Velvyslanectví České republiky v Moskvě

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vybrané teze z prezentace Světové banky k ruské ekonomice

Světová banka se nedávno vyjádřila ke střednědobým perspektivám vývoje ruské ekonomiky.

  • Stagnace hospodářského rozvoje v Rusku si vynutila korekci ekonomických prognóz Světové banky pro tento rok. V roce 2013 byla předpověď růstu snížena z 2,3 % na 1,8 %.  Pro rok 2014 Světová banka prognózuje růst ve výši 3,1 %. Tato úroveň růstu je i ze střednědobého pohledu limitována nezbytnými strukturálními změnami. Inflace je odhadována v rozmezí 5-6 %. Výše přebytku běžného účtu platební bilance je prognózována na úrovni 63 mld. USD s tím, že v roce 2014 dojde k jeho dalšímu poklesu na 39 mld. USD. Průměrná cena ropy v letošním roce podle odhadů Světové banky dosáhne cca 105 USD/barel, přičemž v roce 2014 dojde k jejímu mírnému snížení.
  • Zpomalení ekonomického růstu ruské ekonomiky je výsledkem snížené poptávky, resp. kombinací vnitřních a vnějších aspektů cyklického a strukturálního charakteru.
  • Cyklické komponenty jsou spojeny většinou s vysokou závislostí na cenách ropy a plynu, jakož i s vysokým stupněm volatility na trhu komodit.
  • Výzvy strukturálního charakteru se v současném období i z hlediska perspektiv stávají čím dál tím více součástí hospodářské politiky RF. Tato situace je spojena také s problematikou ekonomického růstu a konkurenceschopností. Celkově tak ruská ekonomika nyní operuje blízko svého současného kapacitního limitu.
  • Slabost vnitřní poptávky je poněkud tlumena investičními a spotřebitelskými aktivitami, které jsou však nižší než v období minulého roku (investice spojené se ZOH v Soči a s výstavbou tzv. Severního koridoru jsou ve fázi finalizace).
  • Nižší vnější poptávka negativně ovlivňuje exportní výsledky a ekonomický růst. Pokles příjmů z ropy a plynu nepříznivě ovlivňují fiskální situaci a její výhled.
  • Slabší růstový potenciál se odráží také v jeho kompozici. V tzv. non tradable sektorech (stavebnictví, finanční služby, doprava a spoje) došlo v 1. pololetí 2013 k podstatnému zpomalení, což negativně ovlivnilo možnost určité kompenzace postupného zhoršování výkonnosti průmyslových odvětví.   
  • Původní koncepce prorůstových faktorů se tak bude muset urychleně přesunout z akcentace na vnitřní spotřebitelskou poptávku směrem ke strukturálním změnám a hospodářské diversifikaci.
  • Řešení otázek volatility  hospodářského růstu v Rusku a její možné implikace se ukazují být pro další ekonomický rozvoj nezastupitelnými. Zejména v oblasti ruského zpracovatelského průmyslu jsou výkyvy hlubší a delší než ve srovnatelných ekonomikách. Z toho plynou doporučení k posílení konkurenceschopnosti a stimulaci růstu malých a středních firem na trhu.  Cílem příslušných opatření je dosažení nových a efektivních stimulů pro rozvoj ekonomické diversifikace a zvýšení jejich přínosu pro ekonomický růst. Cílená podpora nových produktivních firem by se měla stát součástí příslušných opatření ekonomické politiky.
  • Rozhodnutí o zmrazení tarifů tzv. přirozených monopolů může mít z dlouhodobého hlediska negativní vliv v důsledku konzervace nízké výkonnosti a neefektivnosti.
  • Problémem zůstává diskrepance mezi úrovní produktivity práce a mezd. Roste zaměstnanost ve státním sektoru, který tak reprezentuje v tomto aspektu cca 25% podíl.

Vytížení výrobních kapacit v 1. pololetí roku 2013 představovalo až 80 %, což je srovnatelné s obdobím 2007/2008, kdy ale bylodosahováno hospodářského růstu ve výši cca 8 %. Tato situace hovoří o problematičnosti otázky efektivního využití těchto kapacit. Další komplikaci představuje vysoký podíl tzv. zaúvěrovanosti obyvatel. Jen za období prvního pololetí letošního roku přírůstek spotřebitelských aj. úvěrů činil 35-40 %. Zároveň také dochází ke zvýšení problémových úvěrů.