Stálá delegace České republiky při NATO v Bruselu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ohlédnutí za summitem NATO v Lisabonu - rozhovor velvyslance Martina Povejšila pro časopis Respekt

V aktuálním čísle uveřejnil časopis Respekt rozhovor Ondřeje Kundry s velvyslancem Martinem Povejšilem na téma výsledky summitu NATO v Lisabonu (19.-20.11.2010).

K rozhovoru byl redakcí Respektu přidán titulek "Ruský štít nechceme", podtitulek "S velvyslancem Povejšilem o návrhu Kremlu rozdělit Evropu jako za studené války" a úvodní pasáž "Ruský prezident Dmitrij Medveděv na právě skončeném klíčovém summitu NATO v Lisabonu, kam bylo poprvé přizvané i Rusko a kde NATO přijalo novou desetiletou strategickou koncepci, navrhl, aby se Evropa rozdělila na části jako za studené války. S tím, že jednu z těchto částí - shodou okolností tu, kde je Česko a další bývalé satelity Sovětského svazu - by protiraketovým štítem „chránila" Moskva. O dopadech summitu na naši bezpečnost jsme mluvili s českým velvyslancem při NATO Martinem Povejšilem."

Otázka: Jakou reakci Medveděvův návrh mezi aliančními spojenci vyvolal?

Odpověď: Nikdo v Alianci, a už vůbec ne Spojené státy, neuvažuje o integrovaném systému protiraketové obrany společně s Ruskem. Jinými slovy, pro Alianci je nepřijatelné, aby jakýkoli díl obrany aliančního území závisel na někom jiném než na samotné Alianci. Z toho vyplývá i náš postoj k ruské úvaze geografického dělení protiraketové obrany. Samozřejmě je to pro nás neakceptovatelné.

Otázka: Jak si návrh analyzujete?

Odpověď: Nechci to soudit nějak rychle, bylo to poprvé, co něco takového zaznělo, neznáme žádné detaily ruské představy. Bude za tím samozřejmě velký díl politické taktiky, protože před sebou máme období, kdy se bude analyzovat, jak by dál mohla vypadat spolupráce NATO a Ruska. Čili bych to považoval za taktický výkop, a jsem si naprosto jistý, že u toho to nemůže zůstat. Legitimním zájmem Ruska je maximalizovat svůj vliv. V okamžiku, kdy by se mu na sebe podařilo vzít nějaký díl obrany v části evropského území, tak by k tomu došlo.

Otázka: Aliance se v Lisabonu dohodla na společné protiraketové obraně svého území. Co přesně z toho pro nás vyplývá?

Odpověď: Summit v zásadě zformalizoval projekt, který ležel na stole do této doby. Celý ten program je založen na americkém přístupu, jenž je rozdělen do čtyř fází a začne se budovat od oblastí, kde je hrozba útoku, například íránského, nejpravděpodobnější. Tedy někde od jižního a jihovýchodního území Aliance. Postupně pak bude pokrývat celé její evropské území. My se jako středoevropský stát dostaneme pod ochranu takovéto obrany někdy v druhé polovině současného desetiletí.

Otázka: Do té doby nám nic nehrozí?

Odpověď: Hodnocení hrozeb je takové, že ta rizika, která vyplývají pro střední Evropu, jsou v zásadě malá. Asi ne úplně nulová, protože například raketový program v Íránu se rychle rozvíjí. Je tedy docela dobře možné, že schopnost teoreticky dosáhnout na území České republiky nabudou Íránci dřív. Ale současný odhad je takový, že by k tomu nemuselo dojít a obrana, tak jak je naplánovaná, by v zásadě mohla stačit.

Otázka: Vůči jakým rizikům by měl štít sloužit především?

Odpověď: Definice ze summitu není adresně pojmenovaná ve vztahu k jednotlivým zemím. Jestliže se buduje nějaká schopnost, je to vůči nějakému typu zbraně, nikoli nutně a exkluzivně vůči nějaké konkrétní zemi. Írán je sice stát s rychle se vyvíjejícím balistickým programem, ale rozhodně není v oblasti Středního východu a jižní Asie v tomhle směru sám. Nejreálnější hrozbou každopádně je, což ale neznamená, že za deset let to nemůže být jinak.

Otázka: Velká Británie a Francie nyní v obraně spojují síly, tím šetří prostředky a zároveň posilují svoji obranyschopnost. Není tenhle koncept do budoucna efektivnější než těžkopádná formace typu NATO, v níž jednotliví spojenci včetně nás stejně neplní své závazky?

Odpověď: Toto je koncept do budoucna pro samotnou Alianci. Obě uvedené země jsou spojenci a to, co nyní činí společně v obraně, dělají v rámci aliančních pravidel. Mnohonárodní spolupráce v Alianci je poměrně běžnou věcí, i Česká republika na něčem takovém pracuje. Podílíme se například s dalšími státy na společné vrtulníkové iniciativě.

Otázka: Nebylo by pro nás výhodné takovou spolupráci blíže navázat i se sousedními Poláky a Slováky?

Odpověď: Ano, toto je jedna z cest, kterými bychom se podle mě měli do budoucna dál vydat. Určité konkrétnější představy už existují, ale vzhledem k tomu, že jsou předmětem interní debaty, bych je teď nechtěl specifikovat.

Otázka: NATO nově definovalo bezpečnostní rizika budoucnosti jako rozptýlené hrozby, od teroristických, přes energetické vydírání až po kybernetické útoky. Jak přesně vůči nim chce Aliance chránit své obyvatele?

Odpověď: Nyní se zpracovává politická směrnice pro alianční vojenské orgány. Směrnice bude hotová v prvním pololetí příštího roku a vyplynou z ní konkrétní opatření, která bude třeba přijmout. Spojenci vycházejí z toho, že není žádoucí, aby klesaly výdaje na obranu. Navíc když naše obranné schopnosti stále nejsou nastaveny tak, abychom dokázali čelit současným hrozbám. V tomhle směru cítím velkou chuť NATO posouvat se dopředu, a nikoli ke svému rozmělnění či zániku.