Stálá delegace České republiky při NATO v Bruselu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Air Policing v Pobaltí

Teze vedoucího Stálé delegace ČR při NATO pro seminář „Plans and Realities: Czech Participation in the NATO´s Air Policing Mission in the Baltic States in 2009 (Mošnov, 14. září 2007)

Teze vedoucího Stálé delegace ČR při NATO pro seminář "Plans and Realities: Czech Participation in the NATO´s Air Policing Mission in the Baltic States in 2009 (Mošnov, 14. září 2007)

Obecně

· Zabezpečení ostrahy vzdušného prostoru (tj. "Air Policing") členských států NATO je jedním z prvků protivzdušné obrany NATO. Zachování celistvosti ochrany spojeneckého vzdušného prostoru je pak jedním ze zásadních předpokladů obrany NATO jako takové. Jde o bezprostřední naplnění Washingtonské smlouvy, jejíž článek 3 zavazuje spojence " jednotlivě i společně … udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku";

· Základním východiskem je princip nedělitelnosti bezpečnosti - každý členský stát Aliance má nárok na stejnou úroveň zabezpečení (minimální standard) před útokem na svůj vzdušný prostor.

· Adekvátní Air Policing je rovněž podmínkou pro schopnost reakce na zneužití vzdušných prostředků pro teroristické účely (tzv. koncept RENEGADE). Ačkoliv NATO prozatím nedospěla k jednotným pravidlům reakce na RENEGADE, význam Air Policingu je nezpochybnitelný.

· Většina států NATO disponuje pro účely vzdušné ostrahy svými vlastními prostředky Některé státy však nezbytné schopnosti nemají a v dohledné době mít nebudou. S ohledem na princip nedělitelné bezpečnosti jejich vzdušnou ostrahu musí zabezpečovat NATO, resp. jednotliví spojenci. Air Policing je tedy nezbytně předmětem kolektivního úsilí NATO a jakýkoliv jiný přístup by byl narušením alianční solidarity.

· Mezi státy, které schopnost vlastního AP nemají, patří Lucembursko, Island, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko (tj. 6 států z 26). Ochranu Lucemburska zabezpečují na základě bilaterální dohody vzdušné síly Belgie. Ochrana Islandu byla do roku 2006 zabezpečena na základě bilaterální dohody s USA. V současné době spojenecké velitelství pro operace vytváří koncept zabezpečení Islandu kolektivním úsilím států NATO.

· Se vstupem nových států do NATO v roce 2004 muselo NATO řešit rovněž ochranu vzdušného prostoru Pobaltí a Slovinska. Od dubna 2004 u pobaltských států zabezpečují tuto činnost jednotlivé státy NATO, a to na rotačním principu na základě dobrovolnosti. AP Slovinska je pak dlouhodobě realizován silami Itálie (s podporou Maďarska, které poskytuje záložní letiště). Toto řešení je prozatím schváleno až do roku 2011. NATO však již nyní pracuje na řešení pro období po tomto datu. Především ochrana pobaltských spojenců však v NATO vyvolala hlubší diskusi o tom, jak dále v AP celkově.

· Současné diskuze v NATO týkající se budoucího obecného řešení Air Policingu jsou sledovány i zeměmi, které o vstup do NATO teprve usilují. Např. Albánie či Makedonie očekávají rozhodnutí NATO v této věci, neboť tyto dva státy by byly v případě jejich vstupu do aliance bezesporu dalšími členy NATO, kteří se bez alianční solidarity v oblasti Air Policingu neobejdou.

Pohled ČR

· ČR usiluje o silnou a stále relevantní Alianci. Proto považujeme za nezbytné posilovat alianční solidaritu, a proto se chceme rovněž aktivně podílet na zabezpečení vzdušné ostrahy pobaltských zemí. Nedělitelnost bezpečnosti nesmí být pouze prázdným pojmem - je třeba jej neustále naplňovat konkrétními skutky. Air Policing má smysl - po zahájení operace NATO v Pobaltí významně klesl počet narušení vzdušného prostoru v této oblasti.

· Předpokládá se, že v případě projednání vládou a schválením Parlamentem se ČR do Air Policingu pobaltských zemí zapojí v roce 2009 prostřednictvím kontingentu Armády České republiky (AČR), který budou tvořit letouny JAS 39 Gripen, včetně létajícího a pozemního personálu.

· ČR se prostřednictvím svých ozbrojených sil zapojuje již od počátku 90. let do mnoha zahraničních operací. Již více než 10 let se pak jedná především o alianční mise. Ve všech případech znamenala naše účast zásadní zkušenost pro vyslané jednotky a jednoznačně přispěla ke zvýšení jejich připravenosti. Ve svém důsledku tak naše zapojení posílilo i celkové schopnosti AČR.

· Obdobně pozitivní dopad očekáváme i při zapojení do vzdušných operací mimo území ČR. Vedle stávajícího nasazení vrtulníků v zahraničních operacích by Air Policing v Pobaltí byl druhou možností, jak převzít větší díl odpovědnosti za ochranu aliančního vzdušného prostoru. Pro vzdušné síly AČR by se jednalo o kvalitativně novou a mimořádnou příležitost prokázat svou připravenost a demonstrovat i v mezinárodním měřítku své kvality a nejmodernější výbavu.

· Zapojení ČR do Air Policingu v Pobaltí může být rovněž důležitým příspěvkem do dřívější či pozdější diskuze o budoucnosti českého nadzvukového letectva, mimo jiné i v souvislosti s končící smlouvou o pronájmu letounů JAS 39 Gripen v roce 2015. .

· Zabezpečování Air Policingu v Pobaltí je nejen výsledkem dobře fungující alianční spolupráce, ale může být též důležitým příspěvkem při prohlubování partnerských vztahů se zeměmi PfP. ČR předpokládá při svém zapojení do Air Policingu v Pobaltí spolupráci se Švédskem, o jehož míře podpory se povedou jednání.

· Alianční solidarita nicméně nesmí ve svém důsledku vést k trvalému převzetí tohoto úkolu ze strany NATO. Dotčené (hostitelské) státy by měly projevit více ambicí při přebírání vlastní odpovědnosti za svou ostrahu. Ačkoliv v dohledném období nelze očekávat pořízení vlastních letounů, je zde řada možností jak tyto hostitelské státy mohou napomoci vysílajícím státům, zejména v oblasti zabezpečení hostitelské podpory.

(září 2007)