Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Světový potravinový program - WFP

 

(Archivní článek, platnost skončena 24.01.2014.)

Světový potravinový program (World Food Programme - WFP) byl ustaven v r. 1963 na základě společného rozhodnutí OSN a FAO (rezoluce OSN č. 1714/1961). Posláním WFP je boj s hladem a podvýživou ve strategické i praktické rovině. Mezi hlavní úkoly patří poskytování humanitární a rozvojové potravinové pomoci, podpora výživy a čelení podvýživě, a dále logistické zajišťování humanitárních operací nejen vlastních, ale globálně OSN.

WFP je největším světovým poskytovatelem humanitární potravinové pomoci, zajišťuje rovněž dodávky potravin do programů „jídlo do škol“ (včetně zaměření na dívky). Zprostředkovává i trilaterální projekty (jeden dárce dodá komodity, druhý financuje přepravu a distribuci, kterou zajistí WFP) a poskytuje kapacitu ve svých skladech i pro bilaterální dárce. Kromě toho podporuje rovněž rozvoj místního zemědělství a konceptů udržitelné výživy v cílových zemích, včetně adaptace na klimatickou změnu, a to zejména cestou dodávek osiva a finančních pobídek (cash for work, potravinové šeky, mikrogranty).

Výkonný sekretariát WFP sídlí v Římě, podobně jako ostatní dvě „potravinové instituce“ OSN - FAO a IFAD. V čele stojí výkonný ředitel, od dubna 2012 je to paní Ertharin Cousin. Hlavním výkonným orgánem WFP je výkonná rada o 36ti členech, která řídí veškerou činnost fondu.

WFP je financován výhradně z dobrovolných příspěvků určených na humanitární a rozvojové projekty. Základním partnerem WFP jsou vlády donorských zemí a jejich agentury poskytující pomoc. Rozpočet fondu činil v roce 2011 celkem 3,68 mld. USD, z toho 1/3 financovaly USA, s odstupem pak mezi největší dárce patřily Kanada, Japonsko, a Evropská komise, jejichž individuální příspěvky přesáhly 250 mil. USD.

WFP rovněž spolupracuje s více než tisícovkou NGOs, které poskytují pomoc zejména při monitorování a zhodnocení rizik a technickou expertízu v ohrožených oblastech. Dále tam, kde nemohou zasáhnout vlády - asistují při transportu, uskladnění a distribuci potravin a dalších produktů. Vlastní menší projekty prováděné NGO´s mohou být zahrnuty do schématu WFP. WFP má podepsáno všeobecné Memorandum s hlavními světovými NGO´s stanovujícími základní směry a formy spolupráce.

 

Aktuální činnost WFP:

Strategický plán WFP na období 2008-2013 zdůrazňuje podporu pro národní iniciativy a dává přednost potravinové pomoci zaměřené na výživu spíše než množství kalorií. Potravinová pomoc je nyní zaměřená především na rizikové skupiny, jako jsou např. matky, děti, nemocní HIV/AIDS a tuberkulózou. Nový strategický plán bere v potaz, že potravinová pomoc má působit nejen v krátkodobém horizontu v době krizí, ale také dlouhodobě v pokrizovém období. V této souvislosti hraje klíčovou roli budování odolnosti komunit vůči krizovým situacím. Zároveň ale WFP uplatňuje přístup ohleduplný k lokálním trhům. Přístup k potravinové pomoci podmiňuje přesvědčení WFP, že potravinová pomoc může mít negativní dopad na místní ekonomiku a zemědělskou situaci ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Strategický plán z roku 2008 současně obsahuje řadu aktualizací mnohých politik WFP. Hlavní zaměření je na gender a hladomor, poukázky a peněžní převody, jídlo ve školách, snižování rizika katastrof, výživu, HIV a AIDS a rozvoj lokálních kapacit.

Byl také vyvinut strategický proces zaměřený na konkrétní země (CSD). Ten má pomáhat státům ve výběru nejvhodnějších programových odpovědí k podpoře národních priorit způsobem, který by byl koherentní s přístupem agentur OSN. Jedná se tedy konkrétně o podporu zapojení národních vlád do potravinových programů a jejich převzetí.

Nový strategický plán byl schválen Radou WFP v době mnohačetných krizí, tedy v období vzrůstajících cen paliv, strmého nárůstu cen potravin,v období globální finanční krize a ekonomického propadu. Tyto trendy měly dramatický dopad a vedly k navýšení počtu hladovějících obyvatel až na více než jednu miliardu. Pro WFP současně narůstají i náklady na potraviny pro hladovějící, a to z důvodu nestabilních cen, navyšujících se nákladů na dopravu, klimatických změn, vzrůstající frekvence přírodních katastrof, konfliktů, politických vzpour. Nový strategický plán proto obsahuje mnohé inovativní přístupy, které reagují na tento vývoj.

S ohledem na měnící se podstatu potravinové pomoci stanovil WFP 5 hlavních priorit svého strategického plánu pro období 2008-2013:

Strategický cíl č. 1: Zachránit životy a ochránit živobytí během mimořádných událostí

Velké zásahy byly nutné hlavně na Okupovaných palestinských územích, Filipínách, Haiti, v Rohu Afriky, Barmě, Pákistánu, Sahelu atd. Od té doby, co byl přijat nový strategický plán se intervence zaměřené na matky a děti, které představují prioritu WFP, zpatnáctinásobily. V roce 2007 bylo zahrnuto v programu WFO pouze 500,000 lidí, zatímco v roce 2011 už to bylo 7.5 milionů.

Strategický cíl č. 2:  Zabránit akutnímu hladu a investovat do připravenosti na katastrofy a zmírňování krizových situací

V rámci tohoto cíle považuje Nový strategický plán za určující podporu a posílení kapacit vlád k přípravě na akutní hladomory. Další prioritou je pak podpora odolnosti komunit proti šokům prostřednictvím bezpečnostních sítí a přizpůsobení se klimatickým změnám.

Hlavním příspěvkem WFP v této oblasti je služba VAM (analýza zranitelných oblasti a obyvatel a mapování). VAM analyzuje potravinovou bezpečnost domácností nejvíce náchylných k přírodním i člověkem způsobených katastrofám a hodnotí situaci v krizových situacích. Dále pak implementuje výsledky monitoringu potravinové bezpečnosti a řídí tematické analýzy na aktuální témata, jako např. dopad vysokých cen jídla a paliv a globálních ekonomických šoků.  V době finančních šoků 2009-2010 VAM vyvinul index hladu a identifikoval země, které byly nejvíce náchylné k hladomorům.

Strategický cíl č. 3: Obnova a rekonstrukce života a životních podmínek po ukončení konfliktu, po přírodní katastrofě nebo přechodových situacích

Klíčovou součástí tohoto cíle je zajistit, aby WFP působila konstruktivně i po skončení akutní krize a aby podporovala odolnost obyvatel vůči krizovým situacím a pokrizovou obnovu.

WFP po mnoho let přispívala k budování odolnosti a stabilizaci komunit v tranzitních kontextech. Například podpora v Jižním Súdánu měla významný pozitivní dopad na reintegraci navrátilců. Infrastruktura vybudovaná a opravená díky WFP výrazně zvýšila mobilitu a bezpečnost cestování.

Během krize z důvodů vysokých cen potravin v roce 2008 WFP rozšířil program na stravování ve školách na 5milionů dětí a jejich rodin v 17-ti zemích včetně Burundi, Guinea-Bissau, Haiti, Libérie a Sierra Leone. V roce 2010, když v jižním Kyrgyzstánu vypukl etnický konflikt, potravinová asistence WFP umožnila návrat vysídlených obyvatel. Po násilí v Côte d’Ivoire po volbách 2010 WFP společně s UNHCR zařídila opravu infrastruktury a umožnila tak pohyb obyvatel a obnovení trhu.

Strategický cíl č 4: Zamezení chronickému hladu a podvýživě

Podle Nového strategického plánu si WFP klade za cíl implementovat inovativní způsoby v poskytování potravinové pomoci, a to především prostřednictvím “dodávek správného jídla ve správný čas“.  Prioritou programu jsou dodávky potravin v prvních tisíci dnech života. Počet dětí zahrnutých v programu WFP se zvýšil z 55 000 v roce 2008 na 3,2 milionů v roce 2011. Současně se i zvýšila celková kvalita distribuovanýh potravin.

Jídlo ve školách je jedním z důležitých nástrojů WFP. K důležitým výhodám tohoto přístupu patří podpora školní docházky, zlepšení výkonnosti ve škole a podpora využívání potravin od místních zemědělců.

Každý rok WFP poskytuje školní jídla téměř 20-ti milionům dětí v sedmdesáti zemích, z toho téměř polovina jsou dívky. Od roku 2008 přešla řada programů pod vedení národních vlád, a to např. v Azerbajdžánu, Bhutánu, Cape Verde, Kolumbii, Egyptě, Hondurasu, Guatemale atd.

 

Strategický cíl č. 5: Posílení kapacit států pro zamezení hladomorům

Nový strategický plán podporuje větší zapojení jednotlivých zemí, což je zvláště relevantní v oblasti pátého strategického cíle. WFP podporuje přechod zemí z programů WFP na programy organizované národními vládami a podporuje i zlepšování národních programů potravinové bezpečnosti. Programy na rozšíření kapacit místních vlád výrazně závisí na kontextu a nebyly ještě aplikován systematicky. WFP se ale stále více účastní podobných programů, a to ve spolupráci s řadou regionálních organizací, jako je např. africký zemědělský program CAADP a Nové ekonomické partnerství pro africký rozvoj (NEPAD).

V Latinské Americe WFP usnadnilo rozvoj regionální platformy na sdílení informací o výživě Nutri-Net (který spojuje zástupce vlád, mezinárodních agentur, univerzit a nevládních organizací).  V Afghánistánu WFP ve spolupráci se soukromým sektorem podpořilo produkci výživných sušenek pro žáky škol.

Nový strategický plán WFP proklamuje nutnost nakupovat potraviny lokálně, a tak i podporovat místní zemědělce. WFP se svojí politikou snaží hlavně posílit místní zemědělce, lokální dopravu a komunikační služby a tak zajistit i pozitivní spill-over efekt pro širší rozvoj ekonomiky a trhu. P4P patří mezi hlavní inovace WFP, které slouží k dosažení tohoto cíle. Tento pětiroční pilotní program si klade za cíl spojit menší farmáře s trhy, a to za využití poptávky vyvolané WFP programy. Programu se účastní 1000 farmářských organizací a asi 1milion menších farmářů.

 

Průřezová témata WFP

 Sociální ochrana

Nový strategický plán WFP zdůrazňuje integrování potravinových programů do národních strategií sociální podpory.

 Peníze a peněžní poukázky

Představují inovaci v rozdělování potravinové pomoci. Jsou vhodné zejména v situaci, kdy jídlo je dostupné na trhu, ale jeho cena je neúměrně vysoká. Jedná se o inovativní přístup, který je vhodný zejména v městských oblastech.

 Gender

Nový strategický plán WFP spojuje téma genderu a hladu a zdůrazňuje nutnost přístupu ohleduplného k ženám.

Partnerství

WFP dává přednost partnerství s agenturami OSN, jako je např. FAO, Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství a Komise pro světovou potravinovou bezpečnost.

 

 

Spolupráce ČR – WFP:

ČR byla členem Výkonné rady WFP na tříleté funkční období 2009-2011 a následně byla opětovně zvolena na období 2012-14. Český stálý zástupce při WFP/FAO (pan Jiří Muchka) byl na podzim 2011 zvolen místopředsedou výkonné rady WFP.

ČR je pravidelným dárcem příspěvku pro WFP na humanitární aktivity a průběžně s WFP spolupracuje při poskytování humanitární pomoci v zahraničí, zejména v subsaharské Africe.

V roce 2011 převedla ČR do rozpočtu WFP peněžní dar ve výši 1 mil. Kč na humanitární projekt (twinningová spolupráce s Brazílií při dodávce potravinové pomoci na Haiti). Dále ČR poskytla prostřednictvím WFP humanitární pomoc do západní Afriky (Burkina Faso a Pobřeží Slonoviny) ve výši 3 mil. Kč.

V roce 2010 činil příspěvek ČR na humanitární projekty WFP 3 mil.Kč a v roce 2009  5 mil.Kč. Do roku 2008 poskytovala ČR rovněž peněžní dary do hlavního rozpočtu WFP (v letech 2007-08 2,5 mil.Kč); kromě toho věnovala ČR v roce 2008 WFP na konkrétní humanitární projekty 12 mil.Kč a v roce 2007 částku  5 mil.Kč.

 

.