Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Hlavní aktivity OECD a úkoly SM ČR

Stálá delegace ČR při OECD v Paříži zajišťuje především plnění úkolů vyplývajících z organizačního řádu MZV, tj. přenos informací mezi ústředními orgány státní správy ČR a sekretariátem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, dále jen „Organizace“), a rovněž reprezentaci a obhajobu zájmů ČR na půdě Organizace a poskytování součinnosti českým delegacím přijíždějícím na zasedání pracovních orgánů Organizace. Tato součinnost zahrnuje především logistický servis, přípravu či podíl na přípravě podkladů pro jednání a organizaci setkání s představiteli OECD.

SM OECD ve vztahu k ústředí (MZV ČR v Praze) komunikuje zejména písemnou formou, která se nazývá TIC (Telegram In Claris). Prostřednictvím těchto zpráv podává SM OECD informace nejen ústředí MZV ČR, ale také ostatním stálým misím (Ženeva, New York a Vídeň)  a velvyslanectvím (případně i generálním konzulátům) ČR po celém světě a prostřednictvím svých webových stránek také veřejnosti. Publikační činnost diplomatů SM odráží jejich agendy, které zahrnují široké spektrum agend. Diplomaté tedy svým zpravodajstvím „pokrývají“ práci výborů a pracovních skupin, nedílnou součástí aktivit ČR v rámci OECD jsou však také zástupci jednotlivých resortů, kteří přijíždějí do pařížského sídla OECD, aby se zde účastnili expertních zasedání, jejichž výstupy je pak v ČR možné použít pro zkvalitnění práce ministerstev či pro implementaci do zcela konkrétních politik.

Delegáti a diplomaté SM OECD se aktivně a pravidelně účastní zasedání orgánů OECD, odborných komisí a pracovních skupin. (V průběhu r. 2012 proběhlo 2 043 oficiálních zasedání orgánů OECD. Diplomaté SM se zúčastnili 383 zasedání, delegáti z orgánů státní správy a dalších institucí v ČR byli přítomni na 841 zasedáních).

V rámci obhajoby zájmů ČR se Stálá mise (dále jen „SM OECD“) aktivně účastní pravidelné přípravy „plánu práce a rozpočtu “ (PWB – Program of Work and Budget) OECD na dvouletá období (naposledy to byla příprava plánu práce a rozpočtu na léta 2013-2014, která probíhala v roce 2012). ČR v posledních letech prosazuje zvláště maximální úspornost a "rozpočtovou zodpovědnost". Všechny níže uvedené agendy a chod OECD je financován primárně z příspěvků členských zemí OECD. Roční rozpočet OECD činí cca 350 milionů EUR (například v roce 2012 činila výše rozpočtu OECD 347 milionů EUR, z čehož příspěvek ČR tvoří méně než 1% celkového rozpočtu).

Těžiště práce OECD spočívá v substantivních výborech a jejich pracovních skupinách, které publikují zprávy a doporučení týkající se širokého spektra socio-ekonomických témat. V oblasti hospodářské politiky jsou hlavními výstupy OECD pololetní Hospodářské výhledy (Economic Outlooks) obsahující prognózu makroekonomického vývoje pro nadcházející dva roky, Hospodářské přehledy (Economic Surveys) jednotlivých zemí a také nová publikační řada Economic Policy Papers.

V oblasti daňové politiky je klíčovým projektem OECD tzv. BEPS (Base Erosion and Profit Shifting). Jeho cílem je analyzovat, jak mezinárodně působící firmy minimalizují svou daňovou povinnost pomocí přesouvání zisků mezi zeměmi a navrhnout globální akční plán, jak tento problém řešit, včetně případných změn mezinárodních daňových pravidel. Projekt BEPS reaguje na poptávku G20 a staví na dřívějších aktivitách OECD v oblasti převodních cen a potírání agresivního daňového plánování.

Finančnímu sektoru se věnuje OECD v rámci svého Výboru pro finanční trhy, kde jsou diskutovány mj. stále aktuální otázky týkající se snižování finanční páky bank včetně nástrojů ke splnění vyšších kapitálových požadavků a vývoje obchodních modelů bank s důrazem na řízení rizik. Diskuse se vede také o oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Zatímco sekretariát OECD je propagátorem separace, zástupci soukromého sektoru projevují k tomuto tématu silnou averzi. Studie OECD mapující aktuální otázky finančních trhů jsou zveřejňovány v pravidelné pololetní publikaci Financial Market Trends. Vývoj na trhu státních dluhopisů naopak sleduje Sovereign Borrowing Outlook. Důležitými prioritami OECD zůstávají finanční vzdělávání a ochrana spotřebitele. Na přelomu roku 2013/2014 budou k dispozici výsledky prvního měření finanční gramotnosti v rámci mezinárodního hodnocení znalostí 15letých studentů. ČR je jedním z 18 států, které se do modulu finanční gramotnosti zapojily.

Oblasti podnikatelského prostředí se v OECD věnuje Výbor pro správu a řízení podniků. Ten se věnuje například dohledu nad dodržováním corporate governance norem v zemích OECD nebo pravidlům jmenování a voleb členů správních a dozorčích rad. Jedna z pracovních skupin tohoto výboru analyzuje privatizační praktiky a soutěžní podmínky mezi státními podniky (resp. podniky s většinovým podílem státu) a soukromými společnostmi. V květnu 2012 se v Praze uskutečnil seminář k otázkám správy vlastnických podílů státu za účasti několika členů pracovní skupiny a expertů sekretariátu OECD.

Žádná analýza OECD se neobejde bez spolehlivých a srovnatelných statistických dat a relevantních kvantitativních indikátorů. V OECD se o sběr a agregaci údajů starají statistický direktorát a Výbor pro statistiku. OECD průběžně pracuje na zkvalitňování statistických dat, v přípravě jsou směrnice k měření subjektivního blahobytu pro národní statistické úřady, pokračují práce na mikrostatistice příjmů, spotřeby a bohatství domácností a zahrnutí dat o nerovnostech do národních účtů.

Pro oblast udržitelného rozvoje v rámci OECD funguje Fórum pro zelený růst a udržitelný rozvoj (GG-SDF). Tento institucionální nástroj má napomoci účinnější průřezové spolupráci a sdílení zkušeností odborných výborů a direktorátů OECD v řešení problémů implementace konceptu „zeleného růstu“ jako praktické cesty k udržitelnému rozvoji. Při naplňování konceptu „zeleného růstu“ OECD úzce spolupracuje se svými klíčovými partnery (zejména s Brazílií a Čínou).

S oblastí udržitelného rozvoje úzce souvisí politika životního prostředí, kterou v OECD koordinuje Výbor pro politiku životního prostředí (EPOC). Realizace konceptu „zeleného růstu“ je i v oblasti ochrany životního prostředí primární. OECD zveřejnila (v březnu 2012) Výhled životního prostředí do roku 2050 (OECD Environmental Outlook to 2050), který na základě modelových projekcí nastínil budoucí vývoj v oblasti změny klimatu, biodiverzity, vody a vlivů znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. S přihlédnutím k demografickým a ekonomickým trendům také ukázal „cenu nečinnosti“: odhad dopadů, budou-li pokračovat stávající vzory výroby a spotřeby a nedohodnou-li se země na přijetí zásadních opatření k řešení globálních environmentálních hrozeb. Při realizaci politiky ochrany životního prostředí se OECD stále více otevírá  spolupráci s nečlenskými zeměmi a se sociálními partnery. Do partnerské spolupráce aktivně vstoupila také Česká republika. Ve spolupráci Ministerstva zemědělství s OECD a s finančním příspěvkem MZV proběhla ve dnech 3. – 7. dubna 2012 studijní návštěva moldavských expertů v ČR, zaměřená na přenos národních a municipálních zkušeností z vodohospodářských reforem. Návštěva byla organizovaná v rámci pracovního programu Task Force for Environmental Action Programme in Central and Eastern Europe.

Postoj k zemědělské politice OECD koordinuje primárně Výbor pro zemědělství (Committe for Agricultire), který pravidelně publikuje přehled vývoje světových trhů se zemědělskými komoditami, který je zpracováván v úzké spolupráci se Světovou organizací pro zemědělství a výživu (FAO): Zemědělský výhled OECD/FAO (OECD-FAO Agricultural Outlook). Aktuální Zemědělský přehled (z roku 2012) dokládá naléhavou potřebu zvýšit produktivitu zemědělství (až o 60% do roku 2050), což vyžaduje nejen zvýšit uplatnění vědy a výzkumu, ale také snížit ztráty v zemědělské produkci a zamezit plýtvání s potravinami. Vyšší produktivita zemědělství může být dosažena cestou postupné liberalizace trhů a zapojením více ekonomických nástrojů a vědy do zemědělské produkce.

K zemědělské politice patří také problematika rybolovu a akvakultury. OECD považuje oblast rybářství a rybolovu za velmi důležitou pro zajištění potravinové bezpečnosti. Hlavní cestou ke zvýšení produktivity rybářství je dle OECD „zelený růst“ v oblasti rybolovu: efektivní využívání energie, hospodárné zpracování ryb a respektování ekologických limitů při rybolovu. Největší možnosti dalšího růstu OECD vidí v environmentálně šetrném chovu mořských i sladkovodních ryb. Klíčem k realizaci politických doporučení a ke změně rybářství z málo efektivního a často ztrátového odvětví v ekonomicky prosperující obor má být zásadní přestavba ekonomických a institucionálních aspektů. Principy, návody a klíčové faktory pro design a realizaci reforem jsou shrnuty v publikaci Rebuilding Fisheries: The Way Forward.

Problematiku zaměstnanosti, práce a sociálních věcí včetně migrace pokrývá OECD ve své pravidelné edici Výhledu zaměstnanosti (OECD Employment Outlook). OECD se zaměřuje především na boj proti strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých a růstu příjmové nerovnosti.  Kromě nezaměstnanosti (zvýšené současným ekonomickým útlumem) je dalším problémem, kterému čelí zvláště členské země OECD, stárnutí populace a vliv tohoto demografického faktoru na fiskální stabilitu a udržitelnost veřejných financí zemí nejen OECD. Úzkou vazbu mezi trhem práce a migrací pravidelně OECD analyzuje ve své zprávě OECD Výhled mezinárodní migrace (OECD International Migration Outlook).

Oblast vzdělávání patří ke klíčovým prioritám agendy OECD. Politika a ekonomika vzdělávání proto zastávají v práci OECD rok od roku významnější roli; je-li lidský kapitál považován za důležitý zdroj růstu, pak vzdělávání a rozvoj dovedností označuje OECD za nezbytnou podmínku jeho efektivního uplatnění. Dlouhodobý trend růstu vzdělání a investic do vzdělání, ale i význam vzdělání pro překonání dopadů ekonomické krize a krize zaměstnanosti pravidelně dokládá také vlajková publikace OECD Education at a Glance. Ve srovnání s minulostí nyní klade OECD mnohem vyšší důraz na: i) výchovu a vzdělávání v raném dětství a ii) obnovu učňovského školství. Vzdělávání má v OECD pod patronací Direktorát pro vzdělávání, který prošel organizačními změnami, doznal značného zjednodušení a zvýšila se tak efektivnost informačních toků (včetně přístupů k databázím) a usnadnila koordinace průřezových projektů. Posílení pozice vzdělávání v OECD má však i svou méně příznivou stránku: rozšiřování spektra činností a s tím spojené vyšší finanční nároky, zejména další požadavky na poskytování dobrovolných příspěvků. V nejednom případě sekretariát OECD naráží na omezené rozpočtové možnosti členských zemí, což má za následek nižší účast v projektech zaměřených nejen na vzdělávání.

Zdravotnictví a zdravotní politiku spravuje v OECD primárně Zdravotní výbor a hlavní publikací v této oblasti je pravidelný report OECD Health at a Glance. Aktuální zdravotnická data dokládají výrazné zlepšení zdravotního stavu evropské populace, ale i změnu rizikových faktorů, ohrožujících zdraví – hlavním rizikem se stává obezita. Ačkoliv se ve většině evropských zemí zlepšily podmínky pro zdravotní péči, hospodářská krize měla za následek první snížení veřejných výdajů na zdravotnictví od r. 2000. Zdravotní výbor OECD a jeho pracovní skupiny se navíc stále více zapojují do tzv. horizontálních projektů jdoucích napříč jednotlivými hospodářskými politikami.

Informační a komunikační technologie (ICT) mají potenciál ke zvýšení podílu inovací značným zrychlením šíření informací, odbouráním geografických vzdáleností a zlepšováním efektivity komunikace. Možnost inovace se zvyšuje s využitím ICT technologií. Platí to jak pro průmyslový sektor, tak pro sektor služeb a vztahuje se na více druhů inovace. Jak ukazují mnohé studie, investice do ICT také příznivě ovlivňují růst HDP. Informačním a komunikačním technologiím se v OECD věnuje Výbor pro informační technologie (ICCP), který mimo jiné (spolu)monitoruje také přístupový proces Ruské federace do OECD.

Oblast řízení veřejné správy a regulatorní reformy má v OECD na starosti několik výborů, přičemž mezi nejdůležitější patří Výbor pro veřejnou správu (PGC) a Výbor pro regulatorní politiky (RPC). Cílem práce těchto výborů je zkvalitnění a zefektivnění regulace ve veřejné správě prostřednictvím zvýšené transparentnosti veřejných procesů, posílením protikorupčních aktivit, kritickým hodnocením pozitivních a negativních dopadů navrhovaných a stávajících regulačních předpisů  tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), apod. Zejména RIA je často využívaným instrumentem v zemích OECD k hodnocení dopadů regulace nejen na veřejnou správu a Česká republika na tomto poli aktivně vystupuje. Například na počátku června 2012 byla Úřadem vlády ČR, OECD a Univerzitou Karlovou v Praze uspořádána společná konference s podtitulem Problematika hodnocení dopadů regulace (RIA) v ČR a dalších státech OECD. Cílem bylo zejména prezentovat nový přístup k procesu provádění hodnocení dopadů regulace v České republice a jeho srovnání s postupy uplatňovanými ve vybraných zemích OECD.

Problematice obchodu, spotřebitelské politice a cestovnímu ruchu se v OECD věnuje několik výborů. Obchodní výbor se specializuje například na projekty spojené s vytvořením Indexu omezení obchodu se službami (Services trade restrictiveness index - STRI) – do značné míry unikátní databáze existujících regulatorních překážek v oblasti služeb a exportních omezení základních surovin. Tématem, které také spadá do této oblasti hospodářské politiky je i problematika státních podniků a vzrůstající role, kterou tyto společnosti hrají v globálním obchodě. Obchodní výbor se tomuto tématu věnuje v úzké součinnosti s Výborem OECD pro ochranu hospodářské soutěže. Ochranu spotřebitele zastřešuje Výbor pro spotřebitelskou politiku, který se s ohledem na rychlý globální rozvoj elektronického obchodování stále více zabývá ochranou spotřebitele při elektronických transakcích. Ekonomickým a dalším aspektům cestovního ruchu se v OECD věnuje Výbor pro cestovní ruch, který pravidelně zveřejňuje publikaci o trendech a politikách v oblasti cestovního ruchu OECD Tourism Trends and Policies.

Teritoriálním a místním rozvojem se v OECD zabývá Výbor pro politiku územního rozvoje, který zastřešuje tři expertní pracovní skupiny zaměřené na územní politiku měst, územní politiku venkovských oblastí a indikátory pro tvorbu politiky územního rozvoje. Kromě regionální dimenze ekonomického rozvoje se OECD zaměřuje i na místní rozvoj. K tomu jí slouží především Program OECD pro rozvoj místní ekonomiky a zaměstnanosti (LEED), jehož cílem je zejména přispívat k vytváření většího množství nových
a kvalitnějších pracovních míst.

Průmyslovými otázkami se OECD zabývá zejména v rámci Výboru pro průmysl, inovace a podnikání (CIIE). Tento výbor zkoumá různé průmyslové politiky nejen zemí OECD a snaží se přispět k jejich větší účinnosti. Aktuální je v současnosti problematika globálních hodnotových řetězců a měření obchodu s přidanou hodnotou. Dalším projektem, na kterém se výbor podílí jako jeden z většího množství orgánů OECD, je projekt mapující nové zdroje růstu (zahrnující také inovace a nové technologie).

Energetice se v rámci OECD věnují hlavně dvě agentury - Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Jaderná energetická agentura (NEA), z nichž prvně jmenovaná má vysokou míru autonomie a v substantivních záležitostech nepodléhá generálnímu tajemníkovi OECD, ale pouze Řídící radě složené ze zástupců svých členských zemí. IEA se zabývá především vývojem energetiky na globální a regionální úrovni, a to v členění na různé zdroje energie (ropa, zemní plyn, obnovitelné zdroje energie, apod.) i různé sektory (energetika, průmysl, doprava, apod.). Hlavním výstupem programu IEA je publikování každoročního Světového energetického výhledu (World Energy Outlook). Agentura NEA spravuje v rámci své agendy také činnost v oblasti jaderné bezpečnosti a prevence, přičemž události z japonské Fukušimy z roku 2011 tvoří stále velkou část práce této agentury.

Rozvojové aktivity jsou v OECD diskutovány se všemi relevantními partnery, avšak implementace přijatých rozhodnutí se odehrává především prostřednictvím tzv. DCD (Development Cooperation Directorat). Snahou OECD v této oblasti je dosažení vyššího a inkluzivnějšího hospodářského růstu v co nejširším okruhu zemí. Strategie rozvojových aktivit OECD se zaměřuje na čtyři zásadní oblasti, kterými jsou: inovativní a udržitelné zdroje růstu, mobilizace domácích zdrojů pro rozvoj, správa věcí veřejných a měření pokroku. ČR se v květnu 2013 stala členskou zemí Výboru pro rozvojovou spolupráci , DAC (Development Assistance Committee), ve kterém od svého vstupu do OECD v r. 1995 měla status pozorovatele.

Kromě práce v tematických výborech se OECD ve stále větší míře zabývá také tzv. horizontálními projekty (prostupují více sektory, vyžadují provedení analýz v několika oblastech a zpravidla se také týkají kompetencí více ministerstev, jde tedy o projekty, které jdou „napříč“ výbory OECD). Tyto projekty se v současnosti zaměřují zejména na tato témata: stárnutí obyvatelstva, biotechnologie, elektronický obchod, regulatorní reforma, zdraví, („zelené“) zdroje ekonomického růstu, udržitelný rozvoj, genderová vyváženost, či mezinárodní migrace. Nejnovějším horizontálním projektem jsou „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“ (NAEC – New Approaches to Economic Challenges).

V rámci vnějších vztahů pokračuje OECD v přístupových jednáních s Ruskou federací. OECD udržuje "posílenou spolupráci" (enhanced engagement) s pěticí významných nečlenských zemí (Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika). Rozhodnutím Rady OECD na ministerské úrovni (z května 2012) byly tyto země označeny za „klíčové partnery“ OECD. S těmito zeměmi probíhá spolupráce především na půdě neformálních reflexních skupin, formou zahrnutí do statistik, sektorových analýz a v neposlední řadě prostřednictvím bilaterálních kontaktů – setkání nejvyšších představitelů zemí s generálním tajemníkem OECD a jeho zástupci. OECD se také pravidelně účastní všech vrcholných zasedání skupiny G20 a sekretariát OECD je přímo zapojen do činnosti prakticky všech pracovních skupin, které připravují podklady pro zasedání G20 na všech úrovních. OECD tak posiluje svoje postavení v globální architektuře mezinárodních organizací.

Pro více informací o činnosti ČR v OECD si prohlédněte výroční zprávy SM ČR při OECD.

Na základě Memoranda o porozumění podepsaného mezi SM OECD a sekretariátem OECD zajišťuje SM OECD přijetí a organizaci stáží českých expertů v sekretariátu OECD. (Např. v r. 2012 se uskutečnily 3 stáže expertů z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví). Kromě stáží pro experty ústředních orgánů státní správy na SM OECD dobrovolně pracují studenti, kteří zde na jedné straně čerpají zkušenosti a podklady pro své seminární, diplomové či dizertační práce a pro SM OECD zpracovávají rešerše, zápisy z jednání, podílejí se na přípravě výroční zprávy či asistují při přípravě významných akcí s účastí seniorních představitelů státní správy ČR.

Sekretariát OECD se věnuje také socio-ekonomickému vývoji také v České republice, který pravidelně mapuje a hodnotí. V roce 2012 vyšly čtyři publikace specificky zaměřené na ČR, tři z oblasti školství a jedna z oblasti daňové správy. Nová doporučení pro strukturální reformy obsahuje publikace Going for Growth 2013, z února 2013. Doporučení pro makroekonomické politiky lze nalézt např. v pravidelně publikovaných pololetních Hospodářských výhledech (Economic Outlooks). Snahou SM OECD je dále tyto materiály šířit a přispívat tak k nalezení kvalifikovaného kompromisu, který se opírá o expertní analýzy a doporučení specialistů z OECD.

Z hlediska českých zájmů je důležité naše angažmá v programu EURASIA, jehož cílem je podpora konkurenceschopnosti ekonomik Východní Evropy, Střední Asie a Zakavkazska.

SM OECD spravuje také agendy týkající se ostatních mezinárodních organizací se sídlem v Paříži. Jedná se konkrétně o tyto organizace: Mezinárodní dopravní fórum (ITF), Mezinárodní organizace pro víno a vinnou révu (OIV), Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE), Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE), Mezinárodní ústav chladírenský (IIR), Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM), Mezinárodní organizace pro legální metrologii (OIML) a organizace pro satelitní infrastrukturu Eutelsat. Díky zapojení SM OECD do činnosti těchto organizací získává SM OECD cenné informace a kontakty pro svoji další činnost. Dochází tak k vytváření synergických efektů, které přispívají k lepšímu hájení zájmů ČR a jsou přínosné také pro české podnikatele.