Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2014

 

(Archivní článek, platnost skončena 14.01.2020.)

Roční operační strategie poskytuje shrnutí globálních humanitárních výzev (OSN, ICRC, EU), reflexi závazků vyplývajících z bilaterální humanitární pomoci poskytnuté v uplynulém roce a orientační návrh využití humanitárního rozpočtu MZV v roce 2014.

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2014

Cílem operační strategie je shrnout základní zaměření humanitární pomoci ČR v roce 2014 na pozadí globálních humanitárních potřeb a přijatých mezinárodních závazků.

 

1. Definice humanitární pomoci, základní zásady a způsoby jejího poskytování

Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí z roku 2010.[1] Humanitární pomoc (dále HP) je v něm definována jako souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí zasažených mimořádnou událostí (zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem), jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.

Poskytování HP se globálně řídí základními mezinárodními humanitárními principy lidskosti (cílem je záchrana lidských životů), nestrannosti (pomoc se poskytuje výhradně na základě potřebnosti), neutrality (humanitární pomoc nestraní žádnému aktérovi příp. konfliktů)a nezávislosti (pomoc se neřídí politickými ani jinými zájmy dárce ani příjemce), k nimž se ČR přihlásila v roce 2006 prostřednictvím potvrzení zásad Dobrého humanitárního dárcovství (GHD)[2].

ČR uznává a podporuje zásadní roli OSN v oblasti koordinace humanitární akce a obhajoby dostupnosti humanitární pomoci i ochrany humanitárních pracovníků (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí UNOCHA, clusterový systém) i významný podíl agencií a programů OSN na realizaci HP a vyhodnocování humanitárních potřeb.

ČR rovněž podporuje působení Mezinárodního červeného kříže (ICRC, IFRC) a národních organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce zejména v nestabilních oblastech, při prosazování mezinárodního humanitárního práva a při řešení a prevenci katastrof v místním měřítku.

Jako člen EU se ČR podílí také na aktivním působení Evropské unie v globální oblasti HP prostřednictvím naplňování Evropského konsensu o humanitární pomoci. Těžiště vzájemné spolupráce a koordinace spočívá v prosazování a praktické realizaci zásad dobrého dárcovství, včetně důrazu na kvalitní vyhodnocování potřeb, na koordinované poskytování pomoci a rovnoměrné financování humanitárních krizí.

            Jak vyplývá z výše uvedené definice, humanitární pomocí se rozumí jak okamžitá reakce na ad hoc katastrofu, tak následná pomoc při obnově základních životních podmínek. Součástí humanitární pomoci ČR je rovněž prevence katastrof a zvyšování odolnosti vůči nim, a také pomoc při vleklých (komplexních) humanitárních krizích. Důležitá je vzájemná návaznost a synergie humanitárních a rozvojových aktivit (Linking Relief, Recovery and Development, LRRD), která může přispívat k celkovému posilování odolnosti zranitelných zemí a regionů.

ČR – podobně jako jiní dárci – využívá tři základní formy humanitární pomoci:

·         1) finanční (peněžní dary mezinárodním i nevládním organizacím ad. institucím, dotace českým neziskovým organizacím) – ve všech fázích HP;

·         2) materiální (v ČR v součinnosti s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, GŘ HZS) – zpravidla v rámci okamžité pomoci;

·         3) expertní (v ČR rovněž v součinnosti s GŘ HZS) – v rámci okamžité pomoci (záchranáři, zdravotníci) a prevence katastrof.

2. Globální humanitární výzvy a potřeby

 

Konsolidovaná humanitární výzva OSN na rok 2014

Zásadním nástrojem pro identifikaci globálních humanitárních potřeb je Konsolidovaná humanitární výzva OSN (CAP - Consolidated Appeals Process), kterou každoročně vyhlašuje Kancelář OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA). CAP na rok 2014, který je nově rozdělen do několika strategických dokumentů s důrazem na kvalitní vyhodnocení potřeb a následný monitoring, zahrnuje výzvy na financování humanitárních potřeb 52 mil. lidí v hodnotě 12,9 mld. USD v 17 zemích (vedle zemí a regionů subsaharské Afriky také Afghánistán, Filipíny, Haiti, Jemen, Palestina a Sýrie). Oproti roku 2013 se do CAP opět vrátily Haiti a Filipíny z důvodu loňských přírodních katastrof, rozšířil se počet zemí zahrnutých do regionální výzvy pro Sahel a naopak vypadlo Zimbabwe.  

Polovinu z celkových prostředků v rámci CAP žádá OSN na pomoc lidem postiženým konfliktem v Sýrii. UNOCHA vyhlásila Humanitární plán pomoci pro Sýrii (SHARP – uvnitř Sýrie počítá s pomocí až 9 mil. lidem a náklady 2,3 mld. USD) a Syrský regionální plán pomoci (RPP - v sousedních zemích očekává pomoc pro 4,1 mil. uprchlíků ze Sýrie a dalších 2,7 mil. místních obyvatel s náklady ve výši 4,2 mld. USD).

Kromě syrské krize žádá CAP nejvíce financí pro oba Súdány (1,1 mld. Jižní Súdán, 995 mil. Súdán), Somálsko (928 mil. USD), Konžskou demokratickou republiku (832 mil.) a Filipíny (791 mil.); výrazně se zvýšily také požadavky na pomoc Středoafrické republice (247 mil. USD pro více než 2 mil. lidí). Podle počtu příjemců pomoci jsou největší operace v Jemenu (téměř 15 mil. osob), Sýrii (více než 9 mil. uvnitř země a 2,5 mil. uprchlíků           v regionu) a Afghánistánu (přes 8 mil. příjemců pomoci).  

Humanitární výzva Mezinárodního Červeného kříže na rok 2014

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) v tradiční Výzvě na katastrofy (1,1 mld. CHF) shrnuje požadavky na financování operací zejména ve prospěch vnitřně vysídlených, zraněných, zadržených nebo znásilněných lidí v konfliktních oblastech. Mezi největší operace ICRC v r. 2014 budou patřit Sýrie (105 mil. CHF), Afghánistán (82 mil.), Konžská demokratická republika (70 mil.), Jižní Súdán (64 mil.) a Irák (60 mil. CHF); ICRC je dále významně přítomná i v Barmě/Myanmaru, Jemenu, Kolumbii, Mali, Palestině a Středoafrické republice. Přes podzimní útok na sídlo mise ICRC v Afghánistánu pokračuje rozsáhlé působení v této zemi, naopak trvá omezení činnosti ICRC v Pákistánu. Na základě svých zkušeností z konfliktních oblastí se chce ICRC v roce 2014 ještě více zaměřit na zajišťování kvalitního přístupu, na komplexní reakci (zejména ve vztahu k obětem násilí všeho druhu) a na prohloubení partnerství jak s národními asociacemi ČK, tak s dalšími místními aktéry.    

Humanitární strategie DG ECHO na rok 2014

            Generální ředitelství EK pro humanitární pomoc (DG ECHO) je významným globálním dárcem i zastáncem zásad dobrého humanitárního dárcovství. Své priority pro humanitární pomoc v roce 2014 nově identifikovalo na základě integrovaného analytického rámce (IAF), který vedle tradičních indikátorů celkové zranitelnosti a opomíjených krizí zahrnuje také komplexní analýzy vývoje na úrovni jednotlivých regionů, zemí i místních komunit. Mezi hlavní priority humanitární politiky DG ECHO v roce 2014 patří zlepšování reakce na katastrofy, budování odolnosti a DRR (včetně přípravy na revizi globálního akčního rámce z Hyogo pro prevenci katastrof v r. 2015), a dále zvyšování celkové účinnosti poskytnuté pomoci (zahrnující implementaci Humanitárních dobrovolníků EU a reflexi transformativní agendy globálního humanitárního systému). Na realizaci humanitární pomoci EU pro rok 2014 je vyčleněno 896 mil. EUR. Předběžně 46 % rozpočtu má být vynaloženo v subsaharské Africe (Africký roh a Sahel, obojí Súdán, Čad, Konžská DR, Středoafrická republika), 22 % na Blízkém východě (zejména pro oběti konfliktu v Sýrii, dále pro Jemen, Irák a Palestinu), 16 % v Asii (Afghánistán, Pákistán, Barma/Myanmar, středoasijské postsovětské země a jako opomíjená krize Bangladéš).         

 

3. Humanitární pomoc ČR v roce 2014

 Shrnutí humanitární pomoci ČR poskytnuté do zahraničí v roce 2013

Během roku 2013 bylo realizováno celkem 27 humanitárních projektů ve 30 zemích v souhrnné hodnotě 72.999.949 Kč.

            Celkem 47,5 mil. Kč (65 % ročního rozpočtu) bylo vynaloženo na humanitární pomoc v souvislosti s konflikty – z toho 28,57 mil. Kč pro obyvatelstvo Sýrie i uprchlíky ze Sýrie v Jordánsku, Libanonu a Iráku; dále byla tato pomoc realizována v Mali a ve Středoafrické republice, v Barmě/Myanmaru (včetně barmských uprchlíků v Malajsii), v Jemenu, Konžské demokratické republice či Somálsku.

            V souvislosti s přírodními katastrofami podpořila ČR v roce 2013 zejména Filipíny po sérii podzimních katastrof, jež vyvrcholily supertajfunem Haiyan. Dále ČR podpořila obnovu zdrojů obživy po suchu v Afghánistánu, Etiopii a Jižním Súdánu i reakci na epidemii horečky dengue v Hondurasu. Celkem bylo na tuto pomoc vynaloženo 12,5 mil. Kč.

            Zbylých 13 mil. Kč bylo rozděleno mezi země s komplexními humanitárními problémy – včetně prioritních zemí ZRS ČR Afghánistánu a Etiopie, a to zejména na podporu zdravotní péče a výživy, přístupu k pitné vodě a sanitaci a budování udržitelných zdrojů vlastní obživy.

             Na realizaci humanitární pomoci ČR v zahraničí se v roce 2013 podílely české i zahraniční nevládní organizace (55,6 % prostředků), mezinárodní organizace (36,78 %) a ZÚ ČR v Ammánu a Bejrútu (7,62 %).

            V souladu s Operační strategií proběhla v roce 2013 také první bilaterální evaluace humanitárních projektů v Barmě/Myanmaru (komplexní reakce na cyklón Nargis v letech 2008-11 zahrnující okamžitou pomoc i časnou a trvalou obnovu).

Přehled naplnění Operační strategie (včetně jejího střednědobého vyhodnocení)

Termín Plánovaná částka (Kč) Skutečné čerpání (Kč) Konkretizace
I.čtvrtletí

16.000.000

10.000.000

13.935.000

14.999.950

(9 mil. + navýšení)

Dotační řízení:

komplexní krize (Afghánistán, Barma, DRC, Etiopie, J. Súdán)

Sýrie + region

II. – IV. čtvrtletí  15.000.000

19.716.336

z toho Sýrie + region:

13.566.336

Follow-up hum. pomoci 2012/výzvy OSN (Malajsie, Sýrie + Irák/Jordánsko/ Libanon, Zimbabwe)
III. – IV. čtvrtletí 12.000.000 12.848.663

Účelové peněžní dary

(CERF,  UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP)

+ OCHA 1,25 mil. dle UV 912/2013

III. čtvrtletí 5.000.000 5.500.000 Potravinová pomoc (Jemen, PAÚ)
IV. čtvrtletí 3.000.000 2.000.000 DRR a LRRD, odolnost (Somálsko)
Průběžně 12.000.000 11.500.000

Ad hoc humanitární krize

(Mali, Honduras, Středoafrická republika, Filipíny)

Celkem 73.000.000 72.999.949  

Pozn.: potravinová pomoc a odolnost/DRR byly tematickými prioritami. V tabulce jsou uvedeny kurzívou, neboť byly naplněny formou účelových peněžních darů mezinárodním organizacím (potravinová pomoc: Jemen/WFP, Palestina/UNRWA; odolnost: Somálsko/UNICEF), které jsou vykázány samostatně.

 

Humanitární pomoc ČR v roce 2014 – předběžný výhled

Na humanitární pomoc ČR poskytovanou do zahraničí byla pro rok 2014 schválena stejná částka jako v předchozích letech, 73 mil. Kč[3]. ČR bude při financování HP nadále usilovat jak o podporu zemí s komplexními humanitárními potřebami, tak zemí zasažených ad hoc katastrofou velkého rozsahu. Zároveň dle svých možností zohlední potřeby návazné pomoci po katastrofách z roku 2013 (zejména ve vztahu k Filipínám) i potřebu prevence katastrof, LRRD a budování odolnosti. Vyčleněny budou také prostředky na potravinovou pomoc.

Při realizaci humanitární pomoci bude ČR opět usilovat jak o podporu humanitárních projektů českých a zahraničních nevládních organizací, tak v přiměřeném rozsahu o podporu programů a fondů OSN a ICRC/IFRC (v návaznosti na jejich humanitární výzvy), vždy s přihlédnutím ke komparativním výhodám jednotlivých implementačních partnerů, aby byl přínos pro příjemce pomoci co největší při maximálně efektivním vynaložení prostředků.

Na podporu humanitárních projektů NNO proběhne v I. čtvrtletí 2014 výběrové dotační řízení, a to ve dvou podprogramech - komplexní krize (Barma/Myanmar, Etiopie, Jižní Súdán a Sahel – včetně Čadu a Středoafrické republiky) a okamžitá pomoc (Sýrie + region – Irák, Jordánsko, Libanon a Turecko). Výzva k předložení námětů byla vyhlášena 16. 12. 2013, výplata dotací se předpokládá v březnu 2014.

Rovněž v prvním čtvrtletí bude vládě předložen návrh na uvolnění mimořádných prostředků na podporu obnovy Filipín po loňské sérii ničivých přírodních katastrof, který by měl zahrnout jak následnou humanitární pomoc, tak rozvojové projekty i ekonomické aktivity. Pokud mimořádné prostředky nebudou uvolněny, bude vyhlášeno dotační řízení na humanitární projekty obnovy v rámci humanitárního rozpočtu MZV.

Během druhého čtvrtletí bude hlavní prioritou zohlednění návazných potřeb v zemích, kterým ČR poskytla humanitární pomoc v roce 2013. Jde zejména o Jemen, Konžskou demokratickou republiku, Somálsko a Zimbabwe. Tato pomoc bude realizována buď v rámci CAP, nebo též ve spolupráci s nevládními organizacemi. Průběžně bude sledován vývoj humanitární situace i pokrytí potřeb v Sýrii a regionu s možností příspěvku na vyhlášené humanitární programy OSN a realizací návazného projektu pomoci v Libanonu prostřednictvím ZÚ ČR v Bejrútu. ČR v případě potřeby uvolní prostředky rovněž na pomoc obyvatelstvu dalších konfliktních či post-konfliktních zemí: v současné době jde zejména        o Jižní Súdán a Středoafrickou republiku, potenciálně též o Mosambik. V kontextu návaznosti rozvojových a humanitárních aktivit bude rovněž monitorována humanitární situace v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR, zejména v Afghánistánu (včetně situace afghánských uprchlíků v Íránu) a Palestině.

            V červenci bude v návaznosti na operační strategii provedeno střednědobé vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu i globálních humanitárních potřeb. Dle jeho výsledků a v závislosti na stavu disponibilních prostředků budou ve III. – IV. čtvrtletí přednostně podpořeny aktivity humanitárních fondů a agencií OSN (CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP). V návaznosti na mezinárodní závazky a dle aktuálních potřeb bude realizována potravinová pomoc - ZÚ ČR předběžně indikovaly potřebu potravinové a nutriční pomoci s přesahem k budování udržitelných zdrojů obživy v důsledku klimatických dopadů i konfliktů v Jemenu, Mali, Namibii a Zimbabwe. Z případného zůstatku humanitárního rozpočtu budou podpořeny humanitární aktivity zaměřené na prevenci katastrof/posilování odolnosti.

Předběžné rozvržení čerpání humanitárního rozpočtu v roce 2014

 

Termín Částka (Kč) Způsob využití Příjemce
I. – IV. čtvrtletí 13.000.000 Ad hoc humanitární krize OSN, ICRC/IFRC, IOM, NGOs
I.čtvrtletí

16.000.000

12.000.000

Dotační řízení:

- komplexní krize (Barma, Etiopie, Jižní Súdán, Sahel);

- okamžitá pomoc

(Sýrie + region)

NGOs registrované

v ČR

II. čtvrtletí 12.000.000 Follow-up HP 2013 (Afghánistán, Filipíny, Jemen, Konžská DR, Palestina, SAR, Somálsko, Sýrie + region) OSN, ICRC, NGOs
III. čtvrtletí* 5.000.000 Potravinová pomoc (Jemen, Mali, Namibie, Zimbabwe) WFP/UNICEF/NGOs
III. – IV. čtvrtletí* 12.000.000 účelové příspěvky, CAP CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP
IV. čtvrtletí* 3.000.000 DRR aktivity, odolnost IFRC/NGOs
Celkem 73.000.000    

*) na základě střednědobého vyhodnocení humanitárních potřeb v červenci 2014 a stavu HP rozpočtu



[1] Zákon č. 151/2010 Sb. o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a     o změně souvisejících zákonů, v platnosti od 1. 7. 2010.

[2] Deklarace „Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship“ byla přijata skupinou dárcovských zemí a EK 17. 6. 2003; další dárci, včetně ČR, se přidávali individuálně; EU přijala deklaraci kolektivně v rámci schválení Evropského konsensu o humanitární pomoci v roce 2007. Od července 2012 do července 2013 ČR spolu s Dánskem vykonávala roční předsednictví v této neformální platformě, jejíž dva hlavní výstupy tvoří strategický dokument k dalšímu celkovému směřování GHD iniciativy a sborník indikátorů GHD a příkladů dobré humanitární praxe.   

[3] Usnesení vlády ČR č. 403 z 29. května 2013 k dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráci v roce 2014 a ke střednědobému výhledu jejího financování do roku 2016. Kromě toho byly do humanitárního rozpočtu MZV na rok 2014 zahrnuty také nároky z nespotřebovaných výdajů ve výši 135.926 Kč určené na úhradu nákladů ZÚ Ammán v souvislosti s realizací programu MEDEVAC pro syrské uprchlíky v Jordánsku.

.