Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zpráva DAC o stavu rozvojové spolupráce v roce 2013

 

Každoročně na počátku dubna vydává Výbor pro rozvojovou spolupráci tiskovou zprávu, která statisticky shrnuje rozvojovou spolupráci za uplynulý rok. Dne 8. 4. vyšla zpráva pod titulkem „Pomoc rozvojovým zemím dosáhla v roce 2013 rekordní úrovně“, ze které vybíráme tato zajímavá fakta:

Navzdory doznívající finanční a hospodářské krizi poskytly členské země OECD v roce 2013 oficiální rozvojovou pomoc ve výši 134,8 mld. USD, což znamená oproti r. 2012 nárůst o 6,1 %. V tomto kontextu je však třeba podotknout, že klesá objem rozvojové pomoci pro země, které ji nejvíce potřebují, zvláště pro oblast subsaharské Afriky.

Rozvojová pomoc v roce 2013 tedy reálně vzrostla na historické maximum, a to po poklesu v letech 2011 a 2012. Finanční krize vedla mnoho vlád ke zpřísnění rozpočtů a k tlaku na snižování výdajů, což se však neprojevilo na celkovém objemu prostředků věnovaných na rozvojovou spolupráci (17 ČS DAC svou pomoc zvýšilo, 11 naopak snížilo, mezi nimi také ČR).

Objem poskytnuté rozvojové pomoci byl v roce 2013 vyšší i bez započtení rozvojové pomoci zemí, které se staly členy DAC v roce 2013 (Island, Polsko, ČR, SR a Slovinsko). Pět zemí DAC dosáhlo cíle OSN poskytnout 0,7 % ODA / HND. Z ostatních významných donorů, kteří nejsou členy DAC, stojí za zmínku Spojené arabské emiráty, jejichž rozvojová spolupráce v r. 2013 dosáhla úrovně 1,25 % ODA / HND, zejm. díky masivní pomoci Egyptu.

Největšími dárci podle objemu byly Spojené státy americké, Velká Británie, Německo, Francie, Japonsko a Švédsko. V přepočtu na poměr ODA k HND si nejlépe vedou: Norsko, Švédsko, Lucembursko, Dánsko a Velká Británie, kteří "převyšují" cíle oficiální rozvojové pomoci OSN stanovené na 0,7% HND.

V roce 2013 se ODA u vybraných zemí měnila takto:

Portugalsko (-20,4%) odráží rozpočtové škrty;
Francie (-9,8%) díky nižší úrovni poskytnutých půjček i započtených dluhů;
Nizozemí (-6,23%) odráží rozpočtové škrty;
Česká republika (-4,7%) především z důvodu snížení bilaterální pomoci Afghánistánu;
Polsko (+8,6%) zvýšilo své příspěvky do institucí EU;
Slovenská republika (+2,4)

 

.