Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Tady se skládá maturita pod širým nebem. Prozatím

 

Jak vypadá den v afghánské škole? Přečtěte si reportáž

Je polovina prosince a v afghánských školách začínají zimní prázdniny. Platí to i pro střední školu ve vesnici Pol-e Kandahárí na severu Lógaru. Na první pohled probíhá běžné vyučování, po vstupu na prašný dvůr jsme však svědky nebývalé události. Místo ve třídách posedávají desítky chlapců na zemi a něco si zapisují.

„Právě tady probíhají závěrečné zkoušky,“ říká ředitel Alí Ahmad. Vysvětluje nám, že stejně jako my, i Afghánci mají dlouhé prázdniny, po nichž děti postupují do dalšího ročníku. Nejprve je však třeba složit testy ze všech předmětů, jinak hrozí klasické propadnutí.

Během rozhovoru si Alí Ahmad stěžuje na stav školy, který se však nevymyká lógarskému průměru: „Máme málo prostoru a studentů stále přibývá. Podle norem ministerstva školství má být ve třídě nejvíce 30 lidí, my jich máme běžně až 60. Proto děláme zkoušky venku.“ I když se to nezdá, do dvou starých budov se tak vejde 1500 studentů, kteří se kvůli kapacitě musí učit v dopoledních a odpoledních směnách.

Čtěte také: Blog - Konec prázdnin v afghánské škole

Po několika minutách nám však inženýr Muhammad Júnas připomíná, proč jsme tady. Dvaatřicetiletý stavař dohlíží na stavbu nové šestnáctitřídky, financovanou českým rekonstrukčním týmem, a překvapivě plynnou angličtinou vysvětluje civilním odborníkům průběh stavby. „Oproti místním zvyklostem tady stavíme dvoupatrovou budovu, takže kontroly jsou o to důležitější. Ale jde jim to na afghánské poměry dobře. Staví se tady v úplně jiné kvalitě než u nás, takže musíme být často shovívaví,“ říká inženýrka z rekonstrukčního týmu Alena Lišková.

Nedostatek místa je jen jedním aspektem konflikty postiženého afghánského školství. Většina škol nemá potřebné vybavení, někde jsou to jen hliněné domy bez oken, často se děti učí na zemi či dokonce ve stanech. Učitelé jsou nekvalifikovaní, jen 20 procent z nich má potřebné vzdělání. Důsledkem je – zejména u žen – vysoká negramotnost a přeplněné školy.

I proto rekonstrukční tým již postavil, opravil či rozšířil devět škol a na dalších třech v současnosti pracuje. „Jsme Čechům vděční. Školství je to nejdůležitější, v čem potřebujeme pomoc. Jen vzdělaní lidé zaručí Afghánistánu klidnou budoucnost,“ uzavírá ředitel Ahmad.

Filip Moravec, civilní část PRT Lógar

Článek vyšel ve zvláštní příloze MF Dnes o Afghánistánu.

.