Velvyslanectví České republiky v Manile

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ekonomika Filipín na počátku roku 2014

Rok 2013 byl jedním z nejlepších let filipínské ekonomiky v historii. Poté co země dosáhla za první čtvrtletí 7,8%, tedy vůbec nejvyššího růstu mezi státy Asie, došlo v následujících měsících sice k jistému zmírnění, ale vysoká dynamika růstu pokračovala i ve druhé polovině roku a za celý rok dosáhla neuvěřitelných 7,2%. Rekordní růst nezměnila ani jedna z nejhorších přírodních katastrof historie – supertajfun Hayian a krátce před ním i rozsáhlé povodně a zemětřesení. Ty sice způsobily rozsáhlé škody humanitárního charakteru, jejich dopad na ekonomiku však zůstává omezený, mj. s ohledem na malý ekonomický výkon poškozených oblastí. Hospodářské oživení po letech stagnace je hlavním výsledkem stabilizace situace v zemi, označované kdysi za „nemocného muže Asie“.

Filipíny jsou nicméně nadále jednou ze zemí jihovýchodní Asie nejméně se opírající o export. Současně se jedná o jednu z ekonomik nejvíce spoléhajících na vnitřní spotřebu a spotřebu domácností.

K výhodám Filipín patří demografická dividenda, velký a rychle rostoucí trh o 100 milionech obyvatel, angličtina jako oficiální a všeobecně užívaný jazyk země a od roku 2015 i již zmíněný společný trh států ASEAN. Řadí se sem i nízká inflace, rychlý růst sektoru služeb (především BPO/outsourcing služeb), přebytek na běžném účtu a do jisté míry i nevyužitý potenciál v důlním, zemědělském a turistickém sektoru. Zlepšení kvality vládnutí, fiskálního managementu, stability veřejných financí, pokroku ve výběru daní a ekonomické reformy přinášejí první pozitivní výsledky. To vše se odráží jak ve zvýšení příjmů do státní pokladny, navýšení vládních investic i ve zlepšení hodnocení mezinárodních organizací. Vláda rovněž podniká kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zvláště prostřednictvím podpory větší transparentnosti a omezením byrokracie. Úsilí zlepšit regulatorní prostředí přináší první plody.

Ekonomický potenciál země, která se v roce 2015 stane součástí jednotného trhu ASEAN (ASEAN Economic Community / Ekonomické společenství ASEAN) je zřejmý. Spojený trh ASEAN má již nyní  větší HDP než Indie, jeho růst na rok 2014 je odhadován na 5,6%[1]. Do roku 2018 se očekává že trh ASEAN překročí i HDP Japonska[2] a sama filipínská ekonomika má do roku 2028 patřit mezi 30 největších ekonomik světa[3]. Horizont ambicí narýsovala známá analýza HSBC, která předpovídá, že Filipíny se do roku 2050 stanou 16. největší ekonomikou světa.

Mezinárodní ratingové hodnocení

Poprvé v historii dosáhly Filipíny investičního stupně u agentury Fitch 27. 3. 2013)Na zlepšení kvality vládnutí i jednoznačný ekonomický růst země zareagovaly i ratingové agentury, které Filipíny během letošního roku postupně přeřadily do vysněného investičního pásma. Jako poslední tak dne 3. října 2013 učinila i agentura Moody’s (z Ba1 na Baa3), podobně jako předtím Fitch (březen), Standard & Poor’s (květen) i japonská JCR (květen). Moody’s následně upravila výhled země na pozitivní, tedy s možností že dojde k dalšímu upgradu v následujících 12-18 měsících. Tato hodnocení se odvíjejí od řady kvantitativních a kvalitativních ukazatelů jako je zadlužení vládního sektoru, stav domácího hospodářství a jeho výhled, institucionální vyspělost země či existující politická rizika.    

V lednu 2014 země poskočila o 8 míst i v žebříčku ekonomické svobody z 97 na 89. místo (ČR na 26.) think tanku Heritage Foundation, přičemž nejlépe byly hodnoceny změny ve vládě práva, fiskálních svobod a vládních výdajů, efektivnosti vládnutí a otevřenost trhu. Hodnocení země směrem vzhůru upravily i další instituce.

Hlavní ukazatele

Robustní růst HDP v roce 2013 těsně pod 7% má dle odhadu Světové banky z ledna 2014 pokračovat nadále v tempu nad 6% následovně: 2013 6,9%, 2014 6,5%, 2015 7,1% a 2016 6,5%. Nositelem tohoto růstu má být mj. právě rekonstrukční úsilí po tajfunu Hayian, jehož rozsah má pozitivně ovlivnit i růst celého regionu Východní Asie a Tichomoří obzvláště v roce 2015 na 5,7%.

Za růstem HDP stojí vedle nižší výchozí pozice především setrvalý růst státních investic do infrastruktury, konsistentní domácí spotřeba a rostoucí tok finančních převodů velké komunity Filipínců ze zahraničí[4] domů. Na růstu se podílí i výrazný růst realitního sektoru, který upoutal pozornost ADB, s obavami z potenciální realitní bubliny a ovlivňuje i růst nákladů ZÚ ČR na pronajaté nemovitosti, a také růst domácího průmyslu. Převody ze zahraničí za prvních 10 měsíců roku 2013 narostly o 6% a v roce 2014 se očekává jejich zrychlení na 8-8,5% díky zájmu Filipínců pomoci svým rodinám při nápravě škod po katastrofách z konce roku. Na stoupající trajektorii se vrací i český vývoz, který v minulém roce dočasně poklesl o 7,8%.[5] Ekonomiku podporuje i stabilní růst v Číně a okolních rozvojových zemích a také oživení ve vysoce příjmových ekonomikách.

Tyto faktory převážily nad poklesy v exportu včetně významného exportu elektronikydůlním průmyslu a také dopadem tajfunu Hayian a dalších přírodních katastrof, které zemi koncem roku postihly. Světová banka odhaduje, že dopad tajfunu na celoroční růst bude jen kolem 0,2% bodu v růstu ekonomiky. Podle odhadu vládní agentury NEDA tajfun zpomalí ekonomický růst v posledním čtvrtletí na 4,1%, kde největší pokles lze očekávat v zemědělství (masivní škody na koksových plantážích, rýžových polích a na rybářských lodích). Růst za celý rok by se měl pohybovat mezi 6,5-7%. Očekávaný růst 7,5% tak dosažen nebude, nicméně předpovědi se stále drží při při horní hranici vládní předpovědi z roku 2012, která odhadovala 6-7%. 

Při posuzování filipínské ekonomiky proto někteří analytici, jako Asian Development Bank ADB nebo Světová banka WB, poukazují na rizika přílišné závislosti země na vnitřní spotřebě, vyjadřují obavy z přehřátí některých sektorů (nemovitosti a převody ze zahraničí evidují mj. skokový růst hypoték o 42% v roce 2012 a 53% růst převodů zdravotních sester z USA) a doporučují přesunout hlavní fiskální opatření na podporu růstu do jiných sektorů, včetně kvalitní rekonstrukce oblastí postižených tajfunem. Rizikem jsou dle WB i změny v rostoucích globálních úrokových mírách a volatilita toků kapitálu v situaci, kdy americká Federál Reserve Bank začíná odstraňovat masivní monetární stimuly.

Plánovaný státní rozpočet na rok 2014, zvaný General Appropriations Act 2014 (Philippine National Budget for 2014) podepsal prezident Benigno Aquino III 20. prosince 2013. Rozpočet na rok 2014 počítá s celkovými výdaji 2.265 bilionu pesos, tj. přibližně 50 mld USD. Jedná se tedy o 13% růst oproti předchozímu roku 2013 (2.006 bilionu PHP). Jednou z významných změn je odstranění fondů, které byly po masivním skandálu „pork barrel“v roce 2013 označeny za největší zdroj korupce v historii a poté deklarovány za neústavní.

Hlavními oblastmi, na které je zaměřen největší tok peněz v rozpočtu jsou:

1.   ministerstvo školství
2.   ministerstvo veřejných prací a dálnic
3.   ministerstvo vnitra a místních vlád
4.   ministerstvo obrany

Největší příděly v roce 2014 dostanou následující ministerstva: Department of Education (309.43[6] mld PHP, růst 16,02%), Department of Public Works and Highways (219.91 mld), Department of Interior and Local Government (136.14 mld), Department of National Defense (123.19 mld.), Department of Health (90.77 mld. růst 56,76%), Department of Social Welfare and Development (83.4 mld., růst 28,65%), Department of Agriculture (80.03 mld.), Department of Transportation and Communication (48.89 mld., růst 27,85%), Department of Environment and Natural Resources (23.92 mld.), a Department of Agrarian Reform (20.38 mld.). Rozpočet na energetiku má narůst o 25,16% na 14,27 mld.

Rozpočet také obsahuje zvláštní fondy na obnovu po přírodních katastrofách ve výši 13 mld PHP, v porovnání s loňskými 7.5 mld se tedy jedná téměř o dvojnásobek. ), 100 mld. PHP pro oblasti zasažené katastrofou, 20 mld PHP na rekonstrukční programy a 80 mld PHP na na další rekonstrukci.

Míra inflace(CPI) dosáhla ke listopadu 2013 2,9 % na meziroční bázi a za poslední dva roky stále klesá. Postupné oživení domácí poptávky, vyšší světové ceny ropy a špatná domácí sklizeň přispěly k vzrůstu inflace v r. 2010 na 3,8 % a 4.3% v roce 2011. Míra inflace v roce 2012 dosáhla 3.7 %. Koncem roku 2013 byly patrné inflační tlaky především na ceny potravin, způsobené vážnými škodami na rýžových polík, kokosových plantážích a rybářských lodích při nedávném supertajfunu Hayian.

Míra nezaměstnanosti po první polovině roku mírně klesla ze 7,3% a skončila na hodnotě 6,8 % obyvatel v činném věku a je tedy o dvě desetiny procenta lepší než 7% před rokem, platí tedy nadále, že proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých a nezaměstnaných Filipínců nebyl naplněn.

Objem zahraničního obchodu za prvních 11 měsíců roku 2013 dosáhl 49,376 mld. USD, přičemž se jednalo o růst 2,6% oproti stejnému období roku 2012. Co se týče zbožové struktury exportu, tak různé výrobky zpracovatelského průmyslu v listopadu 2013 pokryly celkem 85,8% vývozu, zemědělské produkty 6,2% a minerály 4,4%. Hlavní položkou mezi filipínskými exporty je nadále elektronika, která v listopadu 2013 pokrývala celkem 44,6% veškerého filipínského vývozu. Další položky již dosahují pouze zlomku zisků z vývozu elektroniky, která ostatně dominuje i dovozu do České republiky. Následující v pořadí jsou neidentifikované „další výrobky“, výrobky ze dřeva a nábytek (6,6%), stroje a dopravní zařízení (4,6%), zapalování další kabelové sady do automobilů, lodí a letadel dosáhly 3,6%.
Z hlediska teritoriální struktury exportu bylo hlavní vývozní destinací Japonsko (23,6 %), dále USA (13,7 %), Čína (12%), Hong Kong (9,6%), Singapur (7,7%) a následovalo Německo, Korea, Thajsko, Tajwan a Nizozemsko. Co se týče importu, pocházejí poslední čísla ze září 2013. Hlavními dovozními položkami byla elektronika (polovodiče, komponenty, zařízení atd), minerální paliva, dopravní zařízení, stroje a potraviny a živá zvířata. Hlavní dovozy pocházely z USA, Číny, Tajwanu, Japonska, Singapuru, Thajska, Koreje, Francie, Německa.

Zahraniční dluh dosáhl k červnu 2013 58 mld. USD, tedy přibližně o dvě miliardy méně než na konci předchozího roku. Toto číslo odpovídalo 21,8% HDP. Došlo tedy o snížení z 26,9% oproti stejnému období předchozího roku, zdůvodněném jak splácením dluhu tak i růstem filipínského HDP.

Přímé zahraniční investice do filipínské ekonomiky vzrostly o 22,4% v prvních 7 měsících roku 2013 na US$2.6 mld. z původních US$2.1 mld. Hlavním zdrojem zahraničních investic bylo Mexiko, Japonsko, USA, Britské Panenské ostrovy, Malajsie a Nizozemsko. Investice byly zaměřeny do výrobních aktivit, dodávek vody, kanalizací, zpracování odpadu, finančních aktivit a pojišťovnictví, nemovitostí, zábavního průmyslu a turistiky.  Hlavními agenturami na podporu zahraničních investic přes které procházela většina zaznamenaných investic jsou: Board of Investments (BOI), Clark Development Corporation (CDC), Philippine Economic Zone Authority (PEZA), Subic Bay Metropolitan Authority (SBMA), Authority of the Freeport Area of Bataan (AFAB), BOI-Autonomous Region of Muslim Mindanao (BOI-ARMM) a dále Cagayan Economic Zone autority.

Bilance běžného účtu Filipín vykázala za první polovinu roku 2013 přebytek ve výši 2,5 mld USD, který narostl o 9,1% oproti situaci před rokem. V pozadí rostoucího přebytku stojí především růst finančních převodů Filipínců domu a dále pokračující růst exportu.  

Klíčová úroková sazba BSP se v prosinci 2013 držela na úrovni 3,5%.



[1] Odhad ADB – Asian Development Bank

[2] Dle americké průmyslové analýzy IHS Global Insight

[3] Podle HDP, zpráva britského Centre for Economics and Business Research za rok 2013

[4] Filipínské pečovatelky a námořníci dominují ve svých oborech v řadě zemí světa

[5] Nadále však vyšší než u řady zemí definovaných vládou jako prioritní, vč. již zmiňovaného Vietnamu.

[6] výše v CZK je přibližně poloviční (100 PHP = 0,45 CZK)