Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zrychlený postup pro inovace

 

12. listopadu 2013 se na Stálém zastoupení ČR při EU debatovalo o nových možnostech čerpání evropských peněz pro výzkum a inovace.

V průběhu vyjednávání programu Horizont 2020 podpořil Evropský parlament vznik nového nástroje tzv. Zrychleného postupu pro inovace (Fast Track to Innovation - FTI). Toto schéma, které by mělo být testováno ve formě pilotních projektů, bude zahrnovat otevřené výzvy založené na tzv. přístupu „zdola nahoru“, tj. účastníci z jakéhokoliv sektoru budou moci kdykoliv předložit projekt v oblasti výzkumu a inovací. Tento postup by měl zkrátit lhůtu pro udělování evropských peněz, umožnit menším konsorciím urychlit přenos myšlenek na trh a zvýšit účast žadatelů, kteří žádají o projekt poprvé. Cílem nástroje je stimulovat investice soukromého sektoru, podporovat výzkum a inovace se zaměřením na vytváření hodnot a urychlit vývoj technologií pro inovativní produkty, procesy a služby. Nyní je úlohou Komise, aby politický návrh přepsala do evropské legislativy. Podobné zrychlené postupy v oblasti inovací, které spravuje Evropská komise, již existují v rámci 7. Rámcového programu v oblasti zdravotnictví. Znamená to, že jsou k dispozici zkušenosti, které lze sdílet v rámci samotné Komise, s členskými státy i dalšími subjekty. To bylo také důvodem organizace debaty na téma Zrychlený postup pro inovace, která se konala dne 12. listopadu 2013 v Bruselu. Debatu pořádalo CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU společně s kanceláří CZELO - Českou styčnou kanceláří pro výzkum, vývoj a inovace a Stálým zastoupením České republiky při EU.

Šárka Brábníková, vedoucí úseku sektorových agend B Stálého zastoupení ČR při EU informovala o posledních krocích vedoucích k přijetí programu Horizont 2020 (H2020) včetně nadcházejícího hlasování v Evropském parlamentu. Zrychlený postup pro inovace bude jako nové schéma představen ve formě pilotních projektů v letech 2015-2016 a zhodnocen v rámci průběžného hodnocení programu H2020 v roce 2017. “Toto schéma, které jde napříč tématy, jako jsou Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích (LEIT) a výzvy 3. pilíře H2020, odpovídá požadavkům průmyslu na přístup více zaměřený „zdola nahoru“, přináší nové aspekty hodnocení a urychluje proces udělování evropských finančních prostředků na max. šest měsíců", dodala.

Christian Ehler, člen výboru ITRE Evropského parlamentu (EP), vysvětlil přispění EP v zavedení FTI na základě zkušeností z 6. a 7. Rámcového programu. Dále zdůraznil důležitost FTI tvrzením “Jednoznačně postrádáme flexibilní nástroj, který by byl blízko trhu a tažen technologiemi“. Vyvstává zde tedy potřeba orientovaného přístupu „zdola nahoru“ bez jakéhokoliv omezení ohledně témat a technologií zaměřených na vytváření hodnot s nepřetržitě otevřenými výzvami. “Doba 6 měsíců pro udělení grantu od data uzávěrky je v zájmu rychlé procedury klíčová, zajištěna musí být také účast podniků v konsorciích a hodnocení projektů musí být jednostupňové”, zdůraznil. Shrnul, že pro učinění FTI flexibilním, musí tento zahrnovat jak LEIT, tak i společenské výzvy, ale zároveň umožnit návrhy projektů napříč sektory; žádný účastník by neměl být vyloučen. “Evropská komise nyní na novém schématu pracuje a je otevřena věcné diskuzi a vstupům od zainteresovaných skupin”, uvedl Bernd Reichert, vedoucí oddělení Malých a středních podniků z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum. Nicméně některé klíčové body jsou již zcela jasné: FTI by mělo propagovat výzkum a inovace se zaměřením na vytváření hodnot a urychlit vývoj technologií pro inovativní produkty, procesy a služby. Průmyslové subjekty by měly být součástí konsorcií a zajistit tak zavádění výrobků či služeb na trh. Financovány by měly být inovativní činnosti blízké trhu. FTI bude otevřena jakémukoliv právnímu subjektu - konsorciím s ne více než 5 účastníky. S cílem urychlení celé procedury nebude využita procedura komitologie a doba pro udělení grantu bude max. 6 měsíců. V pilotním schématu by mělo být financováno kolem 100 projektů, z toho polovina v roce 2015 a druhá polovina v roce následujícím. Výzvy budou vypsány nepřetržitě s třemi uzávěrkami ročně, a každý projekt může získat grant ve výši max. 3 milionů eur.

Muriel Attané z Evropské asociace výzkumných a technologických organizací (EARTO) doporučila neodklánět se od ostatních nástrojů, ale stanovit si specifické cíle, které ostatní nástroje dostatečně nepokrývají. FTI by nemělo být zrychleným postupem ve smyslu zrychleného udělování grantů, ale ve smyslu zrychleného dopadu na trh. Dle slov Attané by měl být tlak vyvíjen především na výzkumnou sféru za účelem přinesení výsledků pro průmysl, včetně malých a středních podniků (MSP). FTI by mohl mít dvě dimenze. První ve formě tažené průmyslem, kde zajímavé výsledky existují a je jich třeba rychle využít, druhá tažená poptávkou, která je velká a je tudíž nutné ji rychle uspokojit. Attané rovněž zmínila, že klíčem k oběma variantám bude následný reálný dopad. Bettine Gola z Asociace evropských průmyslových a obchodních komor EUROCHAMBRES uvedla: “Horizont 2020 může být silným motorem pro nastartování ekonomického růstu v Evropě, pokud dovolíme evropským podnikům zvýšit jejich účast v Rámcovém programu”. EUROCHAMBRES vyzývá Komisi, aby výhradně podpořila projekty blízké trhu za užití dopadu projektu jako primárního hodnotícího kritéria. Zrychlený postup by měl znamenat, že inovace budou uvedeny na trh maximálně do dvou let. Richard Zábranský z Magistrátu hlavního města Prahy prezentoval český projekt s názvem Akcelerace, který se zaměřuje na rozvoj navazování kontaktů mezi MSP a výzkumnými institucemi se sídlem v Praze. Cílem projektu je podpořit spolupráci na malých projektech a zvýšit konkurenceschopnost MSP jednoduchým, transparentním a efektivním způsobem. Pražské inovační vouchery, které jsou z 25% spolufinancovány, pomohly například k testování požární odolnosti dřevěných konstrukcí nebo k rozvoji sekvenování DNA nové generace.

Zdroj: CEBRE

.