Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Východní partnerství znamená i příležitost v rozvojových projektech

Kdy: 04.05.2011 , Kde: Brusel/Praha

Článek expertky Stálého zastoupení v magazínu týdeníku Profit „Český export“.

Projekt Východního partnerství s sebou nese mnohé programy rozvojové pomoci financované z peněz Evropské unie. České firmy již uspěly v některých z nich zaměřených na životní prostředí nebo energetiku ve státech Jižního Kavkazu a východní Evropy. Kde a jak se lze o účast na projektech ucházet?

Východní Evropa (Ukrajina, Moldávie, Bělorusko) a Jižní Kavkaz (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie) patří mezi českými podnikatelskými subjekty dlouhodobě k atraktivním regionům, kde se uplatňují mimo jiné i v rámci projektů financovaných z rozpočtu EU na poli zahraniční a rozvojové spolupráce.

Finanční prostředky, které Evropská unie na projekty vnější pomoci do regionu Východního partnerství vynakládá, směřují zejména do oblasti posilování demokratických institucí (projekty jsou realizovány zejména prostřednictvím twinningu, odborného poradenství, školení atd.) a rozvoj regionů ve smyslu vyrovnávání sociálních a ekonomických rozdílů v regionech, včetně projektů v oblasti infrastruktury, podpory malých a středních podniků či posilování lidských zdrojů.

Vedle prostředků vynakládaných z rozpočtu EU, sehrávají při financování projektů zahraniční pomoci významnou roli i mezinárodní finanční instituce, zejména Evropská investiční banka nebo Evropské banka pro obnovu a rozvoj, které se formou půjček podílejí na spolufinancování projektů. Propojení půjček EIB a EBRD s prostředky EU je realizováno prostřednictvím speciálního mechanismu tzv. Neighbourhood Investment Facility (NIF). NIF je určen zejména na posílení investic v dopravě a environmentu, včetně obnovitelných zdrojů energie, energetického propojení a socioekonomického rozvoje.

Na realizaci projektů zahraniční pomoci EU se v minulosti podílelo i několik českých subjektů. Na příklad v oblasti jaderné energetiky se opakovaně prosadil Ústav jaderného výzkumu Řež nebo společnost Envinet a.s., jež realizovaly několik projektů v Arménii a na Ukrajině. V Bělorusku uspěla firma VS a.s. v projektu v oblasti radiační bezpečnosti. Dodávky v oblasti udržitelného rozvoje realizovala na Ukrajině firma  Elkoplast CZ s.r.o.

Prioritní oblasti a očekávané výsledky jsou stanoveny v tzv. strategických dokumentech (Strategy Papers) a indikativních programech (Indicative Programmes), a to v horizontu pěti a tří let. Konkrétní opatření jsou pak identifikována v tzv. Action Annual Programmes. Na formulaci projektů se podílí nejenom Evropská komise prostřednictvím svých stálých delegací v daných zemích, ale i místní instituce.

Na základě uvedených dokumentů jsou pak vyhlašována výběrová řízení, kterých se české subjekty mohou účastnit. Kromě kontraktů na dodávky zboží, služeb nebo provedení prací jsou projekty realizovány i prostřednictvím grantů. Způsob a podmínky implementace projektů jsou stanoveny v pravidlech, pro něž se běžně používá zkratka PRAG (Practical Guide on contract procedures for EC external assistance). Všechny dokumenty a relevantní informace jsou dostupné na webových stránkách EuropeAid, úřadu pro rozvoj a spolupráci, a delegací EU v jednotlivých zemích Východního partnerství.

Pro další informace v této oblasti doporučujeme zejména portál Businessinfo, pro projektové poradenství Platformu podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci a Enterprise Europe Network ČR.

Eva Semeráková
Stálé zastoupení ČR při EU

 

Článek původně vyšel v magazínu týdeníku Profit „Český export“, číslo 13, duben 2011.

 

Další informace o projektech vnější pomoci EU najdete v rozcestníku Stálého zastoupení „EU pro podnikatele“.

 

.