Velvyslanectví České republiky v Manile

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Filipíny nejrychleji rostoucí zemí Asie

Filipíny si za první pololetí roku 2013 držely pozici nejrychleji rostoucí ekonomiky Asie. Země v prvním čtvrtletí roku zaznamenala 7,8 % růst HDP a dynamiku si udržela i v hodnocení za celé první pololetí roku díky růstu 7,6%, tedy nejvyšší na posilujícím kontinentu. Za růstem stojí vedle nižší výchozí pozice především setrvalý růst státních investic do infrastruktury, konsistentní domácí spotřeba a setrvalý tok převodů Filipínců ze zahraničí domů. Podílí se na něm i stavebnictví a růst domácího průmyslu, které převážily nad poklesy v exportu (vč. významného exportu elektroniky) a důlním průmyslu. Na dobré výsledky již zareagovala řada mezinárodních organizací a agentur zlepšením svých ratingů a odhadů. Na stoupající trajektorii se vrací i český vývoz.

Země se nadále snaží dostihnout své doposud úspěšnější sousedy v oblasti ASEAN. Horizont ambicí narýsovala známá analýza HSBC, která předpovídá, že Filipíny se do roku 2050 stanou 16. největší ekonomikou světa.

K výhodám Filipín patří demografická dividenda, velký a rychle rostoucí trh o 100 milionech obyvatel a od roku 2015 i Ekonomické společenství ASEAN. Řadí se sem i nízká inflace, rychlý růst sektoru služeb (především BPO/outsourcing služeb), přebytek na běžném účtu, angličtina jako oficiální a všeobecně užívaný jazyk země a do jisté míry i nevyužitý potenciál v důlním, zemědělském a turistickém sektoru.

Zlepšení kvality vládnutí, fiskálního managementu a ekonomické reformy současně přinášejí první pozitivní výsledky. To vše se odráží ve zlepšení hodnocení mezinárodních organizací.

Zlepšení ratingu Filipín u všech hlavních agentur

Na zlepšení kvality vládnutí i jednoznačný ekonomický růst země zareagovaly i ratingové agentury, které Filipíny během letošního roku postupně přeřadily do vysněného investičního pásma. Jako poslední tak dne 3. října 2013 učinila i agentura Moody’s (z Ba1 na Baa3), podobně jako předtím Fitch (březen), Standard & Poor’s (květen) i japonská JCR (květen). Moody’s následně upravila výhled země na pozitivní, tedy s možností že dojde k dalšímu upgradu v následujících 12-18 měsících.

Hodnocení země směrem vzhůru upravily i další instituce.

Zlepšení odhadů růstu

Světová banka WB stejně jako významná Asijská rozvojová banka ADB zvýšily očekávání letošního růstu na 7%[1], tj. nejvyšší ze všech zemí Jihovýchodní Asie a současně na horní hranici záměrů vlády. Mezinárodní měnový fond IMF zlepšil očekávání růstu v letošním roce na 6,8%, Fitch upravil očekávání z 5.5% na 6.2 a podobně se vyjádřily i další hodnotitelé.

Dle IMF lze v dalších letech na Filipínách očekávat zklidnění růstu na ca 6% v roce 2014 a od roku 2015 dále na ca 5,5 až 6% ročně. I zde je však růst kolem 7% dle expertů z místní pobočky IMF možný, ovšem v závislosti na dalších faktorech.

Zvýšení konkurenceschopnosti země

Světové ekonomické fórum (WEF) ve své zprávě o konkurenceschopnosti ze září 2013 posunulo Filipíny na 59. příčku (meziroční růst o 6 pozic) z celkem 149 ekonomik. Filipíny se tedy dostaly mezi Českou republiku (46.) a Slovensko (78.) v tomtéž žebříčku. Před nástupem prezidenta Aquina k moci v roce 2010 přitom Filipíny držely nelichotivé 89. místo (WEF 2009). Jak známo, Česká republika se letos propadla o sedm pozic.

Díky nepřetržitému a 3 roky trvajícímu růst konkurenceschopnosti země o celkem 30 pozic si Filipíny ze strany WEF vysloužily označení za „nejdynamičtější a rychle se zlepšující ekonomiku co se týče konkurenceschopnosti.“. V rámci zemí ASEAN jsou Filipíny 6. v pořadí a v letošním roce předstihly Indii. Filipíny se zlepšily v 9 z celkem 12 pilířů, na kterých spočívá hodnocení. Hlavní zlepšení jsou dle WEF patrné  v oblasti inovací, institucí a rozvoje finančního trhu.

Ukazatele

Čisté zahraničí investice (FDI) rostly o 11% na celkem 2,2 mld USD, přičemž jejichž největším zdrojem bylo Mexiko, Japonsko a Hong Kong. Země EU dosáhly na pouze 2% podíl veškerých FDI, přičemž investiční toky z EU klesly dramaticky o 76% na pouhých €12,5 milionů.

Vláda nadále pokračuje ve stabilizaci fiskálního sektoru, když rozpočtový deficit dosahuje pouhých 0,5% HDP. Mírná inflace  (3,1%) umožňuje Bangko Sentral udržovat nízké úrokové sazby. Bankovní systém je stabilní.

V ukazatelích první poloviny roku[1] byl zaznamenán pokles vývozu (-4%), když poklesly vývozy do všech hlavních obchodních partnerů kromě Japonska a Koreje. Vývoz do zemí EU poklesl o plných 9%, nicméně EU si udržela pozici 4. hlavního vývozního trhu. Obdobně poklesly i dovozy (-4%) kde na poklesu se podílely především státy ASEAN, JP a USA. Rostly naopak dovozy z Číny (+21%), J. Koreje (+2%) a EU (+4% na €1.8mld).

Nezaměstnanost se mírně zvýšila na 7,3% oproti 7% před rokem, takže proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých a nezaměstnaných Filipínců nebyl naplněn. Naopak zaměstnanost rostla v průmyslu (4%) a službách (2%).

Pomaleji rostla celková úroveň finančních převodů od Filipínců pracujících v zahraničí (hlavně pomocnice v domácnostech, pečovatelky a námořníci) při + 6% za prvních 5 měsíců roku. Nicméně i tak růst výrazně převýšil malý deficit zahraničního obchodu. Převody ze zemí EU rostly o 8%, čímž se EU stala 2. nejvýznamnějším zdrojem tohoto typu (14% podíl).

Ukazatel 2008 2009 2010 2011 2012 2013 (1. pol.)
HDP  - bil. PHP
v cenách roku 2000
5237,1 5297,2 5701,5 5909,0 6311,7 3314,1

HNP / GNI
v cenách roku 2000

- bil. PHP
- bil. USD

6590.0

149,1

6988.8

158,1

6851,1

155,0

7039,9

159,3

7496,5

169,6

3937,3

89,1

míra inflace
(core inflation)
 5,8 4,2 3,6 4,3 3,7 3,1
míra nezaměstnanosti 7,4 7,5 7,4 7,0 7,0 7,3

stabilita měny - roční

(průměrný kurs PHP/USD)

44,47 47,64 45,11 43,31 42,229 42.057 (září)

Zdroje:

http://www.bsp.gov.ph/statistics/keystat/sefi.pdf, http://www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab71a.htm, http://www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab35.htm, http://www.census.gov.ph/



[1] Pokud neudáváme jinak, jedná se o čísla k 1. pololetí 2013



[1] WB původně z 6,2%