česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nový guvernér Centrální banky Indie má dobrou výchozí pozici

(Archivní článek, platnost skončena 25.01.2017.)

Novým guvernérem indické centrální banky („Reserve Bank of India“ – RBI) je Urjit Patel. Funkci převzal od svého předchůdce Ragurama Rajana, který před časem oznámil, že se nebude ucházet o svůj druhý mandát. Střídání na postu šéfa centrální banky se časově shoduje se zveřejněním dat o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2016/2017 (duben – červen 2016). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím růst meziročně mírně zpomalil na 7,1 %. Dobrou zprávou je však pokračující dynamický růst průmyslové výroby, který počtvrté za sebou překročil úroveň devíti procent. V příštích čtvrtletích by se měl také více projevit růst platů ve veřejném sektoru a vydatné monzunové deště, které pomohou zvýšit produkci v zemědělství. 
 

Nový guvernér Urjit Patel přebírá vedení centrální banky v lepší pozici než jeho předchůdce před třemi lety. Objem devizových rezerv se za tři roky zvýšil o 91 mld. USD (z 276 mld. USD v září 2013). Díky růstu rezerv a poklesu objemu importu v důsledku nižších cen ropy dokáže Indie v současnosti z rezerv krýt přes 12 měsíců importu oproti 8 měsícům v roce 2013.  

Pod vedením odcházejícího guvernéra Rajana se centrální banka projevovala jako spíše konzervativní určovatel monetární politiky. RBI pod jeho vedením třikrát referenční úrokovou sazbu zvyšovala a pětkrát snižovala. Za tři roky se podařilo restriktivní monetární politikou snížit inflaci měřenou růstem indexu spotřebitelských cen ze 7,7 v září 2013 na 6,6 % v srpnu 2016. Od guvernéra Patela se očekává, že bude pokračovat v tlaku na ozdravování indických státem vlastněných bank zatížených nesplácenými úvěry.

Střídání na postu guvernéra centrální banky přichází krátce po zveřejnění statistických údajů popisujících vývoj indické ekonomiky v prvním čtvrtletí stávajícího finančního roku – duben až červen 2016. Reálný růst HDP v tomto období zpomalil na 7,1 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím, kdy ekonomika rostl meziročním tempem 7,9 % HDP. Přirozeně nominální HDP rostl v prvním fiskálním čtvrtletí rychleji, protože hodnota deflátoru dosáhla 3,1 %. Rovněž reálný růst hrubé přidané hodnoty byl vyšší: 7,3 %.  Hrubá tvorba fixního kapitálu reálně klesla o 3,1 %, což naznačuje nízkou úroveň investiční důvěry.

Velmi dobrou zprávou byl rychlý růst průmyslové výroby o 9,1 %. Sektor služeb rostl ještě rychleji, o 9,6 %. Přičemž mu pomohlo zvýšení veřejných výdajů o 12,3 % a také růst finančních služeb. Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) dosáhl v srpnu na třináctiměsíční maximum 52,6. Růst byl tažen robustními vývozy, ale i domácími objednávkami. Na druhou stranu se však růst objednávek nepromítl do výraznější tvorby pracovních míst.

Zmiňovaná data naznačují, že základy hospodářského oživení jsou relativně křehké. Na druhou stranu světlým bodem budoucího vývoje zůstává spotřebitelská poptávka. Monzunové deště byly letos vydatné, což uvítali indičtí zemědělci. Dobré zemědělské výnosy by měly na jedné straně udržet růst cen potravin pod kontrolou a současně by měly zvýšit příjmy zemědělců a s nimi posílit spotřebitelskou poptávku venkovského obyvatelstva. Společně s růstem platů ve veřejné správě podpoří spotřebitelské výdaje, které rostly v prvním fiskálním čtvrtletí relativně málo: o 6,7 %.

 

Milan Touš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dillí