Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vozidla diplomatického sboru

 

Pravidla používání

Z pohledu mezinárodního práva upravuje problematiku vozidla osoby požívající výsad a imunit („diplomatické vozidlo“) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích („VÚDS“), do jisté míry pak i Vídeňská úmluva o konzulárních stycích a další mezinárodní úmluvy, týkající se postavení mezinárodních organizací a jejich zaměstnanců. Podle čl. 22 odst. 3 VÚDS nemůže být dopravní prostředek cizí mise předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení či exekuce a podle článku 30 odst. 2 VÚDS požívá majetek osoby požívající výsad a imunit (tedy i vozidlo) nedotknutelnosti.

VÚDS nijak neupravuje způsob označení diplomatického vozidla a ponechává jeho úpravu vnitrostátní legislativě jednotlivých přijímajících států. V ČR tuto problematiku upravuje zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu mezinárodního práva však není označení vozidla určující, důležité je jeho vlastnictví. Je-li tedy vlastníkem vozidla mise cizího státu či člen jejího personálu, požívá toto vozidlo příslušných výsad a imunit bez ohledu na jeho označení.

Ve výše uvedené souvislosti je současně třeba upozornit, že uživatel vozidla nemusí být nutně osobou požívající výsad a imunit. V praxi bývá zcela běžné, že diplomatické vozidlo řídí zaměstnanec cizí mise, který není členem jejího personálu. Ze situace, kdy se taková osoba prokáže jiným dokladem totožnosti než diplomatickým identifikačním průkazem, nelze proto jednoznačně dovodit, že vozidlo nepožívá výsad a imunit.

Podle dodaných informací nelze jednoznačně stanovit, zda dotyčné vozidlo požívalo diplomatických výsad a imunit. Určujícím dokladem by v takovém případě byl malý či velký technický průkaz, ve kterém je uveden vlastník vozidla.

.