Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

česky  english  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Jarní hospodářská prognóza OECD

Česká ekonomika letos poroste o 1,2%, příští rok pak zrychlí na 2,4%. Má tedy lepší vyhlídky než eurozóna, jejíž HDP se v r. 2015 zvedne jen o 1,7%. Celosvětové tempo růstu dosáhne v tomto a příštím roce 3,4% a 3,9%. Nová hospodářská prognóza OECD vede k mírnému optimismu.

OECD zveřejnila 6. května 2014 v rámci výročního ministeriálu a fóra svůj pravidelný jarní hospodářský výhled s prognózou růstu a dalších makroekonomických veličin do roku 2015. Výhled obsahuje podrobné projekce pro 34 členských zemí OECD, eurozónu jako celek, Rusko a pět tzv. klíčových partnerů (Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Afrika). Zvláštní kapitola je věnována dlouhodobému výhledu hospodářského růstu a vývoje veřejných financí do roku 2060.


OECD očekává, že globální ekonomika v příštích dvou letech posílí. V zemích OECD se zlepšuje důvěra soukromého sektoru, začaly se zvedat investice i obchod - důležité motory růstu. Nejdále je hospodářské oživení v USA, eurozóna alespoň vystoupila z recese. Ve většině zemí se zlepšuje či alespoň dále nezhoršuje situace na trhu práce, míry nezaměstnanosti jsou ovšem dosud nepřijatelně vysoké, zvláště v eurozóně. Rychle se rozvíjející ekonomiky (EMEs) na rozdíl od vyspělých zemí poslední dobou spíše zpomalují. Nadále však vykazují výrazně vyšší tempa růstu - souhrnná prognóza růstu HDP v zemích BRIICS je 5,3% pro letošní a 5,7% pro příští rok.

Mezi hlavní (negativní) rizika výhledu řadí tentokrát OECD riziko deflace v eurozóně, finanční zranitelnost EMEs, pramenící z úvěrového boomu posledních let, která by se mohla plně projevit při normalizaci měnové politiky v USA, a nová „geopolitická" rizika v Rusku a na Ukrajině.

Měnová politika musí dle OECD zatím zůstat akomodativní, a to zejména v eurozóně, kde se nízká inflace hrozí zvrhnout v deflaci. OECD vyzývá ECB k dalšímu snížení sazeb (hlavní měnově-politické sazby na nulu) a případnému přijetí dalších nekonvenčních opatření, nebude-li se inflace vracet k cíli. Co se fiskální politiky týče, OECD schvaluje zbrzdění konsolidace v USA a některých zemích eurozóny, naopak Japonsko polevit nemůže vzhledem k vysokému vládnímu dluhu. Další priority vidí OECD v posílení aktivní politiky zaměstnanosti v USA, nápravě bankovního systému eurozóny a provedení strukturálních reforem ke zvýšení potenciálu v Japonsku.

Pro Českou republiku OECD prognózuje postupné zrychlování růstu HDP na 1,2% letos a 2,4% v r. 2015. K exportu, který je zatím hlavním tahounem růstu, by se měla postupně přidat soukromá spotřeba díky posílení důvěry a vyššímu růstu reálných příjmů. OECD podporuje za současné situace mírně expanzivní fiskální politiku, po upevnění růstu však nabádá k další konsolidaci. Česká národní banka by se dle OECD měla vrátit k volně plovoucímu kurzu, jakmile to bude možné vzhledem k důvěryhodnosti inflačního cíle a hrozbě deflace. Ze strukturálních reforem OECD akcentuje posílení aktivní politiky zaměstnanosti.

Další informace jsou k dispozici na www.oecd.org/eco/economicoutlook.htm.