Velvyslanectví České republiky v Dillí

česky  english 

rozšířené vyhledávání

img_4709_medium
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Český básník a esejista Miloslav Topinka na Světovém festivalu poezie v Dillí

„Světový festival poezie“, organizovaný indickým Ministerstvem kultury ve dnech 21.-24.3.2014 v Dillí, přivezl do Indie českého básníka a esejistu Miloslava Topinku.

Český básník a esejista Miloslav Topinka získal prostor pro prezentaci své tvorby hned v prvním bloku inauguračního dne festivalu, kterého se v dalších dnech účastnily básnické osobnosti z Indie, Velké Británie, Austrálie, Spojených států, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Dánska, Irska, Norska, Makedonie, Bangladéše, Srí Lanky, Nepálu, Filipín, Seychel, Kuby či Nigérie.

Autorské čtení výběru díla Miloslava Topinky v rámci „Světového festivalu poezie“, který milovníky poezie zaujal svými filozofickými a expresivními texty a podmanivým čtením svých básní a úryvků ze svých děl, v Dillí získalo mimořádný ohlas. V naplněném sále se čtení účastnilo přes 150 zájemců o českou a další světovou poezii, kteří na myšlenkově a výrazově hutnou poezii Miloslava Topinky reagovali se zájmem a uznáním.

Světový festival poezie se v Dillí konal pod patronací Ministerstva kultury Indie uskutečnil poprvé, zaujal zajímavě pestrým výběrem básníků z celého světa. Každé zemi a autorovi byl věnován dostatečný prezentační prostor; v areálu festivalu byly vybudovány informační panely o autorech a každé zemi, pro návštěvníky byly v areálu festivalu připraveny literární kavárny a zajímavě koncipované odpočinkové zóny, které poskytly příjemné prostředí pro vstřebávání kulturního zážitku. Festivalu byla věnována i pozornost indických médií, což přispělo k dalšímu zviditelnění ČR v Indii.

Miloslav Topinka patří k předním představitelům poválečné české poezie, v jehož díle se prolíná originální básnické myšlení, tématicky osobitá a jazykově expresivní poetika, ktrá zahrnuje také východní filozofii, astrofyziku a další vědní obory. Miloslav Topinka vystudoval psychologii, od mládí jej však přitahovala především poezie, které se i celoživotně věnuje. V roce 1969 se stal redaktorem měsíčníku „Sešity pro literaturu a diskusi“, po jehož nuceném zastavení pracoval jako psycholog v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského v Praze. Podobně jako řada básníků a spisovatelů té doby se stal i Miloslav Topinka obětí normalizace. V letech 1970–1989 tak publikoval pouze v zahraničí, v roce 1970 byla zničena převážná část nákladu klíčové sbírky „Krysí hnízdo“. Tvorba Miloslava Topinky byla mj. zařazena do samizdatového sborníku Básníci a samotáři v r. 1984.  

Celoživotním tématem básníka a filozofa Miloslava Topinky se stal symbol „trhliny“ a pojem mlčení i snaha o propojování verbálního a výtvarného projevu. Ve své stěžejní knize „Trhlina“ tak např. používá experimentální výrazové prostředky, např. průhledné papíry či otvory ve stránkách, které mají čtenáři umožnit odlišný pohled na text. K Topinkovým nejvýznamnějším literárním dílům patří knihy poezie Krysí hnízdo či Trhlina.

Galerie


Worl Poetry Festival, New Delhi 2014