Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vztah ČR a EU ke Kubě

 
  • Právě zkušenost ČR a dalších zemí střední a východní Evropy s komunistickým režimem a následným přechodem k demokracii je jedním z důvodů současné politiky těchto zemí vůči Kubě. Je nicméně třeba uvést, že postoje členských zemí EU, které před rokem 1990 patřily do sovětského bloku, vůči Kubě jsou dnes dosti odlišné.
  • Nevyjasněnou otázkou je, zda usilovat o změny na Kubě formou hlubší spolupráce s režimem či formou izolace a přerušení vztahů.
  • Vnitropolitická situace v členských zemích EU je určujícím faktorem pro postoj každé země ke všem zahraničněpolitickým otázkám, tedy i ke Kubě. Klasickým příkladem je např. Španělsko.
  • Politický dialog EU – Kuba probíhá a ČR se aktivně podílí na jeho přípravě. Postoj ČR v rámci dialogu přitom plně odráží dlouhodobou politiku ČR vůči Kubě.
  • ČR je jednou z členských zemí EU, představuje tedy jeden hlas v rozhodovacích procesech na půdě EU. Možnost ovlivňovat proces transformace na Kubě nemá příliš velkou ani EU samotná, mnohem méně pak ČR coby jedna z 27 členských zemí.
  • ČR se v rámci EU řadí k zemím s principiálním přístupem ke kubánskému režimu, současný režim nepovažuje za demokratický a předpokládá jeho změnu demokratickou cestou, která musí vzejít ze samotné kubánské společnosti. Tento svůj postoj pak ČR promítá do všech rozhodovacích procesů ohledně budoucnosti politiky EU vůči Kubě.
  • Změny jak politické, tak i ekonomické se na Kubě v poslední době dějí. Mohutné propouštění politických vězňů či zárodky ekonomických reforem jsou realitou, kterou vnímá i ČR. Otázka dalšího vývoje je nicméně složitá, ČR volá především po hlubších strukturálních změnách, které by zaručily nevratné zlepšení současné neuspokojivé situace na poli lidských práv.
  • Česká Republika udržuje s Kubou diplomatické styky, zároveň doufá v brzkou změnu společenských poměrů v zemi směrem  k demokratickému politickému uspořádání, vládě práva a fungující občanské společnosti.
  • Motivacemi pro současný postoj ČR je jednak snaha o konstruktivní zahraniční politiku a za druhé přesvědčení (vyplývající z vlastní zkušenosti ČR), že demokratické politické uspořádání, vláda práva a fungující občanská společnost jsou předpokladem pro kvalitní život obyvatelstva každé země.
  • EU může podporovat občasnkou společnost na Kubě například skrze své finanční instrumenty na podporu lidských práv a demokracie, jmenovitě EIDHR.
  • Pozornost EU má být (a je) upřena i na sféru politickou.
  • Domníváme se, že zkušenost s totalitním uspořádáním v postkomunistických zemích poskytuje lepší vhled do situace na Kubě než absence podobné zkušenosti.
  • Česká Republika je od roku 2004 členskou zemí EU a jako taková je spolutvůrcem zahraniční politiky EU, včetně vztahů s Kubou. Zároveň se i česká zahraniční politika pohybuje v mantinelech vytyčených společnou pozicí EU. Zásadní rozdíly mezi postojem ČR a EU tudíž neexistují.
  • I z toho důvodu Česká Republika s Evropskou Unií v této oblasti "nespolupracuje", nýbrže od roku 2004 její součástí. Projekty nevládních organizací z ČR a jiných členských zemí EU na Kubě, stejně jako v jiných částech světa, jsou ve vzájemné kongruenci. Projekty můžou být financovány společně z českých a unijních transformačních, demokratizačních a lidskoprávních programů, zpravidla se tak ale neděje.
  • Domníváme se, že udržovat vztahy s Kubou je důležité, věříme v  jejich prohlubování stejně jako v paralelní zlepšení poměrů na Kubě
.