Velvyslanectví České republiky v  Minsku

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Po stopách pohřbených příslušníků Čs. náhradního praporu v Bobrujsku

Tento materiál vznikl na základě iniciativy Čs. obce legionářské a Ministerstva obrany ČR s cílem identifikovat místo pohřbených příslušníků Čs. náhradního praporu v Bobrujsku a následně dohodnout s běloruským státem výstavbu pietního místa. Podkladem posloužily dvě fotografie, seznam zemřelých příslušníků pluku [1] a GPS souřadnice [2] předpokládaného místa pohřbení.

Čs. náhradní prapor v Bobrujsku

Čs. náhradní prapor vznikl 30.11.1916, nadřízenou jednotkou mu byla čs. střelecká brigáda. Jednotce velel podplukovník Dmitrij Nikitič Makarov. V Bobrujsku byl náhradní prapor dislokován od března do září 1917 [3]. V červenci 1917 jednotku navštívil budoucí československý prezident Tomáš Garique Masaryk. Z tohoto období se dochovalo několik fotografií. V září 1917 se prapor přesunul do Žitomiru na Ukrajinu.


Identifikace fotografie č. 1 - první pohřeb čs. dobrovolnického 1. záložního pluku v Bobrujsku (1917)


Первые похороны чехословацкого добровольческого 1-го запасного полка – 1917 г. - © Военно-исторический институт/Военно-исторический архив (Министерство обороны ЧР)
První pohřeb čs. dobrovolnického 1. záložního pluku v Bobrujsku (1917)
III – H – 1431
Fotografie: 1917
Místo: Bobrujsk
Zdroj: VHÚ-VHA (Ministerstvo obrany ČR)


Setkání (04.10.2013) s představiteli Bobrujského městského výkonného výboru a Bobrujského vlastivědného muzea vyjevilo, že jde o snímek z Bobrujské pevnosti. Tuto domněnku jsem se snažil potvrdit porovnáváním fotografií s dostupnými materiály na internetu.

Bobrujská pevnost byla nařízením Alexandra I. ze dne 16.06.1810 vybudována, aby chránila západní hranice Ruska v době nejistého vývoje na mezinárodní politické scéně (vpád Napoleona do Ruska v roce 1812 plně tyto obavy potvrdil). Pevnost se z východu opírala o řeku Berezinu a měla znemožnit nepříteli přístup do vnitrozemí Ruska. Postavena byla na základech původního města, když byli nejdříve všichni jeho obyvatelé vystěhováni mimo budoucí pevnost. Stalo se tak údajně v roce 1811.

Plánek Bobrujské pevnosti z roku 1872 - © www.fortressby.com
Plánek Bobrujské pevnosti z roku 1872
Zdroj: http://www.fortressby.com/index.php?option=com_deeppockets&task=catContShow&cat=70&id=115&Itemid=4

Domněnku, že byl snímek opravdu pořízen právě v Bobrujské pevnosti, potvrzují zejména unikátní dobové fotografie z polského archivu (období 1918-1920).

Dne 12. ledna 1918 zahájila vojska 1. polského sboru vojenské operace, jejímž cílem bylo mj. dobytí Bobrujské pevnosti. Poté co se tak stalo (29.01.1918), bobrujská posádka vedla boje s bolševickými partyzánskými jednotkami, které údajně podporovalo místní obyvatelstvo (rolníci). Proti partyzánům měli Poláci provádět trestní výpravy [4]. Dne 21. května 1918 byl polský sbor Němci odzbrojen a postupně odchází do Polska. Poslední polský transport z Bobrujska odjel 08.07.1918.

Jelikož si vojenské obsazení Bobrujské pevnosti vyžádalo své oběti, byl na základě rozkazu velení ze dne 25. ledna 1918 v centru [5] pevnosti vybudován vojenský hřbitov polských legionářů. V květnu 1918 před opuštěním pevnosti generál Dowbor-Musnický nařídil hřbitov zasypat hlínou a vybudovat na něm několikametrovou mohylu s železným křížem a trnovou korunou [6]. Na tomto místě byli vojáci pohřbíváni také v dalších letech, kdy se polské jednotky již suverénního polského státu vrátily do Bobrujsku podruhé (dobit byl 29.08.1919), a to v důsledku polsko-sovětské války (02/1919-03/1921). Po jejím ukončení byla mohyla sovětskou mocí likvidována [7].

Bobrujská pevnost - © www.audiovis.nac.gov.pl
Pohřeb polských vojáků z roku 1918. Šipka ukazuje na okrasný štít dvoupatrového domu. Identický štít zachycuje fotografie z pohřbu čs. jednotky v roce 1917.
Zdroj: http://www.audiovis.nac.gov.pl/obraz/59022:1/


Bobrujská pevnost - © www.audiovis.nac.gov.pl
Rok 1918. Pohled na mohylu z opačné strany. V pozadí jsou patrné obranné valy. Mohyla s budovou proto musely být na okraji pevnosti.
Zdroj: http://www.audiovis.nac.gov.pl/obraz/59023:1/


Bobrujská pevnost - © http://www.istpravda.ru
Rok 1920. Šipka ukazuje na totožný štít. Vpravo obranný val. Mohyla se tak nacházela prakticky naproti části budovy se štítem.
Zdroj: http://www.istpravda.ru/bel/research/88/


Bobrujská pevnost - © http://forum.globus.tut.by
Pohřeb vojáků 57. pěchotního pluku před mohylou z podzimu (?) 1919. Fotografie je důležitá z pohledu návaznosti budovy se štítem na budovu vlevo. Mělo by se jednat o kasárna.
Zdroj: http://forum.globus.tut.by/viewtopic.php?p=31157


Bobrujská pevnost - © www.audiovis.nac.gov.pl
Letecký pohled na pevnost z roku 1920. Jedná se o klíčovou fotografii, na které je: 1) patrný okrasný štít na budově, 2) vyvýšenina - její tvar odpovídá polské mohyle, 3) za mohylou i vlevo od ní byl vnější val pevnosti, po obou jeho stranách jsou fortifikační opevnění, z nichž se zachovalo jen jedno naproti kasárnám, 4) navazující budova (vojenská kasárna), zde je na místě si všimnout jejich atypického tvaru v podobě obráceného „U“). Směr průvodu při čs. pohřbu před budovou se štítem, tedy zleva napravo (viz foto č. 1) by potvrzovalo, že pohřební průvod vycházel z pevnosti na vojenský hřbitov, tak jak to naznačují šipky.
Zdroj: http://www.audiovis.nac.gov.pl/obraz/61408/23f81d0487edfd16bfd4a868562a6667/


Bobrujská pevnost v maps.google.com - © maps.google.com
Satelitní snímek z maps.google.com zachycuje zbytky opevnění. Podobnost na ní rozmístěných objektů s předchozí fotografií je více než zřejmá – tedy horní kasárna ve tvaru obráceného „U“, vpravo od nich dům se štítem, který se nedochoval celý. Nicméně ohyby této budovy odpovídají. Odpovídá rovněž umístění opevňovacího objektu naproti kasárnám ve tvaru obráceného „U“ s valem.
Zdroj: http://maps.google.com


Bobrujská pevnost v maps.google.com - © maps.google.com
Satelitní snímek z maps.google.com. Dané místo má návaznost na vojenské pohřebiště, kde by měli být pochování příslušníci čs. jednotky. 1) Budova se štítem; 2) opevnění s obrannou věží Opperman; 3) vojenské pohřebiště. Šipka ukazuje možnou cestu pohřebního průvodu z pevnosti na pohřebiště – vzdálenost cca 1 km.
Zdroj: http://maps.google.com


Bobrujská pevnost dnes - © Michal Gelbič
1) Dnešní podoba tehdejší budovy se štítem. Z původní dvoupatrové budovy se dochovalo pouze jedno patro; 2) vedlejší budova, původní kasárna – ve tvaru obráceného „U“; 3) místo, kde zhruba byla umístěna polská mohyla s křížem. Ačkoliv to z této fotografie není na první pohled patrné, jedná se o místo, kudy téměř před 100 lety šel pohřební průvod čs. náhradního praporu.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Bobrujská pevnost dnes - © Michal Gelbič
1) Kasárna ve tvaru obráceného „U“, přesně jak ukazuje dobový snímek z polského archivu; 2) směr šipky ukazuje místo (naproti budovy ve tvaru obráceného „U“), kde se zachovalo opevnění i s vnějším valem.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Bobrujská pevnost dnes - © Michal Gelbič
1) Okraj kasáren ve tvaru obráceného „U“; 2) vlevo, naproti jejich středu opevnění s valem (val není na této fotografii vidět).
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Bobrujská pevnost dnes - © Michal Gelbič
1) Budova ve tvaru obráceného „U“; 2) naproti opevnění s valem. Vše do sebe zapadá.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se místo pořízení fotografie z pohřbu podařilo identifikovat.

Kromě toho si dovoluji rozporovat běloruskou verzi o místě, kde se nacházela polská mohyla. Ta se nenacházela u severních Minských vrat, jak se dnes předpokládá, ale v jihozápadní oblasti pevnosti.


Generální plán Bobrujské pevnosti z roku 1842 - © www.minchanka.by
Generální plán Bobrujské pevnosti z roku 1842. Červeným čtverečkem je vyznačena naše zájmová oblast.
Zdroj: http://www.minchanka.by/puteshestvenitsa/BobruiskKrepost.html



Identifikace fotografie č. 2 – pohřeb Ladislava Horkého z května 1917 v Bobrujsku


Pohřeb ruského legionáře Ladislava Horkého (zemřel 15. května 1917) - © Военно-исторический институт/Военно-исторический архив (Министерство обороны ЧР)
Pohřeb ruského legionáře Ladislava Horkého (zemřel 15. května 1917)
III – F – 8 - - 2
Fotografie: květen 1917
Místo: Bobrujsk - Minská gubernie
Autor snímku: P.G.
V popředí snímku jest velitel čety 2. roty záložního praporu - tehdy podporučík Antonín Tomši (správně Tomschi), který jako kapitán 9. střeleckého pluku padl 18. května 1919 v boji proti sovětským vojskům u Bližnij Imbeže.
Č.j. 2954. 21. září 1933 zapůjčil pplk. Obrovec.
Zdroj: VHÚ-VHA (Ministerstvo obrany ČR)


Na první pohled se zdá, že fotografie nemůže poskytnout žádné relevantní informace o místě pohřbení. Při detailnějším pohledu je však za zády vojáků v levé části fotografie vidět jakási velká stěna, vpravo pak městská infrastruktura (opevnění či budovy). Na základě následujícího porovnání se lze domnívat, že vlevo jde o stěnu třípatrové obranné věže Opperman.

Bobrujská oblast v maps.google.com - © maps.google.com
Satelitní snímek z maps.google.com. 1) Dochované opevnění s věží Opperman, 2) místo dle souřadnic odpovídající místu pohřbení čs. vojáků, 3) dnes vyznačené vojenské pohřebiště z období počátku 19. stol. až 1941. Směr šipek ukazuje možný záběr fotografa při pořízení fotografie z pohřbu L. Horkého v roce 1917.
Zdroj: http://maps.google.com


Opevnění s třípatrovou věží Opperman - © Michal Gelbič
Opevnění s třípatrovou věží Opperman. Vzhledem k hustému porostu foceno zhruba 70 metrů severozápadně od předpokládaného místa pohřbených čs. vojáků. Dnes je v této budově vyšetřovací věznice, proto se nepodařilo pořídit detailnější snímky věže.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Předpoklad správné identifikace místa pořízení druhé fotografie je více než pravděpodobný.



Identifikace předpokládaného místa pochovaných čs. vojáků dle GPS souřadnic MO ČR (53°07'32,91"N 29°14'20,94"E)


Vojenské pohřebiště na ul. Vancetti v Bobrujsku - © Michal Gelbič
Čelní pohled z ul. Vancetti. Vlevo na kopečku mohyla 352 padlým bolševikům. Naproti a v okolí mohyly jsou rozmístěny, až na výjimky, bezejmenné hroby.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Vojenské pohřebiště na ul. Vancetti v Bobrujsku - © Michal Gelbič
Cedule datuje období využívání vojenského pohřebiště (19 stol. až 1941).
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Vojenské pohřebiště na ul. Vancetti v Bobrujsku - © Michal Gelbič
Pohled na pohřebiště z opačné strany. Čs. vojáci by však měli být dle souřadnic pochováni několik metrů mimo areál stávajícího pohřebiště.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Vojenské pohřebiště na ul. Vancetti v Bobrujsku - © Michal Gelbič
Zobrazení GPS souřadnic na navigaci. Křížek ukazuje místo pohřbení u paty budovy školky. Zelený pruh vlevo označuje území dnešního vojenského pohřebiště.
Foto: Michal Gelbič (06.10.2013)


Vojenské pohřebiště na ul. Vancetti v Bobrujsku - © Michal Gelbič
Pohled na příslušnou budovu.
Zdroj: Michal Gelbič (06.10.2013)


Vojenské pohřebiště na ul. Vancetti v Bobrujsku - © Michal Gelbič
Šipka přibližně označuje dané místo. Určit přesné místo nebylo možné, jelikož areál školky byl v příslušný den uzamčený.
Zdroj: Michal Gelbič (06.10.2013)


Na místě areálu se podařilo vyzpovídat místního občana (penzistu), který potvrdil, že školka byla vybudována někdy v polovině 70. let. Při výstavbě tehdy byly nalezeny ostatky vojáků, některé v kovových truhlách. Děti, které si na místě hrály, měly nacházet různou vojenskou výstroj. Místo tehdy uzavřela policie a ostatky měly být převezeny a uchovány na jiném místě.

V této chvíli nelze stoprocentně potvrdit, zda se pochovaní čs. vojáci nacházejí(li) přímo v areálu školky, to by mohly potvrdit běloruské archivní záznamy i když naději v to příliš nevkládám, nicméně pravděpodobnost jejich pohřbení v lokalitě starého vojenského hřbitova je více než vysoká.



Co bude dál?


Vzhledem k tomu, že o existenci příslušníků čs. náhradního praporu v Bobrujsku není v Bělorusku povědomí (to potvrdilo jak jednání, tak i korespondence s ministerstvy a místními úřady), věříme, že si dané téma získá svou pozornost a přispěje k doplnění některých faktů česko-běloruské historie.

Byl navázán kontakt s Igorem Melnikovem, běloruským historikem, který je současně redaktorem portálu "Istoričeskaja pravda" (Historická pravda). Na základě výše uvedených informací a po společné návštěvě Bobrujska (dne 27.10.2013) napsal článek o polské mohyle a čs. náhradním praporu s názvem "Historie jedné mohyly". Tento článek ihned převzal polský portál "Spolek Poláků v Bělorusku" [odkaz]. Igorův článek se zaměřením na čs. jednotku následně převzaly také hlavní bobrujské noviny "Večerní Bobrujsk" (Večení Bobrujsk) [odkaz].

Velvyslanectví ČR v Bělorusku požádalo Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska svou nótou ze dne 18. března 2014 s žádostí o souhlas s vybudováním památníku na počest pohřbených v Bobrujsku 15 vojáků čs. náhradního praporu. Nóta obsahovala doposud zjištěné informace o jednotce, předpokládaném hrobě, dále upřesněný seznam pochovaných vojáků a kopie z archivu evidenčních karet 14 z nich. Tuto nótu doplnilo Velvyslanectví další nótou ze dne 26. března 2014, která obsahovala kopie dokumentů z Historického ústředního archivu Ministerstva obrany ČR potvrzující vznik, existenci, stejně jako dočasnou dislokaci čs. náhradního praporu v Bobrujsku v roce 1917. Současně byla dodána evidenční karta posledního, patnáctého vojáka.


Vysvětlivky:
[1] Seznam (v RJ) obsahuje informace o čs. vojácích, kteří byli pochováni v Bobrujsku.
[2] Evidence válečných hrobů Ministerstvem obrany ČR – Bobrujsk (http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=1873785)
[3] Zdroj: forum.valka.cz. Z praporu pak vznikl čs. náhradní pluk (18.10.1917), který existoval do 15.08.1918, kdy z něj byl formován 9. čs. střelecký pluk.
[4] Na paměť pobitých „bělopoláky“ bolševiků jsou v Bobrujsku umístěny dvě pietní místa. Jedno s 352 pochovanými se nachází prakticky vedle předpokládaného místa pohřbených příslušníků čs. jednotek na ul. Vancetti, druhé s 11 pochovanými se nachází ve vzdálenosti zhruba 200 m od fortifikačního opevnění na ul. Krupskoj 8a.
[5] Tak to uvádí Igor Melnikov, avšak fotografie z té doby srovnané s plánem pevnosti nenasvědčují, že šlo o centrální místo pevnosti.
[6] V tomto směru je velmi zajímavý obrázek, který mi zaslali z Vojenského ústředního archivu. Na něm je vyobrazena stejná mohyla, přičemž obrázek je datován červencem 1917. To je však v rozporu s tezí, že tato polská mohyla byla vybudována až v květnu 1918. Otázka potom zní, kým byla vybudována a kdy?
[7] Poláci si na paměť mohyly v Bobrujsku vybudovali její zmenšenou kopii na vojenském hřbitově Stare Powązki ve Varšavě.

Použitá literatura:
Igor Melnikov - Historie jedné mohyly - v ruštině
Igor Melnikov - Zapomenutý sbor - v ruštině
I. polský sbor na wikipedii - v ruštině
Polsko-sovětská válka na wikipedii - v ruštině

 

Autor: Michal Gelbič, Velvyslanectví ČR v Bělorusku

přílohy

Seznam_pochovanych_vojaku_Cs... 181 KB PDF (Acrobat dokument) 31.3.2014