Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Honorární konzuláty, činnost, metodika

 

počty

Právní  postavení  a  činnost  honorárních  konzulárních  úřadů  a  úředníků  ČR vychází z Vídeňské  úmluvy  o  konzulárních  stycích  z  24. 4. 1963,  publikované  ve vyhlášce č. 32/1969 Sb. Tento pro danou problematiku stěžejní mezinárodněprávní dokument vymezuje právní postavení a činnost honorárních konzulárních úředníků ve vztahu k přijímajícímu státu. ČR nemá samostatný zákon o zahraniční (konzulární) službě, a proto ani právní postavení a činnost honorárních konzulárních úředníků nemají dosud oporu v žádné legislativní úpravě ČR. Z citované vídeňské úmluvy vychází interní předpis MZV ČR, kterým je Směrnice pro zřizování a činnost konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, schválená  dne 31.3.2010. Směrnice má interní povahu a upravuje postup MZV a zastupitelských úřadů v procesu zřizování, řízení a kontroly konzulárního úřadu (KÚ) vedeného honorárním konzulárním úředníkem (HKÚ). Směrnice má dvě přílohy, a to Statut honorárního konzulárního úředníka České republiky a Dotazník pro zájemce o funkci honorárního konzulárního úředníka České republiky. Statut je primárně určen pro HKÚ a vymezuje jejich postavení, povinnosti a výkon jednotlivých konzulárních funkcí.

ČR disponuje v současnosti v zahraničí funkčními HK, které dosahují počtu 170 (k dnešnímu dni 169 HK). Na území ČR působí aktuálně 33 cizích HK.

ČR se řadí mezi státy, které stále více používají k doplnění své sítě zastupitelských úřadů instituce KÚ vedených HKÚ. Tento úředník není vyslaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR, ačkoliv jej ministr zahraničních věcí jmenuje, nýbrž se jedná o osobu sídlící v dané zemi. V případě ČR může být HKÚ jmenován český občan nebo cizí státní příslušník, který má odpovídající kvalifikaci, zná místní poměry v okruhu uvažovaného konzulárního obvodu, požívá vážnosti, je morálně a trestně bezúhonný a jeho společenské postavení a  finanční poměry skýtají záruku důstojné reprezentace ČR. HKÚ není tedy státním úředníkem ČR a výkon této čestné funkce je bezplatný. V případě ČR je KÚ vedený HKÚ vždy podřízen profesionálnímu konzulárnímu úřadu, tedy velvyslanectví ČR nebo generálnímu konzulátu ČR.

Náklady provozu KÚ vedených HKÚ nese jeho vedoucí, proto je podmínkou ke jmenování do funkce finanční nezávislost kandidáta.

HKÚ obvykle plní jen některé z řady konzulárních funkcí, jejichž výkonem může být pověřen. Tyto funkce jsou v zásadě zaměřeny na podporu vědeckotechnických, hospodářských, obchodních, kulturních,  školských,  sportovních a  jiných styků mezi ČR a přijímajícím státem, dále na pomoc českým fyzickým i právnickým osobám při řešení případů vznikajících v obvodu působnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem. Jedná se např. o poskytování pomoci českým občanům, kteří se ocitli v nouzi, a o ochranu práv a oprávněných zájmů českých fyzických  i právnických osob (v součinnosti se svým  nadřízeným úřadem tak činí např. u osob zadržených nebo nacházejících se ve vazbě nebo ve výkonu trestu) a v neposlední řadě přispívají k rozvoji turistiky, kontaktů mezi lidmi a napomáhají životu českých krajanských organizací v zahraničí.

Podnět ke zřízení HK v dané zemi a ke jmenování jeho vedoucího dává Ministerstvu zahraničních věcí ČR diplomatická mise ČR, resp. její vedoucí, na které se zájemci o funkci honorárního konzula obracejí. V souladu s ustanoveními výše citované Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z r. 1963, se jmenování a přijetí vedoucích konzulárních úřadů řídí zákony, předpisy a zvyklostmi vysílajícího, případně přijímajícího státu. Jednání ve věci jmenování honorárních konzulů se vedou neveřejně, diplomatickou cestou mezi ministerstvy zahraničních věcí vysílajícího a přijímajícího státu. Vysílající stát žádá přijímající stát obvykle nejprve o tzv. předběžný souhlas s přijetím svého HKÚ. Pokud tento předběžný souhlas dostane, vystaví svému kandidátovi konzulský patent, ve kterém ministr zahraničních věcí sděluje a potvrzuje, že jmenovaná osoba byla pověřena výkonem konzulárních funkcí v konkrétně vymezeném konzulárním obvodu přijímající země. Souhlas přijímajícího státu k výkonu funkce HKÚ se uděluje vystavením tzv. exequatur, které je samostatným dokumentem podepsaným zpravidla ministrem zahraničních věcí. Poté již lze otevřít KÚ vedený HKÚ, jehož kontaktní údaje se zveřejňují.

přílohy

Statut 91 kB doc (Word dokument) 6.11.2012

.