Stálá mise České republiky při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni

česky  english 

rozšířené vyhledávání

OBSE

Původní Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, byla založena podpisem Helsinského závěrečného dokumentu (Helsinki Final Act) v roce 1975. Se svými 57 účastnickými státy (včetně České republiky) v Evropě, Střední Asii a Severní Americe představuje dnešní OBSE největší regionální bezpečnostní organizaci na světě. Přispívá aktivně ke snahám o včasné varování a k prevenci konfliktů, zvládání krizí a následné postkonfliktní obnově. Organizace zaměstnává okolo 2800 lidí.  Z toho asi 2230 lidí působí v 15 misích v jihovýchodní a východní Evropě, na Kavkaze, a ve Střední Asii a 550 zaměstnanců pracuje v institucích a v sekretariátu organizace (údaj k 1. 1. 2013). Aktivity OBSE v otázkách bezpečnosti jsou většinou zajišťovány prostřednictvím polních misí a regionálních center a zahrnují kontrolu zbrojení, preventivní diplomacii, zvyšování bezpečnosti, zlepšování vztahů mezi znepřátelenými skupinami, monitoring lidských práv, podporu demokracie a svobodných, soutěživých voleb, a další. Všechny účastnické státy mají stejnou váhu a rozhodnutí jsou přijímána na základě konsenzu.

Hlavním sídlem OBSE je Vídeň, kanceláře jednotlivých institucí jsou rovněž v Kodani, Ženevě, Haagu, Praze a Varšavě.

Přestože byla OBSE vytvořena jako bezpečnostní organizace, nevěnuje se výlučně vojensko - bezpečnostním otázkám, odzbrojení a hraničním problémům. Na základě širšího pojetí bezpečnosti se zabývá velice intenzivně rovněž lidskými právy, jejichž dodržování je neodmyslitelným předpokladem pro mír a stabilitu. OBSE proto ustavilo několik stálých institucí, která napomáhají účastnickým státům při plnění jejich závazků v této oblasti.

 

Rozhodovací orgány OBSE

OBSE má řadu orgánů, které se zabývají otázkami společného zájmu zúčastněných států a přijímají rozhodnutí, která jsou politicky závazná. Rozhodnutí jsou přijímána konsensem, což znamená, že je nutný souhlas všech účastnických států. Tento princip reflektuje kooperativní přístup OBSE k bezpečnosti a také fakt, že všechny zúčastněné státy mají rovné postavení.


Summit je pravidelné setkání hlav států a / nebo vlád zúčastněných států. Summit přijímá rozhodnutí na nejvyšší politické úrovni, stanovuje principy a poskytuje organizaci základní směřování pro její činnost. Od svého založení v roce 1975 (tehdy pod názvem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - KBSE), se do dnešních dnů uskutečnilo celkem sedm Summitů (Helsinki 1975, Paříž 1990, Helsinki 1992, Budapešť 1994, Lisabon 1996, Istanbul 1999, Astana 2010).


Rada ministrů (Ministerial Council; MC) je druhým nejvyšším rozhodovacím orgánem OBSE, kde jsou zúčastněné státy zastoupené svými ministry zahraničních věcí. MC se schází jednou ročně, zpravidla na konci kalendářního roku (odpovídá konci předsednictví). V roce, kdy se koná summit, se obvykle MC neschází. MC projednává relevantní otázky, kterým OBSE čelí, hodnotí její aktivity a přijímá nezbytná rozhodnutí.


Vysoká rada (Senior Council; SC) byla vytvořena jako orgán pro přípravu a realizaci rozhodnutí Rady ministrů. Scházela se na úrovni politických ředitelů ministerstev zahraničních věcí. Od roku 1997, byly však její úkoly postupně převedeny na zasedání tzv. Stálé rady (viz níže). To vedlo k jejímu konečnému zrušení v roce 2006. V současné době se političtí ředitelé mohou setkávat v případě potřeby, např. v rámci posílené Stálé rady (Reinforced Permanent Council).

Stálá rada (Permanent Council; PC) je pravidelný politický konzultační a rozhodovací orgán, který je zodpovědný za každodenní agendu OBSE. Jejími členy jsou stálí zástupci účastnických států (velvyslanci účastnických států). Schází se pravidelně jednou týdně v kongresovém centru paláce Hofburg ve Vídni.


Fórum pro bezpečnostní spolupráci (Forum for Security Cooperation; FSC) je konzultační a rozhodovací orgán, kde jsou zúčastněné státy zastoupené svými stálými zástupci. FSC se zaměřuje především na následující témata: a) jednání o kontrole zbrojení, odzbrojení a budování důvěry, b) spolupráci v oblasti bezpečnosti, c) předcházení konfliktů a d) implementaci dohodnutých opatření. Schází se jednou týdně ve vídeňském Hofburgu.

 

Provozní struktury a instituce OBSE

I) Úřadující předseda (Chairman in Office; CiO)
Ministr zahraničních věcí předsednické země přebírá povinnosti CiO. Jeho hlavním úkolem je koordinace rozhodovacího procesu Organizace a všech jejích současných aktivit. CiO je tak zodpovědný za tvorbu programu a organizaci aktivit rozhodovacích orgánů OBSE. CiO rovněž předsedá jednáním Rady ministrů.
Post CiO rotuje po ročních cyklech. Rozhodnutí o předsednictví OBSE přijímá MC na základě konsensu zpravidla dva roky před převzetím povinností.
Česká republika předsedala OBSE v roce 1992, tehdy ještě jako Česká a Slovenská Federativní Republika.
V roce 2013 předsedala organizaci Ukrajina, v roce 2014 se ujalo předsednictví Švýcarsko a v roce 2015 bude následovat Srbsko.

Seznam úřadujících předsedů (CiO):

2015: (Srbsko)
2014: Didier Burkhalter (Švýcarsko)
2013: Leonid Kožara (Ukrajina)
2012: Eamon Gilmore (Irsko)
2011: Andronius Ažubalis (Litva)
2010: Kanat Saudayev (Kazachstán)
2009: Dora Bakoyannis (Řecko)
2008: Alexander Stubb (Finsko)
2007: Miguel Ángel Moratinos Cuyaubé (Španělsko)
2006: Karel De Gucht (Belgie)
2005: Dimitrij Rupel (Slovinsko)
2004: Šalomoun Passy (Bulharsko)
2003: Jaap de Hoop Scheffer, později Rudolf Bernard Bot (Nizozemsko)
2002: Jaime Gama, později Antonio Martins da Cruz (Portugalsko)
2001: Mircea Dan Geoană (Rumunsko)
2000: Wolfgang Schüssel, později Benita Ferrero-Waldner (Rakousko)
1999: Knut Vollebaek (Norsko)
1998: Bronislaw Geremek (Polsko)
1997: Niels Helveg Petersen (Dánsko)
1996: Flavio Cotti (Švýcarsko)
1995: László Kovács (Maďarsko)
1994: Beniamino Andreatta, později se Antonio Martino (Itálie)
1993: Margaretha AF Ugglas (Švédsko)
1992: Jiří Dienstbier, později Josef Moravčík (Československo)
1991: Hans-Dietrich Genscher (Německo)

II) Sekretariát OBSE a jeho instituce
Ačkoli sídlo OBSE se nalézá ve Vídni, organizace disponuje dalšími pobočkami v Kodani, Ženevě, Haagu, Praze a Varšavě.

1) Úřad pro demokratické instituce a lidská práva
Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (Office for Democratic Institutions and Human Rights; ODIHR), se sídlem ve Varšavě, je od roku 1992 hlavní institucí OBSE pro lidská práva. Podporuje demokratický průběh voleb prostřednictvím pozorovatelských a asistenčních misí. Pomocí řady konkrétních projektů poskytuje technickou podporu při budování demokratických institucí, dodržování lidských práv a posilování občanské společnosti a vlády práva. Další aktivity zahrnují boj proti obchodování s lidmi, podporu rovnosti mužů a žen, otázky migrace, svobody pohybu, svobody vyznání a prevence mučení. ODIHR rovněž sleduje a vyhodnocuje plnění lidskoprávních závazků účastnickými státy.

V rámci ODIHR působí od roku 1994 Kontaktní místo pro Romy a Sinty (Contact Point for Roma and Sinti Issues; CPRSI), které se zabývá výměnou informací a kontaktů mezi účastnickými státy a napomáhá realizaci projektů týkajících se Romů a Sintů.

2) Vysoký komisař pro národnostní menšiny
Vysoký komisař pro národnostní menšiny (High Commissioner on National Minorities; HCNM), se sídlem v Haagu, má od roku 1992 za úkol identifikovat a navrhovat řešení etnického napětí, které by mohlo ohrožovat mír, stabilitu nebo přátelské soužití účastnických států OBSE. Pracuje nezávisle na všech zúčastněných stranách a prostřednictvím svých misí se angažuje v preventivních jednáních již v počátcích napětí. Snaží se prosazovat dialog, posilovat důvěru a spolupráci.

3) Představitel pro svobodu médií
Představitel pro svobodu médií (Representative on the Freedom of the Media), se sídlem ve Vídni, pomáhá účastnickým státům s podporou svobodných, nezávislých a pluralitních médií, jako jednoho z hlavních předpokladů pro fungování pluralitní demokracie. Úřad představitele pro svobodu médií sleduje vývoj v mediální oblasti ve všech účastnických zemích a zasazuje se o plnění principů a závazků OBSE.

Historie

Organizace má své kořeny v Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) z roku 1973. Úvahy o společném jednání ve věcech evropské bezpečnosti byly vyřčeny již v padesátých letech 20. století, ale kvůli probíhající Studené válce nedošlo k výraznějšímu pokroku. Zlom nastal až v listopadu 1972, kdy byla zahájena jednání v Helsinkách.

Tato jednání se uskutečnila na návrh Sovětského svazu, který jich chtěl využít k udržení kontroly nad komunistickými zeměmi východní Evropy. Nicméně západní Evropa v jednáních viděla jedinečný způsob, jak snížit napětí v regionu, prohloubit hospodářskou spolupráci a zlepšit životy obyvatel východního bloku.

Závěry tohoto jednání, shrnuté v tzv. "Modré knize", daly praktické základy pro další procesy v rámci Helsinské konference. KBSE započala jednání v Helsinkách 3. července 1973 za účasti zástupců 35 států. Etapa I. trvala jen pět dní a vyústila v dohodu o dodržování stanovení tzv. Modré knihy.

Etapa II. byla považována za hlavní pracovní fázi, která se uskutečnila v Ženevě od 18. září 1973 do 21. července 1975. Jejím výsledkem byl podpis Helsinského závěrečného aktu 35 účastnickými státy v období mezi 30. červencem a 1. srpnem 1975.

Zlepšování vztahů skrze dodržování Helsinského závěrečného aktu bylo navíc podpořeno sérií navazujících setkání v Bělehradě (4. října 1977 - 8. 3. 1978), Madridu (11. listopadu 1980 - 9. 9. 1983), a ve Vídni (04. 11. 1986 - 19. 1. 1989).


Unikátní aspekt OBSE je nutno spatřovat v právní nezávaznosti všech ujednání. Spíše než formální smlouvou, je závěrečný akt silným politickým závazkem všech signatářských států k budování bezpečnosti a spolupráce v Evropě.

Souhlasem s těmito závazky rovněž signatáři z východního bloku vůbec poprvé připustili, že zacházení s jejich občany může být předmětem legitimního zájmu mezinárodního společenství.

Díky tomuto procesu bývá KBSE (nyní OBSE) často připisován velký podíl na nastartování demokratického procesu v Sovětském svazu a východní Evropě, který vyústil v konec tzv. Studené války a rozpad východního bloku.


Pád komunismu a změněné mezinárodní prostředí vyžadovalo změnu role KBSE. Tu ohlašovala Pařížská charta pro novou Evropu, která byla podepsána dne 21. listopadu 1990. Rozhodnutí o změně označení z "konference" na "organizaci" pak bylo přijato v Budapešti v roce 1994. Od té chvíle OBSE disponuje sekretariátem, Stálou radou, Parlamentním shromážděním, Centrem pro předcházení konfliktům a Úřadem pro svobodné volby (později se přejmenoval na Úřad pro demokratické instituce a lidská práva - ODIHR).

V prosinci 1996 pak "Lisabonská deklarace o společném a komplexním bezpečnostním modelu pro Evropu dvacátého století" potvrdila univerzální a nedělitelnou povahu bezpečnosti na evropském kontinentu.

 

Rozpočet OBSE

Celkový rozpočet OBSE se pohybuje okolo 140 milionů Euro. Rozpočet je každoročně schvalován účastnickými státy. Z rozpočtu jsou hrazeny náklady Sekretariátu a dalších institucí a až dvě třetiny rozpočtu jsou určeny pro jednotlivé polní mise a aktivity OBSE v regionech. Částečně se činnost OBSE financuje z mimorozpočtových prostředků, které jsou poskytovány účastnickými státy OBSE. Česká republika přispívá do rozpočtu organizace částkou 500 – 600 tisíc Eur ročně. EU financuje rozpočet OBSE ze 72 %.

Činnost OBSE

Aktivity OBSE pokrývají tři dimenze bezpečnosti: od otázek spadajících do bezpečnostní a vojenské oblasti (tzv. „hard security“), přes podporu ekonomického rozvoje, zajištění udržitelného využívání přírodních zdrojů až po podporu plného respektování základních lidských práv a svobod.

Správa hranic
OBSE zajišťuje výcvik pohraničních pracovníků v tádžickém Dušanbe. Zdejší akademie nabízí výcvik nejen pracovníkům z účastnických států OBSE, ale také pohraničníkům z partnerských států ze Střední Asie, zejm. Afghánistánu, kteří tak mají možnost navázat vzájemnou spolupráci.


Boj proti terorismu
Hlavní orgány zabývající se bojem proti terorismu jsou:

  • Sekretariát - oddělení boje proti terorismu
  • Úřad pro demokratické instituce a lidská práva - Lidská práva a boj proti terorismu
  • Fórum pro bezpečnostní spolupráci - Anti-terorismus
  • Sekretariát - Úřad koordinátora OBSE pro hospodářské a ekologické aktivity - Potírání praní špinavých peněz

 

Prevence konfliktů a jejich řešení
OBSE v této oblasti úzce spolupracuje s představiteli OSN a dalších mezinárodních organizací působících v oblastech konfliktu.
Po dubnové krizi 2010 a následném násilí v červnu 2010 v Kyrgyzstánu, úřadující předseda (CiO) OBSE vyslal svého zvláštního vyslance Ž. Karibžanova s cílem usnadnit dialog a koordinovat spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi působícími v této oblasti. Od r. 2011 působí v Kyrgyzstánu poradní policejní jednotka OBSE (Community Security Initiative), která pomáhá místní policii uplatňovat koncepci dobré policejní práce (tzv. good policing) a cvičí policisty jak zvládat krizové situace v etnicky různorodém prostředí na jihu Kyrgyzstánu (Oš, Džalalabád a jinde).

OBSE se rovněž podílí na zprostředkování řešení několika dlouhodobých konfliktů:

Konflikt v Náhorním Karabachu – skrze jednání Minské skupiny
Podněstří – OBSE se zde angažuje v jednání ve formátu "5 +2", který zahrnuje strany sporu (Moldavskou republikou a Podněsteří), prostředníky (Ruská federace, Ukrajina a OBSE) a Spojené státy a Evropskou unii jako pozorovatele.

Po roce 2008 se OBSE rovněž zapojila do řešení konfliktu v Gruzii. Zde, spolu s OSN a EU, spolupředsedá Ženevským jednáním. Společně s EUMM, usnadňuje jednání Dvani / Ergneti v rámci Mechanismu pro prevenci a řešení incidentů (IPRM), které se zabývají záležitostmi ovlivňujícími každodenní život obyvatel v zemi.

Svoboda médií a jejich rozvoj
Svobodná, nezávislá média představují pro OBSE základní kámen demokratické společnosti. OBSE monitoruje vývoj médií v zúčastněných státech a sleduje případy porušení svobody projevu. To zahrnuje revizi právních předpisů týkající se médií, stejně jako sledování případů nespravedlivého stíhání novinářů.

 

Oblasti působnosti OBSE

OBSE se zabývá bezpečností skrze 3 dimenze: politicko-vojenskou, ekonomicko-ekologickou a lidskoprávní dimenzi.

Kontrola zbrojení - OBSE podporuje likvidaci starých zásob zbraní, čímž se snaží zabránit jejich průniku na černý trh. OBSE také vytvořila mechanismus regulace šíření konvenčních zbraní, zlepšila transparentnost v oblasti vojenství a buduje důvěru mezi státy.

Správa hranic - OBSE se snaží o posílení bezpečnosti hranic, podporu cestování a obchodu, ochranu lidských práv a zlepšování mezilidkých vztahů.

Boj proti obchodu s lidmi - Obchod s lidmi ohrožuje všechny účastnické země OBSE, ať už se jedná o země původu obětí, nebo země kam obchod s lidmi směřuje.

Boj proti terorismu - OBSE přispívá k celosvětovému usílí boje proti terorismu pomocí aktivit jakými jsou například: zlepšování zabezpečeni cestovních dokladů proti padělání, výcvik personálu hraničních přechodů, boj proti extremismu na internetu, boj proti financování terorismu a ochrana důležité infrastruktury před teroristickými útoky.

Prevence a řešení konfliktů - OBSE se snaží zabránit vzniku konfliktů a umožnit dlouhodobé a celkové politické urovnání již existujících sporů. OBSE také pomáhá s obnovou postkonfliktních oblastí.

Ekonomické aktivity - OBSE se zabývá mnoha aktivitami na podporu hospodářského růstu, včetně posílení malého a středního podnikání, monitoringem hospodářských důsledků černého obchodu, bojem proti korupci a praní špinavých peněz.

Vzdělávání - Programy vzdělávání jsou nedílnou součástí snah OBSE o prevenci konfliktů a postkonfliktní obnovu. Vzdělávací programy pro mladé lidi zahrnují výuku v otázkách lidských práv, ochrany životního prostředí, tolerance, problematiky genderu a podpory menšin.

Volby - OBSE je vůdčí organizací v otázce dohledu nad volbami. Organizace provádí volební pozorovatelství ve všech 57 účastnických státech, včetně technické podpory voleb.

Ochrana životního prostředí - OBSE si uvědomuje blízkou spojitost mezi ochranou životního prostředí a bezpečností a pomáhá účastnickým státům s implementací strategií udržitelného rozvoje a dobrou správou přírodních zdrojů.

Rovnost pohlaví - OBSE se snaží zajistit rovné příležitosti ženám i mužům a včlenit tento přístup do politiky i praxe účastnických zemí a Organizace samotné.

Dobrá správa věcí veřejných - OBSE podporuje boj proti korupci a rozvoj demokratických a zodpovědných státních institucí.

Lidská práva - Respekt k lidským právům a základním svobodám je základním předpokladem fungování demokratické společnosti. OBSE monitoruje média a sleduje dodržování svobody vyjadřování. To zahrnuje kontrolu legislativy regulující média a monitorování případů, kdy jsou novináři stíháni za svou práci nebo jsou obětmi zastrašování.

Vojenská spolupráce - Fórum pro vojenskou spolupráci, které se každý týden schází ve Vídni, poskytuje rámec pro dialog mezi účastnickými zeměmi OBSE ohledně vojenských záležitostí, budování důvěry a bezpečnosti.

Práva menšin - OBSE se snaží identifikovat a hledat rychlá a trvalá řešení etnického napětí, které může ohrozit mír a stabilitu. Organizace podporuje práva národnostních menšin. Zvláštní pozornost je věnována situaci Romů a Sintů.

Policejní aktivity - Policejní aktivity OBSE jsou nedílnou součástí úsilí Organizace v oblasti předcházení konfliktům a postkonfliktní obnově.

Romové a Sintové - OBSE podporuje práva Romů a Sintů prostřednictvím projektů politické participace, vzdělávání, bydlení, občanské registrace, boje proti rasismu a diskriminaci a také skrze ochranu práv vysídlených osob.

Vláda práva - Koncept vlády práva je inkorporován do všech aktivit OBSE v oblasti lidských práv a demokratizace. Neznamená pouze formální právní rámec, ale zahrnuje také spravedlnost založenou na plném respektu k lidské důstojnosti.

Tolerance a nediskriminace - OBSE aktivně podporuje účastnické státy v boji proti všem formám rasismu, xenofobie a diskriminace, včetně antisemitismu a diskriminace křesťanů a muslimů.

 

Politicko-vojenská dimenze OBSE

Spolupráce v oblasti politicko-vojenské dimenze OBSE je primárně založena na dodržování závazků obsažených ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS, anglicky CFE ), ve Smlouvě o otevřeném nebi a Vídeňském dokumentu 1999. Hlavním cílem první dimenze je zajistit vojenskou transparentnost a zlepšit vzájemnou důvěru mezi zúčastněnými státy.


S-KOS je považována za klíčový prvek evropské bezpečnosti, jelikož 30 smluvních stran je současně i účastnickými státy OBSE.

S-KOS zahrnuje systém početních limitací, výměny informací a verifikací v pěti kategoriích konvenčních zbraní a zařízení (bitevní tanky, dělostřelecké systémy, obrněná vozidla, bojová letadla a útočné vrtulníky).
Původní cíl S-KOS je snížení počtu konvenční techniky, eliminace možnosti překvapivého útoku a zastavení závodů ve zbrojení v Evropě.
V roce 1999 na summitu OBSE v Istanbulu smluvní státy S-KOS podepsaly Dohodu o adaptaci (A-S-KOS) tak, aby odrážela změny v evropském bezpečnostním prostředí po skončení studené války. V prosinci 2007, v reakci na spojenecké neratifikování A-S-KOS, Rusko přestalo plnit opatření S-KOS. Důsledkem tohoto, podle názoru většiny smluvních stran protiprávního kroku, nadále Rusko nesdílí data podle S-KOS či neumožňuje inspekce, zatímco všechny ostatní smluvní strany dohodu a z ní vyplývající povinnosti stále dodržují.

V roce 2010 členské státy NATO připravily novou iniciativu, která má za úkol modernizaci tradičního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě a vyřešit současnou patovou situace ve vztahu k RU. Tato iniciativa byla vyjednávána ve Vídni mezi 36 státy, které jsou signatáři S-KOS a / nebo jsou členskými státy NATO.

Česká republika aktivně podporuje mezinárodní úsilí o vytvoření funkčního systému kontroly konvenčního zbrojení v Evropě. Jednání by měla podpořit zejména transparentnost, důvěru a bezpečnost.

Značného pokroku bylo dosaženo v oblasti překonávání rozdílných pohledů na danou problematiku, a to zejména mezi zeměmi NATO a Ruskem, nicméně hlavní úkol spočívající v samotných jednáních je stále otázkou budoucnosti.

 

Smlouva o otevřeném nebi se zaměřuje na budování důvěry mezi 34 smluvními státy. Hlavními nástroji smlouvy jsou pozorovací lety monitorující území ostatních smluvních stran. Smlouva umožňuje každému smluvnímu státu, aby provedl neozbrojený pozorovací let nad celým územím ostatních smluvních států za účelem sběru údajů o ozbrojených silách a případných vojenských aktivitách.


Vídeňský dokument 1999
(VD-99), je hlavním prvkem CSBM. VD-99 se skládá z politicky závazných opatření, které mají zvýšit otevřenost a transparentnost vojenských aktivit v regionu OBSE. Jedná se zejména o výměnu informací, inspekce, ověřovací návštěvy, úkázky vojenské techniky a zařízení  a jiné vojenské kontakty podle ustanovení VD-99. V současné době probíhají jednání mezi účastnickými státy o modernizaci ustanovení Vídeňského dokumentu.

Ostatní aktivity k budování důvěry (CSBM), které byly v rámci OBSE dohodnuty, jsou Dokument OBSE k ručním a lehkým zbraním (Document on Small Arms and Light Weapons), Kodex chování v politicko-vojenských aspektech bezpečnosti (the Code of Conduct on Politico-Military Aspects of Security), Principy převozu konnvenčních zbraní(Principles Governing Conventional Arms Transfers) nebo Globální výměna vojenských informací (Global Exchange of Military Information).

přílohy

Treaty_on_Open_Skies.pdf 228 KB PDF (Acrobat dokument) 27.2.2014

Vienna_Document_1999.pdf 118 KB PDF (Acrobat dokument) 27.2.2014