Velvyslanectví České republiky v Dillí

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Screening agend česko-bhútánské relace

V rámci pracovní cesty českého velvyslance v Bangladéši, Nepálu a Bhútánu se ve dnech od 8. do 10. května 2012 uskutečnila první oficiální návštěva Bhútánu, s nímž ČR dne 2. prosince 2011 navázala diplomatické styky. Jednání s institucemi potvrdila zájem o rozvoj spolupráce ČR a Bhútánu v oblasti ekonomiky a obchodu. Navíc se jedná o počátek rozvoje hospodářských a obchodních vztahů se zemí, která se může stát zajímavým obchodním partnerem se strategickým postavením mezi asijskými velmocemi.

Velvyslanec M. Stašek byl v doprovodu A. Kučerové a J. Janíčka přijat premiérem Bhútánu Lyonchhen Jigmi Y Thinleyem, ministrem pro ekonomické záležitosti Lyonpo Khandu Wangchukem, ministrem vnitra a kultury Lyonpo Minjur Dorji, ministrem práce Lyonpo Yeshey Zimbaou; v rámci oficiálního oběda jednal se zvláštním vyslancem premiéra Lyonpo Dago Tsheringem. Dále se setkal s předsedou Dolní komory parlamentu Jigme Tshultim a navštívil prostory bhútánského parlamentu. Jednání na Ministerstvu zahraničních věcí byla vedena s úřadujícím náměstkem ministra zahraničních věcí Sonam Tshongem, ředitelkou Odboru pro Evropu, Ameriku a Afriku Pema Choden a ředitelem Odboru pro bilaterální vztahy Thinley Penjorem.

Velvyslanec navštívil dále Bhútánskou obchodní komoru (Bhutan Chamber of Commerce and Industry), kde byl přijat předsedou Phub Tseheringem, uskutečnil jednání s ředitelem civilního letectví Ministerstva informatiky a komunikací Chewang Gyeltshenem, setkal se s zástupci businessu (místopředsedkyně jednoho z bhútánských gigantů Singye Group Deluen Jamyanh) i ředitelem bhútánského Tourism Council Kesang Wangdim. Rovněž navštívil galerii VAST Bhutan.

Ekonomická situace v Bhútánu

Ekonomika je řízena v souladu se snahou o dosažení hrubého národního štěstí (Gross National Happiness), přičemž s velmi skrovnou populací (necelých 700 tis. obyvatel) je hospodářství Bhútánu významně propojeno s Indií (Indie je největším rozvojovým partnerem). Primární linií státní politiky Bhútánu ve vztahu k rozvoji ekonomiky je jednoznačně důraz na zachování životního prostředí a kulturních tradic. V současné době je realizován 10. pětiletý plán, jehož hlavním cílem jsou snížení chudoby z 23 % na 15 %, diverzifikace průmyslové základny, snížení nezaměstnanosti, zvýšení produktivity hydroenergetického sektoru a rozvoj cestovního ruchu, které jsou hlavním tahounem bhútánské ekonomiky (rychlý rozvoj země je limitovaný právě konceptem HDŠ, např. důlní průmysl, jaderná energetika jsou velmi obtížné skloubit s konceptem ekologického přístupu; dle ústavy musí Bhútán např. udržet 65 % plochy pro lesy, v posledních letech se dokonce podařilo zalesnit až 85 % celkové plochy).

Křivku rozvoje ekonomiky však demonstruje nárůst zaměstnanosti v průmyslu (v r. 1980 bylo v průmyslu zaměstnáno méně než 1 % populace, o 10 let později se poměr vyšplhal na 14 % a v současné době se průmyslová výroba podílí na tvorbě HDP z 45 %). Ekonomický růst země je tažen především výrobou a exportem elektrické energie (představuje až 49 % státních příjmů) a do budoucna by právě hydroenergetické projekty měly být hlavním zdrojem pracovních příležitostí a zárukou zvyšování výkonu bhútánského hospodářství.

V současné době je bhútánská ekonomika schopna absorbovat dovozy jen za přibližně 700 mil. USD ročně, skladba dovozu však dokládá rostoucí nároky obyvatel. Dováží se pohonné hmoty a maziva, strojní zařízení, látky a rýže, v rostoucí míře však také osobní vozy, mobilní telefony, lékařská technika či mramor. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že bhútánský export (850 mil. USD v roce 2011) dosahuje přibližně úrovně vývozu sousedního Nepálu, který je však co do počtu obyvatel více než čtyřicetkrát větší. Bhútán vyváží především zmíněnou elektrickou energii, dřevo, sádru, kámen, cement, ale také software, kabely a další položky.

Významným zdrojem příjmu z exportu by se měl stát do budoucna cestovní ruch (až při příležitosti korunovace krále v r. 1974 zaznamenal Bhútán poprvé větší skupinu zahraničních hostů, poprvé byl povolen vstup do země i mezinárodním médiím a postaveny hotely, které se staly základem rozvoje turismu v Bhútánu). Bhútán se nyní soustředí na navýšení počtu turistů na magických 100 tisíc ročně (z dnešních 10 tisíc).

Bilaterální možnosti spolupráce

Podobně jako v politické oblasti je i rozvoj vztahů s Bhútánem v ekonomické oblasti na samém počátku a odpovídá tomu i výše obchodní výměny. V roce 2011 bylo do ČR dovezeno z Bhútánu zboží za 330 tis. USD a do Bhútánu vyvezeno zboží za pouhých 9 tis. USD. Reálná perspektiva zvýšení obchodní výměny však existuje. O vstup na trh intenzivně jedná například Škoda Auto a je pravděpodobné, že v dohledné době otevře v Bhútánu svoje zastoupení.

V rámci rozvoje cestovního ruchu a s tím související nutnosti navýšení leteckého spojení do Bhútánu se otevírá perspektiva dodávek například v civilním letectví, a to jak v oblasti dodávek malých letadel, tak v oblasti letištního vybavení, modernizace letišť (radarové systémy apod.) či vybudování systému záchranářské pomoci v rámci správy letišť, které by Bhútán potřeboval vybavit základní technikou (hasicí vozy, ambulance, helikoptéry). V Bhútánu je provozováno jedno mezinárodní letiště v Paro (vybudované teprve v r. 1984) a tři vnitrostátní. Výstavba dalšího letiště plánována prozatím není, zvažováno však je povýšení některého z vnitrostátních letišť na letiště mezinárodní. Řízení letového provozu letiště v Paro by potřebovalo celkovou konzultaci o řízení leteckého provozu a rovněž by uvítalo výcvik vlastních pilotů. V současné době létají s letadly bhútánské státní letecké společnosti Druk Air zahraniční piloti (z toho dva Češi). 

Významnou příležitostí pro uplatnění českých dodávek by se mohla stát bhútánská hydroenergetika, která je hnacím motorem bhútánského ekonomického rozvoje (potenciál až 30 tis. MW, cíl aktuálně dosáhnout výroby 10 tis. MW). Větší hydroenergetické projekty jsou sice v současné době realizovány výhradně na bázi spolupráce vlád Bhútánu a Indie, příležitosti se však otvírají ve spolupráci se soukromým sektorem v oblasti malých vodních elektráren s výkonem od 1 MW. ZÚ Dillí je v tomto ohledu v kontaktu s Bhutan Chamber of Commerce and Industry, která by měla poskytnout o připravovaných projektech bližší informace.

Možnosti účasti na dodávkách zařízení by se mohly objevit rovněž v oblasti dodávek zařízení pro distribuci el. energie. Bhútán posiluje svoje energetické propojení s Indií a buduje přenosové sítě pro dopravu el. energie do této země. Do budoucna bude Bhútán čím dál více budovat alternativní zdroje elektrické energie, neboť si v období klimatických změn uvědomuje svoji závislost na hydroenergetice (nabízí se např. biomasa). Díky stejnému horskému terénu může ČR nabídnout podobné dodávky i pro vodohospodářství jako v případě Nepálu (např. se nabízí protipovodňové systémy či mobilní čističky; ve vysokých nadmořských výškách se totiž začíná objevovat nedostatek vody, navíc navzdory snahám a přísným politikám dochází ke znečišťování řek). V souladu s konceptem ekologického přístupu k rozvoji země uvítá Bhútán rovněž jakýkoli ekologicky šetrný projekt v rámci odpadového hospodářství (kompostování apod.).

Jednou z hlavních výzev Bhútánu představuje rozvoj infrastruktury (první silnice byly budovány až v 60. letech). Určité možnosti se do budoucna nabízí například i při stavbě železničních tratí, které by měly spojit Bhútán s Indií a dalšími sousedními zeměmi (Bhútán nemá zavedenou hromadnou dopravu, dochází tak k nárůstu osobních vozů, které se opět podepisují na znečišťování ovzduší). Využití nabízí rovněž rozsáhlé množství lesů. Ty však mohou být využívány jen za podmínky plynulé rekultivace vytěžených lesních porostů. Budování chybějící infrastruktury vyžaduje stále větší potřebu cementu, tudíž i jeho výrobu a s ní spojené dodávky pro cementárenský průmysl. Ze stejného důvodu vzniká potřeba staveb mostů a ražení tunelů v horských oblastech při stavbě silnic. Řešení vyžaduje rovněž rostoucí množství průmyslových i komunálních odpadů a stejně tak zajištění dodávek a distribuce pitné vody.

Rozvíjet by se měl do budoucna také potravinářský průmysl a s ním spojená potřeba balících strojů. Zmíněna byla během jednání s Bhutan Chamber of Commerce and Industry rovněž poptávka po malých pivovarech. Intenzifikace zemědělství vyžaduje například moderní secí stroje a stejně tak je potřebná další zemědělská technika.

Možnost uplatnění českých investic se v případě zájmu nabízí v oblasti cestovního ruchu ve formě investic do stavby a provozování hotelů a zřízení hotelového typu včetně služeb (wellness, atp.). Bhútán má zájem o dovoz energeticky náročných technologií, kde může uplatnit svoji komparativní výhodu, tj. dostatek levné elektrické energie. Ekologické hledisko je však v tomto ohledu neopomenutelné. Na některé z výše uvedených projektů má Bhútán finanční prostředky z vlastních zdrojů, případně z mezinárodních fondů. Jedním z významných poskytovatelů úvěrů Bhútánu je například Asijská rozvojová banka. Česká republika však jejím členem není, což možnost účasti na bankou financovaných projektech výrazně limituje. Velké množství projektů však vyžaduje vedle dodávek technologií rovněž nabídku finančního zajištění, tedy investici. Řada evropských zemí již s Bhútánem ekonomické a zejména obchodní vztahy rozvíjí a na bhútánském trhu je přítomna.