Stálá delegace České republiky při NATO v Bruselu

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

ČR bude žádat odtajnění části studie NATO o raketách

Rozhovor velvyslance Füleho pro deník Právo, 13.9. 2006

Rozhovor velvyslance Füleho pro deník Právo, 13.9. 2006
NATO letos dokončilo studii proveditelnosti vytvoření aliančního protiraketového deštníku. Ta ale zůstává tajná. Přitom debata o americkém raketovém deštníku ukázala, jak citlivé je to téma. Budete žádat uvolnění podstatných skutečností?

Určitě ano. Přišlo by mi velmi kontraproduktivní, aby dokument, který pomáhá odpovídat na řadu otázek, zůstal s poměrně vysokým stupněm utajení bez jakékoli možnosti jej použít. Jedním z cílů zahraniční politiky ČR je zbavit celou otázku raketové obrany určité mystičnosti. Zvlášť mají-li vlády hovořit o závěrech studie proveditelnosti a vést odpovědné jednání se zástupci bezpečnostní komunity, se zákonodárci, sdělovacími prostředky a veřejností obecně, pak se samozřejmě diskuse musí vést na základě faktů, a ne mýtů.

Jak reálné odtajnění je?

Už jsme o tom s některými spojenci diskutovali a naše první kontakty jsou poměrně povzbuzující. Očekávat, že se podaří odtajnit celou zprávu, by bylo asi naivní a není to ani potřeba.

Nejbližší příležitostí bude asi listopadový summit NATO v Rize.


Příležitostí jednat o těchto otázkách je více. Koncem září se mají sejít ministři obrany ve slovinském Portoroži a my budeme jedna z delegací, která bude chtít diskutovat, jak dál s protiraketovou obranou a co chceme docílit na summitu. V tomto máme podporu i generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera. Nevím, jestli debata na summitu bude kulminovat, rozhodně si však myslíme, že se nějakým způsobem raketové obrany dotkne.

Už jste naznačil, že USA mohou odložit své rozhodnutí o základně v Evropě až po Rize.

Není žádného sporu o spojitosti mezi už realizovaným americkým systémem a zvažovaným aliančním. Pokud by rozhodnutí USA padlo až po summitu, pak by to tento vztah více zviditelnilo. Na podstatě zmíněné spojitosti se ale nic nezmění ani v opačném případě.

Rozcházejí se nějak USA s Evropou?

O tom, že existuje nová hrozba a že je třeba se zamýšlet nad aktivní obranou, se spojenci shodli tady v Praze na summitu 2002 spolu s námi. Není proto třeba objevovat již objevené. Naopak některé události z posledních týdnů a měsíců, jako například nejasnosti kolem iránského jaderného programu a testy severokorejských raket, zdůrazňují naléhavost této otázky. Přitom ale zdůrazňujeme, že aktivní obrana je až ten poslední nástroj. NATO jednoznačně upřednostňuje odstranit hrozbu jinými než vojenskými prostředky a usiluje o to řadou politických, partnerských a dalších formátů a nástrojů, které má k dispozici. Aliance přistupuje k protiraketové obraně až v době, kdy začíná být riziko reálnější a kdy hrozí, že by se stala vydíratelnou. To poslední, co bychom si totiž přáli, je být vydírán státem, který neuznává demokratické hodnoty ani základní principy mezinárodního práva a je absolutně nepředvídatelný.