česky  english 

rozšířené vyhledávání

Evropská organizace pro jaderný výzkum

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) je jedním z největších a světově nejuznávanějších výzkumných center. Již téměř šedesát let se vědci v CERN zabývají částicovou fyzikou.

 

CERN

V urychlovačích dodávají elementárním částicím vysoké energie, akcelerují je na rychlosti blízké rychlosti světla a následně srážejí. Při střetech se rodí desítky až stovky nových částic, které jsou zaznamenávány citlivými detektory. Většina z „narozených“ částic je dávno známá již z minulého století, avšak šance zaznamenat stopy částic dosud nepoznaných je velmi vysoká. Podrobné studium enormního množství srážek je jedinou experimentální cestou k poznání elementárních zákonů mikrosvěta. 

CERN učinil mnohé fundamentální objevy částicové fyziky. V roce 1983 byly objeveny intermediální bosony W a Z, za něž získali o rok později C. Rubbia a S. Van der Meer Nobelovu cenu. Vedle výsledků základního výzkumu přispěli vědci z CERN i k vývoji aplikací, které významně ovlivnily praktický život. V roce 1989 se zde zrodila „světová síť“ World Wide Web, jejímž původním účelem bylo usnadnit sdílení informací mezi vědci spolupracujícími na experimentech v různých koutech světa. Detekční techniky objevené a rozvíjené v CERN přispěly značnou měrou k rozvoji některých oblastí medicíny (včetně tomografie). V CERN pracovali či stále pracují nositelé Nobelových cen jako G. Charpak, J. Steinberger a S. C. Ting.

CERN provozuje v současnosti největší urychlovač světa – co do rozměrů i výkonu – Velký hadronový urychlovač (LHC). Experimenty na LHC potvrdily existenci Higgsova bosonu, posledního chybějícího článku v našem současném teoretickém modelu mikrosvěta, tzv. standardním modelu. Higgsův boson hraje v tomto teoretickém obrazu důležitou roli. Je spojen s mechanismem, díky němuž mají fundamentální částice nenulovou hmotnost. Jeho objev podporuje důvěryhodnost současného standardního modelu.

LHC je nyní na delší dobu odstaven z důvodu údržby a upgradu na vyšší kapacitu s větším objemem energie. Jeho odstávka bude využita i k  revizi celého urychlovacího řetězce. Jeho činnost by měla být obnovena v roce 2015, ostatní zařízení komplexu CERN již v druhé polovině roku příštího.

Za objevení subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu, byla v roce 2013 udělena Nobelova cena za fyziku. O cenu se dělí Brit Peter Higgs, který předpověděl existenci částice v roce 1964, a Belgičan François Englert, jehož experimenty v obřím urychlovači CERN existenci částice potvrdily. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem v takzvaném standardním modelu částicové fyziky.

Více na stránkách CERN.

Velvyslanec Bálek předal pověřovací listiny generální ředitelce CERN Gianottiové

thumb

Velvyslanec Václav Bálek dne 15. listopadu navštívil Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Předal generální ředitelce Dr. Fabiole Gianottiové pověřovací listiny ministra zahraničních věcí pro zastupování České republiky v CERN. více ►