Stálá delegace České republiky při NATO v Bruselu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kontaktní ambasády NATO

Rozhovor velvyslance Štefana Füleho pro zprávu: Kontaktní ambasády NATO: nová dimenze české zahraniční politiky (2000-2005), leden 2006.

1. Jak by jste zhodnotil úplné začátky české diplomacie v roli kontaktní ambasády NATO, tedy v době po našem vstupu do NATO? Usilovali jsme například ještě o jiné země než o Litvu?

Litvě dávala naše diplomacie přednost od samého začátku. Měli jsme pocit, že naší kontaktní ambasádou právě v této zemi dokážeme nejlepším způsobem zúročit zkušenosti z přípravy na naše členství v Alianci. Litva totiž chtěla být v další vlně rozšíření NATO a připravovala ambiciózní proces příprav s cílem toho dosáhnout. Neexistovala ale žádná učebnice či návod, jak by takový proces měl vypadat. A už vůbec ne pro zemi, která se potýkala nejen s dědictvím komunismu, ale i sovětské expanze. Zkušenosti Polska, Maďarska a České republiky tak byly tím nejužitečnějším, co bylo k dispozici.

Začátky v Litvě byly vpravdě pionýrské a tedy svým způsobem i vzrušující. Od počátku ale panovaly ideální podmínky pro práci. Litevci byli ochotni naslouchat s až překvapivým entuziasmem. My jsme se zase snažili být maximálně otevření. Statut kontaktní ambasády nám náš společný intenzivní dialog ulehčoval a zároveň mu přidával určitou vážnost.

S Litevci se výborně pracovalo. Měli jsme mnohdy pocit, že s jejich experty, ale i politickými představiteli pracujeme jako jeden velký sehraný tým. Myslím, že přidanou hodnotou naší kontaktní ambasády v Litvě by velmi široký záběr naší společné práce a také to, že naše zkušenosti bezezbytku využívali ke tříbení jejich vlastních přístupů k členství v NATO. Spolu s naším důrazem na kontakty z řad politiků, vojáků, úředníků, novinářů akademiků a představitelů nevládního sektoru jsme snažili oslovit litevskou veřejnost. Procestovali jsme prakticky celou Litvu a vedli nespočet diskusí otázkách spojených s členstvím v NATO. V této činnosti nás prakticky nic nezastavilo. Pamatuji, že o naší jedné besedě, kterou jsme vedli o NATO v jedné z místních věznic, se dlouho hovořilo na litevském ministerstvu zahraničních věcí.

2. Jakou roli hraje české velvyslanectví při NATO při realizaci konceptu CPE? Přispíváme nějak v rámci NATO k této myšlence, například díky zkušenostem s přístupem k Alianci či transformací armády? Spolupracujete nějak s českými kontaktními ambasádami, tj. nyní se ZÚ Tel Aviv?

Pro práci kontaktních ambasád existuje jen několik obecných zásad. Na jejich činnost nejsou ze strany sekretariátu NATO činěny žádné velké nároky a tak záleží zejména na členských zemí NATO, jak využijí statuty kontaktních ambasád v partnerských zemích. Každá kontaktní ambasáda je tak jiná a svým způsobem neopakovatelná. Tuto různorodost ještě zvýrazňuje rozdíl mezi kontaktními ambasádami v různých skupinách zemí. Např. kandidátských zemích, dalších zemí Partnerství pro mír včetně neutrálních zemí, zemí středozemního dialogu nebo zemí tzv. Istanbulské iniciativy.

Česká delegace při NATO chce, aby kontaktní ambasády hrály větší úlohu v našich vztazích s partnery. Chceme, aby byl maximálně využíván jejich mediální potenciál pro vytváření objektivního obrazu o Alianci. Navrhujeme, aby generální tajemník a sekretariát NATO systematičtěji pracovali s kontaktními ambasádami v tomto směru. Připomínáme naši spojencům, že v této oblasti máme ještě značné rezervy. Připomínáme také užitečnost zpětné vazby, kdy nás velvyslanci a diplomaté těchto ambasád informují o specifických otázkách v zemích působnosti. Každá kontaktní ambasáda je specifická, ale jedno mají společné. Základem jejich práce je totiž spolupráce se sekretariátem NATO a ideálně i se svojí národní delegací při NATO.

3. Jak se Vám jeví role České republiky v rámci kontaktních ambasád z Vaší dnešní pozice - daří se České republice tuto úlohu plnit úspěšně? Usilujeme o další kontaktní ambasádu? Existuje nějaký plán snah v této oblasti?

Myslím, že není pochyb, že ČR roli kontaktní ambasády zvládá. Přitom to dokazujeme ve všech možných prostředích. Po Litvě měla totiž ČR kontaktní ambasádu v Rakousku a nyní má kontaktní ambasádu v Tel Avivu. Patříme v Alianci k několika málo zemím, které na dvouleté působení kontaktní ambasády navyšují svůj diplomatický personál v zemi působnosti. Zajišťujeme také určité prostředky nad rámec obvykle přidělených, z nichž jsou financovány činnosti při zastupování Aliance. Snažíme se o odpovědný a cílevědomý přístup. Úspěšná kontaktní ambasáda, to jsou totiž hned dvě dobré zprávy najednou - první pro vztahy s Aliancí a druhá pro samotné dvoustranné vztahy.

Slova uznání na adresu českých kontaktních ambasád od představitelů Aliance nás těší. I proto budeme chtít pokračovat v aktivním přístupu ke kontaktním ambasádám. Naše diplomacie má v tomto směru jasnou představu, kde by měla být další česká kontaktní ambasáda. Rozdělování, resp. výběr kontaktních ambasád je však mezi spojenci poměrně delikátní proces. Někdy se totiž naše preference překrývají, jindy je zase o některá teritoria menší zájem. Jednání v první polovině roku 2006 napoví, nakolik budeme při prosazování našich představ úspěšní.

Kontaktní ambasády NATO: nová dimenze české zahraniční politiky (2000-2005) / Petr Just , Petr Zlatohlávek - Praha, Ostrava: Pro Informační centrum o NATO vydalo Jagello 2000, 2005.