Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Hospodářský přehled České republiky 2010 - generální tajemník OECD A. Gurría opět v Praze (5.-7. dubna 2010)

Posílení veřejných financí je klíčovým úkolem příští české vlády, vyplývá ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Právě tu v úterý 6.4. 2010 prezentoval generální tajemník OECD Angel Gurría během jednání s prezidentem republiky Václavem Klausem a premiérem Janem Fischerem.

Během své návštěvy GT OECD oficiálně představil Hospodářský přehled ČR 2010 a setkal se s vysokými státními představiteli ČR – premiérem, ministrem zahraničních věcí, ministrem pro evropské záležitosti, guvernérem ČNB a mnohými dalšími.

Další informace k Hospodářskému přehledu České republiky 2010 a všechny další relevantní dokumenty OECD o ČR lze nalézt na stránkách www.oecd.org/eco/surveys/czech, resp. www.oecd.org/czech.

Policy Brief“ v češtině.

Další informace k návštěvě GT.

Vybrané mediální součásti návštěvy:

Přijetí prezidentem republiky Václavem Klausem na Pražském hradě

Fotogalerie - Předseda vlády Jan Fischer jednal s generálním tajemníkem OECD Ángelem Gurríou, 6.4.2010

Informace MF k návštěvě a OECD obecně

Launch of the Czech Republic Economic Survey – projev GT OECD z 6.4. 2010.

Gurría na ČT24

Ekofórum na VŠE s generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou

The Prague Post - Business reacts to OECD report

Interview generálního tajemníka v E15

(pdf verze)

Angel Gurría: Neřiďte se Řeckem, zaveďte euro

Jan Žižka |Publikováno 15.4.2010 8:21

Jako mexický ekonom a politik má Angel Gurría pro Čechy pochopení. Hospodářské vztahy Mexika se Spojenými státy se v lecčem podobají napojení české ekonomiky na Německo. Také dobře ví, jaký je rozdíl mezi malou otevřenou ekonomikou typu Česka a třeba uzavřenějším Polskem, jež loni zvládalo krizi přece jen o poznání lépe.

Angel Gurría

Gurría, který nyní stojí v čele pařížského sídla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), s Čechy v mnohém souhlasí – není možné dávat všechny země střední Evropy do jednoho pytle.

* E15: Doporučujete, aby připravovalo na vstup do eurozóny. Ale eurozóna je teď ve velmi složité situaci. Všichni vidí příklad Řecka…

Eurozóna není ve složité situaci. Některé členské země eurozóny jsou v procesu fiskální konsolidace, ale mohu vás ujistit, že eurozóna v potížích není. Euro je na tom dobře. Řecko chystá vydání obligací, otázkou je, jaký bude mít přístup na trh a jaká bude cena. A trvám na tom, že s trochou pomoci Evropy a Mezinárodního měnového fondu může cenu snížit a přiblížit se ostatním jihoevropským zemím jako Portugalsko či Španělsko.

* E15: Proč bychom ale měli uvažovat o vstupu do eurozóny právě teď?

Jsem přesvědčen, že důvody, kvůli kterým jste se rozhodli, že se připojíte k eurozóně, jsou stále platné. Vaše čerstvá zkušenost je, že česká ekonomika čelila bouři poměrně dobře. Zároveň vidíte, že některé země eurozóny mají problémy. Ale trvám na tom, že problémy nemá oblast eura jako celek. Euro samozřejmě trochu devalvovalo, ale to není nic nepříjemného. Takže bych řekl, že byste se měli připravovat na vstup do eurozóny, ale faktem je i to, že kvůli nynějším okolnostem to může být o něco delší proces. Není ale důvod měnit podstatu politiky.

* E15: Když mají problémy členské země, může to mít špatné důsledky pro celou eurozónu. Řada lidí si myslí, že v této situaci není pro jakoukoliv zemi příliš bezpečné zavádět euro…

Přistoupení k euru je daleko zásadnější rozhodnutí, má daleko větší význam a dalekosáhlejší důsledky než jakýkoliv problém, který by eurozóna nebo měna euro mohly mít po dobu jednoho roku nebo dvou let kvůli tomu, že jedna konkrétní země má určité potíže. A jsem si také jist, že zavedení eura České republice přinese enormní výhody – střednědobé i dlouhodobé. Myslím, že problém, který dnes vidíte, je nutné vidět v celkovém kontextu. A kromě toho teď máte ještě pár let na to, abyste o tomto tématu uvažovali.

* E15: Co by tedy podle vás bylo tou největší výhodou pro Českou republiku? Stabilita měnového kurzu?

To je jeden z pozitivních důsledků. Dále je to snižování transakčních nákladů. Ale patřit k eurozóně je také něco, co je trhy vnímáno jako silná stránka. Výhody vám už samozřejmě přináší společný trh, pokud jde o obchod a investice, ale členství v eurozóně je potvrzením vašich předností.

* E15: Trhy to tak vnímají navzdory tomu, v jaké situaci je dnes Řecko?

Se vším respektem vůči Řecku myslím, že řecká situace je velmi řecká. Nemůžete přijímat rozhodnutí o České republice na základě řecké situace. A to také proto, že v příštím roce už bude řecká situace za námi.

* E15: Jste optimistou?

Ne, o to nejde. Jsem si jist, že bude vyřešena, nemůžete mít tento typ nejistoty příliš dlouho.

* E15: Ve zprávě OECD o Česku uvádíte, že druhý pilíř penzijního systému – tedy vyvedení části povinného pojistného do soukromých fondů – by měl být také povinný. To v Česku nenavrhovala ani ODS. Proč by měl stát nařizovat tento takzvaný opt-out?

Když ho neuděláte povinným, budou si lidé z prvního pilíře jen vypichovat a vybírat, jak se jim zrovna hodí. Pro vyvedení pojistného z prvního pilíře se rozhodnou pouze lidé s vyššími příjmy. A tím se první pilíř oslabí.

* E15: Nemají lidé právo, aby si sami vybírali?

Otázkou je, zda už je první pilíř dostatečně konsolidovaný. A je také nutné, abyste pak měli silnější systém se dvěma silnými pilíři. Kromě toho máte třetí pilíř (dobrovolné penzijní připojištění – pozn. red.), který je relativně slabý. Je nutné mít dobrý poměr mezi všemi třemi pilíři, a tedy mezi tím, co my nazýváme rozdílnými zdroji důchodových příjmů.

* E15: Nebylo by lepší spojit druhý a třetí pilíř?

Druhý a třetí pilíř mohou a nemusí být spojeny. Existují různé modely penzijních systémů. Pokud je druhý pilíř povinný, ale z hlediska jeho zdroje je soukromý, třetí pilíř může být zcela dobrovolný a volitelný. My doporučujeme, aby druhý pilíř vznikl a byl součástí systému.

* E15: Také navrhujete, že bychom měli zvýšit majetkové daně. Proč?

Když to řeknete takhle, vypadá to, že je to jediný návrh. To není. Díváme se na daňovou strukturu, a to nejenom v případě České republiky. Zkoumáme, kde máte strukturální slabiny, které se dají zlepšit, jak je možné daňový systém posílit. Naše doporučení je zvýšit daně u realit, zvýšit daně u spotřeby a možná snížit daně u investic, práce a úspor. Jsme přesvědčeni, že tak to funguje lépe, protože vytváříte více pobídek pro silnější, stabilnější a předvídatelnější ekonomiku.

* E15: Myslím, že u zdanění spotřeby to je jasné. Ale pokud jde o majetkové daně – jejich zvýšením vlastně trestáte vlastnictví, nebo ne?

Problém je v tom, že máte nejnižší majetkové daně v OECD. Nechceme tím říci, že těmito daněmi máte nahradit veškeré rozpočtové příjmy, ale určitě si myslím, že byste měli hledat nové zdroje zdanění. Majetkové daně jsou dobrým a svým způsobem docela progresivním zdrojem v tom smyslu, že lidé, kteří mají velká aktiva, mohou reálně více platit.

* E15: Zeptám se ještě na jedno vaše doporučení. Radíte, aby si Češi vytvořili fiskální radu ekonomů, která bude nezávislá na politických vlivech a bude dohlížet na veřejné finance. Jak si to konkrétně představujete?

V některých zemích to již velmi dobře funguje. Je to koncept, který jde ruku v ruce s posilováním zákonů, regulace, a nadto si vytváříte jakési pojištění. Tím je tato skupina moudrých nebo expertů, která je nezávislá na vládě a dohlíží na dodržování pravidel. Nejprve je ale nutné jasně stanovit ono pravidlo a to musí být přísné. Může to být například pravidlo vyrovnaného rozpočtu, jak ho schválili Němci. Je nutné projektovat dlouhodobější výdaje, které souvisejí se stárnoucí populací, náklady na zdravotnictví a penzijní systém, a uvažovat o alternativách. Jinak hrozí, že zcela ztratíte kontrolu nad výdaji a deficity.

* E15: Můžeme ale reálně očekávat, že politici přenechají kontrolu ekonomům?

Ne. Ale očekávám, že politici stanoví pravidlo, které bude silné, nikoliv bezzubé. Je důležité mít ostré zuby. A kromě toho mohou politici vytvořit nezávislou skupinu. To jsou různé způsoby, jimiž jiné země řešily problém veřejných financí. Některé země mají pouze fiskální pravidlo, jiné země mají fiskální pravidlo plus výdajový strop a některé země mají fiskální pravidlo plus výdajový strop plus fiskální radu. Víte, to je dobré pro vnitřní kontrolu, ale jsou to také signály pro trh. Trh potřebuje silný signál – Česká republika bude skutečně v pořádku.

* E15: Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl kritizoval Mezinárodní měnový fond (MMF), že během krize udělal některé chyby, poskytoval špatné údaje o střední Evropě a nakonec strčil všechny země tohoto regionu do jednoho pytle. Co si o tom myslíte?

Nebudu hodnotit MMF, ale mohu říct, že se často dopouštíme této chyby. Říkáme – střední a východní Evropa. Tady máte džentlmena (Gurría ukazuje na českého velvyslance při OECD Karla Dybu, v té chvíli se pohybuje opodál – pozn. red.), který nám neustále v Paříži připomíná, že jsou různé země a ty tvoří region střední a východní Evropy. A že každá země má rozdílnou fiskální situaci, rozdílné daně, výdaje, bankovní sektor, finanční regulaci a tak dále. Některé země mají euro, některé mají vlastní měnu. Některé země se opírají o depozita ve vlastní měně, což je velmi dobrá věc. To je případ České republiky. Pak máte jiné země, kde byla většina půjček domácnostem poskytována v cizí měně. Když přišla devalvace, měli mnozí velký problém dál dluh splácet. To se v České republice nestalo. Jestliže dáváte všechny země dohromady, nejste za prvé ekonomicky přesní, za druhé nejste spravedliví a za třetí je takové hodnocení matoucí. Pokud zde byly udělány chyby, musejí být odčiněny, protože nejsou dobré pro ekonomickou analýzu.

Rozhovor pro Lidové noviny:

3. dubna 2010

OECD, která pracuje jako renomovaný poradce třiceti nejvyspělejších zemí světa, v úterý v Praze zveřejní hodnocení české ekonomiky a výhled pro příští roky.

Generální sekretář Angel Gurría v exkluzivním rozhovoru pro LN oceňuje, že se ze státních dluhů stalo hlavní téma voleb. Včasný zásah nám může pomoci vyhnout se řeckému pádu.

* Jak to dopadne s eurem? Rozpadne se měnová unie, nebo se naopak integrace ještě prohloubí a vznikne evropská ekonomická vláda?

Euro tuhle krizi přežije a vyjde z ní posílené. Eurozóna se bude dál rozšiřovat a integrace se dál prohloubí. Očekávám, že se bude výrazně víc koordinovat hospodářská i rozpočtová politika.

* Jak se ale eurozóna vyrovná s obrovskými ekonomickými a společenskými rozdíly?

Ty země jsou si podobné čím dál méně. Rozdíly v konkurenceschopnosti se stále prohlubují. Zcela specifické problémy jedné konkrétní země přece nejsou důkazem, že euro se neosvědčilo a krizi nepřežije. Za řecké potíže nemůže euro, ale výhradně řečtí politici. Ty chyby přece nemůžete zobecňovat. Žádná jiná země v eurozóně na tom není tak špatně. Nenajdete vůbec žádné podobné rysy u Španělska nebo Portugalska. Budou se ale muset výrazně zpřísnit pravidla v eurozóně a vymáhat jejich dodržování. Řecko nedodržovalo v podstatě vůbec nic. Takhle to dál nejde. Jestli hledáte poučení z krize, pak je to právě potřeba jasných pravidel a trestů za jejich porušení. Pakt stability a růstu zůstal bohužel jen na papíře. Měnová unie nemůže fungovat bez pravidel. To je hlavní důvod současných problémů. Teď s hrůzou zjišťujeme, že řecká statistika vůbec neodráží realitu, ve které ta země dlouhé roky žije.

* Co uděláte s hříšníky, jako je Řecko? Potřebujeme pravidla pro vyhazov z měnové unie, jak navrhuje Angela Merkelová?

Musíte mít systém trestů pro ty, kdo porušují pravidla.

* Můžou mít slabé ekonomiky jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko stejnou měnu jako silné a výkonné Německo?

Nesouhlasím s vámi, že to jsou slabé země. Nechme stranou Řecko. Španělsko mělo roky velké přebytky v obchodní i platební bilanci. Až do začátku krize to byla silná a prosperující ekonomika. Vždyť Španělsko bylo roky dáváno za příklad úspěšné země. Úsporné plány současné vlády jsou velmi rozumné a věrohodné. Španělsko může dokonce patřit mezi země, které vyjdou z krize posílené, protože udělají potřebné, dlouho odkládané reformy. Nikdo na tom není tak špatně, aby musel opustit eurozónu. Spíš budou nové země vstupovat. Estonsko pravděpodobně už příští rok.

* Nicolas Sarkozy už dokázal minulý týden na summitu prosadit evropskou ekonomickou vládu. Jak by mohla vypadat? Suverénní země budou posílat do Bruselu na schválení státní rozpočty?

Proč vás to tak znepokojuje? Euro bylo od první chvíle politickým projektem. Od začátku se počítalo s tím, že po měnové unii přijde i hlubší hospodářská a politická unie. Teď se asi věci pohnou dopředu. Posouváme se ke společné správě věcí, nikoliv ke společné vládě. To je podstatný rozdíl.

* Budeme mít do pěti let v Evropě nejen společnou centrální banku, ale i ministerstvo financí?

Země si samozřejmě v rozpočtových věcech udrží suverenitu. Budou ale výrazně víc ladit rozpočtovou a hospodářskou politiku, aby svým chováním neohrožovaly sousedy. Nemůžete prosperovat na úkor druhých.

* Francouzská ministryně financí Christiane Lagardeová kritizovala Německo, že je příliš úspěšný vývozce a příliš málo utrácí a utíká ostatním. Těžko můžete nutit úspěšné, aby si ničili prosperitu jen proto, aby v eurozóně byly menší rozdíly.

To přece nikdo nechce. Německo je velmi úspěšná země. Vzor, který by ostatní měli následovat. Otázka je, kolik států je toho schopno. Zrovna minulý týden jsme zveřejnili velkou studii o německé ekonomice. Zemi se daří vyvážet průmyslové věci s velmi vysokou přidanou hodnotou. Zároveň v posledních letech zažívala velmi umírněný růst platů. Špičkové německé věci proto nejsou ani přehnaně drahé. Teď se Němci musí zamyslet, co dělat, aby svůj ekonomický model dokázali ještě vylepšit.

* Co jsou jejich největší slabiny?

Mají velmi silný průmysl, ale velmi slabé služby. To souvisí i s úrovní vzdělání. Německé univerzity nejsou úplně schopné konkurovat americkým nebo britským. Zaměření na vývoz je výhodou, ale zároveň rizikem. Němci by se měli zamyslet, jak posílit domácí poptávku. Je to velká a silná země, která by nemusela být tak silně závislá na okolí. Ty obrovské přebytky v platební bilanci vypadají impozantně, ale někde je musíte investovat. Tím ostatní vybízíte, aby se zadlužovali. A ta nerovnováha nakonec ohrožuje celou Evropu. Spořivé Němce možná ještě víc než utrácivé Řeky.

* Kdo v Evropě má šanci s Němci udržet krok?

Není potřeba se přizpůsobovat Německu. Každá země je jiná. Německý model je v mnoha věcech inspirativní. Ale v Evropě jsou i konkurenceschopnější země. Finsko, Dánsko. Konkrétní ekonomický model těžko dokážete napodobit v úplně jiných kulturních a společenských podmínkách. Většina zemí eurozóny potřebuje uvolnit pracovní právo, aby bylo snazší přijímat a propouštět lidi. Příliš silná ochrana zaměstnanců, dlouhé výpovědní lhůty a definitivy jsou velký problém zemí jižní Evropy.

* Pojďme k Řecku. Co musí udělat, aby se dostalo z úpadku?

Teď má co dělat, aby ustálo státní dluhy, z nichž platí čím dál vyšší úroky. Politici zatím nezačali přemýšlet, jak zemi vytáhnout z úpadku. Nemají na to čas ani soustředění. Žijí ve stresu, jestli se jim další týden podaří prodat dluhopisy a hlavně za kolik. Ty úroky už jsou neúnosně vysoké. Na splátky dluhů půjde z rozpočtu stále víc a nezůstanou peníze na důležité investice, které by zemi mohly pomoct k vyšší konkurenceschopnosti. Akutním rizikem pro Řecko teď není, že se mu nepodaří si půjčit, ale cena úroků. Tak vysoké úroky ta země už dlouho nezvládne. Nevím, zda nepřišel čas, aby do Atén přijel Mezinárodní měnový fond a poskytl Řekům levnější záchranné půjčky.

* Měli by Řekové už dnes zavolat do Washingtonu a požádat fond o pomoc? Jak se pozná ta správná chvíle?

Řecko musí využít všech možností, aby získalo co nejvýhodnější půjčky. Už schválilo úsporné balíčky, hodně podobné těm, které většinou Mezinárodní měnový fond v zachraňovaných zemích prosazuje. Není proč se žádostí o pomoc otálet. Záchrana Řecka neohrožuje eurozónu ani euro. Takové ty řeči, že je ostuda, aby v eurozóně musel zasahovat Mezinárodní měnový fond, jsou přehnané. Přece se Řecko neodrovná přehnaně vysokými úroky jen kvůli falešné hře na prestiž. Obchodníci s dluhopisy musí pochopit, že vysokými úroky zatlačili Řecko už příliš daleko. Dokud měnový fond nezasáhne, řecké úroky stále porostou.

* Kdybyste byl řecký premiér, už voláte do MMF?

Tím naštěstí nejsem. Žádost o pomoc je ale suverénním rozhodnutím suverénní země. Řekům ji nikdo nemůže zakázat.

* Hrozí některé další zemi eurozóny podobné problémy jako Řecku?

Problémy Španělska nebo Portugalska jsou s Řeckem nesrovnatelné. Žádná z těch zemí nemá ani zdaleka tak vysoké státní dluhy. Řecko má dluhy 120 procent HDP, Španělům teď stoupnou k 60 procentům a Portugalcům k 70 procentům. Potíže obou zemí nejsou ani zdaleka tak hluboké a vážné. Investoři to také pořád docela dobře rozlišují výškou úroků. Především Španělsko už představilo velmi silný a důvěryhodný záchranný plán.

* Agentury se ale chystají oběma zemím snížit rating.

Žádné podobné rysy tam nenajdete. Nejistotu vytváří hlavně ta srovnání, na která se ptáte. Je to stejný příběh, jaký jste loni zažili ve střední a východní Evropě. Maďarsko a Lotyšsko měly problémy s půjčkami v eurech a švýcarských francích a najednou se rozjela panika, že je to potíž celého regionu. V Česku přitom takovou půjčku nikdo neměl. Kreslí se katastrofické scénáře, jak moc se Španělsko podobá Řecku. Jenže zatímco Atény se topí ve schodcích po desetiletí, Španělsko mělo v posledních čtyřech pěti letech přebytky v platební bilanci. Víc vydělávali než utráceli, podobně jako Němci. Jen se na to teď v krizi hrozně rychle zapomíná.

* Španělsko má ale vážný problém, který se nedá rychle vyřešit. Zemi z třetiny živilo díky nafouknuté realitní bublině stavebnictví. Lidé se musí přesunout do úplně jiných oborů. Něco nového vymyslet. Jak dlouho to bude trvat?

Oni moc dobře vědí, že takhle to dál nejde. Musí se posunout víc směrem k vyspělé ekonomice služeb s vysokou přidanou hodnotou a k náročnějšímu průmyslu. Na rozdíl od Řecka je pro to ale ve Španělsku slušný základ. Dávno to není země, která žije jen z turistiky. V posledních desetiletích tady vznikly silné firmy, které dokážou uspět v mezinárodní konkurenci.

* Jak je na tom Česko? V úterý zveřejníte velký ekonomický výhled.

Krizí se vám podařilo projít bez vážnějších problémů. Vaší silnou stránkou určitě byly zdravé banky, které se na rozdíl od jiných nepouštěly do divokých obchodů. Jako velký vývozce samozřejmě budete ještě nějaký čas cítit, že celá světová ekonomika bude v útlumu. Firmy budou mít potíže sehnat zakázky. Nedá se čekat, že by se v dohledné době nějak podstatně snížila nezaměstnanost. Dopady ekonomického útlumu ve světě pocítíte víc než jiné země OECD, právě proto, že jste velmi otevřená ekonomika. To je mimochodem jeden z důvodů, proč Poláci prošli krizí lépe než vy. Jako velká země nebyli tolik závislí na ostatních.

* Kdy se hospodářství zvedne z útlumu?

Dřív než v jiných zemích střední Evropy. Jste asi nejvíc svázáni s Německem, které už se začíná z krize zvedat.

* Jak moc nás ohrožují rostoucí rozpočtové schodky?

Je to váš hlavní problém. Samozřejmě nejste pár kroků od Řecka, ale bagatelizovat dluhy se rozhodně nevyplácí. Můžete si říct, že ve srovnání s jinými zeměmi jste na tom dobře. To ale nic neznamená. Na malou, velmi otevřenou zemi se investoři vždy budou dívat s větším podezřením, takže si musíte dávat víc pozor. Je dobře, že z dluhů je už teď hlavní politické téma. Čím dřív se začne debatovat, tím je větší šance, že se něco rychle udělá.

* Co nás nejvíc ohrožuje?

Pokud evropská ekonomika rychle neožije, budete potřebovat nějak povzbudit domácí poptávku. Jenže to se s rozpočtovými schodky dělat nedá. Napáchalo by to víc škod než užitku. Tohle dilema budete v příštích měsících muset řešit.

***

PROFIL Angel Gurría Generální sekretář Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Do čela instituce, která pracuje jako respektovaný poradce třiceti nejvyspělejších zemí světa, přišel z postů ministra financí a zahraničí Mexika. V roli ministra pro veřejný dluh se podílel na řešení mexických finančních problémů v roce 1998, známých jako tequilová krize. Narodil se v roce 1950 v Tampicu. Vystudoval ekonomii na Leeds University v Británii. Hovoří sedmi jazyky.


(autorka rozhovoru LENKA ZLÁMALOVÁ)

přílohy

Policy_Brief_2010_CJ.pdf 485 KB PDF (Acrobat dokument) 8.10.2010