Tento výbor zasedá zpravidla dvakrát ročně a rozhoduje o nejdůležitějších otázkách řízení SÚJV, na němž se v současné době podílí 18 členských států (ČS) včetně ČR. České delegaci předsedal Doc. Ing. Ivan Štekl CSc. z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT. Dále se zasedání za českou stranu zúčastnili mj. zástupce MF ČR S. Kulhánek, předseda České vakuové společnosti P. Hedbávný a pracovník ZÚ Moskva J. Pytlíček.

Hlavní body jednání:

• návrh na změny procedury volby nových ředitelů jednotlivých laboratoří

• zpráva o volbách do Vědecké rady SÚJV

• hlavní výsledky činnosti SÚJV v r. 2012

• zpráva o rozpočtu ústavu za r. 2012

• výsledky auditu finanční činnosti ústavu v r. 2012

• perspektivy výzkumu fyziky neutrin a neutronové astrofyziky

• výsledky zasedání Finančního výboru SÚJV

Z jednotlivých přednášek mj. vyplynulo, že SÚJV se v loňském roce podařilo dosáhnout řady významných úspěchů (např. na poli výzkumu tzv. Higgsova Bossomu, objev nového prvku s protonovým číslem 117, stochastické ochlazování iontů paprskem deutronů
a další). Zaměstnancům SÚJV bylo v r. 2012 zveřejněno celkem 1585 publikací, článků
a dalších vědeckých materiálů.

V průběhu loňského roku byla realizována díky zvyšujícímu se rozpočtu ústavu
celá řada zakázek firmami ČS. Ve srovnání s r. 2011 vynikla úspěšnost českých firem, jimž se podařilo realizovat zakázky za 2,4 mil. USD, což znamená téměř desetinásobný (!!) meziroční nárůst. Další zakázky za několik milionů dolarů budou realizovány v letošním roce. Navíc probíhá příprava výstavby komplexu NICA (supravodivý urychlovač těžkých iontů a polarizovaných částic a na bázi tohoto urychlovače výstavba iontového srážeče s vysokou luminositou). Pro realizaci tohoto projektu s rozpočtem cca 50 mil. USD bylo do užšího kola vybráno 5 firem, z nich pak 2 české (PSG Zlín a PSJ Jihlava). Pokud k tomu přičteme platy českých zaměstnanců (několik desítek převážně vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků), lze konstatovat, že přímý ekonomický přínos (vedle nesporného, avšak obtížně kvantifikovatelného dlouhodobého přínosu pro rozvoj vědy a techniky v dané oblasti) přinejmenším kompenzuje výši členských příspěvků ČR (v r. 2012 3,6 mil. USD). Jedná se o ojedinělý jev, neboť účast ČR v naprosté většině mezinárodních vědeckotechnických organizacích a strukturách se zpravidla finančně vyplácí (pokud vůbec) až v dlouhodobé perspektivě. Na tomto má mj. nepochybně velkou zásluhu úspěšná realizace Českých dnů v SÚJV Dubna v březnu 2012, v rámci nichž prezentovaly české firmy své možnosti vedení SÚJV.

Po skončení zasedání proběhla v neformální atmosféře debata českých zástupců s některými vládními zmocněnci a též s vedením SÚJV. Viceředitel ústavu R. Lednický (RL) především zdůraznil úspěšnost spolupráce zaměstnanců SÚJV (včetně českých odborníků) s předními světovými výzkumnými ústavy. Rovněž ocenil loňské České dny v SÚJV Dubna, na jejichž organizaci se významně podílel i ZÚ Moskva. Nyní je s odstupem času zřejmé, že i díky této akci došlo k výraznému nárůstu spolupráce českých firem s SÚJV. Tento potenciál není podle jeho názoru vyčerpán, je zde řada možností pro další rozšíření a prohloubení spolupráce. Jako jeden z příkladů jmenoval zakázku pro společnost Asarko (cca 5 mil. USD), která se ujala rekonstrukce jedné z budov náležejících SÚJV. Společnost plánuje předat budovu slavnostně do provozu na podzim t.r.

 

Zasedání VZP mimo jiné potvrdilo, jak důležitou pozici v rámci SÚJV zaujímá ČR (samozřejmě, pokud pomineme dominantní pozici RF jako teritoriálního hostitele ústavu
a rozhodujícího donora finančních prostředků na jeho činnost). Čeští zástupci patřili
při jednání k nejaktivnějším a vedení SÚJV jejich pozici zpravidla podporovalo. Současně nebylo možno přehlédnout, jaký zájem věnovali asedání VZP země se statutem pozorovatele, přestože představitelé těchto zemí seděli doslova až „ve druhé řadě“
bez hlasovacího práva. Jednalo se o představitele takových významných zemí, jako je např. JAR, Německo, Itálie. Tato skutečnost však příliš neudiví, pokud si uvědomíme, že SÚJV
se vedle např. švýcarského CERN, německého Darmstadtu a amerického OAK Ridge v tomto oboru těší velké vážnosti a odborníci z těchto ústavů aktivně participují na všech významnějších projektech po celém světě.

Dále je třeba vyzdvihnout rychlý a až nečekaný úspěch loňských Českých dnů v SÚJV Dubna, který je nyní patrný s ohledem na téměř desetinásobný meziroční nárůst zakázek ústavu realizovaných českými firmami (viz výše). Dlužno dodat, že tohoto se podařilo dosáhnout také díky internímu pravidlu SÚJV, podle něhož jsou zakázky přidělovány přednostně firmám z ČS, což dává ČR velkou výhodu před velkou částí relevantní konkurence.

S ohledem na výše uvedené považujeme za důležité, aby si ČR udržela své významné postavení v SÚJV i nadále. Jde zejména o to, mít i nadále své zástupce jak v rámci jednotlivých laboratoří, tak i vedení samotného ústavu. ČR si tak může udržet přímý vliv
na řadu procesů, které v rámci tohoto pro nás velmi důležitého oboru probíhají. V neposlední řadě to našim vědeckým a vzdělávacím institucím, ale i firmám nabízejícím technologicky vyspělou produkci s vysokou přidanou hodnotou, dává reálnou šanci na realizaci dalších projektů, rozvoj a prohlubování cenného (a ve světě současně nepříliš rozšířeného) know-how.