Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Střednědobé vyhodnocení humanitární pomoci 2012

 

V návaznosti na Operační strategii humanitární pomoci ČR na rok 2012 a na aktuální humanitární potřeby a výzvy ve světě bylo na MZV zpracováno střednědobé vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu, které obsahuje návrh na využití zbývajících prostředků do konce roku.

Střednědobé hodnocení čerpání rozpočtu

na humanitární pomoc v roce 2012

Počátkem ledna byla schválena Operační strategie humanitární pomoci na rok 2012 (č.j. 90453/2012-ORS), která na pozadí globálních humanitárních potřeb a výzev i na základě reflexe humanitární pomoci poskytnuté Českou republikou do zahraničí v roce 2011 navrhla  cíle a způsoby poskytování pomoci v roce 2012. Vzhledem k operativnímu charakteru plánování a poskytování humanitární pomoci ORS v návaznosti na tuto operační strategii předkládá střednědobé vyhodnocení.

čerpání HUMANITÁRNÍHO rozpočtu OD lednA DO ČERVENCE 2012

Na humanitární pomoc pro rok 2012 byly usnesením vlády č. 407 z 2. června 2011 vyčleněny celkem 73 mil. Kč. V období od 1. ledna do 31. července 2012 bylo z uvedeného rozpočtu čerpáno 41.690.000 Kč, tj. 57,1%.

V souladu s Operační strategií vyhlásilo MZV na přelomu roku 2011/12 výběrové dotační řízení na projekty humanitární pomoci, a to ve dvou dotačních podtitulech: komplexní krize (zařazeny Afghánistán, Barma, Jižní Súdán a Konžská demokratická republika) a obnova po katastrofách (zařazen region Afrického rohu a Pákistán). Výběrového řízení, jež probíhalo dvoukolově od prosince 2011 do března 2012, se zúčastnilo  7 neziskových organizací s celkem 19 náměty; 11 námětů bylo podáno v kategorii komplexní krize, 8 v kategorii obnova po katastrofách. Hodnotící komise k realizaci doporučila 11 projektů v celkové hodnotě 20,44 mil. Kč. Z šesti projektů pro země s komplexní krizí bylo vybráno vždy po dvou projektech zaměřených na Barmu, Jižní Súdán a Konžskou demokratickou republiku, zatímco jediný podaný námět pro Afghánistán vybrán nebyl. Obnova po loňském katastrofálním suchu v zemích Afrického rohu byla podpořena dvěma projekty se zaměřením na Etiopii, resp. na keňsko-somálskou hranici; na obnovu po záplavách v Pákistánu byly vybrány tři projekty.[1]

           Ve shodě s Operační strategií byl během prvního čtvrtletí 2011 schválen rovněž příspěvek na realizaci tzv. projektů rychlého dopadu v Afghánistánu (3 mil. Kč). Do konce července provinční rekonstrukční tým v Lógaru v rámci této částky navrhl deset projektů zaměřených převážně na opravy a dovybavení vzdělávacích a zdravotnických zařízení; jeden projekt zaměřený na výcvik a vybavení lógarských hasičů byl realizován ve spolupráci s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS).

            Během prvního čtvrtletí byla dále schválena okamžitá pomoc ve výši 3 mil. Kč pro syrské uprchlíky v okolních zemích (Jordánsko, Turecko, Libanon, Irák) v rámci regionálního programu vyhlášeného OSN a implementovaného UNHCR. V souvislosti s nadále eskalujícím konfliktem byla v červnu, po vyhlášení humanitárního plánu pomoci pro Sýrii, schválena další pomoc ve výši 3,5 mil. Kč, která směřovala dovnitř Sýrie, kde Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) ve spolupráci se Syrským arabským červeným půlměsícem (SARC) poskytuje vnitřně vysídleným lidem i městům postiženým opakovanou blokádou jak základní materiální podporu, tak zdravotní a psycho-sociální péči.

Od dubna do července byla v souladu s Operační strategií schválena pokračující pomoc pro barmské uprchlíky v Malajsii (částkou 0,75 mil. Kč), i pro podvýživou ohrožené venkovské obyvatelstvo Zimbabwe (3 mil. Kč) a Jemenu (4 mil. Kč). V rámci záměru propojovat rozvojové a humanitární aktivity v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR a v návaznosti na výsledky dotačního řízení z I. čtvrtletí roku byly schváleny dotační projekty v Afghánistánu a Etiopii. V návaznosti na globální úsilí o včasnou reakci na hrozící hladomor v Západní Africe (zejména v Sahelu) v důsledku dlouhodobého sucha i celkové zranitelnosti poskytla ČR během 2. čtvrtletí také 4 mil. Kč do Mali a Guineje.

Ve sledovaném období se na realizaci schválené humanitární pomoci financované z rozpočtu MZV podílely ze dvou třetin nevládní organizace české i zahraniční, čtvrtinu dosud poskytnuté pomoci realizují mezinárodní humanitární organizace, zbývajících 7% připadá na ZÚ ČR (v Kábulu). Vysoký podíl nevládních organizací vychází z potřeby poskytnout zejména českým NNO prostředky na celoroční projekty co nejdříve během roku. Proto také Operační strategie počítá s dotačním řízením v prvním čtvrtletí, zatímco s příspěvky mezinárodním organizacím v rámci Konsolidované humanitární výzvy OSN během druhého pololetí.  

 

Aktuální humanitární situace VE SVĚTĚ

V současné době se pozornost celého světa soustředí zejména na více než 16 měsíců trvající a eskalující konflikt v Sýrii, který má značné humanitární dopady nejen na obyvatelstvo uvnitř země, ale i na okolní země přijímající desetitisíce syrských, palestinských, kurdských i arménských uprchlíků ze Sýrie. Humanitární výzva OSN na pomoc syrským uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu, Turecku a Iráku v celkové upravené výši 193 mil. USD byla k 31. červenci naplněna z 26% (50 mil. USD); humanitární výzva zaměřená dovnitř Sýrie v celkové výši 180 mil. USD pouze z 21% (38,4 mil. USD). ČR na oba uvedené programy přispěla a vývoj z humanitárního hlediska průběžně sleduje.

Pokud jde o kombinaci komplexních humanitárních problémů a aktuálních konfliktů, nadále je velmi křehká humanitární situace v Sahelu, kde dlouhodobé dopady sucha navíc komplikuje aktuální konflikt v Mali, odkud směřují desetitisíce uprchlíků mj. do Nigeru, Burkiny Faso či Mauretánie. Neurovnané vztahy mezi Súdánem a Jižním Súdánem udržují v kritické humanitární situaci desetitisíce obyvatel příhraničních oblastí (sporná provincie Abyei, státy Modrý Nil a Jižní Kordofán), postupně se však prohlubují komplexní humanitární problémy i ve vnitrozemí obou států. Od dubna znepokojivě eskaluje také násilí (včetně sexuálního) ve východních oblastech Konžské demokratické republiky, zejména v provincii Severní Kivu, odkud se několik set tisíc lidí na útěku před násilím přesunulo do Jižního Kivu, evt. do sousední Rwandy a Ugandy. V Ugandě přitom vypukla epidemie eboly, zatímco další země čelící přílivu uprchlíků – Niger – se potýká s cholerou.

Z hlediska uprchlíků a vnitřně vysídleného obyvatelstva přetrvávají vedle syrského konfliktu také dopady libyjské krize v zemích, jež přijaly velké množství navrátilců, zejména v Čadu, Nigeru a právě konfliktem postiženém Mali. V souvislosti s krizí v Sýrii se radikalizuje otázka kurdských uprchlíků a kurdského obyvatelstva v celém regionu. Vzhledem k postoji irácké vlády je rovněž naléhavě nutné řešit osud íránského uprchlického tábora Ashraf (nově Camp New Iraq) , na jehož úplné rozpuštění žádá UNHCR, UNOPS a UNAMI 40 mil. USD s výhledem do jara 2013.

Sérii přírodních katastrof, zejména v důsledku tropických cyklonů a tajfunů, čelí rozsáhlé oblasti v Tichomoří i Střední Americe, z jednotlivých zemí jsou záplavami a sesuvy půdy výrazně zasaženy zejména Bangladéš, Čína, Filipíny, Indie, KLDR a Taiwan. V jižní Evropě se země jako Chorvatsko, Itálie či Makedonie potýkají s lesními požáry v důsledku vysokých teplot a sucha.

Podle výkaznictví OCHA jsou humanitární výzvy OSN v polovině roku celkově financovány zhruba ze 45% (poskytnuty 4 mld. USD, žádáno 8,8 mld. USD). Nejlépe, zhruba z 50%, jsou pokryty potřeby Palestiny, Čadu a Keni, o něco menší jsou příspěvky na Somálsko i oba Súdány. Naopak vázne financování humanitární pomoci v Afghánistánu, na Haiti, v Burkině Faso, Libérii, Mali, Mauretánii či Nigeru, kde zatím není pokryta ani třetina identifikovaných humanitárních potřeb.

 

Návrh čerpání HUMANITÁRNÍHO rozpočtu do konce roku 2012

            Z výše popsané humanitární situace ve světě i dosavadního čerpání humanitárního rozpočtu MZV vyplývá, v návaznosti na schválenou Operační strategii, několik priorit pro financování do konce roku 2012:

1)      průběžné sledování humanitární situace v Sýrii, Sahelu a střední Africe, zejména v důsledku konfliktů v Sýrii, Mali, DRC a na hranicích obou Súdánů a případné reagování v rámci výzvy OSN nebo vyhlášení dotačního řízení;

2)      v návaznosti na převzetí spolupředsednictví v platformě Dobrého humanitárního dárcovství (GHD) i na Operační strategii nalezení možností pro financováni prevence katastrof (DRR) a synergie humanitárních aktivit s rozvojovými (LRRD), zejména v prioritních zemích ZRS ČR;

3)      v návaznosti na ukončení vyjednávání o nové Úmluvě o potravinové pomoci poskytnutí příspěvku na potravinovou pomoc.

Dosavadní čerpání humanitárního rozpočtu i revidovaný výhled do konce roku 2012 na pozadí Operační strategie je shrnut v následujícím přehledu.

Termín Plánovaná částka leden (mil. Kč) Skutečné čerpání leden - červenec (mil. Kč) Konkretizace
I.čtvrtletí

16

8

12* 

4,44*

Dotační řízení:

Afghánistán, Barma, DRC, Jižní Súdán

Africký roh, Pákistán

I. čtvrtletí 3 3 Afghánistán (QIP)
I. čtvrtletí (do 1 mil. Kč) 0,75 Malajsie (barmští uprchlíci)
II. čtvrtletí  15 11 Výzvy OSN/ICRC 2012 aj. (Haiti, Jemen, Srí Lanka, Západní Afrika, Zimbabwe)
II. čtvrtletí - 4* Afghánistán, Etiopie
Průběžně 13 6,5 Ad hoc humanitární krize (Sýrie)
Výhled Plánovaná částka leden (mil. Kč) Plánovaná částka srpen (mil. Kč)  
III. – IV. čtvrtletí (6,5) 8,31 Ad hoc krize + follow-up (Sýrie, Sahel, střední Afrika aj.)
III. – IV. čtvrtletí 15 15

Účelové příspěvky:

CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP

IV. čtvrtletí 3 8 DRR a LRRD aktivity, potravinová pomoc
Celkem 73 mil. 73 mil.  

* Viz vysvětlující pozn. č. 1 ke str. 1.



[1]Dodatečně nicméně dva realizátoři své projekty stáhli (po jednom v Pákistánu a Etiopii), a to kvůli odřeknutí místního partnera, resp. nepřehledné bezpečnostní situaci. Celkem tak v rámci uvedeného dotačního řízení bylo vynaloženo 16,44 mil. Kč; dodatečně však byly schváleny dva náhradní projekty (Etiopie a Afghánistán) celkem za 4 mil. Kč.  

.