Stálá mise České republiky při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Mezinárodní režimy kontroly exportu a účast ČR v nich

Mezi mezinárodní kontrolní režimy patří Wassenaarské ujednání (Wassenaar Arrangement, WA), Australská skupina (Australia Group, AG), Kontrolní režim raketových technologií (Missile Technology Control Regime, MTCR), Skupina jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group, NSG) a Zanggerův výbor (Zangger Committe, ZC). Činnost Kontrolního režimu raketových technologií svými aktivitami podporuje Mezinárodní (neboli Haagský) kodex proti šíření balistických raket (Hague Code of Conduct Against Ballistic Missile Proliferation, HCoC.)

Cílem mezinárodních kontrolních režimů je předcházet šíření zbraní hromadného ničení, resp., v případě Wassenaarského ujednání, nadměrnému hromadění konvenčních zbraní. Kontrolní režimy ve své činnosti usilují o transparentnost, otevřenou výměnu názorů a informací a větší zodpovědnost při vývozech citlivých položek. V reakci na technologický vývoj, tržní trendy a bezpečnostní situaci jednotlivé režimy aktualizují své kontrolní seznamy citlivých položek. Tyto veřejně přístupné seznamy pak využívají úřady členských států jednotlivých režimů, ale i ostatních zemí, ke kontrole svých exportů. Četnými kontakty s nečlenskými státy mezinárodní kontrolní režimy rovněž usilují o posílení kontroly exportu v těchto zemích.

Na Vídeň je vázána činnost Wassenaarského ujednání, Skupiny jaderných dodavatelů, Zanggerova výboru a Haagského kodexu proti šíření balistických raket.

1)     Wassenaarské ujednání (viz www.wassenaar.org)

WA bylo založeno v r. 1996 a ČR patří mezi jeho zakládající státy. Je to jediný kontrolní režim, který se zaměřuje na kontrolu pohybu konvenčních zbraní a souvisejících položek dvojího užití. Účastnické státy pravidelně posuzují situaci v problematických zemích a oblastech ve snaze zabránit získávání sledovaných položek zeměmi, jejichž chování vzbuzuje obavy, ale i teroristickými skupinami a jednotlivými teroristy.

V r. 2011 Wassenaarskému ujednání předsedala velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová. Výsledkem českého předsednictví bylo přijetí několika právně nezávazných dokumentů, tzv. Best Practices, včetně pravidel pro reexport systémů konvenčních zbraní, pravidel pro dodržování závazků exportními firmami, pravidel pro kontrolu dopravy konvenčních zbraní mezi třetími zeměmi a pravidel pro objektivní analýzu potenciálně destabilizujícího hromadění konvenčních zbraní.

Malý sekretariát WA sídlí v centru Vídně.

2)     Skupina jaderných dodavatelů (viz www.nuclearsuppliersgroup.org)

NSG byla založena r. 1974 v reakci na indický jaderný test. Je to dobrovolné sdružení států, které na podporu NPT a dle dohodnutých pravidel kontrolují vývoz jaderných položek a položek dvojího užití, aby nedocházelo k jejich zneužívání k výrobě jaderných zbraní. Seznamy těchto položek jsou publikovány MAAE ve formě informačních cirkulářů: INFCIRC/254/Part1 a INCIRC/254/Part2. Snaha o posilování významu NSG souvisí mj. s hrozbou jaderného terorismu a s porušováním NPT některými státy. NSG úzce spolupracuje se Zanggerovým výborem, jehož předseda se spolu s Evropskou komisí účastní jednání NSG jako pozorovatel.

Plenární zasedání NSG proběhlo v r. 2013 v Praze a předsedkyní NSG s ročním mandátem na něm byla zvolena velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová. Pražské plenární zasedání schválilo řadu změn kontrolních seznamů jako výsledek tříletého procesu jejich revize, který byl zahájen v r. 2010 plenárním zasedáním v Christchurchi na Novém Zélandu. ČR během svého předsednictví usiluje o zvýšení efektivnosti a transparentnosti NSG. Zaměřuje se na kontakty NSG s nečlenskými státy (zejména se zeměmi, které dobrovolně přijaly závazky vyplývající ze směrnic NSG, tj. s Indií, Pákistánem a Izraelem) a mezinárodními organizacemi (viz samostatné zprávy o jednáních předsedkyně NSG).

Jako sekretariát NSG funguje Stálá mise Japonska ve Vídni.

3)     Zanggerův výbor (viz www.zanggercommittee.org)

ZC je stejně jako NSG zaměřen na kontrolu exportu položek zneužitelných při výrobě jaderných zbraní. Byl založen státy vyrábějícími a exportujícími jaderné položky r. 1971 v souladu s čl. III, odst. 2 Smlouvy o nešíření (NPT), který požaduje aplikaci záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na jaderné exporty. Seznam kontrolovaných položek publikuje MAAE ve formě informačního cirkuláře INFCIRC/209. Do r. 2009 předsedal Zanggerovu výboru Pavel Klucký z ČR.

Důležitým úkolem pro ZC je aktualizovat Trigger List v souladu se změnami schválenými pražským plenárním zasedáním NSG.

Funkci sekretariátu ZC vykonává Stálá mise Velké Británie ve Vídni.

4)     Haagský kodex nešíření balistických raket (viz www.hcoc.at)

HCoC vznikl v r. 2002 procesem mimo OSN podporovaným EU. ČR patří mezi jeho zakládající státy. Obdobně jako MTCR usiluje HCoC o omezení přístupu zemí k balistickým raketám schopným přepravovat zbraně hromadného ničení a k příslušným technologiím. Kodex nezakazuje mírové využívání vesmíru, balistické technologie ani rakety, ale vyzývá k zodpovědnosti při jejich výrobě, testování, používání a vývozu a k redukci počtu vlastněných raket. Státy mohou rovněž na základě dobrovolného rozhodnutí zvát na své raketové základny mezinárodní pozorovatele. Text Haagského kodexu i jeho aktivity jsou ve srovnání s MTCR volnější. (HCoC např. na rozdíl od MTCR nestanoví žádné standardy národních kontrolních režimů signatářů.) Má však daleko větší počet členů než MTCR. K prioritám činnosti HCoC patří vedle všeobecného přistoupení ke Kodexu rovněž prohlubování kontaktů s nečleny a zlepšování implementace HCoC.

Státy HCoC se zavázaly přispívat k transparentnosti a vzájemné důvěře dobrovolnými hlášeními plánovaných startů kosmických těles (balistických raket a jejich nosičů) a výročními hlášeními, která zahrnují i informace o politice dané země ve vztahu k balistickým raketám a programům. Valné shromáždění OSN přijalo celkem pět rezolucí na podporu činnosti HCoC, naposledy na svém 67. zasedání v r. 2012 rezoluci 67/42. V r. 2008 přijala Rada EU rozhodnutí k podpoře implementace a univerzalizace Kodexu, v jehož rámci proběhly regionální semináře propagující cíle HCoC zejména mezi zeměmi, které se k němu dosud nepřipojily.

Funkci sekretariátu HCoC vykonává rakouské Ministerstvo zahraničních věcí.