Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vojáci v roli humanitárců

 

(Archivní článek, platnost skončena 19.12.2019.)

Lidové noviny | 13.10.2008 | rubrika: Svět | strana: 9 | autor: František Šulc Český Provinční rekonstrukční tým pomáhá v Afghánistánu budovat školy i chladírny

ZÁKLADNA SHANK (od zpravodaje LN v Afghánistánu) "No jistě že nás řada lidí z nevládních organizací kritizuje, protože si myslí, že není dobré míchat rozvojovou pomoc s vojenskou ochranou. Ale já jim vždy nakonec říkám: A kdo to tady bude dělat? Kdo bude těm lidem pomáhat, když tu nevládní a humanitární organizace nemohou zajistit bezpečnost svých lidí?" přemítá šéf civilní části českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Lógaru Václav Pecha, který v minulosti působil v nevládní organizaci Člověk v tísni a nyní je už půl roku v Afghánistánu. Naráží tím na živou debatu, která se vede o správnosti zřizování PRT, jehož největší složkou jsou vojáci, kteří mají zajistit bezpečnost civilních expertů pracujících na rozvojových projektech. Pravda je na obou stranách.


Riziková práce

Zkuste si jen představit, jak vojáci provádějí v nějaké vesnici razii a zatýkají podezřelé a o pár hodin později či druhý den přijedou do téže vesnice titíž vojáci s civilními experty pomáhat s obnovou. Na druhou stranu PRT se pohybuje v oblastech, které nejsou příliš bezpečné, a kam tudíž nevládní organizace pronikají jen stěží. Takovým případem byl Irák a dnes Lógar, kde byly před několika týdny zavražděny tři pracovnice humanitární organizace.
PRT byl ustaven v Iráku, přičemž jeho předobrazem byly Civil Operations and Rural Development Support Teams, které fungovaly od roku 1967 za vietnamské války. Výsledky jejich práce byly smíšené, protože členy týmů nebyli pouze civilní experti a vojáci na ochranu, ale i příslušníci tajných služeb. Ti využívali situace k tomu, aby získávali informace, či dokonce zatýkali podezřelé.
Rizik spojených s přítomností vojáků při jejich rozvojové práci jsou si členové civilní části českého PRT v Lógaru (šest mužů a dvě ženy) dobře vědomi. Na druhou stranu chápou, že nedělat vůbec nic by bylo horší, protože v místech, kde není bezpečno, se pomoc obvykle omezuje pouze na humanitární část vytvářející závislost. " Afghánci mají dnes příznaky závislosti na pomoci. Očekávají, že veškeré problémy za ně vyřeší někdo jiný," říká Igor Klimeš.


Solární sušičky a chladírny

I přes problémy, kterých je v Afghánistánu nepočítaně, se zatím českému týmu podařilo dokončit osm projektů. Dalších 23 je rozdělaných. Mimo jiné jde o budování chladíren na zemědělské produkty či o sušičky na ovoce. Obojí je poháněno solární energií. " Pěti družstvům jsme dodali 20 sušiček, vytrénovali obsluhu, dodali jim balíčky a štítky, takže třeba ovoce mohou prodat později a zabalené, což zdvihne jeho hodnotu čtyřnásobně," vysvětluje Václav Pecha. Projektů a plánů je celá řada. Ostatně plánuje se, že tu Češi budou přítomni minimálně do roku 2013. Mezi další projekty proto patří budování škol, oprava nemocnic, nákup sanitek, léků, řada vodních děl atd. Opatrnosti není nikdy dost Při plánování projektů se myslí na jejich udržitelnost. "Afghánistán je posetý nefunkčními generátory kvůli špatné údržbě, náhradním dílům a nedostupnosti paliva," vysvětluje Pecha, proč jsou sušičky na solární pohon či proč se zahajuje pilotní projekt solárních krevních bank.
Podobné je to i s vrtáním studní, což je v Afghánistánu velká móda. Vrtání se ale často dělá bez průzkumu stavu podzemních vod. Může se tedy stát, že sice teď bude pitná voda dostupnější, ale za několik let se budou muset vrtat hlubší a hlubší studny, až voda dojde. Problémem je samozřejmě do značné míry nefunkční státní správa. Zahraniční experti navíc musejí pronikat do tajů a úskalí místních komunit, svazků v nich a zároveň nevraživostí, což není jednoduché. Každopádně je nutné přitom být opatrný. "Lidé se spíše obracejí na kmenové náčelníky než na státní správu, která je zkorumpovaná. Nefunguje tady smlouva se státem," uzavírá Igor Klimeš.

.