Velvyslanectví České republiky v Dillí

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Screening česko-bangladéšské relace

Ve dnech od 5. do 11. května 2012 se uskutečnila služební cesta zástupců velvyslanectví ČR do Bangladéše, Nepálu a Bhútánu, v rámci níž byl uskutečněn screening aktuálního stavu bilaterálních agend v politické, obchodní, kulturně-prezentační a školské oblasti pro přípravu politických konzultací náměstka MZV T. Duba v druhé polovině roku 2012, dále pro podporu navazující výměny návštěv na ministerské úrovni, přípravu podnikatelských delegací i kulturně-prezentačních akcí v r. 2013/2014.

Návštěva Bangladéše přispěla k nastavení jasné bilaterální „roadmap“ ve všech agendách v česko-bangladéšské relaci na r. 2013/2014.

Velvyslanec M. Stašek se setkal s vrchním ředitelem Ministerstva zahraničních věcí Bangladéše (úřadujícím náměstkem ministra) pro Evropu Riázem Hamídulláhem, s nímž projednal aktuální stav agend v rámci smluvní základny, výměny návštěv, nastavení mechanismu pravidelných konzultací, podpory obchodní a vojenské spolupráce a možnostech kulturní a školské výměny. Dále se setkal s předsedou Metropolitní obchodní komory (Metropolitan Chamber of Commerce and Industry) p. Fárúkem Ahmadem a navštívil galerii „Chitrak Gallery – Center of Fine Arts“.

Ekonomická situace v Bangladéši

Bangladéšská politická scéna zažívá aktuálně jedno ze svých náročnějších období. Přes současnou politickou krizi je Bangladéš trhem s téměř 160 miliony obyvatel, jehož potenciál není prozatím ani zdaleka využíván. Na jedné straně patří Bangladéš stále mezi nejchudší země světa, kde přibližně 40 % obyvatel žije pod hranicí chudoby, na straně druhé roste bangladéšská ekonomika od r. 1996 rychlostí 5–6 % ročně, a to i po dobu globální ekonomické krize a přes politickou krizi, špatnou infrastrukturu, korupci a nedostatečnou elektrifikaci země. V současné době je bangladéšská ekonomika schopna absorbovat dovozy přibližně za 22 mld. USD a vyprodukovat export za necelých 17 mld. USD. Bangladéšský export je založen na vývozu oděvů, juty, mořských plodů a výrobků z kůže. Dováží se položky, které země potřebuje nejvíce: stroje a zařízení, chemikálie, železo a ocel, textilie, potraviny, ropné produkty a cement.

Navzdory politické turbulenci, která ekonomický potenciál značně oslabuje a růst ekonomicky zpomaluje, označuje banka Goldman Sachs Bangladéš za součást „Next Eleven“, tj. jedenácti zemí, které mají vedle zemí BRICS potenciál zařadit se v 21. století mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. V tomto kontextu se i Bangladéš stala v prvním květnovém týdnu 2012 středobodem návštěv, když si v Dháku navštívili H. Clinton, indický ministr financí a jeden ze zvažovaných kandidátů na prezidentské křeslo Indie Pranab Muchardží či japonský vicepremiér K. Okada.

Bangladéš tak sice nadále čelí špatné image chudé země s nespolehlivým investičním prostředím a politicky stále spíše problematickou atmosférou, bangladéšský trh a geografická poloha Bangladéše nicméně činí z této rostoucí země do budoucna velmi strategického partnera jednak v politické oblasti a v obchodní oblasti (regionální přepravní koridor a významné předpolí pro budoucí vstup na otevírající se barmský trh, rostoucí ekonomika s početně silnou kupní silou, ekonomika zaměřená na textilní vývoz do EU s ambiciózní „Vizí 2021“ pro modernizaci bangladéšské ekonomiky, armády atd. Vláda se v posledním období snaží o diverzifikaci své ekonomiky založené primárně na zemědělství a textilním průmyslu. Významně se začíná rozvíjet farmaceutický průmysl, kožedělný průmysl či IT – korejská společnost Samsung otevřela v Bangladéši své výzkumné centrum, potenciál má těžba zemního plynu). Určitou brzdou ekonomického rozvoje je však nedostatek investic do infrastruktury. Světová banka pozastavila poskytování finanční pomoci těmto projektům z důvodu korupce.

V tomto duchu tak Zastupitelský úřad zaměřuje nyní svou pozornost na bangladéšskou ekonomiku, jejíž dveře je potřeba pro české podnikatele znovu otevřít, a najít společné vektory spolupráce i v bezpečnostně-politické oblasti.

Bilaterální možnosti spolupráce

Zatímco politicky se ČR a Bangladéš zatím spíše nově objevují, ekonomicky je Bangladéš pro Českou republiku jedním z tradičních obchodních partnerů. Přestože na konci minulého století obchodní spojení mezi ČR a Bangladéšem částečně oslabilo, v současné době se české firmy začínají o bangladéšský trh zajímat znovu. V roce 2011 dodaly české firmy do Bangladéše zboží za 27 mil. USD, především sušené mléko, textilní a tabákové stroje, papír a výrobky ze železa. Potenciál českého vývozu je však mnohem větší, a to nejen v oblasti tradičních dodávek, kterými jsou textilní stroje a stroje pro kožedělný průmysl, ale možnosti dodávek se nabízejí i pro zařízení na výrobu a distribuci elektrické energie, které je v Bangladéši stále citelný nedostatek, či ocelové konstrukce pro stavby a rekonstrukce mostů apod.

V Bangladéši se rovněž rozvíjí těžba zemního plynu a s ní souvisí možnost dodávek zařízení pro jeho těžbu, zpracování a distribuci. V blízké budoucnosti se otevřou rovněž nové obchodní příležitosti spojené s těžbou uhlí, kde má Bangladéš přibližně stejné možnosti jako indické Západní Bengálsko, s těžbou uhlí však teprve začíná. Energeticky Bangladéš konzultuje i přechod k jaderné energii, kde počáteční jednání probíhají s ruskými dodavateli.

S rozvíjející se infrastrukturou země a s rozvojem stavebnictví je potřeba stále většího množství cementu, nabízejí se tedy zařízení pro cementárny, případně dodávky celých investičních celků v tomto oboru. Extenzivní zemědělství vyžaduje větší množství umělých hnojiv a se zvyšující se spotřebou roste i poptávka po zařízeních na jejich výrobu. Možnosti dodávek se nabízejí rovněž v oblasti civilního letectví, v oblasti úpraven vody a vodního hospodářství, v oblasti potravinářského průmyslu a zemědělství. O vstup na trh má zájem i Škoda (montovna zůstane v Indii, Škoda se bude snažit najít zástupce pro dovoz vozů do Bangladéše).

Samostatnou kapitolou jsou dodávky speciálu a možnosti ČR podílet se na modernizaci bangladéšské armády, kde ČR může kromě speciálu přispět i výcvikem (v rámci Vize 2021 premiérky Šejch Hasíny představuje podstatnou část vize i modernizace armády, v minulosti se zvažoval nákup letadel L 159, bangladéšská strana však zatím podmiňovala jakoukoli další spolupráci v oblasti vojenských dodávek podepsáním MoU s Ministerstvem obrany ČR).

Bangladéš se tak citelně ekonomicky transformuje a pobízí investičně zahraniční kapitál; stává se jednoznačně atraktivním prostředím pro zahraniční investory. V rámci bangladéšsko-české obchodní spolupráce však chybí dostatečná znalost českých firem o bangladéšském trhu a informovanost bangladéšských dovozců o českých firmách, čemuž by mělo pomoci nastavení pravidelného mechanismu meziresortní spolupráce, podpora výměny návštěv, spolupráce obchodních komor a profesních svazů i vytvoření smluvní základny.

Na základě výše uvedeného byla diskutována možnost navázání spolupráce obchodních komor, např. formou podepsání MoU, přičemž na bangladéšské straně má o takovou spolupráci zájem historicky nejstarší (založena v r. 1904) a současně exkluzivní bangladéšská obchodní komora Metropolitan Chamber of Commerce and Industry, Dhaka, která sdružuje největší bangladéšské giganty. MCCI je ochotna jednak pořádat ve svých reprezentativních prostorách obchodní semináře pro české obchodní delegace i zorganizovat misi bangladéšských firem do ČR a má zájem o nalezení vhodného partnera na české straně.

V rámci smluvní základny bangladéšská strana projevila zájem o povýšení ekonomické spolupráce sjednáním ekonomické dohody, na základě které by mohla být vytvořena Smíšená bangladéšsko-česká obchodní komise pro hospodářskou spolupráci.

ČR usiluje rovněž o podepsání Dohody o zamezení dvojího zdanění, přičemž v dubnu 2012 byl bangladéšské straně předán návrh Dohody s žádostí o uskutečnění prvního kola expertního jednání v červnu 2012 v Dháce. Obě strany mají zájem dále o podepsání Dohody o podpoře a ochraně investic. Možnost sjednávání těchto dohod na úrovni členských států je však pozastavena do doby, než bude v rámci Evropské unie ukončen schvalovací proces Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Pro další spolupráci ve vojenské oblasti je nezbytné sjednání Dohody o spolupráci mezi ministerstvy obrany obou zemí, která by mohla být podepsána do konce roku 2012.