Velikonoce v Rusku

Pravoslavné Velikonoce- Pascha-se v Rusku slaví stejně jako  všechny další církevní svátky později nežli ve zbývajícím křesťanském  světě. Ruské pravoslaví se totiž stále drží starého  juliánského kalendáře a k výpočtu dat Velikonoc se využívají speciání tabulky zvané paschálie.

 Velikonoce  tak nastávají  prvou neděli po jarní rovnodennosti a úplňku. Zatímco v Evropě jsou Velikonoce již v plném proudu, pravoslavní věřící slaví  teprve Vrbnou (Květnou) neděli. Hlava ruské pravoslavné církve "patriarcha  vseja Rusi" tou dobou tradičně vyzývá věřící, aby  během následujících sedmi dní radostně přivítali vzkříšení Krista  a navštívili bohoslužby na Zelený  čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.

Pravoslavná Pascha vrcholí v noci z Bílé  soboty na Velikonoční neděli, kdy se skupiny věřících vydají na takzvanou křížovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel  podle Bible absolvovat Ježíš Kristus. Věřící se při setkání navzájem zdraví  tradičním pozdravem :Christos voskrese-Kristus vstal z mrtvých!. Odpověď  zní: Voistinu voskrese- Opravdu vstal z mrtvých! Po té se procesí shromáždí v chrámu k liturgii, která zároveň představuje  poslední možnost k vysvěcení pokrmu po 40 denním půstu. Během něho se jedí například brambory, mrkev, zelí , jablka, cibule, ořechy atd. V chrámech věřící také nezapomenou zapálit svíčky u ikon svých patronů a domů si z chrámu odnáší svěcenou vodu a posvěcený mazanec -kulič- či s láskou vybarvená vajíčka.

V Rusku jsou Velikonoce jistě svátky, při nichž nechybí radost a veselí. Lidé zvou  tradičně své známé a přátele na návštěvu domů, aby ochutnali jejich  úžasné mazance v podobě kužele s useknutou špičkou. Navzájem si  darují na důkaz vzkříšení Ježíše barevná vajíčka, přejí si hodně zdraví  a při tom se políbí třikrát na tvář.Velikonoce jsou druhým největším  církevním svátkem po Vánocích, a protože Pascha završuje předchozí 40 denní  půst, nezapomíná se o Velikonocích samozřejmě hodně jíst. Podávají se však většinou jen jídla  studené kuchyně, žádná teplá jídla ani ryby.Prostřeným stolům vévodí především mazance. Všechna jídla mají svou starou symboliku a připomínají vzkříšení Krista. Snad jedině pomlázka chybí, smutečních vrb je na ní prý v Rusku málo.

Narozdíl od Ruska, kde jsou katolíci v menšině, se západní velikonoční svátky  slaví hojně v Bělorusku či v Litvě. Tam o Velikonocích proudí tisíce lidí do kostelů, aby si nechali vysvětit chléb, sůl, vodu a velikonoční kraslice-margučaj.Litevci slaví po obnovení nezávislosti Velikonoce dva dny. Nejprve v rodinném kruhu a v pondělí se navštěvují příbuzní a známí.

Zdroj: idnes.cz