Evropská organizace pro jaderný výzkum
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) je jedním z největších a světově nejuznávanějších výzkumných center. Již téměř šedesát let se vědci v CERN zabývají částicovou fyzikou.
V urychlovačích dodávají elementárním částicím vysoké energie, akcelerují je na rychlosti blízké rychlosti světla a následně srážejí. Při střetech se rodí desítky až stovky nových částic, které jsou zaznamenávány citlivými detektory. Většina z „narozených“ částic je dávno známá již z minulého století, avšak šance zaznamenat stopy částic dosud nepoznaných je velmi vysoká. Podrobné studium enormního množství srážek je jedinou experimentální cestou k poznání elementárních zákonů mikrosvěta.
CERN učinil mnohé fundamentální objevy částicové fyziky. V roce 1983 byly objeveny intermediální bosony W a Z, za něž získali o rok později C. Rubbia a S. Van der Meer Nobelovu cenu. Vedle výsledků základního výzkumu přispěli vědci z CERN i k vývoji aplikací, které významně ovlivnily praktický život. V roce 1989 se zde zrodila „světová síť“ World Wide Web, jejímž původním účelem bylo usnadnit sdílení informací mezi vědci spolupracujícími na experimentech v různých koutech světa. Detekční techniky objevené a rozvíjené v CERN přispěly značnou měrou k rozvoji některých oblastí medicíny (včetně tomografie). V CERN pracovali či stále pracují nositelé Nobelových cen jako G. Charpak, J. Steinberger a S. C. Ting.
CERN provozuje v současnosti největší urychlovač světa – co do rozměrů i výkonu – Velký hadronový urychlovač (LHC). Experimenty na LHC potvrdily existenci Higgsova bosonu, posledního chybějícího článku v našem současném teoretickém modelu mikrosvěta, tzv. standardním modelu. Higgsův boson hraje v tomto teoretickém obrazu důležitou roli. Je spojen s mechanismem, díky němuž mají fundamentální částice nenulovou hmotnost. Jeho objev podporuje důvěryhodnost současného standardního modelu.
LHC je nyní na delší dobu odstaven z důvodu údržby a upgradu na vyšší kapacitu s větším objemem energie. Jeho odstávka bude využita i k revizi celého urychlovacího řetězce. Jeho činnost by měla být obnovena v roce 2015, ostatní zařízení komplexu CERN již v druhé polovině roku příštího.
Za objevení subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu, byla v roce 2013 udělena Nobelova cena za fyziku. O cenu se dělí Brit Peter Higgs, který předpověděl existenci částice v roce 1964, a Belgičan François Englert, jehož experimenty v obřím urychlovači CERN existenci částice potvrdily. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem v takzvaném standardním modelu částicové fyziky.
Více na stránkách CERN.