Stálá delegace České republiky při NATO v Bruselu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

"Rada moudrých" vydala doporučení budoucího působení NATO k okolnímu světu

Rozhovor velvyslance Martina Povejšila pro Rádio Česko na téma nové Stragecké koncepce NATO.

"Rada moudrých" vydala doporučení budoucího působení NATO k okolnímu světu

17.5.2010    ČRo Rádio Česko     str. 1    14:08 Rozhovor na aktuální téma

 

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Do konce letošního roku bude mít Severoatlantickáaliance novou strategickou koncepci, tedy vizi úkolů a hrozeb, který musí NATO čelit. Bude obsahovat i plán, jak se chce Aliance v budoucnu chovat k okolnímu světu. Doporučení pro sestavení takové koncepce dnes dala velvyslancům členských zemí NATO v Bruselu expertní skupina, kterou vedla bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeline Albrightová. Se zprávou takzvané "rady moudrých" se seznámil také náš bruselský zpravodaj Pavel Novák. Pavle, pěkné odpoledne.

Pavel NOVÁK, redaktor

--------------------

Dobré odpoledne.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Kdo ten expertní tým tvořil a proč si Severoatlantická aliance vlastně vyžádala takovouto pomoc?

Pavel NOVÁK, redaktor

--------------------

Tu "radu moudrých" tvořilo dvanáct expertů, jednak to byli odborníci přes otázky obrany, ale také lidé z jiných profesí. Předsedala jí tedy americká, bývalá americká ministryně zahraničí Madeline Albrightová, jejím zástupcem byl třeba generální ředitel, bývalý generální ředitel nizozemské společnosti Shell, byli tam také současní bývalí velvyslanci při NATO nebo bývalý britský ministr obrany Geoffrey Hoon nebo pro zajímavost také ředitel francouzské národní knihovny. No a pomoc je loni v létě vlastně požádal generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, aby zanalyzovali dnešní potřeby a úkoly NATO, jak by se měla Aliance změnit, aby odpovídala výzvám jednadvacátého století. No a tito experti tedy potom vlastně podstoupili mnoho konzultací třeba s poslanci národních parlamentů, s europoslanci, se zástupci nevládních organizací a také s politology. A na základě těchto všech informací, které nasbírali, vydali ta svá doporučení, která dnes předložili tedy velvyslancům členských zemí NATO.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

A Pavle, co tato "rada moudrých" ve zprávě tedy navrhuje?

Pavel NOVÁK, redaktor

--------------------

Jednak definovala v té zprávě aktuální hrozby, kterým musí země Severoatlantické aliance čelit. Říká tam, že se sice zatím nedají čekat nějaké konvenční útoky konvenčními zbraněmi, ale nedají se tak úplně ignorovat a že hlavními hrozbami v těch následujících, řekněme deseti letech mohou být raketové útoky, různé útoky teroristických skupin nebo také kybernetické útoky, to znamená, poškozování počítačových sítí významných podniků nebo třeba řízení celých zemí. No a v neposlední řadě takovou novou hrozbou je také přerušování dodávek strategických energetických surovin nebo také narušování plynulosti námořních dopravních tras. No a ty návrhy navrhuje ta expertní skupina, aby NATO pokračovalo v politice otevřených dveří, aby bylo otevřené pro přijímání nových členů, například dalších balkánských zemí nebo také Gruzie a Ukrajiny. Navrhuje, aby se budovaly lepší vztahy s Ruskem, protože NATO má potvrdit svoji ochotu budovat euroatlantickou bezpečnost, která bude založena na široké spolupráci s nečlenskými zeměmi, tedy včetně Ruska.To se nakonec týká i protiraketové obrany. V tom dokumentu se píše, že nejefektivnější bude ta obrana, když bude založena na spolupráci s partnery NATO, tedy i s Ruskem. Další doporučení, které tam je, že by si NATO mělo udržet svůj jaderný arsenál, že jakékoliv změny při rozmisťování nukleárních zbraní v Evropě, které tu teď jsou, by měla schvalovat celá Aliance. No a také tam je napsané, že cílem NATO by stále mělo být bránit bezpečnost svých členů i mimo jejich vlastní území, například tedy podnikat nějaké preventivní zásahy proti nějakým hrozícím nebezpečím v těch místech, odkud mohou ty hrozby přijmout. Ale připomněl také na závěr generální tajemník Anders Fogh Rasmussen, že to rozhodně neznamená, že by NATO mělo nějakou ambici stát se nějakým světovým četníkem.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Tolik z Bruselu zpravodaj Pavel Novák. Pavle, děkujeme a na slyšenou.

Pavel NOVÁK, redaktor

--------------------

Na slyšenou.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Poslouchal ho také Martin Povejšil, český velvyslanec při Severoatlantické alianci. Pěkné odpoledne i vám.

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

Dobrý den.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Strategie se kromě jiného zaměřuje tedy na Afghánistán, snahu zlepšit vztahy s Ruskem a také protiraketovou obranu. Která z těchto oblastí je z vašeho úhlu pohledu pro NATO prioritní?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

No, tak i z toho, co řekl pan redaktor Novák, vyplývá, že všechny tři ty oblasti jsou důležité. Já si v tuto chvíli netroufnu říct, která je nejdůležitější. Z operačního hlediska je samozřejmě v tuto chvíli dominující Afghánistán, ale předpokládám, že to je mise, která bude někdy končit. Nechci říct, jestli to bude za rok, za dva, za tři, ale je to mise, která rozhodně jaksi neobsáhne celý, celé období, pro něž zpracováváme právě strategický koncept.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Spojenéstáty a potažmo také Severoatlantickáaliance spolupracují s Ruskem na systému protiraketové obrany. Jak výrazněji by se tedy měla a mohla spolupráce obou partnerů ještě prohlubovat, aby to pro severoatlantickoualianci bylo výhodné? Protože přece jenom stále Rusko není členskou zemí tohoto paktu. Je důležité tedy některé informace před ním asi tajit.

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

To určitě. Ale spolupráce s Ruskem probíhala až do roku 2008 v zásadě velmi dobře, pokud jde o takzvanou protiraketovouobranu bojiště, to znamená, protiraketovou obranu sil rozmístěných do pole. Tato spolupráce by se, soudíme, měla v tuto chvíli obnovit a navázat by na to mohl ten další komponent, to jest protiraketováobrana území a obyvatelstva spojenců, což je v zásadě pokračování nebo jaksi převedení toho amerického fázovaného adaptivního přístupu k protiraketové obraně do aliančních poměrů a propojení obou těch komponentů, čili komponentů protiraketové obrany bojiště a teritoriální obrany do jednoho vyššího celku. Pro ochranu spojeneckého území a obyvatelstva spojenců by samozřejmě spolupráce s Ruskem byla přínosná, protože Rusko je tam, kde je, má tedy jakési geografické přednosti a zároveň je to země, která má své vlastní schopnosti, které pokud by jaksi dala k dispozici, nebo zapojila do toho budoucího aliančního protiraketovéhosystému, tak by to nepochybně bylo přínosem. To neznamená ovšem, že by došlo jaksi ke spojení všech systémů v jeden celek a že by Rusko tím pádem mělo přístup ke všem informacím, ke kompletnímu systému velení a řízení Severoatlantické aliance, protože tam, jak správně říkáte, budou vždy určité komponenty, které Aliance bude chtít chránit, coby jaksi informace vysoce klasifikované, čili utajované.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Upřímně ale, do jaké míry vy osobně předpokládáte, že se na lisabonském listopadovém summitu v Lisabonu podaří ta, řekněme lepší spolupráce s Ruskem nastolit? Protože v rámci Severoatlantické aliance jsou také státy, které mají z minula s Ruskem velmi špatné zkušenosti, dají se zmínit třeba rusko-polské vztahy. Nemohou tedy tyto bilaterální rozpory být problémem?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

Řekl bych asi tolik. Nemám pocit, že by se různá míra citlivosti jednotlivých spojenců vůči Rusku přenášela do této konkrétní oblasti spolupráce. Spojenci kolektivně, i každý jednotlivě se snaží jaksi ujišťovat Rusko o tom, že budoucí protiraketová obranaSeveroatlantické aliance není v žádném smyslu ani směru namířena proti Rusku a že žádným způsobem neohrozí jeho strategický raketový či jaderný potenciál. Mluvíme o protiraketovéobraně, která by měla odradit, odstrašit, respektive ochránit Severoatlantickoualianci před limitovanou kapacitou, limitovaným množstvím balistických střel, což samozřejmě není případ Ruska. Čili ...

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Mluvíme-li, pardon, o Rusku, pardon ...

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

... když to shrnu, já si nemyslím, že ten, řekněme diferencovaný názor jednotlivých spojenců na Rusko by se přenášel do oblasti spolupráce v protiraketovéobraně. Může tomu tak být v jiných oblastech, ale tady to neočekáváme.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Mluvíme hlavně o Rusku, ale přece jenom ten svět se v posledních několika desetiletích mění. Není to už, řekněme bipolárně rozdělená mapa, ale spějeme spíše k multipolaritě. Co třeba Šanghajská skupina, do jaké míry se zaobírala ta "rada moudrých" i řekněme vztahy k této skupině?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

Tak "rada moudrých" obecně ve svých doporučeních navrhuje, aby Severoatlantická aliance budovala efektivnější vztahy vůči nealiančním partnerům, to se týká jednak jednotlivých zemí mimo Severoatlantickou alianci, Rusko nevyjímaje pochopitelně. Ale vztahuje se to také k jednotlivým mezinárodním či regionálním organizacím. A mezi těmito organizacemi zmiňuje ta zpráva moudrých také Šanghajskou organizaci spolupráce, byť Šanghajská organizace spolupráce není primárně bezpečnostnímaktérem, ale spíš ekonomickým.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Mluvíme o vztazích s Ruskem. Nemohou být nějakým způsobem poškozeny tou snahou, kterou ostatně také tým okolo Madeline Albrightové naznačil, a sice, že radí, aby i nadále se drželo takzvané politiky otevřených dveří a tedy, aby se i nadále pracovalo na přijetí nových členů? V této chvíli se mluví hlavně o Ukrajině, Gruzii a také zemích ze západního Balkánu. Primárně co se Ukrajiny a Gruzie týče, tak Rusové rozhodně nejsou nakloněni jejich přistoupení do Severoatlantické aliance. Nemůže to tedy na jednu stranu být problémem v tom, že zde se říká A - to znamená, mějme dobré vztahy s Ruskem, ale B - je vlastně ..., to A naprosto popírá?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

Tak já myslím, že toto je čtení spíš, řekl bych, charakteristické pro Moskvu. Ze strany Aliance, ať už Bruselu či Prahy či jiných spojeneckých hlavních měst, ta otázka stojí tak, že rozšiřování Aliance nikterak jaksi neohrozilo ani nemodifikovalo bezpečnostnízájmy Ruska, naopak rozšíření Aliance rozšířilo oblast stability a prosperity v euroatlantickém prostoru a to, domníváme se, je významné pozitivum nejenom pro Alianci, ale i pro Rusko, pro Rusko samotné. Pokud jde o Ukrajinu a Gruzii, tak je pravda, že tyto dvě země Rusko vnímá zvlášť citlivě, ale platí tady jedna zásada, Severoatlantická aliance už podle Washingtonské smlouvy a jejího článku 10 je otevřenou organizací, co které mohou vstoupit země, které jsou demokratické, které sdílejí hodnoty Severoatlantické aliance a tak dále. A je to rozhodnutí, které přísluší těm příslušným zemím a Severoatlantickéalianci a nikomu dalšímu. Čili Rusko z definice může sice vyjadřovat svůj názor, ale není nadáno schopností a ani autoritou, aby případné rozšíření Severoatlantické aliance zablokovalo.

Ondřej ČERNÝ, moderátor

--------------------

Připomíná Martin Povejšil, velvyslanec Českérepubliky při Severoatlantickéalianci. Děkujeme za rozhovor a na slyšenou.

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při Severoatlantickéalianci

--------------------

Rádo se stalo.