČR na pomoc těmto zemím subsaharské Afriky (+ Jemenu) uvolnila celkem 25 mil. Kč.

Z asijských zemí zůstala vlivem bezpečnostní nestability a dopadů přírodních katastrof vážná humanitární situace v Afghánistánu i Pákistánu a na východě Barmy. ČR na pomoc uvedeným zemím věnovala 11,5 mil. Kč.

Ve srovnání s konflikty byly humanitární dopady přírodních katastrof v roce 2012 z globálního hlediska méně závažné. V první polovině roku čelily země subsaharské oblasti Afriky opět suchu. Na podzim zasáhl Karibik a východní pobřeží USA hurikán Sandy, který měl nejničivější dopady jednak v hustě osídlených aglomeracích Spojených států, zároveň též na chudém a celoročně katastrofami zmítaném Haiti. Sérii tropických cyklonů a tajfunů od léta čelily i rozsáhlé oblasti v Tichomoří a Střední Americe, z jednotlivých zemí byly záplavami a sesuvy půdy výrazně zasaženy zejména Bangladéš, Čína a Filipíny. Nejrozsáhlejším záplavám za posledních padesát let čelila také Nigérie. ČR na okamžitou pomoc i obnovu po přírodních katastrofách věnovala 10,5 mil. Kč.

 ČR rovněž během roku 2012 přispěla na projekty Ústředního fondu OSN pro okamžitou reakci (CERF, 2,5 mil. Kč) a na výzvu ve prospěch rozpuštění Camp Ashraf/Camp New Iraq (UNHCR, 3 mil. Kč).

Ve sledovaném období se na realizaci schválené humanitární pomoci financované z rozpočtu MZV podílely nevládní organizace české (44,5%) i zahraniční (8%), dále mezinárodní humanitární organizace (43,5%) a ZÚ ČR v Kábulu a Kuala Lumpur.

Humanitární pomoc ČR v roce 2013 – předběžný výhled

            Na humanitární pomoc ČR poskytovanou do zahraničí v roce 2013 byla schválena stejná částka jako v předchozích letech, 73 mil. Kč[3]. ČR bude při financování HP nadále usilovat jak o podporu zemí s komplexními humanitárními potřebami, tak zemí zasažených ad hoc katastrofou velkého rozsahu. Zároveň dle svých možností zohlední potřeby návazné pomoci po katastrofách z roku 2012 i potřebu prevence katastrof a LRRD. Vyčleněny budou také prostředky na potravinovou pomoc.

Při realizaci humanitární pomoci bude ČR opět usilovat jak o podporu humanitárních projektů českých a zahraničních nevládních organizací, tak v přiměřeném rozsahu o podporu programů a fondů OSN a ICRC/IFRC (v návaznosti na jejich humanitární výzvy), vždy s přihlédnuím ke komparativním výhodám jednotlivých implementačních partnerů, aby byl přínos pro příjemce pomoci co největší při maximálně efektivním vynaložení prostředků.

Na podporu humanitárních projektů nevládních organizací proběhne v I. čtvrtletí 2013 výběrové dotační řízení, a to ve dvou podprogramech - komplexní krize (Afghánistán, Barma/Myanmar, Etiopie, Jižní Súdán a Konžská demokratická republika) a okamžitá pomoc (Sýrie + region – zejména Jordánsko, Libanon, Turecko). Výzva na předložení námětů byla vyhlášena 14. 12. 2012, výplata dotací se předpokládá do konce března 2013.

Během druhého čtvrtletí bude hlavní prioritou zohlednění návazných potřeb v zemích, kterým ČR poskytla humanitární pomoc v roce 2012. Jde zejména o Západní Afriku/Sahel a Jemen. Tato pomoc bude realizována buď v rámci CAP, nebo též ve spolupráci s nevládními organizacemi. Průběžně bude sledován vývoj humanitární situace i pokrytí potřeb v Sýrii a regionu s možností příspěvku na vyhlášené humanitární programy OSN. Sledována bude též humanitární situace na Haiti a v Pákistánu při obnově po předešlých katastrofách, včetně možností podpory prevence a připravenosti. V případě úspěšné identifikace budou podpořeny humanitární projekty ve prospěch barmských uprchlíků (Rohingyů) v Malajsii i afghánských uprchlíků v Íránu.

            V červenci bude v návaznosti na operační strategii provedeno střednědobé vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu i globálních humanitárních potřeb. Dle jeho výsledků a v závislosti na stavu disponibilních prostředků budou ve III. – IV. čtvrtletí podpořeny aktivity humanitárních fondů a agencií OSN (CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP). V návaznosti na mezinárodní závazky a dle aktuálních potřeb bude realizována potravinová pomoc - ZÚ ČR předběžně indikovaly potřebu potravinové a nutriční pomoci v Jemenu, Mali, Tádžikistánu a Zimbabwe. Z případného zůstatku humanitárního rozpočtu budou podpořeny humanitární aktivity zaměřené na prevenci katastrof/posilování odolnosti.

            V roce 2013 proběhne také první bilaterální evaluace humanitárních projektů, a to v Barmě. Během plánovaného komplexního vyhodnocení činnosti PRT Lógar budou rovněž zohledněny realizované humanitární projekty v Afghánistánu a možnosti budoucí návaznosti na ně. V rámci pokračujícího předsednictví v iniciativě Dobrého humanitárního dárcovství se ČR zaměří na výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe ohledně aplikace konceptu LRRD, zejména v kontextu soudobého důrazu na budování odolnosti zemí a regionů náchylných k humanitárním krizím.  

 

Předběžné rozvržení čerpání humanitárního rozpočtu v roce 2013

 

Termín Částka (Kč) Způsob využití Příjemce
I. – IV. čtvrtletí 12.000.000 Ad hoc humanitární krize OSN, ICRC/IFRC, IOM, NGOs
I.čtvrtletí

16.000.000

10.000.000

Dotační řízení:

- komplexní krize (Afghánistán, Barma, Etiopie, DRC, Jižní Súdán);

- okamžitá pomoc

(Sýrie + region)

NGOs registrované

v ČR

II. čtvrtletí 15.000.000 Follow-up HP 2012 (Haiti, Jemen, Malajsie, Pákistán, Sýrie, Západní Afrika) OSN, ICRC, NGOs
III. čtvrtletí* 5.000.000 Potravinová pomoc (Jemen, Mali, Tádžikistán, Zimbabwe) WFP/UNICEF/NGOs
III. – IV. čtvrtletí* 12.000.000 účelové příspěvky, CAP CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP
IV. čtvrtletí* 3.000.000 DRR a LRRD aktivity IFRC/NGOs
Celkem 73.000.000    

*) na základě střednědobého vyhodnocení humanitárních potřeb v červenci 2013 a stavu HP rozpočtu



[1] Zákon č. 151/2010 Sb. o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, v platnosti od 1. 7. 2010.

[2] Deklarace „Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship“ byla přijata skupinou dárcovských zemí a EK 17. 6. 2003; další dárci, včetně ČR, se přidávali individuálně; EU přijala deklaraci kolektivně v rámci schválení Evropského konsensu o humanitární pomoci v roce 2007. Od července 2012 ČR spolu s Dánskem vykonává roční předsednictví v této neformální platformě.   

[3] Usnesení vlády ČR č. 413 z 13. června 2012 o Plánu dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2013 a ke Střednědobému financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2015

přílohy

StrategieHP2013.doc 122 kB doc (Word dokument) 24.1.2013

StrategyHumAid2013en.doc 111 kB doc (Word dokument) 24.1.2013

.