Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Mnohostranná ZRS ČR v roce 2011

 

(Archivní článek, platnost skončena 31.08.2013.)

Mnohostranná zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) ČR byla v loňském roce realizována prostřednictvím zapojení do rozvojových aktivit v rámci Evropské unie, Organizace spojených národů, OECD, mezinárodních finančních institucí a dalších mezinárodních organizací.

 

Výdaje na mnohostrannou rozvojovou spolupráci České republiky v roce 2011

 

Objem vynaložených prostředků

(v mil. Kč)

Objem vynaložených prostředků

(v mil. USD)

Podíl na objemu multilaterální rozvojové spolupráce

 

Programy, fondy a agencie v rámci OSN 147,84 8,37 4,78 %
Evropská unie 2 556,61 144,67 82,64 %
Skupina Světové banky 276,54 15,65 8,94 %
Regionální rozvojové banky 99,19 5,61 3,21 %
Ostatní organizace 13,34 7,55 0,43 %
CELKEM 3 093,52 175,05 100 %

 

 

I. Zapojení do rozvojových aktivit v rámci Organizace spojených národů

Mnohostranná rozvojová spolupráce ČR v rámci systému OSN je podpořena jednak poskytováním tzv. mandatorních (povinných) příspěvků, které vyplývají přímo z členství v příslušných specializovaných organizacích OSN (UNIDO, FAO, WHO, ILO), dále také cestou peněžních darů fondům a programům (UNDP, UNV, UNFPA, ad.). V roce 2011 bylo na platby do OSN, které lze podle metodiky OECD započítat jako oficiální rozvojovou pomoc, vynaloženo ze státního rozpočtu 147,84 mil. Kč.

Rozvojový program OSN (UNDP)

Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme - UNDP), založený v roce 1966 na základě rezoluce VS OSN č. 2029, je hlavním orgánem OSN pro koordinaci rozvojové činnosti. Má globální dosah a ročně spravuje finanční zdroje v hodnotě 5,2 miliardy USD, což z něj činí největšího poskytovatele grantové pomoci v rámci systému OSN. UNDP se prostřednictvím svých rozvojových aktivit zaměřuje na problematiku odstraňování chudoby, podpory demokratického vládnutí, vztahu životního prostředí a udržitelného rozvoje, dopadu klimatické změny na rozvoj a zmírňování následků hospodářské a finanční krize v oblasti rozvoje. UNDP plní klíčovou roli v procesu posilování koherence rozvojového systému OSN, zejména v tzv. pilotních zemích.

UNDP je jedním z hlavních programů, do něhož ČR od roku 2000 směřuje své příspěvky na multilaterální rozvojovou pomoc. V roce 2011 byly UNDP poskytnuty dva peněžní dary v celkové výši 7,05 mil. Kč na implementaci projektů koordinovaných Regionálním centrem UNDP v Bratislavě, konkrétně na rozvojové aktivity UNDP realizované českými subjekty v regionu východní Evropy, západního Balkánu a zemí SNS. Další prostředky pro UNDP ve výši 1,5 mil. Kč byly poskytnuty na řešení problematiky dioxinů ve Vietnamu prostřednictvím UNDP Hanoj. Do hlavního fondu UNDP bylo v roce 2011 poskytnuto 0,85 mil. Kč.

V roce 2011 ČR předsedala jednání Výkonné rady Programu OSN pro rozvoj (UNDP), Populačního fondu OSN (UNFPA) a Úřadu OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS). V roce 2012 se ČR zhostila funkce místopředsedy této Výkonné rady.

Program OSN pro dobrovolníky (UNV)

Čeští dobrovolníci se od roku 1995 aktivně zapojují do rozvojových programů a mírových misí OSN. Celkem již působilo v rozvojových zemích a krizových oblastech světa více než 200 českých dobrovolníků.

Podporu dobrovolnickým aktivitám v systému OSN projevila ČR v roce 2011 účastí 12 českých dobrovolníků (z toho 7 žen) v multilaterálních programech UNV. Čeští dobrovolníci působili na dlouhodobých misích v Africe, Asii a na Balkáně - na Ukrajině,
v Kosovu, Vietnamu, Mongolsku, Jemenu, Konžské demokratické republice a Maroku. Na vysílání českých dobrovolníků do rozvojových projektů byl v roce 2011 poskytnut UNV peněžní dar ve výši 2,55 mil. Kč.

Fond OSN pro populaci a rozvoj (UNFPA)

Fond OSN pro populaci a rozvoj (UNFPA) jako výkonná agencie Hospodářské a sociální rady OSN monitoruje, přezkoumává a vyhodnocuje implementaci Akčního programu mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Ve svých rozvojových programech se UNFPA soustředí na problematiku reprodukčního zdraví, tj. zejména na posilování zdraví matek, globální přístup k zdravotnické osvětě, snižování dětské úmrtnosti a prevenci HIV/AIDS.

V roce 2011 ČR předsedala jednání Výkonné rady UNDP, UNFPA a Úřadu OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) a v roce 2012 se zhostila funkce místopředsedy tétoVýkonné rady. V roce 2011 byl Regionálnímu centru UNFPA v Istanbulu poskytnut peněžní dar ve výši 3 mil. Kč na projekty UNFPA v regionu východní Evropy a Balkánu realizované českými subjekty v oblastech, v nichž může ČR poskytnout odbornou expertízu i historické zkušenosti (mj. demografie, zdraví matek, transformační spolupráce).

Program OSN pro životní prostředí (UNEP)

Činnost UNEP je zaměřena na podporu rozvoje mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí, koordinaci environmentálních programů OSN, sledování stavu životního prostředí ve světě, předkládání návrhů na řešení nejdůležitějších problémů životního prostředí, na podporu výzkumu, výměnu a šíření informací o životním prostředí. UNEP odpovídá za environmentální stránku udržitelného rozvoje a propojení s jeho ekonomickou
a sociální dimenzí.

ČR je od roku 2002 nepřetržitě členem Řídící rady UNEP (nyní s mandátem do r. 2013). V roce 2011 byl UNEP poskytnut peněžní dar ve výši ve výši 1,5 mil. Kč, určený do Environmentálního fondu UNEP.

Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO)

FAO stojí v čele mezinárodního úsilí při řešení problému hladu ve světě a je partnerem nejen pro samotné rozvojové země, ale zároveň i pro země rozvinuté. V současné době prochází FAO závěrečnou částí reformy založené na výstupech nezávislé vnější evaluace z let 2007-2008, kterou inicioval region Severní Ameriky. Kompletní reforma organizace, jejíž rozsah a hloubka je v systému OSN zatím bezprecedentní, by měla být dokončena v roce 2013.

ČR poskytla v roce 2011 povinný příspěvek do rozpočtu FAO ve výši 25,5 mil. Kč a peněžní dar ve výši 1,4 mil. Kč na organizaci projektu zaměřeného na posílení rozvoje lesního hospodářství východoevropských a středoasijských zemí. V roce 2011 pokračovalo působení tří odborníků z ČR v ústředí FAO v Římě.

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Hlavními směry činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou vypracování zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb členských států, odborná pomoc při vypracování národních zdravotnických strategií, sledování indikátorů zdravotního stavu populace a ukazatelů hodnotících zdravotnické systémy jednotlivých států, rozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí a řízení zdravotní péče.  ČR poskytla v roce 2011 povinný příspěvek do rozpočtu WHO ve výši 28,68 mil. Kč.

Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)

UNIDO je specializovanou agencií OSN se zaměřením na pomoc rozvojovým a tranzitivním zemím v oblastech podpory budování exportních kapacit, průmyslu, environmentálních technologií, energetiky a zemědělství. UNIDO rovněž pomáhá těmto zemím při budování příznivého investičního klimatu a při jejich integraci do světové ekonomiky.

ČR byla v roce 2011 zvolena do Rady pro průmyslový rozvoj UNIDO na období 2011-2015. Do rozpočtu UNIDO poskytuje ČR pravidelný povinný příspěvek, který v roce 2011 činil 7,42 mil. Kč. Peněžní dar poskytnutý UNIDO v roce 2009 byl využit na projekt v oblasti zemědělského podnikání, který umožnil zapojení českého experta do struktur UNIDO.

Mezinárodní organizace práce (ILO)

V roce 2011 pokračovala spolupráce ČR s Mezinárodní organizací práce zejména v oblasti prohloubení demokracie, dodržování lidských práv a podpory důstojné práce a sociální spravedlnosti prostřednictvím tvorby pracovních míst a ochrany práv pracujících. V roce 2011 byla dokončena realizace rozvojového projektu v Mongolsku financovaného ČR zaměřeného na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.ČR poskytla v roce 2011 povinný příspěvek do rozpočtu ILO ve výši 25,97 mil. Kč.

 Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat)

UN-HABITAT je program systému OSN systematicky zaměřený na problematiku lidských sídel a s ní související otázky udržitelného rozvoje a plnění Rozvojových cílů tisíciletí. ČR byla v roce 2008 zvolena do Řídící rady UN-HABITAT na období 2009 – 2012.          Peněžní dar ČR v roce 2011 z rozpočtových důvodů neposkytla.

Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS)

UNOPS je správce projektových prostředků na pomoc rozvojovým zemím. Na žádost členských států OSN poskytuje služby od celkové realizace projektů po správu lidských a finančních zdrojů či finanční řízení. V roce 2011 byl UNOPS poskytnut peněžní dar ve výši 1,5 mil. Kč na realizaci projektu na podporu agrobusinessu na náhorní planině Pešter v Sandžaku v rámci „EU Progress Programme“ UNOPS v Srbsku. V roce 2011 ČR předsedala jednání Výkonné rady UNDP, UNFPA a UNOPS a úspěšně kandidovala na funkci místopředsedy této Výkonné rady na rok 2012.

Kancelář OSN pro humanitární záležitosti (UNOCHA)

ČR v roce 2011 pokračovala ve spolupráci s Kanceláří OSN pro humanitární záležitosti (UNOCHA), která má na starosti praktickou mobilizaci a koordinaci pomoci v zemích zasažených přírodní katastrofou, vojenským konfliktem nebo i komplexní humanitární krizí. Vyhlašuje globální i okamžité humanitární výzvy, zajišťuje koordinaci poskytování pomoci v jednotlivých sektorech, zasazuje se za ochranu humanitárního prostoru a dostupnost pomoci k potřebným. V čele UNOCHA stojí náměstek GT OSN – koordinátor humanitární pomoci, od září 2010 tento post zastává baronka Valerie Amos/ová.

V roce 2011 poskytla ČR do rozpočtu UNOCHA peněžní dar ve výši 2 mil. Kč.

Světový potravinový program (WFP)

Úkolem WFP je pomáhat chudým obyvatelům rozvojových zemí v boji s hladem a chudobou. Prostřednictvím potravinové pomoci podporuje WFP ekonomický a sociální rozvoj. V případě mimořádných událostí poskytuje program rychlou pomoc obětem přírodních i lidmi způsobených katastrof a válek. Osmdesát procent zdrojů potravinového programu je využíváno na pomoc při mimořádných událostech, včetně zajišťování logistiky (přeprava, skladování, komunikace).

ČR byla členem Výkonné rady WFP v letech 2009-11. V roce 2011 poskytla ČR do rozpočtu WFP peněžní dar ve výši 1 mil. Kč na humanitární projekt – twinningová spolupráce s Brazílií při dodávce potravinové pomoci na Haiti. Dále ČR poskytla prostřednictvím WFP humanitární pomoc do západní Afriky (Burkina Faso a Pobřeží Slonoviny) ve výši 3 mil. Kč.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)

UNHCR od svého založení v roce 1951 jako jedna z nejvýznamnějších humanitárních organizací na světě pomohl více než 50 milionům lidí začít nový život. V současnosti se ve 117 zemích stará přibližně o 32,9 milionů lidí. UNHCR se zaměřuje nejen na uprchlíky, ale také na osoby žádající o azyl a na uprchlíky, kteří se vrátili do zemí původu, osoby bez státní příslušnosti a na velkou část z tzv. vnitřně přesídlených osob, jejichž celkový počet ve světě se odhaduje na 26 milionů.

Na podzim 2011 ČR podpořila částkou 2,5 mil. Kč z humanitárního rozpočtu MZV pokračování programu UNHCR pro afghánské uprchlíky v Íránu, který je zaměřen na budování přístřeší a generování základních zdrojů obživy pro zranitelné rodiny.

Dětský fond OSN (UNICEF)

UNICEF se zaměřuje na programovou pomoc strádajícím dětem celého světa v sektorech zdravotnictví, výživy, školství, účasti matek na rozvoji apod. Zároveň je UNICEF v rámci humanitárního koordinačního systému odpovědný za koordinaci v sektorech voda a sanitace, ochrana dětí a vzdělávání. Prostřednictvím UNICEF realizovala ČR v roce 2011 pomoc ve výši 2,5 mil. Kč určenou podvyživeným dětem v Jemenu.

Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA)

Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) je zejména v Gaze prakticky jedinou nezávisle fungující humanitární organizací. Kromě toho realizuje rozvojové i humanitární projekty na Západním břehu a pomáhá zajišťovat základní životní podmínky také v palestinských uprchlických táborech v Libanonu, Jordánsku či Sýrii. ČR na humanitární projekty UNRWA přispěla v závěru roku 2011 částkou 2,5 mil. Kč.

Ústřední fond OSN pro reakci na katastrofy (CERF)

Ústřední fond OSN pro reakci na katastrofy (CERF), který byl ustaven v roce 2005, uvolňuje finanční prostředky na pokrytí humanitárních potřeb v první fázi velkých katastrof (než se zdaří mobilizovat zdroje bilaterálních dárců), na druhé straně pomáhá pokrývat výpadky ve financování dlouhodobých humanitárních programů. ČR do tohoto fondu každoročně přispívá, v roce 2011 poskytla 5 mil. Kč na realizaci humanitární pomoci v zemích Afrického rohu.

 

II. Zapojení ČR do rozvojových aktivit Evropské unie

Evropská unie (EU) je kolektivně největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci a významným zastáncem pozitivních principů jejího uskutečňování. Na formulaci a provádění této politiky se aktivně podílí i ČR.

V roce 2011 potvrdila EU svůj kolektivní závazek dosáhnout úrovně oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) do roku 2015. Zároveň prohloubila své závazky v oblasti efektivnosti pomoci, v souladu se závěry Fóra na vysoké úrovni o efektivnosti pomoci, které se konalo na konci roku 2011 v jihokorejském Pusanu.

Významným tématem roku 2011 byla dále revize rozvojové spolupráce EU, tak aby reagovala na měnící se potřeby rozvojových zemí, domácí očekávání i celkový globální kontext. ČR přivítala hlavní elementy návrhu nového přístupu EU k rozvojové spolupráci, zejména větší koncentraci pomoci EU, geografickou i sektorovou, a posílený důraz na řádnou správu věcí veřejných (good governance) včetně striktnějšího uplatňování kondicionality v tomto směru. V té souvislosti prosazuje ČR, spolu s dalšími státy, které do EU vstoupily od  roku 2004, aby byl kladen větší důraz na využívání transformačních zkušeností, kterými tyto státy disponují, v rozvojové spolupráci EU.

ČR v rámci EU dlouhodobě usiluje o úzkou vazbu své zahraniční pomoci s aktivitami a politikami Unie a zároveň o geografickou vyváženost a efektivnost rozvojové spolupráce EU. Podílí se na formulaci rozvojové politiky EU s důrazem na vlastní obsahové i teritoriální priority a účastní se programování a realizace finančních nástrojů vnější spolupráce EU.

Rozvojová spolupráce financovaná z rozpočtu EU a z EDF

Systém vnější spolupráce EU je tvořen sedmi nástroji financovanými z rozpočtu EU a Evropským rozvojovým fondem (EDF), který stojí mimo všeobecný rozpočet EU. Nejvýznamnějšími nástroji z hlediska objemu rozvojových programů EU jsou kromě fondu EDF, který financuje spolupráci EU s nejchudšími státy Afriky, Karibiku a Pacifiku, i ostatní tři geograficky zaměřené nástroje: Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), který se věnuje zejména rozvojovým zemím Asie a Latinské Ameriky, Nástroj předvstupní pomoci (IPA) a Nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI). Z hlediska priorit zahraniční politiky je pro ČR významný také tematicky zaměřený Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a tematické programy instrumentu DCI. V rámci komitologických výborů k jednotlivým finančním nástrojům se ČR účastní programovacího procesu rozvojové pomoci EU pro jednotlivé partnerské země a regiony (schvalování rámcových strategických dokumentů, víceletých orientačních programů a ročních akčních plánů).

V oblasti implementace rozvojové spolupráce EU se ČR dlouhodobě snaží o posílení účasti českých subjektů na realizaci projektů financovaných z nástrojů vnější spolupráce EU. Za tímto účelem v loňském roce MZV ČR v koordinaci s dalšími resorty a podnikatelskými svazy dále zesilovalo podporu pro české subjekty v projektech EU. Na MZV zahájil činnost mezirezortní Task Force k vnějším nástrojům EU pod vedením náměstka ministra T. Duba. 

Platby do rozpočtu Unie představují významnou součást české mnohostranné rozvojové pomoci, s tendencí nárůstu v příštích letech. ČR, stejně jako další členské státy EU, si započítává proporcionální procentní podíl ze svého členského příspěvku do rozpočtu EU jako ODA. V roce 2011 činila tato částka 2,25 mld. Kč. ČR zároveň poprvé přispěla i do fondu EDF, a to částkou 304 mil. Kč.

 

III: Zapojení do rozvojových aktivit v rámci OECD

Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC)

Výbor pro rozvojovou spolupráci OECD (Development Assistance Committee - DAC) sleduje širší globální souvislosti rozvoje, zajišťuje soudržnost pravidel a přináší celkové postřehy k tvorbě a implementaci pravidel rozvojové spolupráce. Stejně jako v minulých letech byly v rámci výboru vypracovány peer reviews členských zemí DAC. V roce 2011 byly posuzovány Spojené státy americké, Řecko, Dánsko, Španělsko, Nizozemí a v rámci tzv. special review také Slovensko.

ČR stále zůstává v rámci DAC pozorovatelskou zemí (automatický status člena OECD). Z historických důvodů je ze 34 zemí OECD členem DAC pouze 23 států a Evropská unie. MZV ČR v oblasti rozvojové politiky aktivně využívá statistik OECD/DAC, s čímž souvisí přechod na rozdělení sektorů dle OECD/DAC ve všech oficiálních výstupech MZV, dále výsledků peer review, apod. Od r. 2011 ČR vykazuje svou oficiální rozvojovou pomoc (ODA) ve standardním formátu CRS++ (extended Creditor Reporting System).

V roce 2011 ČR přispěla OECD formou účelově vázaných příspěvků v objemu 3,1 mil. Kč na technickou spolupráci.

Rozvojové centrum (DEV)

Rozvojové centrum (Development Centre, DEV) zůstává hlavní platformou pro spolupráci, komparativní analýzy a neformální diskusi rozvojových otázek mezi členy OECD a ostatními zeměmi. Novými členy Rozvojového centra se v roce 2011 staly Kapverdy a Senegal, po několikaleté přestávce se do DEV vrátila i Argentina. Novým předsedou Řídící rady Rozvojového centra byl v listopadu 2011 zvolen polský velvyslanec Pawel Wojciechowski.

Do gesce Rozvojového centra také v roce 2011 připadla příprava Rozvojové strategie OECD, která bude přijata v r. 2012. Hlavním cílem strategie je nalezení komparativní výhody této instituce v měnícím se světě a  kontextu ostatních mezinárodních organizací.

 

IV. Mezinárodní finanční instituce

Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)

Mezinárodní asociace pro rozvoj patří do skupiny Světové banky. Byla založena v roce 1960 a jejím hlavním posláním je odstraňování chudoby v nejchudších rozvojových zemích prostřednictvím bezúročných půjček a grantů na programy podporující hospodářský růst a zlepšování životních podmínek obyvatel. Čerpat prostředky z jejích zdrojů může v současné době 81 zemí, jejichž HNP na obyvatele nepřesáhl v roce 2011 hranici 1135 USD.

Ministr financí a zároveň guvernér Světové banky pro IDA vystavil 6. června 2008 potvrzení o přijetí závazku ČR (tzv. Instrument of Commitment) podílet se na 15. doplnění zdrojů IDA celkovou částkou 320,9 mil. Kč v letech 2009 – 2011. V roce 2011 ČR uhradila třetí splátku ve výši 106,9 mil. Kč.

Iniciativa na multilaterální oddlužení rozvojových zemí (MDRI)

Cílem MDRI, která byla založena v roce 2006, je úplné oddlužení vybraných rozvojových zemí prostřednictvím odpuštění jejich dluhů vůči IDA, MMF a AfDF (African Development Fund). Vláda ČR schválila dne 7. června 2006 svým usnesením č. 696 účast ČR v MDRI a přijala závazek ČR podílet se na doplnění zdrojů MDRI. Na finanční roky 2007 – 2019 byl schválen bezvýhradný závazek ve výši 110,7 mil. Kč a na finanční roky 2020 – 2044 podmíněný závazek ve výši 279 mil. Kč. Úhrada příspěvků ČR probíhá v pravidelných ročních platbách, v roce 2011 byla uhrazena pátá splátka ve výši 6,9 mil. Kč.

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)

Stanovy Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj byly vytvořeny na konferenci  v Bretton Woods v roce 1944 a v roce 1946. IBRD usiluje o snižování chudoby v zemích se středními příjmy a úvěruschopných chudších zemích prostřednictvím půjček, garancí a další pomoci včetně analytických a poradních služeb ve prospěch udržitelného rozvoje.

Každoročně se provádí přepočet hodnoty splacené korunové části kapitálového vkladu ČR v IBRD podle pohybu CZK vůči USD tak, aby hodnota v USD zůstala beze změny. Vzhledem k vývoji kursu byla v roce 2011 uhrazena IBRD částka 162,6 mil. Kč.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

EBRD byla založena v roce 1991 na pomoc transformujícím se zemím střední a východní Evropy a střední Asie při přechodu k tržnímu hospodářství. Aktuálně působí ve 29 zemích střední a východní Evropy a Asie. V roce 2011 dále rozhodla Rada guvernérů o rozšíření mandátu Banky na oblast jižního a východního Středomoří. Stát se zemí operací konkrétně projevily Egypt, Maroko, Tunisko a Jordánsko. ČR si vybudovala respektované vedoucí postavení mezi novými členskými zeměmi EU a získala pověst aktivního partnera EBRD, a to mj. v důsledku načasování svého vstupu do Fondu zemí západního Balkánu v roce 2006 a také založením vlastního Českého fondu technické asistence.

V roce 2011 ČR  přispěla  na aktivity EBRD částkou 99,2 mil. Kč, a sice příspěvkem do zmíněného fondu technické asistence a příspěvkem do Jednotného evropského fondu zemí západního Balkánu.

 

 V. Další mezinárodní organizace

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)

Mezivládní organizace IOM, založená v roce 1951, se zaměřuje na řešení problémů spojených s migrací, včetně pomoci uprchlíkům. V České republice působí od roku 1998 zejména v oblastech dobrovolných návratů a re-integrace, pracovní migrace, prevence a potírání obchodu s lidmi, budování kapacit v migračním managementu a integrace cizinců v ČR.

ČR v roce 2011 poskytla IOM vedle povinného příspěvku ve výši 2,8 mil. Kč také příspěvek ve výši 2,5 mil. Kč na humanitární pomoc uprchlíkům z Libye.

 Mezinárodní Červený kříž (ICRC/IFRC)

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) byl založen v roce 1863 s cílem zasazovat se o péči o raněné ve válkách, včetně příslušných mezinárodních úmluv, a iniciovat zdravotní polní službu v jednotlivých zemích. ICRC sídlí v Ženevě a zachovává si své nezávislé poslání pomáhat obětem válek a jiného násilí a prosazovat zachovávání mezinárodního humanitárního práva a humanitárních zásad zejména v situaci násilných konfliktů.

Z iniciativy ICRC byla v roce 1919 založena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFCR), která sdružuje a koordinuje národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce, zastupuje hnutí v mezinárodních souvislostech a rovněž se věnuje humanitární pomoci jak v oblastech konfliktů, tak přírodních či lidmi způsobených katastrof, s důrazem na zdravotní a sociální péči a na prevenci katastrof.

ČR s ICRC/IFRC spolupracuje jak v oblasti mezinárodního humanitárního práva – v říjnu 2011 byla po několikaletých přípravách v ČR ustavena národní pracovní skupina pro tuto oblast – tak v oblasti humanitární pomoci.

ČR odvádí povinný příspěvek ICRC, který v roce 2011 činil 640.290 CHF (13 mil. Kč). V roce 2011 přispěla ČR přes IFRC na humanitární pomoc po záplavách na Filipínách (1,7 mil. Kč); prostřednictvím příslušných národních asociací Červeného kříže, resp. Červeného půlměsíce byla poskytnuta pomoc po zemětřeseních v Japonsku a Turecku či po záplavách v Thajsku (celkem 11 mil. Kč).

.