Těší se důvěře a obdivu veřejnosti za statečný odpor proti radikálnímu Tálibánu, mezinárodní společenství si pochvaluje jejich rychlé pokroky, které za poslední léta udělali. Chybí jim toho ale ještě mnoho. Nedostatečný výcvik, nekvalitní výzbroj, nevyhovující zázemí a role prvního možného cíle vzbouřenců. To jsou jen některé problémy, s nimiž musí v neklidném prostředí bojovat. Řeč je o afghánských vojácích.

Jedna ze základen afghánské národní armády (ANA) leží i v centru provincie Lógar, kde působí český rekonstrukční tým. Mezi dřevěnými baráčky pro více než 400 lidí se potulují ušmudlaní vojíni, popíjejí tradiční zelený čaj, případně sledují své kolegy, kteří pro celou jednotku vaří páteční oběd. Pro běžného Evropana je obraz těchto mužů v boji jen těžko představitelný.

Jedním z velitelů je tady seržant Abdul Raqíb. Vrásky kolem očí a šedivé vlasy prozrazují, že v tvrdých afghánských podmínkách zažil již leccos. „V armádě sloužím už 34 let, tady v Lógaru jsem pátým rokem. Máme to tady těžké – chybí nám prostory na ubytování, dvě dřevěné ubikace nám totiž nedávno shořely při výbuchu munice. Máme také malou jídelnu pro několik desítek lidí, takže zbytek jí každý den ve stanu,“ stěžuje si pamětník časů, kdy afghánští mudžahedíni bojovali proti sovětské okupaci. Právě z nich se po pádu Tálibánu v roce 2001 často rekrutovali armádní velitelé.

Právě neutěšené podmínky, v nichž afghánští vojáci působí, se Češi z rekonstrukčního týmu (PRT) rozhodli změnit. Jednou z řady bezpečnostních projektů je tak i rekonstrukce infrastruktury a zázemí přímo na základně Kandaku, jak se afghánsky nazývá pluk. „Dokončili jsme úplně nové koupelny, toalety a kuchyň s jídelnou. To všechno tady bylo už v katastrofálním stavu,“ říká Michal Navrátil, stavební inženýr z civilní části PRT. Pro rostoucí počet obyvatel základny navíc nestačila voda, takže v rámci projektu přibyly nové zásobníky na pět tisíc litrů vody.

Rekonstrukcí základny spolupráce českého PRT s armádou nekončí. Dalším z projektů je stavba nového pozorovacího stanoviště v soutěsce Tangi Waghjan na severu Lógaru. „Jedná se o strategické místo nad hlavní silnicí do Kábulu, odkud je velmi dobrá viditelnost do okolí. Pro armádu i policii tam stavíme důstojné zázemí pro výkon služby, do budoucna toto stanoviště využito i v rámci krizového řízení,“ říká bezpečnostní expert František Kříž. Hned pod hřebenem navíc stojí jedno z pěti kontrolních stanovišť, jež byly před několika měsíci za české podpory opraveny.

Vzhledem k současnému stavu afghánské policie se právě na ni soustředí většina českých bezpečnostních projektů. Vedle rekonstrukcí vzniklo třeba nové výcvikové centrum, které získalo certifikát jako plnohodnotné policejní výcvikové středisko. Dálé též PRT pravidelně policisty zásobuje i potřebným vybavením.

Zatímco civilní část PRT se věnuje rekonstrukčním projektům, s nutným výcvikem armády i policie pomáhají čeští vojáci. „Asi jednou za týden za námi jezdí a učí pro nás často zcela nové věci. Máme například nové americké automobily, ale mnoho mužů je neumí řídit. Češi nás také naučili zacházet s těžkými zbraněmi či zásady první pomoci,“ pochvaluje si spolupráci s rekonstrukčním týmem seržant Raqíb.

Filip Moravec, civilní část PRT

Článek vyšel ve zvláštní příloze MF Dnes o Afghánistánu.