Mezinárodní organizace práce (MOP) má za svůj cíl podporu sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv. Byla založena roku 1919 v rámci Versailleského mírového procesu a v roce 1946 byla jako první ze specializovaných mezinárodních organizací přijata do systému OSN.

MOP formuluje mezinárodní pracovní standardy (minimální úroveň základních pracovních práv) zejména v oblastech: svoboda odborového sdružování a výkonu odborových práv, kolektivní vyjednávání, odstranění nucené práce, rovnost příležitostí a zacházení atd. Dále MOP poskytuje technickou pomoc zejména v oblastech profesního vzdělávání a rehabilitace, politiky zaměstnanosti, pracovní administrativy, rozvoje managementu, sociálního zabezpečení, pracovních statistik a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Podporuje rozvoj nezávislých zaměstnavatelských a zaměstnaneckých organizací a poskytuje pro ně školící a poradenské služby.

Členy MOP je ke dni 1.1.2009 182 zemí světa.

V rámci systému OSN má MOP zcela unikátní tripartitní strukturu - zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů v MOP vystupují jakožto rovnocenná partneři vlád členských států.

Základem struktury MOP jsou tři hlavní orgány:

Mezinárodní konference práce (MKP) : koná se v červnu každého roku v Ženevě. Každý členský stát je reprezentován dvěma vládními delegáty, jedním delegátem zaměstnavatelů a jedním delegátem zaměstnanců, delegace je dále doplněna o nezbytný počet expertů ve všech třech skupinách. Na konferenci se stanoví a přijímají mezinárodní pracovní standardy, diskutuje o celosvětově významných sociálních a pracovních otázkách, přijímá se rozpočet MOP spolu s finančními příspěvky jednotlivých členů a volí členové Správní rady.

Správní rada (SR) : výkonný orgán MOP, který se třikrát ročně schází v Ženevě. Skládá se z 56 vládních delegátů, 28 zástupců zaměstnanců a 28 zástupců zaměstnavatelů (polovina ze zástupců každé skupiny má statut titular, druhá polovina má statut deputy). Deset vládních míst je permanentně obsazeno zástupci tzv. hospodářsky významných států, zbývajících 18 členů je každé tři roky voleno na MKP s ohledem na poměrné zastoupení jednotlivých zeměpisných oblastí. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců jsou autonomně voleni příslušnými skupinami na MKP. SR volí generálního ředitele MÚP, rozhoduje o konkrétní politice MOP, realizaci programů, navrhuje rozpočet a program činnosti, které jsou následně postoupeny ke schválení MKP.

Mezinárodní úřad práce (MÚP) : stálý sekretariát MOP a středobod jejích veškerých každodenních aktivit, které jsou řízeny Správní Radou. V jeho čele je generální ředitel, který je volen SR na pětileté období a může být volen opakovaně. Úřad zaměstnává přibližně 1 900 úředníků z více než sta zemí světa, ať již v ženevském ústředí či ve 40 regionálních úřadovnách po celém světě. Dalších asi 600 expertů se účastní různých misí v rámci programů technické spolupráce. Úřad také provozuje výzkumné a dokumentační středisko a nakladatelství, vydávající široké spektrum specializované literatury.

Základní činností MOP je formulování přijímání a prosazování mezinárodních pracovních standardů. Ty jsou přijímány ve formě úmluv a doporučení, a týkají se především svobody sdružování, politiky zaměstnanosti, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sociálního zabezpečení a dalších významných otázek.

Činnost MOP je finančně zabezpečována prostřednictvím finančních příspěvků členských států a schváleného rozpočtu (rozpočet je přijímán na dva roky vždy na březnovém zasedání Správná rady v lichém roce na následující dvouleté období – v březnu 2009 je přijímán rozpočet na dvouletí 2010-2011).

Všechny normy (úmluvy a doporučení MOP), přijaté MKP, jsou rozeslány jednotlivým členským státům, které jsou podle Ústavy MOP povinny předložit úmluvu orgánu anebo orgánům, do jejichž pravomoci tato záležitost patří (zákonodárnému sboru, parlamentu), a to nejpozději do jednoho roku od skončení MKP, anebo, není-li to z výjimečných důvodů možné, co nejdříve, maximálně však do 18 měsíců od skočení MKP. Přijaté doporučení MOP zpravidla doplňuje příslušnou úmluvu a nabývá platnosti dnem přijetí, přičemž není subjektem ratifikace ze strany členských států.

Členské státy MOP informují generálního ředitele MÚP o tom, zda úmluva a doporučení byly příslušnému zákonodárnému orgánu předloženy. Pokud členský stát úmluvu neratifikuje, má povinnost na vyzvání Správní rady podat zprávu o stavu legislativy a praxe v oblasti upravené neratifikovanou úmluvou a uvést důvody bránící ratifikaci. Je-li rozhodnuto o ratifikaci úmluvy, je ratifikační listina zaslána generálnímu řediteli, u kterého je zaregistrována.

Každý člen MOP souhlasí podle článku 22 Ústavy MOP s tím, že bude vypracovávat zprávy o opatřeních, přijatých za účelem provádění ratifikovaných úmluv. Tyto zprávy se vypracovávají v termínech a formě stanovených Správní radou.

Nejsou-li ratifikované úmluvy v členském státě dodržovány, mohou být podány stížnosti MÚP.

Nejdůležitější akcí ILO bylo v roce 2008 přijetí Deklarace o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci, která byla hlavním výsledkem 97. zasedání Mezinárodní konference práce (MKP), uskutečněné v Ženevě v červnu 2008. Tento strategický programový dokument redefinuje úlohu a zaměření ILO v podmínkách 21. století a definuje Agendu důstojné práce jako hlavní nástroj k plnění cílů Organizace. Dalším substantivním tématem 97.MKP bylo zvyšování produktivity, růst zaměstnanosti a rozvoj, třetím tématem pak podpora zaměstnanosti na venkově.

V průběhu 97. MKP byla ČR zvolena za řádného člena Správní rady ILO na období 2008-2011. Během MKP vedli vládní delegáti bilaterální jednání se zástupci Mezinárodního úřadu práce, Evropské komise a Sekretariátem Rady EU ohledně praktických otázek spolupráce v období českého předsednictví Rady EU.

Společně se zástupci MPSV SM Ženeva zajišťovala účast na třech řádných (301. jarním, 302. po MKP a 303. podzimním) zasedáních Správní rady ILO. V průběhu všech těchto zasedáních se ČR aktivně zapojovala do práce prestižního technicko-diskusního uskupení Industrialized Market Economy Countries (IMEC), které vystupovalo ke všem projednávaným otázkám. Zástupce SM Ženeva v rámci IMEC pokračoval ve výkonu funkce koordinátora pro Výbor Správní rady ILO pro odvětvová a technická zasedání (STM).

V průběhu 303. zasedání GB ILO byl na třetí pětileté období (2009-2013) zvolen generálním ředitelem Juan Somavía, a to přesto, že skupina zaměstnavatelů a řada vlád tohoto jediného kandidáta nepodporovala. Pokrok v diskusi o omezení počtu mandátu generálního ředitele na dva je jedním z hlavních politických úkolů v rámci CZ PRES v první polovině roku 2009.

Ve dnech 10. – 13. února 2009 se v Lisabonu uskutečnilo 8. Evropské regionální zasedání MOP. Tripartitní delegace z 51 zemí Evropy a střední Asie měly příležitost diskutovat o aktivitách MOP za posledních 5 let jakož i o výhledu dopadů ekonomické krize na svět práce. Právě aktuální situace dominovala jednání, v jehož rámci zazněly výzvy proti hrozbě protekcionismu v oblasti ekonomické i na trhu práce a byl zdůrazněn význam sociálního dialogu při hledání a zavádění opatření na odporu zaměstnanosti a ekonomiky.