Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Restituční nároky na území bývalé Jugoslávie

 

Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek, podepsaná v Praze dne 11.února 1956, byla potvrzena sukcesí (publikováno pod č. 99/2002 Sb. m. s.) jako platná ve vztazích mezi ČR a Srbskem (resp. tehdejší SRJ, Srbsko je pokračujícím subjektem mezinárodního práva).

Citovaná dohoda byla svým charakterem tzv. smlouvou o globálním odškodnění, která anulovala veškeré pohledávky fyzických a právnických osob jedné smluvní strany ve státě druhé smluvní strany z titulu znárodnění a obdobných opatření, provedených po roce 1945 v tehdejší ČSR a FLRJ. Občané se proto měli se svými nároky na odškodnění za tyto zásahy druhého smluvního státu nadále obracet na orgány vlastního státu (v ČSR na Ministerstvo financí, které k tomuto účelu vydalo prováděcí vyhlášku obsahující i lhůty pro přihlášení nároků – ty již pochopitelně dávno uplynuly).

Restituční zákonodárství v některých nástupnických státech bývalé FLRJ (včetně Srbska a Chorvatska) přijaté po roce 2000 připouštělo, na rozdíl od ČR, restituci majetku i cizím státním příslušníkům, ovšem právě za podmínky, že se státem jejich původu nebyla uzavřena smlouva o globálním odškodnění. Na tom zatím, pokud je nám známo, ztroskotaly všechny uplatněné nároky českých fyzických a právnických osob na odškodnění za nemovitý majetek ve všech státech bývalé Jugoslávie.

První restituční předpisy byly v Srbsku přijaty již před rokem 2006, Vámi zmíněný zákon z roku 2011 sice nemáme k dispozici, považujeme za extrémně nepravděpodobné, že by připustil restituci i u případů, na které se vztahovala smlouva o globálním odškodnění.

.