Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Rok 2008

 

V souladu s usnesením vlády č. 302/2004 o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU byl vládě předložen plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) pro rok 2008, a to zejména jejího projektového, resp. programového segmentu. Vláda plán schválila dne 25.července 2007 svým usnesením č. 847.

V souladu s usnesením vlády č. 302/2004 o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU byl vládě předložen plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) pro rok 2008, a to zejména jejího projektového, resp. programového segmentu. Nově je zde zahrnut i stručný přehled plánované spolupráce mnohostranné, neboť MZV jako koordinátor ZRS usiluje o co nejkomplexnější pohled na celou problematiku zahraniční rozvojové spolupráce. Vláda plán schválila dne 25.července 2007 svým usnesením č. 847.




I. Dvoustranná rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojová spolupráce ČR vychází z principů partnerství (tedy je vedena poptávkou po pomoci ze strany příjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS zároveň odráží zájmy a potřeby ČR a napomáhá intenzifikaci politických a hospodářských vztahů mezi partnerskými zeměmi a ČR.
Plán dvoustranné rozvojové spolupráce na rok 2008 odráží proces transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce, k němuž MZV přistoupilo v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Do plánu bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) na rok 2008 jsou zahrnuta jak témata definovaná na základě programů rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi, tak rozvojové záměry vycházející z podnětů ze strany institucí v neprioritních rozvojových zemích a stipendia pro studenty z rozvojových zemí. Součástí plánu je i transformační spolupráce. Celková částka vyčleněná ze státního rozpočtu pro tento účel bude 800 mil. Kč, tedy tak, jak bylo předpokládalo ve střednědobém výhledu.

Nové projekty v sektorech "sociální rozvoj", "doprava", " vzdělávání" a "zdravotnictví" budou od roku 2008 převedeny do gesce Ministerstva zahraničních věcí (včetně finančních prostředků), které zajistí jejich realizaci. Rezortní ministerstva zajistí realizaci pokračujících a nových projektů v souladu s tímto plánem. Stipendia včetně zdravotní péče, řízení veřejných financí, program Aid for Trade, projekty v oblasti migrace a bezpečnosti a transformační spolupráce zůstanou i nadále v gesci rezortních ministerstev.

1. Rozvojové projekty

1.1 Prioritní země

Zásady zahraniční rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády ČR ze dne 31. března 2004 č. 302, stanovily za nosnou součást ZRS programy spolupráce s prioritními zeměmi s cílem přispět k uplatňování principů partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace programů posiluje předvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadňuje plánování aktivit všem aktérům rozvojové spolupráce.
V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce a zahraničně politickými zájmy ČR schválila vláda záměr dlouhodobě směřovat ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a do dvou střednědobě prioritních zemí: Afghánistánu a Iráku. Programové dokumenty rozvojové spolupráce s těmito osmi prioritními zeměmi pro období 2006 - 2010 byly připraveny počátkem roku 2005 a schváleny vládou v usnesení vlády č. 664/2005.
V tabulce v příloze č. 1 uvádíme jednak seznam pokračujících témat v prioritních zemích, které byly schváleny v předchozích letech jako víceleté s dobou realizace i v roce 2008, a rovněž nová témata spolupráce, identifikovaná v rámci programů spolupráce, jejichž realizace by měla být zahájena v roce 2008.
Osm prioritních zemí má v rámci objemu ZRS různou váhu. Tato relativní váha v ZRS vychází zejména ze zahraničně-politických a bezpečnostních zájmů ČR a z potenciálu pro vzájemné vztahy. Při stanovení výše podílu jednotlivých zemí bylo přihlédnuto i k zájmům jednotlivých rezortů v daných zemích.
Vzhledem k vysokému potenciálu západního Balkánu pro rozvoj vzájemných vztahů, stejně jako kvůli imperativu urychlení hospodářské a sociální transformace zemí bývalé Jugoslávie v souvislosti s perspektivou evropské integrace, bude i nadále mít ve střednědobé perspektivě nejvyšší prioritu Srbsko a v menší míře Bosna a Hercegovina. Tyto nejvyšší priority se stejně jako v předchozích letech i v roce 2008 odrazí
v téměř nejvyšším podílu na prostředcích alokovaných na programovou spolupráci, kdy u Srbska dosáhne 21% a u Bosny a Hercegoviny 18%. Podíl dalších prioritních zemí na prostředcích alokovaných na programovou spolupráci, který reflektuje jejich relativní váhu v ZRS, je následující: Mongolsko 20 %, Vietnam 13 %, Moldavsko 9 %, Angola 7 %, Jemen 6 %, Zambie 6 %.
Na základě dobrých zkušeností vyspělých dárců bude všem zastupitelským úřadům ČR v prioritních zemích i na rok 2008 přidělena částka 1 mil. Kč, v roce 2009 předpokládáme navýšení na 2 mil. Kč. Tyto prostředky budou operativně použity na menší aktivity rozvojové spolupráce v dané prioritní zemi, např. na lokální projekty řízené přímo jednotlivými zastupitelskými úřady ČR, které budou identifikovány na základě zájmu partnerských institucí. Výběr a realizace projektů budou zajištěny v souladu s Manuálem projektového cyklu ZRS tak, aby došlo k provázanosti sektorových aktivit.
Rovněž bude na základě opakovaně projeveného zájmu a i na základě již probíhajících aktivit zahájen program pro spolufinancování rozvojových aktivit krajů a obcí ČR v prioritních zemích, pro rok 2008 v celkové výši 2 mil. Kč.

PŘÍLOHA Č. 1 - PLÁN ZRS PRO PRIORITNÍ ZEMĚ

1.2 Neprioritní země

Rozvojové projekty směřující do neprioritních zemí budou doplňovat programovou spolupráci. Vzhledem k principu partnerství, kterým se česká rozvojová spolupráce řídí, je určující poptávka na straně partnerské strany, a nikoli nabídka poskytovatele.
Návrhy na rozvojové projekty v neprioritních zemích byly identifikovány institucemi v partnerských zemích a zaslány prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR. Pro rok 2008 bylo shromážděno 50 námětů, které byly vyhodnoceny pracovníky Rozvojového střediska společně s nezávislými experty, a po vyhodnocení konzultovány s teritoriálními odbory MZV a rezortními ministerstvy. Další zařazená témata byla projednána vládními institucemi z neprioritních rozvojových zemí přímo s českými rezortními ministerstvy, zejména s resortem vnitra.
Vybraná témata byla zařazena do seznamu témat pro neprogramovou spolupráci (tab. č. 2), a to do výše disponibilních zdrojů pro příslušný sektor. Novou aktivitou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu bude pomoc na podporu obchodu, tzv. Aid for Trade, jejíž zařazení souvisí se závazkem členských zemí EU podporovat rozvojové aktivity v této oblasti. Aid for Trade zahrnuje dvě širší kategorie aktivit. Tou první je podpora vytváření obchodních politik a regulatorního rámce obchodu, do níž spadá asistence státní administrativě při určování pravidel domácího trhu včetně jeho napojení na mezinárodní obchod. Druhou oblastí je rozvoj obchodu, která zahrnuje činnosti na podporu podnikatelského klimatu v zemi, rozvoj tržních institucí včetně finančního sektoru.

Aktivity v neprioritních zemích budou doplněny programem pro neprioritní země v gesci zastupitelských úřadů. Pro rok 2008 bude pro tento účel vyčleněna částka 4,5 mil. Kč, pro následující roky předpokládáme, že objem pro tento účel bude postupně navyšován.

PŘÍLOHA Č. 2 - PLÁN ZRS PRO NEPRIORITNÍ ZEMĚ

2. Stipendia

Další významnou součástí dvoustranné rozvojové spolupráce jsou stipendia, která jsou každoročně nabízena studentům z rozvojových a dalších potřebných zemí ke studiu na veřejných vysokých školách v ČR (dle usnesení vlády ČR č. 773 ze dne 25. července 2001). Pro rok 2008 bude na tuto aktivitu vyčleněno 140 682 tis. Kč. Tato částka je uvedena rovněž v usnesení vlády č. 712 ze dne 27. června 2007 o zřízení vládních stipendijních míst ke studiu na veřejných vysokých školách v České republice pro občany z rozvojových zemí na léta 2008 až 2012.

3. Transformační spolupráce

Transformační spolupráce je od roku 2005 novým prvkem v české rozvojové spolupráci, který se stává samostatně definovanou součástí zahraniční politiky vůči rozvojovým a transformujícím se zemím (Bosna a Hercegovina, Gruzie, Irák, Moldavsko, Ukrajina, Srbsko), jakož i režimům nedemokratickým (Bělorusko, Kuba, Barma/Myanmar). Transformační spolupráce se z části kryje s prioritními zeměmi, podobně jako u stipendií je však záběr širší. Cílem spolupráce je přispět k tomu, aby probíhající či možné budoucí změny v těchto zemích byly změnami vedoucími k demokracii a právnímu státu. Charakter transformačních projektů si vyžaduje operativnější přístup než v případě rozvojových projektů. Charakterizuje ji rovněž systematická kooperace se skupinami občanské společnosti a nevládními organizacemi, přičemž kontakt se státními orgány v přijímající zemi může být záměrně vyloučen. Gestorem je MZV. Pro rok 2008 bude na aktivity v této oblasti vyčleněno 45 mil. Kč.

4. Humanitární pomoc

Pro rok 2008 se navrhuje ze státního rozpočtu vyčlenění objemu ve výši 75 mil. Kč. Použití těchto prostředků bude podléhat principům dobrého humanitárního dárcovství, k nimž se Česká republika přihlásila v roce 2006.
Tyto základní mezinárodní humanitární principy jsou následující: princip lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti. Hlavním účelem HP je tedy zachraňovat životy a zmírňovat utrpení lidí, poskytovat pomoc s ohledem na potřebnost a bez diskriminace některé ze skupin postižených lidí, neposkytovat pomoc ku prospěchu žádné ze znepřátelených stran v případě ozbrojených konfliktů a poskytovat ji nezávisle na politických, ekonomických, vojenských nebo jiných cílech dárce. Dále musí být respektováno mezinárodní humanitární právo, uprchlické právo a lidská práva obecně.




II. Mnohostranná rozvojová spolupráce

ČR považuje mnohostrannou rozvojovou spolupráci za významnou formu své ZRS, a to jak ve formě spolupráce prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN či brettonwoodských institucí, tak i formou příspěvku do rozpočtu EU. Po započtení finančních příspěvků ČR příslušným mezinárodním institucím (v souladu s výkaznictvím OECD/DAC) a zejména s ohledem na povinné příspěvky do rozpočtu EU bude v příštích letech podíl multilaterální pomoci přesahovat 50 % celkové české ZRS.


1. Příspěvky do rozpočtu EU

Stále významnější součástí mnohostranné ZRS s pokračující tendencí výrazného nárůstu jsou platby do rozpočtu EU. ČR, stejně tak jako další členské státy, si započítává proporcionální procentní podíl ze svého členského příspěvku do rozpočtu EU jako oficiální rozvojovou pomoc ("official development assistance" - ODA). V rámci uplynulé finanční perspektivy se tento podíl pohyboval kolem 4,68 % z celkového příspěvku ČR.
Pro rok 2008 je tento započitatelný podíl předběžně vyčíslen na 1 697 mil. Kč. Podíl koresponduje s tou částí rozpočtu EU, ze které jsou financovány nástroje vnějších akcí s rozvojovým aspektem. Mezi tyto nástroje patří především nástroj pro rozvojovou spolupráci, který se s výjimkou regionů AKT (Afriky, Karibiku a Tichomoří) věnuje všem rozvojovým regionům světa, dále nástroj pro evropské sousedství a partnerství, nástroj předvstupní pomoci pro kandidátské a přidružené země, nástroj pro podporu lidských práv a demokracie ve světě, nástroj stability, nástroj pro humanitární pomoc atd.

2. Příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací

Příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací se dělí na příspěvky povinné, dobrovolné a příspěvky na projekty a zapojení českých expertů do aktivit a struktur mezinárodních rozvojových organizací (podrobněji viz dále). Předpokládaná částka na tyto aktivity činí pro příští rok cca 185 milionů Kč.

a) Povinné příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací
Česká republika poskytuje do rozpočtu agencií OSN a dalších mezinárodních organizací povinné i dobrovolné příspěvky. Povinné příspěvky vyplývají z členství v těchto mezinárodních organizacích (např. v rámci systému OSN a Skupiny Světové banky). Jejich výše je stanovena na základě příspěvkové škály OSN, která odráží ekonomické ukazatele jednotlivých členských států. Dle metodiky OECD je řada povinných příspěvků (např. Světové zdravotnické organizaci, Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj, Organizaci OSN pro zemědělství a výživu aj.) v procentuální části započitatelná do ODA (official development assistance).

b) Dobrovolné příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací
Dobrovolné příspěvky umožňují financovat aktivity mezinárodního společenství v těch oblastech, které nejsou financovány nebo jsou financovány jen zcela omezeně z povinných příspěvků členských států jednotlivým mezinárodním organizacím. Tento princip je rozšířen právě v systému Organizace spojených národů, kde vedle organizací se specializovaným zaměřením existují i desítky programů a fondů OSN financovaných pouze na základě dobrovolnosti členských států. Dobrovolné příspěvky ČR mezinárodním organizacím a programům OSN jsou výrazem humanitární dimenze české zahraniční politiky a prostředkem naplňování koncepce rozvojové politiky ČR. Tyto příspěvky jsou ve většině případů plně započitatelné do ODA (official development assistance).
Dobrovolné příspěvky České republiky směřované do rozpočtů mezinárodních organizací a programů systému OSN jsou využívány k okamžité pomoci v případě přírodních katastrof (Fond rychlé humanitární reakce OSN, Světový potravinový program, aj.), při odstraňování následků válečných konfliktů (Mezinárodní výbor červeného kříže, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, aj.), na posílení mezinárodní správy environmentálních záležitostí (Program OSN pro životní prostředí), na budování základní infrastruktury v rozvojových zemích (Program OSN pro lidská sídla) a další.

c) Příspěvky na projekty a zapojení českých expertů do aktivit a struktur mezinárodních rozvojových organizací
Podstatná část příspěvků České republiky je každoročně směřována na realizaci multilaterálních rozvojových projektů (např. projekty čistší produkce Organizace OSN pro průmyslový rozvoj, projekty na posílení bezpečnosti jaderných elektráren v zemích bývalého SSSR realizované Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, projekty Mezinárodní organizace práce zaměřené na posílení sociálního dialogu v Srbsku, aj.). Na realizaci řady mnohostranných rozvojových projektů se účastní expertíza České republiky.
Vzhledem k výši pravidelných příspěvků je jistě v zájmu České republiky zapojit do mezinárodních organizací a programů systému OSN, včetně řídících struktur, co nejvíce českých občanů. Česká republika není v současné době v řadě agenciích OSN zastoupena vůbec nebo v nedostatečném počtu. V současné době působí tři experti z České republiky v regionálních kancelářích Programu OSN pro rozvoj (UNDP), dva v Bratislavě a jeden v Kišiněvě.
Vhodnou formou zapojení národní expertízy do struktur OSN je účast na programu Junior Professional Programme (JPO), který je hojně využíván vyspělými donorskými zeměmi, mezi které se Česká republika usiluje zařadit. Odborný pracovník je vyslán na náklady vysílající země na dobu jednoho roku až tří let do dané organizace a stává se tedy během tohoto období dočasně jejím zaměstnancem. Takové vyslání umožňuje nejen využití české expertízy, ale dává rovněž příležitost českým odborníkům získat nové zkušenosti s poskytováním rozvojové spolupráce či humanitární pomoci. Po skončení programu se JPO mohou vrátit zpět do své země a využít nabytých zkušeností, často však zůstávají ve strukturách OSN. Jedním z největších přínosů vyslání je tedy české zastoupení v mezinárodních organizacích, které umožní hájit naše zájmy. Někteří vyspělí donoři vysílají až 60 JPO ročně. Česká republika, která se do programu zapojila v roce 2007, v současné době vyslala odborníka v oblasti reprodukčního zdraví do regionálního úřadu Populačního fondu OSN v Zambii a jeden její zástupce působí v ústředí Světového potravinového programu v Římě.


přílohy

Plan ZRS 2008 - prioritni 243 kB xls (Excel tabulka) 14.10.2008

Plan ZRS 2008 - neprioritni 569 kB xls (Excel tabulka) 14.10.2008

.