english  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Joy Adamsonová jako ochránkyně přírody

Joy Adamson a lvice Elsa

Manželé Joy a George Adamsonovi se stali prvními lidmi, kteří začali intenzívně prosazovat návrat zvířat žijících v zajetí zpět do divoké přírody. V anglicky mluvícím prostředí se této aktivitě říká "rehabilitation" nebo "restocking".

Snahy vedoucí k návratu zvířat zpět do jejich přirozeného prostředí jsou dnes široce rozšířené, ale v 60. letech, kdy Adamsonovi se svými experimenty začínali, tomu tak nebylo. Manželé získávali první zkušenosti s návratem zvířat díky soužití se lvy, přičemž jejich nejslavnější spolubydlící se stala lvice Elsa. Ta byla později vypuštěna do divoké přírody.

Elsu získali Adamsonovi náhodně - George stopoval lidožravého lva a omylem zastřelil lvici, která na ně mezitím zaútočila. Lvice byla matkou tří mláďat, která George ihned přinesl Joy.

"V autě jsem zahlédla srst lva. Než jsem se stačila zeptat, jaký je úlovek, George ukázal dozadu do vozu. Ležela tam stulená tři lvíčata, taková chlupatá skvrnitá klubíčka. O vnější svět lvíčci moc zájmu nejevili. Bylo jim jen pár dní, oči měli ještě potažené modravou blankou. Na nohy se to neumělo postavit, ale už koukali, kam by zalezli. Vzala jsem je na klín, aby se trochu uklidnili, a George mi přitom rozčileně vykládal," píše Joy Adamsonová ve své knize Příběh lvice Elsy.

Později Adamsonovi poslali dvě lvíčata do nizozemské zoo a sami si ponechali pouze Elsu. Ta se s nimi měla vskutku královsky. Mohla se volně pohybovat po tábořišti, doprovázela Adamsonovy na jejich expedicích, hověla si na střeše landroveru, koupala se v Indickém oceánu.

Přesto se Adamsonovi snažili v Else rozvinout její přirozené lovecké instinkty tak, aby později mohla žít nezávisle. Když byly Else tři roky, začali ji postupně připravovat na návrat do divoké přírody. Elsa se skutečně naučila sama lovit. Dokonce se spářila s divokým lvem a přivedla na svět lvíčata - dva lvíčky jménem Džespa a Gopa a malou lvici, která dostala jméno Elsička. Elsa zemřela 24. ledna 1961, zřejmě na napadení parazitem. Její potomci byli vypuštěni do Národníh o parku Serengeti ležícím v Tanzánii. V tomto národním parku je lvů hodně a je jisté, že někteří z nich jsou potomci slavné Elsy.

Po její smrti pokračovali manželé Adamsonovi v experimentech s dalšími lvy. Zatímco George Adamson u lvů zůstal, jeho žena se pak zaměřila na gepardy a leopardy.

Joy projevovala v péči o zvířata a v přípravách na jejich návrat do divočiny neobyčejnou trpělivost. Její dům připomínal veterinární kliniku nebo zvířecí sirotčinec. Byla schopna se postarat o jakékoliv zvíře - od malého ptáčka snovače až po slůně. Když narazila na poraněné zvíře, které by bez její péče zahynulo, vzala si jej domů. Tak například sově léčila zlomené křídlo nebo šakalovi napravovala přední packu. Ochrana všech divoce žijících zvířat se stala hlavní nápln jejího života.

© Zuzana Beranová, 2004